1.7.2019

Mořský vlk Jacka Londona nebyl možná politicky korektní gentleman s vytříbeným slovníkem a jemnými mravy, drsný kapitán Larsen ale beze zbytku splňoval představu, jak asi vypadá kapitán lodi.

Časy se ale změnily a dnes může kapitána zjevně dělat leckdo. Jakmile se už nějaký lodní šéf dostane na titulní strany médií, zavání to velkým průšvihem. Nechvalně proslul třeba italský kapitán Francesco Schettino, který s výletní lodí Costa Concordia najel v roce 2012 v Toskánsku na podmořský útes, když se přiblížil příliš blízko ke břehu, a plavidlo se 4252 lidmi na palubě převrátil na bok. A místo aby opustil loď poslední a pomáhal pasažérům, kterých zahynulo při nehodě dvaatřicet, utekl jako první.

Zvláštní zálibu pak měl ukrajinský kapitán lodi Viking Sigyn Jurij C., který na konci května v Budapešti narazil do Mořské panny s jihokorejskými turisty, která se převrátila a potopila u nábřeží před budovou maďarského parlamentu. Při vyšetřování incidentu vyšlo najevo, že se mu něco podobného „podařilo“ již v dubnu v Nizozemsku. Tam jím řízená hotelová loď Viking Idun plula z Antverp do Gentu a narazila do tankeru.

„U Terneuzenu měla loď Viking Idun vplout do plavební komory, ale při tomto manévru narazila do tankeru,“ napsal maďarský web hajozas.hu s odvoláním na zaměstnance společnosti Viking Cruises. Ten ještě dodal: „Kapitán hotelové lodi byl vysílačkou opakovaně upozorněn na tanker, ale nereagoval a zatočil přímo do něj.“ Třetí pokus už snad nedostane a od své oblíbené práce si odpočine. Vypadá to, že náročný obor sužuje odobně jako mnoho jiných profesí nedostatek vhodných kádrů.

Takovou osobu ve funkci kapitána, jaká vystoupila nyní z lodi na ostrově Lampedusa, by člověk ale skutečně nečekal. V uplynulých dnech se – v souladu s genderovou politikou Evropské unie – proslavila v tomto ohledu i žena-kapitánka, ač zde jsou okolnosti případu poněkud odlišné.

Carol Racketeová navzdory tomu, že Itálie zakázala do svých přístavů vjezd lodí neziskových organizací pašujících uprchlíky do Evropy, s plavidlem německé neziskovky Sea Watch vplula do přístavu na ostrovu Lampedusa a při riskantním manévru ohrozila plavidlo policie.

Slečna Racketeová přitom nemá špatnou kvalifikaci. Vystudovala námořní navigaci na německé Jade Hoschsule a management v Anglii a po škole pracovala pro plavební společnost Silversea Cruises, která pořádá plavby luxusními výletními loděmi.

Poté ale přestoupila ke Greenpeace a její kariéra zatočila jiným směrem; zatím vyvrcholila u organizace Sea Watch. Ta byla založena v době vrcholící migrační vlny, aby mohla do Evropy přivézt i ty ilegální migranty, kteří by se sem jinak nedostali a buď by zůstali v Africe, nebo jim hrozilo, že zemřou během cesty na moři.

Zachraňování v podání této neziskovky probíhá skutečně svérázně, neboť při tom porušuje všechny možné i nemožné zákony. Její činnost tak spíš než zachraňování mnohdy připomíná regulérní pašování migrantů a obchod s lidmi.

Kapitánka Racketeová 12. června přijela k libyjským břehům, kde nabrala údajně padesát tři migrantů v nouzi. S nimi pak zamířila na nebližší bezpečné místo, kterým je kromě Tuniska právě italský ostrov Lampedusa.

Vstup na pevninu povolila Itálie pouze 13 z nich, zejména dětem a těhotným ženám a lidem s vážnými zdravotními problémy, se zbytkem loď kroužila posádka lodi na moři a čekala na povolení vplout do některého z přístavů 16 dní. Načež se kapitánka Carola Racketeová s odkazem na kritickou situaci na palubě rozhodla zákaz zakotvení ignorovat a nejprve vplula ve středu do italských výsostných vod, za což jí hrozí pokuta až 50 000 eur (1,3 milionu Kč) a trest až 15 let vězení za pašeráctví, a následně i do přístavu.

Existují dva pohledy na problém: jedni říkají, že není humánní nechat trpět a umírat lidi na moři. Kritici však oponují, že kdyby tohle přestaly neziskovky dělat, migranti by se sem nezkoušeli pořád dostat. A pokud chce někdo přijet do Evropy, neznamená to, že může ignorovat azylová pravidla a vynucovat si něco, na co nemá nárok. Tím, že to prochází a vidí vítače v čele s Angelou Merkelovou, se přidávají další a další. A pokud se někdo ozve, že je třeba nelegální migraci do Evropy zastavit, je nařčen z toho, že je nelida a darebák. Je hezké, že tolik lidí myslí na záchranu jiných lidí, ale kdo myslí na záchranu Evropy? To nevypadá na úplně systematické řešení migrační politiky a v takovém ovzduší je pak každá rada drahá.

„Situace byla zoufalá, můj jediný cíl bylo dostat vyčerpané a zoufalé lidi na pevninu,“ uvedla 31letá německá kapitánka pro nedělní vydání italského listu Corriere della Sera. Bála se prý toho, že někteří z migrantů by po více než dvou týdnech na moři mohli spáchat sebevraždu.

Vplutí lodi do přístavu se snažil bránit člun s italskými celníky a policisty. Sea Watch do něj ale najela a člun se musel vyhnout, aby se nerozbil o molo. Italský ministr vnitra v sobotu kapitánku obvinil, že ohrozila život policistů a dopustila se „kriminálního činu“.

Německo, které samo nezvládá migrační krizi, již svou otevřenou přistěhovaleckou politikou z velké míry vyvolalo, teď tepe Salviniho a na zatčenou kapitánku uspořádalo finanční sbírku. Stojí za ní televizní moderátoři Jan Böhmermann a Klaas Heufer-Umlauf, kteří od neděle vybrali již přes 590 000 eur (přes 15 milionu korun). Informoval o tom deník Die Welt. Racketeové kromě pobytu za mřížemi hrozí pokuta až 50 000 eur (1,3 milionu Kč).

Německou kapitánku hájí i německý prezident Frank-Walter Steinmeier, který ostře kritizuje italské úřady. Zřejmě po Italech chce, aby se chovali stejně sebevražedně jako Němci. Podle německé hlavy státu sice mohou existovat předpisy pro to, kdy může loď zakotvit v přístavu, ale dodržování vlastních zákonů není to, co se od členských států EU čeká – čeká se od nich poslušnost vůči Německu. „Itálie není ledasjaký stát. Itálie je uprostřed Evropské unie, je to zakládající stát Evropské unie. A proto smíme od země jako Itálie očekávat, že bude k takovému případu přistupovat jinak,“ řekl doslova Steinmeier v rozhovoru pro televizi ZDF.

Zákony se dodržovat musí, ale jen když se to Německu hodí. S takovu není divu, že je EU tam, kde je. Bylo by velmi neslušné to místo pojmenovat.

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.

Milan Vidlák, časopis Šifra