Kamenní svědkové

 Stopy německé historie v České republice - 1. část

Ředitel nadace a hostitel, Steffen Hörtler, přivítal na prvním víkendu v únoru velmi velký zástup účastníků, v sudetoněmecké vzdělávací instituci Heiligenhof v lázních Bad Kissingen, na semináři „Stopy německých dějin v České republice“. Z celého Německa a České republiky přicházely návrhy s cílem získat možnosti pro koncepční rozvoj zachování sudetoněmeckého kulturního bohatství. Hlavní pozornost byla věnována záchraně hřbitovů a sakrálních památek. Péči o kamenné svědky lidských osudů, zážitků a vzpomínek. 

V pátek večer se začalo po tradičním kole představování, moderovaném Steffenem Hörtlerem, spolkovým místopředsedou sudetoněmeckého landsmanšaftu (SL). Ulf Brossmann objasnil situaci hřbitovů v České republice na příkladě hřbitovů rodného kraje Kravařska na severovýchodní Moravě. Ve svém historickém přezkoumání poukázal mimo jiné na četné iniciativy bývalého ředitele muzea v Chomutově, Stanislava Děda. Základem k jeho aktivitám byl závazek ve Smlouvě o dobrých sousedských vztazích mezi Spolkovou republikou Německo a Českou a Slovenskou Federativní Republikou (ČSFR) z roku 1992.

Broßmann citoval z článků 24 a 30: „Smluvní strany se zejména postarají o místa a kulturní bohatství na svém území ... a umožní k nim volný a neomezený přístup. Tyto kulturní statky a místa jsou chráněny zákonem. Smluvní strany prohlašují, že německé a československé hroby budou respektovány a chráněny také na jejich území; bude umožněna péče o ně."

Podle článku 10 ústavy České republiky jsou mezinárodní smlouvy součástí českého právního řádu, řekl Broßmann. V říjnu roku 2016 se Rada vlády pro národnostní menšiny ČR rozhodla rychle zastavit současnou rozsáhlou likvidaci hrobů; inventarizovat hodnotné náhrobky, zlepšit stav financování ochrany, opravy a údržby hrobů.

V působivé prezentaci řečník ukázal příklady chybějících a zničených hřbitovů, jako v části vojenského hřbitova Barner v Libině, v okrese Šumperk, nebo židovských hřbitovů s odkazem na zvláštnosti židovského náboženství. Také ale mnoho pozitivních příkladů dobře zachovalých a udržovaných hřbitovů, jako v Novém Jičíně. O nich se ví, že sudetoněmečtí vyhnanci mnoho let zlepšují sudetoněmecko-českou hřbitovní kulturu. Broßmann žádal o další iniciativy na záchranu německých hřbitovů a hrobek.

Pracovnice památkové péče Zuzana Fingerová ve svém příspěvku propagovala jejich nejnovější projekt v této oblasti: „Češi a Němci společně zachraňují kulturní památky v České republice“, který se bude realizovat ve spolupráci českým spolkem pro ochranu pomníků Omnium, založeným v roce 2011. Během čtyř několikadenních „Workcamps (pracovních táborů)“ se sdružení Omnium a památkářka s německo-českými dobrovolnickými skupinami zabývali snadnou údržbou a péčí o památky. Byl zde vytvořen osobní vztah ke kulturnímu dědictví, a mladí účastníci mohli získat zkušenosti v oblasti památkové péče.

Pracovní tábory jsou otevřeny pro všechny věkové skupiny nad 18 let. Rozhodujícím faktorem je zájem o záchranu kulturního dědictví. Účast v projektu není finančně odměňována. Jsou poskytovány pouze jednoduché ubytování, stravování a doprava místní veřejnou dopravou, a také pracovní nástroje. 

Inventarizací náhrobních kamenů se zabývá sudetoněmecký fotograf Sebastian Weise, s rodinnými kořeny ve Šluknovském výběžku na severu Čech, kde také fotografoval pro tento projekt. Wiseho projekt náhrobních kamenů pro Společnost pro computergenealogii byl zahájen za účelem zpřístupnění genealogicky zajímavých údajů z náhrobních kamenů na internetu, a tak zachování vzpomínky na zesnulého pro příští generace. Skutečnost, že náhrobky vyprávějí příběhy, byla potvrzena prezentací fotografa.

Barbora Větrovská, zástupkyně vedoucího české asociace Omnium, která byla v lednu roku 2017 oceněna kulturní cenou SL (SDZ 4/2018), poskytla informace o svých aktivitách v oboru  české památkové péče, se zaměřením na sudetoněmecké kulturní dědictví. Doprovodila je snímky již zničených či zachráněných památek v České republice.

Objasnění, poskytovaná památkářkou Zuzanou Fingerovou, zajistila značnou pozornost účastníků semináře o zobrazené objekty.

V sobotu ráno navštívil účastníky semináře mluvčí etnické skupiny, Bernd Posselt, a poděkoval za jejich nadšení. Ve svých pozdravu připomněl v historickém přehledu mimo jiné více než 800 let společné historie Němců a Čechů v rodovém domě, což vedlo k rozkvětu jedinečné kulturní síly. Ale také hovořil o úsilí o navázání a obnovu komunikace, po brutálním a nezákonném vyhnání a po počátečních obtížích, při vzájemném jednání na obou stranách po pádu železné opony.

V německo-českých vztazích vždy existovaly překážky, které často vyvolávaly nerealistická očekávání. Teprve v posledních letech se tyto překážky začaly překonávat. Navzdory některým problémům, které dnes ještě existují, existují partneři v komunitách, kulturní a intelektuální partneři, regionální partneři a partneři ve vládních stranách, jak dokázaly minulé Sudetoněmecké dny. „Máme širokou síť kontaktů, které nám umožňují pokročit v komunikační činnosti.“

Nicméně, na české a sudetoněmecké straně byli lidé, kteří stříleli. Skutečným úkolem je však dobrá vůle pro spolupráci. Je důležité léčit dějinná zranění  a přinést lepší budoucnost. Díky sdílené historii a kultuře je pro to rozhodně základna. Mnoho sudetských Němců nastavilo svými průkopnickými projekty ve své vlasti normy. „To je to, na čem záleží,“ řekl Posselt. „Nemůžeme trucovitě ustoupit. Musíme být hodni své impozantní historie. Buďme přítomni tam, kde existuje pozitivní vývoj. My zodpovídáme za svůj vývoj a u budoucích generací můžeme vyhrát jen s pozitivním charismatem."

Hildegard Schusterová, Sudetendeutsche Zeitung, 16.2.2018, str. 5

Pro České národní listy kráceně a volně přeložil P. Rejf