Jsme pro přátelství a hospodářskou spolupráci

Již potřetí probíhá ve dnech 25. května až 9. června v Brně festival Meeting Brno. Jeho součástí je i tzv. Pouť smíření, proti které opakovaně důrazně protestují brněnští komunisté. Naší redakci zaslali Prohlášení Městského výboru KSČM v Brně k tomuto festivalu, které přetiskujeme.

Jak tvrdí Gabriela Kodysová, PR a tisková mluvčí tohoto festivalu, hlavní myšlenkou letošního ročníku jsou mezigenerační, mezikulturní a mezináboženská setkávání vedená v intencích tolerance, vzájemného pochopení a naslouchání. Program má mapovat zásadní historické milníky posledních 100 let, které ovlivnily smýšlení několika generací občanů samostatného čs. a českého státu. Konkrétní metodu tohoto mapování prozrazuje i motto festivalu: čas re/vize. Přísné a jednostranné revizi jsou, což v dnešní společnosti nepřekvapí, podrobeny především celé dvě pětiny z uplynulých sta let (roky 1948-1989), současně ale i předcházející desetiletí! Scénář je stále stejný: něco zhodnotíme jednostranně, co se nám nehodí, opomeneme, co se nám hodí, naopak zdůrazníme. Na tomto základě už lze pohodlně dojít k závěrům, jež vedou k revizi dějinných událostí.

Netvrdíme, že myšlenka festivalu je špatná. Naopak vyjadřujeme přesvědčení o jeho smyslu a potřebě za předpokladu, že jednotlivé součásti festivalu nebudou postrádat objektivitu a budou vycházet ze skutečných historických fakt. Zásadně nám však vadí, že i letos je součástí festivalu tzv. Pouť smíření. Svůj nesouhlas s touto akcí jsme i se zdůvodněním našeho nesouhlasu vyjádřili již mnohokrát. Protestujeme proti této formě permanentního omlouvání se představitelů brněnské radnice za odsun některých německých obyvatel Brna v květnu roku 1945. Vadí nám jednostranný a historickými fakty nepodložený výklad této události. Vadí nám zamlčování skutečnosti, že byli vysídleni jen ti občané německé národnosti, kteří se přímo podíleli na rozbití Československa, ti kteří až frenetický vítali příjezd Adolfa Hitlera do Brna a po celou válku nevyvinuli žádné úsilí o podporu těch Cechů, kteří byli nacistickým režimem pronásledováni, posíláni do koncentračních táborů a popravováni. (A na tyto popravy si kupovali vstupenky.) Vadí nám, že symbolickou změnu směru pochodu z Pohořelic do Brna nelze chápat, jak tvrdí organizátoři, jako gesto smíření, ale jako pozvánku těchto vysídlených a jejich potomků k návratu do Brna. Již chybí jen závazek, vrátit jim jejich bývalý majetek! Nikdo z organizátorů nezmíní, že skutečný důvod odsunu je třeba hledat v roce 1938! Objektivní informaci o účelu poutě je jejím účastníkům, především těm mladým, zamlčována. Naopak je zakrývána tu pozváním potomků brněnských židovských rodin k účasti na pouti (podařilo se tak do pouti zapojit vyhnané i »vyhnané«), tu pietním aktem v Kounicových kolejích. Pozvání a účast Bernda Posselta na první pouti skutečný důvod této každoročně opakované akce odhaluje jednoznačně.

Městský výbor KSČM odmítá rozvíjení kontaktů s představiteli Sudetoněmeckého landsmanšaftu. Vyjádřili jsme to opakovaně v tiskových zprávách i prohlášeních, podporou nesouhlasného vyjádření občanů Brna na jednání Zastupitelstva města Brna, účastí našich členů na protestních akcích vlasteneckých organizací. Své znepokojení z důsledků rozvíjení těchto kontaktů jsme vyjádřili 24. listopadu loňského roku v Otevřeném dopise Mě V KSČM v Brně všem občanům města Brna, ve kterém jsme reagovali na jednání výročního semináře komunity Seliger-Gemeinde (člena Sudetoněmeckého landsmanšaftu), které se loni v říjnu uskutečnilo v německém lázeňském městě Bad Alexandersbad. Mezi jeho účastníky z ČR se zařadili i zástupci města Brna, mezi nimiž nechyběl pan Ander (Martin Ander je náměstkem primátora Brna - pozn. red). Za Brno na semináři vystoupil vyslanec brněnského primátora Petra Vokřála pan Jaroslav Ostrčilík (Zít Brno), iniciátor brněnského Pochodu smíření. Pan Ostrčilík zde předal pozdravy brněnského primátora. Německé účastníky opět pozval na letošní Pouť smíření. Přišel také s návrhem na brzké uspořádání Sudetoněmeckého dne v Brně (sic) a současně navrhl v rámci festivalu Meeting Brno vyzkoušet i stánky, kde by se mohly představit sudetoněmecké organizace, mezi nimi i Seliger-Gemeinde! V této souvislosti se nabízí otázka: Má to znamenat souhlas brněnské radnice s názory Sudetoněmeckého landsmanšaftu na překonanost dekretů prezidenta Edvarda Beneše, a staví se tak na roveň těch, kteří takové názory prosazují? Každopádně Bernd Posselt na toto pozvání odpověděl kladně a nezapomněl to zmínit i na letošním sjezdu SdL.

Co zapomněli sdělit Babišovi

V reakci na interpelaci poslance Jiřího Valenty (KSČM) k tomu předseda

vlády Andrej Babiš uvedl: »BraI bych to s nadhledem. Takový sněm není možné u nás pořádat bez souhlasu nějakého českého města a já pochybuju, že by se našlo.« Pane premiére v demisi, v Brně nejde o souhlas, ale o nabídku! To Vám Váš místopředseda zapomněl sdělit?

Zřejmě ano. Městský výbor KSČM v obavách možného zneužití oslav 100. výročí vzniku samostatného Československého státu v souvislosti s rozvojem kontaktů vedení města se udetoněmeckým“ landsmanšaftem odeslal v lednu dopis třem nejvyšším státním představitelům. Odpověď pana prezidenta jsme obdrželi obratem, odpověď pana Babiše o týden později. Z ní vyjímáme: »Chci Vás ujistit, že naše vláda rozhodně nehodlá vést se sudetoněmeckým krajanským sdružením žádná jednání a považuje právní a majetkové otázky související s druhou světovou válkou a poválečnými událostmi za uzavřené. Opíráme se o Česko-německou deklaraci o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji z roku 1997' ve které jsme se shodli, že nebudeme zatěžovat své vztahy politickými a právními otázkami pocházejícími z minulosti. K aktivitám města Brna mohu konstatovat, že se jedná o politickou odpovědnost zvoleného zastupitelstva vůči občanům tohoto města, a to i s ohledem na fakt, že se jedná o historii spojenou s německy mluvícími obyvateli města Brna«.

Jak vidno, mají vrcholoví představitelé hnutí ANO při výkonu svých veřejných funkcí rozdílné názory. Jaký má názor třetí z námi oslovených ústavních činitelů (rovněž člen ANO), předseda Poslanecké sněmovny PČR pan Vondráček, se nemůžeme ani domnívat, neboť nám jej ani v zákonné lhůtě ani později nesdělil.

KSČM je stranou vyznávající internacionalismus. Jako taková si proto přeje přátelství a spolupráci se všemi národy světa. Přeje si mír a bezpečnou budoucnost pro všechny, tedy stejně pro naše potomky, jako pro potomky odsunutých brněnských Němců.

Plíživý revanšismus SdL

Potřebnou vzájemnou důvěru nelze znovuzískávat podobnými akcemi, jako je Meeting Brno, Pouť smíření nebo zvaní představitelů sudetoněmeckých organizací do Brna. Naopak připomínání těchto událostí je oživováním všech těch událostí, které odsunu brněnských Němců předcházely. Právě plíživé nebezpečí revanšismu sudetoněmeckých organizací pod pláštíkem těchto a jiných akcí je to, co nás silně znepokojuje. Rok 1945 byl přece důsledkem, a ne příčinou všech potíží brněnských Němců.

KSČM je pro spolupráci mezi německým a českým národem. Jsme pro přátelství mezi oběma národy, jsme pro hospodářskou spolupráci jako rovný s rovným, jsme pro vzájemnou výměnu kulturních hodnot, jsme pro vzájemné sportovní soupeření, jsme pro volný pohyb občanů obou států atd. Takové spolupráci přece nic nebrání. Jsme pro to, aby se už události poválečných roků ponechaly historikům a my všichni se sešli na společném úsilí, aby se nic podobného v Evropě a kdekoliv jinde nemohlo opakovat.

MěV KSČM v Brně 31. května 2018 (Mezititulky redakce)

Haló noviny, 1.6.2018, str. 4