Jednotná dávka nehrozí
Poslední dobou se vyskytují obavy, že v souvislosti s novelizací zákona týkajícího se žadatelů o azyl by mohla být ve všech zemích Evropské unie zavedena jednotná sociální dávka pro migranty. To by vytvořilo zejména v chudších zemích Unie včetně naší republiky citelný nepoměr v sociálním zajištění domácího obyvatelstva a nově příchozích.
Zdá se, že nic podobného nehrozí. Příslušný výbor Evropského parlamentu právě projednává návrh Komise týkající se koordinace sociálního zabezpečení občanů, kteří se přestěhovali z jedné členské země EU do jiné.
Jedná se například o lidi, kteří sami nepracují, pouze doprovázejí ekonomicky aktivního člena rodiny a v zemi svého původu pobírali nejrůznější dávky. Jinou kategorií jsou lidé, kteří mají nárok na dávky dlouhodobé péče. Zvláštní kapitolu tvoří ti, kdo ztratili práci, přičemž sociální pojistné platili v zemi svého původu. Další zase mají malé děti a uplatňují nárok na náhradu příjmu během výchovy dítěte.
Vytvořit podmínky pro spravedlivé sociální zajištění několika milionů osob, které změnily bydliště v rámci EU, je neobyčejně složité. Pojistné systémy v Evropě jsou značně odlišné, řada dávek je vyplácena jen v některých zemích, jiné je nepřiznávají. Dosavadní míra koordinace mezi různými zeměmi je neuspokojivá, neexistuje ani shoda v tom, jakých změn je vlastně zapotřebí.
Obrovské jsou například rozdíly v podmínkách vyplácení podpory v nezaměstnanosti. Odlišná stanoviska v této věci zaujímají vlády, něco jiného požadují odbory a něco zcela jiného zase svazy zaměstnavatelů z různých zemí. Nemenší neshody panují ohledně toho, na co má právo rodina věnující se výchově dítěte.
Celkem již bylo předloženo ke všem těmto projednávaným otázkám téměř sedm set pozměňovacích návrhů a shoda je zatím v nedohlednu.
Je poněkud absurdní představa, že by se členské státy dokázaly domluvit na dávkách pro migranty z třetích zemí, jestliže je tak obtížné najít shodu ohledně sociálního zabezpečení jejich vlastních obyvatel.
Prof. J. Keller
Přišlo e-mailem