05.07.2019 20:27

ROZHOVOR Europoslanec za SPD, někdejší ministr zdravotnictví, psychiatr Ivan David hodnotí své dosavadní zážitky z Evropského parlamentu. Hodnotí i budoucí novou šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyen a rovněž i čerstvě zvoleného předsedu Evropského parlamentu Davida Maria Sassoliho. V rozhovoru odhaluje i to, proč s kolegou Hynkem Blaškem demonstrativně nepovstali při přehrávání neoficiální evropské hymny, Schillerovy Ódy na radost zhudebněné Beethovenem.

Foto: Hans Šembera

Popisek: Ivan David

Co říkáte na novou šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou?

Šéfkou dosud není, je navržena. Nejde o osobu, kterou bychom mohli podporovat. Dokonce lze říci, že je pro nás nepřijatelná. Je zastánkyně politické linie vedoucí k budování Evropy jako unitárního státu, v němž bychom museli být poslušni Berlínu prostřednictvím Bruselu. A do jisté míry i Washingtonu prostřednictvím Berlína a Bruselu. Je to linie, která nás také přibližuje k válečnému konfliktu s Ruskem, který není v zájmu naší země.

Nebyl by nakonec podle vás lepší volbou Frans Timmermans, o kterém se v souvislosti s vedením komise také mluvilo?

Nebyl, máme s ním ty nejhorší zkušenosti.

Nominovaná předsedkyně Evropské komise ovšem bude muset ještě získat důvěru evropských poslanců…

V rámci struktur Evropské unie máme na výběr mezi hrozným a ještě horším. Za SPD mohu říci, že je možné, že budeme hlasovat prázdným lístkem.

Ursula von der Leyen vyjádřila například podporu myšlence jednotné evropské armády. V rozhovoru pro Zeit v roce 2015 mluvila o Spojených státech evropských...

Ano, to jsou projekty, které jsou pro nás nepřijatelné.

Myslíte si ovšem, že má von der Leyen vůbec šanci v situaci aktuálního rozložení Evropského parlamentu tyto projekty vůbec prosazovat? 

Já se obávám, že to je nejen možné, ale podle mého soudu se v případě svého ustanovení do funkce bude snažit tyto projekty prosazovat zcela nepochybně a bude dost úspěšná. Síly prosazující tyto a podobné projekty mají v Evropském parlamentu stále pohodlnou většinu. Například nově zvolený předseda Evropského parlamentu David Maria Sassoli ve svém předvolebním projevu zdůraznil, že je potřeba dosáhnout toho, aby imigranti byli rozdělováni do jednotlivých členských zemí. Že přijímání imigrantů je odpovědností každé země EU. Dostalo se mu za to bouřlivého potlesku nejméně dvou třetin poslanců. Dříve se také vyjadřoval pro „cordon sanitaire“ proti zemím a silám, které se na takových projektech odmítají podílet. V praxi se to hned při volbě viceprezidentů projevilo tak, že z frakce ID, která má 10 % všech poslanců EP, jíž je členem SPD společně s italskou stranou Mattea Salviniho, francouzskou stranou Marine Le Pen, a dalšími stranami z Německa, Rakouska, Finska, Dánska, Belgie, Estonska, neměla zvoleného ani jednoho ze 14 viceprezidentů EP. 

Domníváte se, že by tedy mohlo opět na půdě Evropského parlamentu dojít k nastolení tématu takzvaných kvót na migranty?

Že dojde k nastolení tohoto tématu, je naprosto jisté. Může jít i o jinou formu umísťování imigrantů do zemí, jejichž občané to většinově nechtějí.

Co podle vás Evropskou unii čeká?

No, čeká ji určitě velmi výrazný tlak na akceptování těch změn, které jsou pro nás málo přijatelné, a to pod tlakem zejména strany Evropských socialistů a demokratů, Evropské lidové strany, zelených a frakce Sjednocené evropské levice. Podílet se na tom budou i liberálové z frakce Evropské obnovy (Renew Europe). Jedná se celkem o více než dvě třetiny zvolených poslanců.

Máte na mysli nějaké tlaky směřující například k oné takzvané federalizaci Evropské unie?

Ano, aby zkrátka EU směřovala k projektu jednoho státu. Říkají tomu federalizace, ale to je podvodné označení, protože státy by měly slabší úlohu, než mají u nás kraje. To znamená: stejná měna, odstranění vnitřních hranic, faktická likvidace jednotlivých členských států, které by ztratily opodstatnění, vytvoření společné armády a tak dále. Tlak tady bude a bude sílit. Ale současně bude sílit i odpor. O tom nepochybuji.

Přenášení dalších kompetencí do Bruselu?

Ano, je to přenášení kompetencí národních států na úroveň Evropské unie, aktuálně v oblastech zahraniční politiky, „obrany“ a sociálních věcí.

V oblasti sociálních věcí by se mohlo jednat například o co?

Například je to tlak na sociální zabezpečení migrantů, že by tedy všichni migranti, nezávisle na tom, v které zemi žijí, dostávali stejnou výši finanční podpory. A to by samozřejmě vedlo k tomu, že by se přestali orientovat jen na nejbohatší země, jelikož i ty chudé by jim musely platit víc než vlastním důchodcům.

Je to ale z hlediska pocitu sociální spravedlnosti původních obyvatel těchto chudších zemí Evropské unie vůbec obhajitelné?

Oni to nebudou obhajovat, ale prosazovat. Uvidíte, že většina europoslanců zvolených v ČR to podpoří. Morálně ospravedlnitelné to samozřejmě není. Ale je to prosaditelné, pokud proti tomu nebude vyvíjen dostatečný tlak.

V EU už ale podobná iniciativa vyvinuta byla...

Ano, a teď se to bude vracet. Otevřeně se o tom hovoří a hlavně počítá se s tím v rozpočtu.

Se svým kolegou europoslancem Hynkem Blaškem (rovněž za SPD) jste během úvodního zasedání Evropského parlamentu při přehrávání neoficiální hymny Evropské unie záměrně nepovstali. Co mělo to gesto znamenat?

Sedět při hudební produkci je normální, není to žádné gesto. Gesto je povstání při státní hymně. Ale Óda na radost není státní hymna. Dali jsme najevo, že nepokládáme Evropskou unii za státní útvar. A spolu s námi tak reagovalo asi sto poslanců Evropského parlamentu. Někteří prý stáli zády, já jsem je neviděl, byli v řadách za námi. Pokud neuznáváme EU jako státní útvar, tak těžko můžeme uznávat státní hymnu takového útvaru. Ódy na radost si jako geniálního uměleckého díla samozřejmě vážíme. 

Myslíte, že tato frakce jakýchsi „euroskeptiků“ bude v Evropském parlamentu dostatečně silná na to, aby blokovala kroky směřující k tomu, co kritizujete, tedy k hlubší evropské integraci?

Může je brzdit a ukazovat na to, že tyto věci nejsou v zájmu českých občanů. Budeme ukazovat, že lze být proti. Pasivitou a tím, že bychom sebou bez odporu nechali manipulovat, bychom jen přibližovali špatný konec obyvatel našeho kontinentu. Oni zatím s úspěchem lžou, že jejich politika je blahodárná. Prý brání válkám v Evropě, není to pravda. Bez Evropské unie bychom prý nemohli cestovat, není to pravda. Nemohli bychom prý studovat v zahraničí, není to pravda, atd. Každá lež spoléhá na blbost lidí. Budeme ukazovat, jak je to ve skutečnosti a co by nás reálně čekalo a co nás bez projevu odporu nevyhnutelně čeká.

Setkal jste se v kuloárech Evropského parlamentu s tím, že by se zde nějak probírala nebo byla „živá“ ona kauza kolem českého premiéra Andreje Babiše?

Ne, vůbec jsem to tady nikde nezaslechl. Rozhodně se to v Evropském parlamentu neřeší. Ale stojí za to připomenout, že tři čerstvě řádně zvolení španělští poslanci z Katalánska se účastnit jednání Evropského parlamentu nemohou, protože jim ve Španělsku hrozí vězení jako politickým vězňům. Konala se tady ve Štrasburku i obrovská demonstrace několika tisíc Katalánců právě na jejich podporu.

Parlamentní listy