Jan Masaryk

Prof. PhDr. Stanislava Kučerová, CSc.

Diplomat a politik, který má stálé místo v našem národním povědomí. Třetí ze čtyř dětí našeho prvního prezidenta T. G. Masaryka a jeho ženy Charlotty. Jan Masaryk je se svým otcem spojen mimo jiné i numericky zajímavým způsobem. Narodil se 14. září 1886. Jeho otec zemřel 14. září 1937. T.G.Masaryk se narodil 7. března 1850, jeho syn zemřel 10. března 1948.

Jan prožil pohnutý život syna společensko-politicky vysoce angažovaného otce v intelektuálně i morálně velmi náročném prostředí na sklonku Rakousko-Uherska, za první světové války, za první republikya po otcově skonu v období druhé světové války a v době nástupu socialismu. Dospívání nadaného chlapce bylo poznamenáno duševní labilitou, zděděnou po matce. Jako dospělý a zmoudřelý se chtěl podílet na otcově díle a pro své zahraniční zkušenosti a jazykové znalosti se stal diplomatem. V diplomatických kruzích se osvědčoval jako laskavý a vtipný společník, jako schopný charismatický řečník. Vypracoval se ve zkušeného politika, který má stále na zřeteli bezpečnost Československa a jeho spolupráci s demokratickými státy, starost o národ a prosté lidi.

Zlom v jeho životě znamenal "Mnichov" a následný osud Československa. Odešel do exilu a zde jako člen exilové vlády (stal se mnistrem zahraničních věcí) podporoval úsilí a snahy prezidenta E.Beneše. Mimořádnou oblibu si získal u svých krajanů doma. Byli uvězněni v područí německého protektorátu a on k nim mluvil na vlnách rozhlasového vysílání z Londýna. Vysílání československého rozhlasu z Londýna zahájil r. 1939 právě Jan Masaryk. A v tom je jeho nezapomenutelný, trvalý odkaz. Dodával porobenému, potupenému, poníženému národu na pokraji záhuby naději.

Zde jsou Masarykova  zahajovací slova:"Hodina odplaty nadešla, boj o vyhlazení nacismu započal. Při jméně, které nosím, zde prohlašuji, že tento boj vyhrajeme a pravda zvítězí. Naším programem je svobodné Československo ve svobodné Evropě." Zahraniční rozhlas byl doma poslouchán tajně a s rizikem trestu smrti, bude-li prozrazen. Mapoval tehdejší historické dění, viděné očima exilu a přispíval trvale a nezapomenutelně k uvědomělosti a odhodlanosti národa. Dával mu naději, ztmeloval jej. Inspiroval a integroval. Šťastné vítězství bylo potvrzením správnosti úsilí zahraničního i domácího odboje, bylo satisfakcí i pro Jana Masaryka.

Věnoval se, mimo jiné, činnosti v OSN, měl aktivní podíl na formulaci mezinárodního paktu o lidských právech. Přál si svět jako Federaci volných lidí, v tom viděl záruku trvalého míru. Jako uznání zásluh o blaho národa se mu dostalo, mimo jiné, čestného doktorátu na Masarykově universitě v Brně. Zatím však přicházel nový zlom. Poválečný svět se dělil na dva znepřátelené bloky, spustila se "železná opona". Nastávala studená válka. Nic z toho si Masaryk nepřál. Odmítal všechno, co protiřečilo ideálům humanity, odkazu a památce i jeho otce. Bylo východisko?

Celonárodní otřes způsobila jeho nečekaná a nepřirozená smrt. Krátce po únorovém převratu 1948 byl brzy ráno nalezen mrtvý po pádu z okna koupelny v jeho bytě v Černínském paláci. Přes opakovaná vyšetřování dodnes není jasno, zda šlo o sebevraždu nebo vraždu. Americký velvyslanec v Praze Laurince Steinhardt o tom řekl: "Lze seřadit všechna fakta tak, aby odpovídala, jak sebevraždě tak vraždě a můžete z toho udělat pokaždé jasný případ."

Jan Masaryk byl za všeobecného smutku celého národa pohřben na hřbitůvku v Lánech. Tam, kde odpočívají i jeho rodiče. I on patří k trvalému odkazu úsilí našeho národa o svobodu, samostatnost, demokracii a humanitu.