Jak se ten svět mění

 

Když Rakušané po spáchání atentátu na arcivévodu Ferdinanda d´Este požadovali na Srbsku, aby policejní orgány říše mohly vyšetřovat nitky spiknutí v Srbsku, byl to jeden z požadavků z celé řady dalších bodů ultimata, prohlásila srbská vláda, že se všemi body Rakousko-uherského mocnářství souhlasí, kromě jednoho. Srbové nechtěli připustit, aby na jejich území prováděli šetření Rakušané. Viděli v tomto požadavku narušení jejich svrchovanosti. A měli pravdu.

 

A tak rakousko-uherská vláda, která se již těšila na válku se Srbskem, prohlásila, že ultimatum Srbové odmítli a vyhlásila Srbsku, které bylo značně zeslabeno dřívějšími tzv. balkánskými válkami, válku. A Srbsko ani poté se nepodvolilo provokačnímu požadavku c. a k. monarchie a raději zvolilo válku a do války šlo, než aby dovolilo provádět Rakušanům vyšetřování na svém území.

 

To bylo před více než 100 lety.  Dnes Slovenská republika, její vláda,  se nachází také pod tlakem. Nikoliv však především ze zahraničí, ale ze strany slovenské opozice a některých tzv. občanských aktivistů. Možná, že i za nimi jsou určité zahraniční stíny. Těm všem totiž nestačí, že slovenská vláda se skutečně snaží vyšetřovat smrt novináře a jeho snoubenky, dokonce toto úsilí považují za nedostačující. Požadují, aby vyšetřování se zúčastnili i zahraniční experti.

 

Zatím vláda SR tento požadavek odmítá, myslím si, že zcela oprávněně. Vraždy ve slovenském prostředí, které mají jistě souvislosti s některými zájmy dalších slovenských subjektů, mohou nejlépe vyšetřit slovenští vyšetřovatelé. Jsme přesvědčeni, že toto jejich stanovisko je zcela oprávněné. Když dříve vyčerpané Srbsko raději šlo do války, než aby připustilo zasahování do svých vnitřních záležitostí, měla by takovéto stanovisko zaujmout i slovenská veřejnost. A nedovolit, aby někdo z vnějšku, nějací cizinci, se vměšovali do vnitřních záležitostí Slovenska. Žádná válka kvůli tomu nehrozí, ale právě proto. Až však na možné vnitřní nepokoje.

 

Protivládní síly na Slovensku, které se nemohou již delší dobu řádným způsobem dostat k moci, si chystají nedemokratickou cestu, aby získaly alespoň podíl na ní, když ne moc celou.  K tomu jim poslouží protivládní demonstrace, které sebou s největší pravděpodobností přinesou i vzrůstající vnitřní napětí. Pokud demonstrace se budou opakovat, dojde i k rozdělení společnosti.

 

Je to nutné v zájmu Slovenska? Nikoliv, příslušné policejní a  justiční orgány chtějí plnit své povinnosti. Vyšetřují. Potřebují k tomu nejen čas, ale také i klidnou společenskou atmosféru. Budou ji mít? Nikoliv! Naopak jejich problémy s vyšetřováním porostou úměrně stoupajícímu neklidu a rostoucímu společenskému konfliktu. Cesta protivládních demonstrací tedy znamená zhoršení podmínek pro vyšetřování předmětné dvojvraždy. Proto na jejich vytvoření může mít zájem nikoliv slovenská vláda a vyšetřovatelé, ale možná, že někteří z těch, kteří k demonstracím dali popud.

 

Jsem tedy jednoznačně pro to, aby příslušné vyšetřující orgány mohly pracovat v klidném prostředí, bez rušení a naopak za pomoci široké veřejnosti. Pokud tomu bude jinak, lze se domnívat, že určité síly na Slovensku  nemají zájem na vyšetření kauzy, na nalezení vrahů a těch, kteří za nimi stáli. Nemůžeme se poté domnívat, že tito spiklenci potřebovali nějaké lidské oběti jako spouštěče společenských nepokojů, které by je měly dovést k dosažení jejich mocenských cílů?  Za několik dní, týdnů bude vše jasnější. Doufejme zatím ve zdravý selský rozum většiny Slováků!

J. Kovář