Grudinin zničí KSRF

14.2.2018     Text: Pjotr Akopov / RIA NOVOSTI 

Měsíc před volbami bylo konečně rozhodnuto o jejich hlavní zápletce – spočívá v tom, kolik hlasů dostane Pavel Grudinin, kandidát z Komunistické strany Ruské federace (KSRF).  A  není to zbytečný zájem - budoucnost Komunistické strany závisí na výsledku. Zatím se tato budoucnost zdá být bezútěšná. A proč?

Ve středu oznámilo Všeruské centrum pro výzkum veřejného mínění (VCVVM (ВЦИОМ)) údaje z posledního předvolebního průzkumu. Významné změny v náladě voličů nenastaly - a nemohly nastat. Vítěz je znám, o definitivních účastnících bylo rozhodnuto,  předvolební debaty v televizi ještě nezačaly. Ale nejzajímavější z toho, co řekl šéf VCVVM Valerij Fjodorov, bylo sledování voličstva hlavního opozičního kandidáta - člena nominovaného KSRF – ředitele podmoskevského podniku Pavla Grudinina.

Nyní je druhý s ukazatelem 7,3%. Toto hodnocení se v uplynulém týdnu mírně zvýšilo a vrátilo se k ukazatelům na konci ledna, ale čísla pro Žirinovského neustále klesají. Vůdce Liberálně demokratické strany Ruska (LDSR), má pouze 5,5%, tedy zaostávání za Grudininem, se zvyšuje.

Ale nejde o to, jak Žirinovský s Grudininem bojují. Další problém vznikl během této kampaně. A odhalil jej VCVVM - voliči Komunistické strany mají rozdílný postoj ke Grudininovi. Z těch, kteří by nyní hlasovali pro KSRF (a je to 9,6% voličů), jen 47% je připraveno hlasovat pro Grudinina.

"Grudinin nevypadá jako osoba, která je skutečně schopna prosazovat levicový program. Vypadá jako podnikatel, který řeší některé své osobní problémy na úkor Komunistické strany. Je proto k němu velká nedůvěra“ – tak okomentoval vedoucí VCVVM Valerij Fjodorov médiu VZGLJAD tato čísla. Podle Fjodorova, Grudinin bude muset balancovat na „ostří břitvy“ – „jak neodcizit voliče komunistické strany, kteří chtějí sociální spravedlnost, návrat sovětského státu a tak dále, ale také, jak přilákat nové, nekomunistické voliče“.

Ale problém je složitější. Ano, špatná vizitka Grudinina (a jim bude jakýkoliv výsledek menší než 13%, to znamená procenta, která získal v roce 2004 kandidát KSRF Charitonov) vypovídat o zhoršení postavení komunistické strany jako celku a jejího stálého představitele Gennadije Zjuganova. Ale také - dobrý výsledek Grudinina by řešil pouze část problémů komunistické strany a vytvářel by nové, mnohem vážnější. Pokud by Grudinin dostal řekněme 15% nebo dokonce 20%, bude důležité, kdo za něj hlasoval. Pokud současná situace vytrvá a polovina voličů komunistické strany nebude hlasovat pro milionáře, nečlena strany, byla by to nejsilnější rána pro Zjuganovu stranu. Jak to?

Na jedné straně působí myšlenka rozšířit voličskou základnu komunistické strany – pak mohou být přilákáni „nekomunističtí“ vlastenci, technokraté, levičáci. Na druhé straně však za to komunistická strana zaplatí ztrátou podstatné části hlasů komunistického voličstva. Těch, kdo obhajují celkové znárodnění průmyslu, reformu celé struktury moci, lustraci elit a návrat k budování socialismu. I kdyby bylo těchto ztracených voličů méně než by přitáhl Grudinin, byli by to přesto základní voliči, jádro voličů Komunistické strany. A  ztráta poloviny tradiční základny není jen krizí strany. To je její konec, nebo spíše jeho roztržení. Čtvrt století se Zjuganov snažil spojit komunistické a vlastenecké myšlenky, vytvořit socialisticko-vlasteneckou koalici, ale dříve nebo později by se nespokojenost pravověrných komunistů prodrala ven. Během těchto let prošla Komunistická strana Ruské federace několika menšími rozkoly - včetně s radikálními komunisty. Zorganizovali své vlastní strany - ale žádné z nich se nepodařilo, stát se místem shromažďování "konzistentních marxistů-leninovců".

Do současných voleb autorita Zjuganova ochraňovala KSRF před rozkolem, ale Grudininova nominace změnila situaci. Pokud polovina voličů KSRF pro něj nebude hlasovat, rozpory v rámci této strany již nebudou pod kontrolou. A nespokojení s "buržoazní úchylkou" se budou seskupovat a zvažovat varianty odplaty.

Kdo se stane centrem sjednocování není důležité. Hlavní věc je, že „tento proces pokračuje,“ - to znamená, že levé, rudé křídlo komunistické strany, se snaží převzít kontrolu nad celou stranou (již se připravuje na odchod Zjuganova). A v případě neúspěchu se oddělí a utvoří samostatnou stranu.

Proč je tato možnost téměř nevyhnutelná? Protože v těchto volbách končí celá epocha post-sovětského stranického systému Ruska. Je to poslední turné KSRF a LDSR se svými současnými vůdci  - a vzhledem k tomu, že obě strany jsou ve skutečnosti vůdcovské (LDSR na 100% a KSRF na 50%), tak také samotných stran.

A co je nejdůležitější, popularita radikálních levicových myšlenek v Rusku dozrává.

Poptávka po straně vyjadřující tyto názory nepochybně vyvolá návrh, buď ze strany obnovené KSRF, nebo ze strany sil v ní, které nechtějí zůstat mimo boj o budoucnost Ruska.

Toto radikálně levicové voličstvo nebude příliš velké. Ale je 10% voličů málo na skutečně efektivní stranu? To nebude evropská levice s jejich feminismem, homosexualitou a kultem tolerance a multikulturalismu. Bude se jednat o nové ruské bolševiky s programem radikální reorganizace společnosti na principech sociální spravedlnosti. V ideologickém smyslu - jacísi národní bolševici (jako strana vytvořená Eduardem Limonovem v devadesátých letech) let 2020tých.

Udržet takovouto sílu v rámci stávající KSRF se ovšem nepodaří. Takže vše zajímavé na levém křídle právě začíná.

https://vz.ru/politics/2018/2/14/908338.html

Pro České národní listy kráceně a volně přeložil P. Rejf