Germanizace Čechů a Velké Německo

Začátek celého vývoje musíme hledat koncem 19. století, kdy stejně jako v Německu i mezi Němci v českých zemích se rozšířilo tzv. velkoněmecké hnutí s ideou pangermanismu, jehož cílem bylo vytvoření jednotného, rasově čistého velkoněmeckého státu, vzniklého spojením Německé říše a Rakousko-Uherska, přičemž ostatní národy včetně Čechů měly být germanizovány. Jeden z představitelů tohoto směru, generál Rauchofer v té době vydal strategickou studii s výmluvným názvem „Velkoněmecko a střední Evropa kolem roku 1950“. V knize byl i tento závěr: „Po jisté době bude 88 milionů Němců vládnout nad 130 miliony Evropanů, kteří budou určeni k nižším pracím. Jen Němci budou získávat půdu, požívat politická práva a zaujímat administrativní vojenské postavení.“ Ideologové Velkoněmeckého svazu opakovali, že „Čechy a Morava budou starým německým historickým územím, kde Češi představují nevítaný živel, překážející Německu v expanzi na Východ.“

Tím byly vytvořeny podmínky pro vznik nacionalistických německých stran s vše-německým programem. A tak již v roce 1913 jeden z představitelů českých Němců Jung položil základ programu strany, která se později přejmenovala na DNSAP – Deutsche nationalsozialistische Arbeiterpartei (Německá nacionálně socialistická strana dělnická), přičemž téměř shodný název obou stran není náhodný. Další nacionalistickou stranou českých Němců se stala později založená DNP – Deutsche Nationalpartei (Německá nacionální strana).

Porážka Německa a Rakousko-Uherska a jejich spojenců v 1. světové válce a vytvoření nových národních států, včetně vzniku samostatné Československé republiky, znamenalo krach pangermánských plánů. Ale němečtí nacionalisté se nevzdali. Jejich cíle v Německu převzal Hitler se svým nacistickým hnutím a v ČSR se prosazovaly již zmíněné strany DNSAP a DNP.

Když se jim na podzim 1918 nepodařilo, na některých místech i ozbrojeným odporem, zamezit ustavení a konstituování československého státu, a česká vláda vojenským obsazením pohraničních území zlomila německý odpor, organizátoři těchto akcí uprchli do Německa a Rakouska, odkud organizovali rozsáhlé protistátní hnutí s ústředím ve Vídni, Drážďanech a německém Slezsku.“

Z brožurky Proces s Volkssportem. Ing. J. Mikš