Evropa sedí na hromadě utajených dluhů

3.2.2018 VSa

Zpráva dne: Utajené dluhy mimo statistiky 28 členských států EU činí 12,5 bilionů euro a je to další položka, která ukazuje na to, že přes ekonomické oživění se dluhy v EU moc nesnížily. 

Ilustrační obrázek: Autor – Corentin Béchade – Own work,

CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=52673176

Německý list Die Welt napsal, že navzdory ekonomickému oživení země EU dluhy moc nesnížily. Je to prý ještě horší, existují garance ve výši bilionů, které nejsou zachyceny v oficiálních statistikách. Německo není výjimkou.

Evropa sedí na hromadě státních dluhů. Je to celkem 12,5 bilionů euro za 28 zemí EU. Ani ekonomický vzestup nepomohl tuto horu dluhů snížit, píše německý Die Welt. A co je ještě horší, dluhová zátěž je ve skutečnosti větší. Ukazují to aktuální čísla Eurostatu.

Zapomíná se totiž na garance a záruky ve výši bilionů, které v oficiálních statistikách nejsou. Je pravda, že nejde o tvrdé dluhy. Jde jen o eventuální závazky, ale přesto je jejich výše znepokojující. Protože i kdyby došlo na splatnost jen menší části záruk, pak to může v rozpočtu udělat pěkné díry.

Tyto „utajené“ dluhy se nacházejí v různých podobách a  různých zemích. Statistika Eurostatu má čtyři kategorie. Jsou to například garance států za závazky třetích osob. Pak to jsou tzv. partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, kdy stát ručí za určitá rizika. Pak tu jsou závazky firem, v nichž má stát většinový podíl, ale nejsou v kategorii státních firem. Státy také někdy ručí za určité úvěry.

Je to celý balík rizik, o kterých ani občané ani politici často nic nevědí. Za určitých podmínek se ovšem tyto „eventuální závazky“ mohou změnit v reálné závazky. Údaje Eurostatu jsou proto dalším krokem k transparentnosti veřejných financí EU, protože nabízejí komplexní obrázek veřejných financí jednotlivých členských států.

Tyto utajené dluhy jsou rozděleny velmi nerovnoměrně. Státní garance jsou problém u „vzorových“ zemí, zde je na špici Finsko s podílem 28 % HDP. Oficiálně má Finsko poměr dluhu k HDP 60,4 % takže naplňuje konvergenční kritéria. Jenže, kdyby se zahrnul podíl garancí státu, pak už to vypadá jinak, varuje Die Welt.

Na druhém místě u státních záruk je Rakousko, s podílem 20 % k HDP. Může to být také kvůli dosti velkému bankovnímu sektoru. A Německo je na třetím místě, poměr státních záruk k HDP je 14 %. Vidíme tu starou zátěž z finanční krize, ovšem i propojenost státu s veřejnými úvěrovými institucemi. Hlavní jsou ovšem exportní záruky, investiční záruky a zajištění úvěrů.

Obecně vzato je to centrální stát, kdo dává záruky. Ve Skandinávii se ale objevují i záruky obcí. V zemích Beneluxu, ale i Francii a dalších zemích, je velká část garancí směřována na finanční instituty.

U utajených dluhů projektů soukromého a veřejného partnerství vyčnívají Portugalsko a Slovensko, jedná se o více než 3 % HDP. Tyto projekty se často realizují z fiskálních důvodů, protože jsou pro vládu zpočátku nákladově neutrální.

Největší část utajených dluhů spadá na závazky státních firem  – v Německu je to Deutsche Bahn. Jde také o Řecko, které podle Die Welt ještě s privatizacemi dostatečně nepohnulo. Je na vrcholu se 149 % k HDP. Německo je na třetím místě se 101 % k HDP. Tento vysoký podíl je možno vysvětlit i tím, že do statistiky se zahrnují i finanční instituty kontrolované státem, tedy například veřejné banky. Jejich podíl je v Německu ve srovnání s jinými zeměmi vysoký. A to se pak odráží v datech.

Nesplácené půjčky jsou zase další kategorií, která utajené dluhy zvyšuje. V této kategorii „vítězí“ Slovinsko, pak je tu Portugalsko.

Pohled do statistiky ukazuje, že dluhová problematika má v Evropě větší dimenze, než se původně myslelo.

http://casopisargument.cz/2018/02/03/evropa-sedi-na-hromade-utajenych-dluhu/

Přišlo e-poštou