Přiznám se, že o působení ženského živlu v politice jsem si nikdy nemyslel moc. Stačilo nechat si v představě promítnout obrazy Němcové, Langšádlové, Pekarové Adamové, Černochové, Udženije, vzpomenout moudrostí, které kdy vyšly z jejich úst, i činů, kterými se proslavily, a závěr byl jasný. Drží si je tam proto, aby ve stranách nějaké ženské měly. Cožpak taková Langšádlová řekla kdy něco, co by šlo – byť jen o milimetr - nad vyjadřovací či duchovní kapacitu Kalouska či Schwarzenberga? Kromě její otevřené výzvy k válce s Ruskem, která jí ovšem intelektuální či mravní důvěryhodnosti nad jmenované dva nepřidala. A vešel obraz Němcové do našich myslí něčím pozoruhodnějším, než půjčováním svého služebního auta synovi, včetně obdarováváním ho dávkami poslaneckého benzínu? Či že se svého času zcela vážně pokoušela stát se premiérkou vlády ČR?
Ne! Takže, jak už shora řečeno, na dané téma žádné pochvalné reference. Ale všeho do času, konkrétně pak do včerejšího večera na ČT 24, kde pod vedením moderátorky Augustové zasedli ve věci draftu Bruselu o záležitosti Babišova ptačího hnízda dva politici. Jeden z Pirátů a druhý z ODS, jejímž útokům z vnějšího televizního stanoviště, tuším v Brně, vzdorovala ministryně financí Alena Schillerová.
A u té dámy, vážení čtenáři a čtenářky, má skepse ohledně ženského působení v politice končí. Protože jak se příval útoků obou politiků, podobající se štěkotu vzteklých psů, tříštil o velkorysost, přehled, rozvahu i o nevyvratitelnou logiku, jež proti nim s nebetyčným klidem a převahou, a to jak v hlase, tak i v argumentech, stavěla paní ministryně, přicházelo mi na mysl burcující přesvědčení, že právě teď, v tomto momentu, v pátek večer posledního dne května roku 2019, přichází nová a slavná éra působení žen v české politice. Že se toho dne povýšila laťka žádoucí politické úrovně nejen političek ale i politiků na novou výši, kterou budou od nynějška všichni poměřováni – a to ať už jim to bude milé, či nemilé. Ale že milé by to snad mělo být pro nás všechny, kteří je, ať už naživo či z televizních obrazovek, budeme napříště sledovat.
Lubomír Man