Dva světy Donbasu: mírový život a krutá válka

Jaromír Vašek, předseda Společnosti přátel Luhanské lidové republiky (LLR) a Doněcké lidové republiky (DLR), věří, že všichni obyvatelé této oblasti na Donbase budou moci jednou žít plnohodnotný mírový život. Prozatím tomu tamní situace, zejména na frontové linii, nenasvědčuje.

O svých zkušenostech, které načerpal při svých čtyřech putováních po Donbase, vyprávěl v minulém týdnu na semináři levicové platformy Spojenectví Práce a Solidarity. V těchto dnech do této oblasti směřuje popáté. Tamní obyvatele si zamiloval pro jejich slovanskou duši, vřelost, srdečnost a pohostinnost. A jistě i pro rozhodnost, se kterou se postavili současné ukrajinské vládě po událostech na Majdanu. »Kyjevu« se nechtějí podrobit, a to i za cenu, že LLR a DLR nejsou mezinárodně uznány.

Spolek přátel informuje a pomáhá

Společnost, v jejímž čele stojí, vznikla jako zapsaný spolek v prosinci 2016. Jejím posláním je pravdivě informovat o situaci v obou lidových republikách a svými skromnými silami Donbaským třeba i materiálně pomáhat. Takto již předseda spolku předal v uplynulém roce základní škole v Alčevsku některé školní pomůcky, nyní veze mj. desítky knih českých autorů (přeložené do ruského jazyka) pro tamní »český kulturní koutek«, který vznikne v jedné z donbaských škol. V malé knihovničce najde místo například Fučíkova Reportáž, psaná na oprátce či cestopisné knihy o Praze. Nejednou se Společnost přátel LLR a DLR podílela na organizování demonstrace před ukrajinským velvyslanectvím v Praze, na níž účastníci pranýřovali dosud nepotrestaný masakr v Oděse 2. května 2014 či oběti střelby ukrajinské armády. Válka na Donbase stála na obou stranách konfliktu již 10 000 obětí, z toho 102 dětí, které zahynuly ukrajinskými zbraněmi na území lidových republik.

»Ačkoli byly v roce 2015 podepsány Minské dohody, střílí se každý den, i v noci,« přiblížil Vašek posluchačům aktuální situaci, která je poslední dva tři týdny přece jen klidnější. Někde jsou nepřátelská vojska vzdálena od sebe i jen padesát metrů. Překvapuje brutalita ukrajinských vojáků, které »baví zabíjet civilisty, neboť se nestaví na odpor,« uvedl Vašek. Vojáci lidových republik a dobrovolníci, kteří bojují na jejich straně, mají zákaz střílet jako první, zdůraznil.

Současný Donbas, to jsou dva světy – ve vnitrozemí je klid a lidé žijí naprosto normálním mírovým životem. Dospělí chodí do zaměstnání, děti do škol, večer se baví v parcích a na ulicích, navštěvují restaurace, kina, sportoviště apod. Obchody jsou dobře zásobovány, ačkoli Ukrajina od února 2017 praktikuje totální ekonomickou blokádu obou republik. »V obchodech jsem viděl zboží z Polska, Itálie, Běloruska, Ruska, Litvy, Kazachstánu, Číny, Turecka…, DLR a LLR, resp. jejich obchodníci, obchodují s více než sedmi desítkami zemí světa,« upřesnil Vašek. Zato na válečné linii (například v Alexandrovce, předměstí Doněcku) probíhá boj se vším všudy.

Pilířem je uhlí a energetika

Posluchači a posluchačky, kteří se sešli v pražském Domě odborových svazů, kladli velké množství otázek. Zajímalo je, jakými platidly se na Donbase platí – rubly. Jak Vašek vysvětlil, 95 procent obyvatel obou lidových republik si žádá odtržení od Ukrajiny, z nich většina je pro spojení s Ruskou federací. V každém případě nechtějí mít nic společného se současnou Ukrajinou, zdůraznil.

Pilíře tamní ekonomiky tvoří těžba uhlí, kterou je ostatně Doněcká pánev proslulá. Toto uhlí dříve putovalo do ukrajinských tepelných elektráren. Jakmile začala ekonomická blokáda ze strany Ukrajiny, odběratelé se našli jinde - v Turecku, Číně či Kazachstánu. V LLR a DLR je zastoupen strojírenský průmysl, energetika a vysoké pece. Vedení obou republik chce znovu otevřít asi devět velkých průmyslových podniků. Podniky, které dříve patřily ukrajinskému oligarchovi Rinatu Achmetovovi, byly převzaty do »národní správy«. »V obou lidových republikách je silný státní sektor, samozřejmostí je veřejné vlastnictví celé infrastruktury,« vysvětlil Vašek.

Posluchače zajímaly i otázky, jak je možné na Donbas cestovat. Z České republiky obvykle letecky do ruského Rostova na Donu a pak četnými autobusovými spoji do cíle. Místní obyvatelé mohou přes hranice Rusko-LLR a Rusko-DLR jak s ukrajinským pasem, tak s pasem LLR či DLR. Přes hranice Ukrajina-LLR a Ukrajina-DLR mohou ovšem jen s ukrajinským pasem, což je problém – tento cestovní pas vydávají jen ukrajinské úřady. Na přechodech mezi Ukrajinou a lidovými republikami není situace vůbec utěšená, stávají tam fronty lidí, kteří chtějí navštívit své příbuzné na Ukrajině, protože válka rozdělila rodiny - poukázal na řadu potíží Vašek. A nedávno na přechodu Jelenovka ukrajinští vojáci dokonce stříleli do lidí!

Obě lidové republiky mají prezidentský systém, prezidenti jsou voleni přímo občany. Z důvodu války neexistuje systém politických stran. Parlamenty fungují a jsou voleny na čtyři roky, kandidátky jsou tvořeny obdobným systémem jako někdejší Národní fronta u nás.

Dva úřední jazyky

Ačkoli většina obyvatel LLR a DLR má coby svou mateřskou řeč ruštinu, ve školách se děti povinně učí ukrajinsky včetně ukrajinské literatury apod., a ruský a ukrajinský jazyk jsou v obou lidových republikách jazyky úředními. Na tomto Vašek ukázal, jaký je rozdíl v přístupu DLR a LLR na jedné straně, a Ukrajinou, kde před čtyřmi lety návrh nedemokratického jazykového zákona »přilil oleje do ohně« a situaci eskaloval.

Celková neutěšená ekonomicko-politická nepohoda na Ukrajině, o kterou se také posluchači zajímali, se projevuje mj. i tím, že každý měsíc opouští na 100 000 Ukrajinců svou vlast. Odcházejí zpravidla do Ruska či do zemí EU.

O své již páté cestě na Donbas bude Jaromír Vašek informovat naše čtenáře a čtenářky prostřednictvím našeho listu.

(mh), Haló noviny, 29.3.2018, str. 4