6. května 2019

Rusko se opět stalo supervelmocí, obrovskou euroasijskou říší s širokým spektrem zájmů od Středozemního moře a Středního východu až po Latinskou Ameriku, napsal Die Welt. A k vyřešení globálních problémů, dříve či později, bude Západ muset vyjít vstříc Kremlu - a je lepší to udělat co nejdříve, radí autor článku Michael Stürmer.

„Když ruský prezident Vladimir Putin oficiálně vítá ve staré pevnosti Kremlu, pak vzniká v tomto slavnostním okamžiku pocit, že se čas zastavil a slavnostní akce nyní probíhá podle protokolu cárských časů," napsal Stürmer na stránkách Die Welt. „Uniformy jiskří, pozlacené nárameníky se lesknou, inteligentní kadeti v uniformách, jako by si je zapůjčili z divadla, otevřou dvojité dveře, které se sahají ke stropu. S rozvážným krokem jde car navstříc kameře, vybraná veřejnost ho přivítá s dlouhým potleskem a na okamžik zapomene na důsledky všech chmur, které Rusko a Rusové za posledních 100 let zažili.“

Poselství zbytku světa je více než zřejmé, uvedl autor: „Rusko se opět stalo Ruskem, supervelmocí dvou kontinentů, obrovskou eurasijskou říší s širokou škálou zájmů od Středozemního moře a Středního východu až po Latinskou Ameriku, pevnost pravoslaví, třetí Řím.“

Současně po pádu Sovětského svazu měl Západ šanci vybudovat důvěru s Ruskem, přispět k demokratizačním procesům v zemi, ale tuto šanci propásl. NATO začalo expandovat na východ. Rusku vyčlenilo místo „nedůvěry a nejistoty“, vysvětlil Stürmer. A nakonec Kreml prohlásil: „Buď nový řád, nebo žádný řád“.

Americký ministr zahraničí George Schulz varoval Západ před ledabylostí. „Rusko je jako zraněný medvěd grizzly: silný, nepředvídatelný, pomstychtivý." „Opravdu to bylo už před 20 lety tak těžké pochopit?“ diví se autor článku.

Ať už to Západ chce, nebo ne, dříve nebo později bude muset vyjít vstříc Rusku - a je lépe to udělat co nejdříve, doporučil autor. Oběma stranám chybí zavedené postupy, „tajná diplomacie“ a především společné chápání strategických hrozeb. Je nezbytné oživit to nejlepší z prvků systému, který vznikl během studené války. Připomenul paradox vzájemného zaručeného zničení, který ukázal, že navzdory strategickým nebo ideologickým rozdílům mohou supervelmoci přežít pouze společně nebo zemřít.

„Globalizace problémů, rozvoj digitálních technologií ve všech sférách života, rozšíření činnosti na vesmír v blízkosti Země, stejně jako hybridní a kybernetická válka nejsou abstraktní věci, ale skutečné hrozby,“ varoval autor.

(kou, prvnizpravy.cz, welt.de, foto: arch.)