Co nejrychleji se domluvit s Ruskem

Proč jede Merkelová do Soči

Alexandr Bovdunov

18. května 2018

Dne 18. května navštíví kancléřka Merkelová Soči, kde se setká s prezidentem Putinem. Na programu jednání budou otázky politické a hospodářské spolupráce a globální a regionální problémy zajímající Berlín i Moskvu.

Hlavní politička EU

Kancléřka SRN je první vrcholný představitel ze zemí EU na návštěvě Ruska a prezidenta Putina po jeho inauguraci. Návštěva je významná, neboť se jedná o lídra vedoucí mocnosti Evropy. V tomto smyslu se vyjádřil ředitel Fondu progresivní politiky Oleg Bondarenko.

Při setkání se budou v první řadě posuzovat hospodářské aspekty spolupráce v době zesílení sankcí, kdy je nejdůležitější vybudování Severního proudu-2. Stavba německé části plynovodu byla zahájena 3. května.

Cestě Merkelové do Ruska předcházela návštěva německého ministra ekonomiky a energetiky Altmayera. Německý Die Welt oznamuje, že se při jednání Altmayera s ruským ministrem ekonomiky Novákem země domluvily, že „velká část ruského plynu do Západní Evropy poteče oběma větvemi Severního proudu“, ale částečně se zachová tranzit přes Ukrajinu. Již dříve na tom trvala osobně Merkelová.

K tomu řekla zástupkyně Centra německých studií Ruské akademie věd Jekatěrina Timošenková: „Budou-li Ukrajincům dány nějaké záruky, bude to proto, aby se nebrzdila výstavba Severního proudu-2.“

Ukrajinská otázka

Dmitrij Peskov sdělil, že ruská strana nemá v úmyslu otevírat při jednání s Merkelovou otázku sankcí. V květnu na tiskové konferenci sama kancléřka podtrhla, že nová omezená opatření USA proti ruskému byznysu nehodlá posuzovat. K tomu Timošenková řekla: „Co se týká nových protiruských sankcí USA, musí Německo přijmout určitý postoj. Musí zvážit hospodářské ztráty a pochopit jak a do jaké míry se mohou Spojeným státům vzepřít.“ Merkelová na druhou stranu připomenula ještě před setkáním s Putinem sankce: „Otázka ekonomických sankcí se pojí jen na splnění minských dohod.“

Berlín tradičně spojuje zrušení sankcí proti Rusku z roku 2014 s postupem a splněním minských dohod o Donbasu, což se také odrazilo v koaliční dohodě bloku CDU/CSU a sociální demokracie Německa, který tvoří současnou vládu SRN.

Bondarenko upozorňuje: „Merkelová nestaví na minském procesu. Ona, stejně jako Putin, si nepřeje válku v Donbasu, na rozdíl od USA, které ústy zvláštního zástupce ministra zahraničí USA Volkera vyzývají k nové válce.“

Volker nedávno vykládal, že v budoucnu nebude Krym součástí Ruska. O něco později, 10. května  tvrdil Porošenko, že posoudil s Merkelovou a Macronem situaci v Donbasu a pokračování sankcí. Timošenková je přesvědčena: „Otázka propojení minských dohod, vývoje na Ukrajině a možnosti nějakých zeslabení se bude posuzovat.“

Oficiální zástupce německé vlády Seibert potvrdil, že se na rozhovorech v Soči bude jednat o řešení situace na Ukrajině. Podle Timošenkové musejí zástupci nové německé vlády ukázat v této otázce aktivitu, aby byli přesvědčivější v roli zprostředkovatele a diplomata.

Blízkovýchodní uzel

Dne 17. května označila Merkelová tři předností témata mezinárodní spolupráce pro jednání s Putinem. Ukrajinu, osud jaderné dohody s Íránem a Sýrii. Timošenková má zato, že z hlediska zahraniční politiky je otázkou č. 1 problém spojený s Íránem a s tím, aby nadále dodržoval jadernou dohodu.

Předtím, 16. května, podtrhl šéf Východního výboru německé ekonomiky Büchele, „že společné politické a hospodářské zájmy, jako jsou podpora íránské dohody, výstavba Severního proudu-2“ a kritika nových sankcí USA proti Rusku „otevírají možnosti sblížení Německa a Ruska“. V průběhu návštěvy v Moskvě dne 10. května obhajoval německý ministr zahraničí Maas spolu s ministrem Lavrovem zachování dohody s Íránem, bez ohledu na odstoupení USA.

K Sýrii uvádí Timošenková, že by zde Němci rádi hráli významnější úlohu. Podle tónu komentářů vedoucích politiků je možnost dočasného kompromisu ohledně Bašára Asada. Berlín by byl rád ve věci Sýrie zprostředkovatelem mezi Moskvou a Washingtonam. K tomu říká Bondarenko: „Otázka blízkovýchodního urovnání se přímo týká postavení Merkelové ve funkci kancléřky z jednoduchého důvodu. Pokud se na Blízkém východě znovu rozhoří válka, potom budou do Německa přitékat další proudy migrantů.“

Přátelé – soupeři

Německo a Francie jsou motorem evropské integrace. Mezi nimi je ohledně zastupování zájmů Evropy konkurence. Podle Bondarenka Francie Německu neustupuje  ve snaze rozhodnout nahromaděné problémy s Ruskem k oboustrannému uspokojení.

Podle Timošenkové by v podmínkách složitých vztahů Německa a Francie s USA, kdy někde vystupují jako spojenci a někde jako soupeři, by Macron i Merkelová chtěli srovnat své postoje v klíčových otázkách s prezidentem Putinem. Říká: „Musejí srovnávat své postoje s Ruskem, aby pochopili, jak s námi mohou spolupracovat a co od toho mohou získat.“

Bondarenko uvádí ještě jednu zvláštnost nadcházejících návštěv evropských vůdců. „Dnes začala nová šestiletá perspektiva Vladimira Putina. Pokud chtějí v dohledné době řešit s naší zemí otázky, musejí se s ním co nejrychleji domluvit.“

Převzato z Rusvesna.su