Co nás čeká v roce 2018?

Jakmile skončil rok Luthera, budeme pokračovat rokem výročí třicetileté války (400 let), Karla Marxe (200. narozeniny), Adalberta Stiftera (150. výročí), atd. Pomoci nám může pouze výběr.

Evropa 2018

Nechceme být vybíraví, nicméně pan Macron a paní Merkelová byli pro oslavy 55. výročí Elysejské smlouvy. Ty byly přijaty okamžitě. V německém Spolkovém sněmu Dr. Weidel a Dr. Gauland (oba AfD) s chutí ukázali, jak málo mají de Gaulle a Adenauer společného s dnešní evropskou politikou, a v Paříži se většina francouzských poslanců (75%!) ani neobjevila na společné schůzi obou parlamentů. Proč? Od začátku genocidy uprchlickými státy v roce 2004 neexistuje evropský ethos. Stávající EU je dobrá pouze pro choulostivou a neprůhlednou politiku přerozdělování. A když jsou v Evropě drancovány nejsolventnější státy? Tato otázka se týká také Německa! Můžeme si dovolit nekončící zachraňování eura, drahou a pochybnou energetickou politiku a také takovou migrační politiku? Chceme být dobrým státem pro Němce nebo pro celý svět (viz Spiegel, 4/2018, s.19)? Místo dohadování o imigračních kvótách by to muselo být prováděno digitálně, jinak přerozdělování brzy skončí.

Konec 1. světové války

V novém roce je nutná připomínka konce První světové války před 100 lety. V té době došlo ke změnám, které vyvolávají radost nebo smutek, v závislosti na pohledu. Pokud jde o Čechy, mohli Češi naplnit svůj národní sen, pro sudetské Němce začala cesta k katastrofě. Ale Češi by si měli uvědomit, že po zničení Habsburské monarchie se prosperita, svoboda a právní jistoty znovu vrátily, když jim bylo umožněno znovu žít s Němci pohromadě, v rámci nadnárodní střechy (EU)!

Smíření

V novém roce budou znovu slyšet zaříkadla o usmíření. Všechno to začalo sloganem "mírové soužití". Potom bylo motto "uvolnění" a nedávno to bylo "usmíření". Dnes se používá "vyprávění (připomínání)", ale cílem bylo pokaždé nechat trávou zarůst staré křivdy. Každý, kdo se bránil tomuto zahradnickému úsilí, byl považován za potížistu. Vyháněči a jejich sympatizanti byli v pořádku. Většina našich současníků (včetně vysokých státních a spolkových politiků!) sedla v dobré víře na tento lep. Možná, že reparační požadavky Polska jim otevřou oči. Během tohoto procesu nám slíbili, že vyháněcí státy budou úplně oslabené, pokud budou členy EU!

Vlast

Po příchodu patriotické strany do Spolkového sněmu vypukla hodina imitátorů. Najednou znovu vyzdobili vitríny a umístili tam nějakou "vlast". Prakticky by tam bylo možné umístit slovo Německo nebo otčina. Ale jestli je možné rekonstruovat "vlast" v původním smyslu, je nejisté. Vlast je více než krajina, plus "obyvatelstvo" (sestávající z paralelních společností všeho druhu?). Je to křehká celistvost lidí, rodin, rodových hrobů, historie, jazyka, kultury, architektury a výrazné krajiny. Kromě toho jako sudetoněmečtí "vyhnanci z vlasti" víme, že člověk může být náhle marginalizován a zbaven práv ve vlastní zemi. Trpěli jsme bolestně, ale nikdo nám nevěří! Možná, že někteří mohou trpět méně ztrátou vlasti v obvyklém smyslu, než podivností světa, ve kterém „anything goes“ (všechno je dovoleno), a kde je člověk paralyzován a bezmocný. Jediné, co lze udělat, je založení genderových profesůr, rozšíření konceptu manželství a sprejování krásných básní na berlínských fasádách. Na prahu Nového roku někdy máte pocit, že jste na potápějícím se Titaniku. Navzdory hrozícímu nárazu palubní hudba stále hraje veselé melodie.

(F.V.), Witikobrief, únor 2018, str. 4

Pro České národní listy kráceně a volně přeložil P. Rejf