Čím byly SS?

Emil Hruška

III.

Kdo byl Karl Hanke?

Karl Hanke byl v nacistických špičkách takový zvláštní známý-neznámý.

Až do svého nástupu do čela SS k nim vlastně nepatřil. Anebo přece jen patřil?

Od roku 1941 měl sice vzhledem ke svému postavení nezvykle vysokou hodnost SS-Obergruppenführer (odpovídající armádní hodnosti generál-plukovník) a ve stranické hierarchii byl jedním z relativně mnoha župních vedoucích NSDAP, a to v Dolním Slezsku.

Hanke se narodil 24. srpna 1903. Vyučil se mlynářem, potom vystudoval mlynářskou průmyslovou školu a učil v Berlíně na řemeslnické škole. Jednalo se o státní službu, a protože Hanke byl členem a funkcionářem NSDAP, musel ze školy odejít. Na začátku 30. let se Hanke spřátelil s mladým architektem Albertem Speerem, rovněž nacistou a budoucím říšským ministrem pro zbrojní výrobu. Hanke, stojící v čele oblastního vedení NSDAP Berlín-západ, Speerovi zadal přestavbu vily v Grunewaldu na sídlo oblastního vedení.

V roce 1932 byl Hanke zvolen na NSDAP do Pruského zemského sněmu a také do sněmu říšského. Od 1. dubna toho roku působil také jako osobní adjutant berlínského župního šéfa NSDAP Josepha Goebbelse. Jak s ním, tak s Albertem Speerem bude mít v dalších letech komplikované a rozporuplné vztahy. Tehdy byli se Speerem přáteli, alespoň Speer to tak vnímal; byl to opět Hanke, kdo stál za další výnosnou zakázkou pro něj. Nyní měl po architektonické a stavební stránce zřídit sídlo župního vedení - tentokrát ve vládní čtvrti na Voss-Strasse č. 11.

Poté, co došlo po uchopení moci nacisty ke zřízení říšského ministerstva pro národní osvětu a propagandu, se Hanke stal 13. března 1933 Goebbelsovým osobním tajemníkem a v roce 1938 de facto jeho náměstkem - státním tajemníkem ministerstva. Jenže tak, jak se Hankeho kariéra pod Goebbelsem slibně rozvíjela a slibně vyhlížela, tak pod ním také skončila. Příčinou se stalo složité předivo intimních vztahů, v němž se pohybovali Joseph Goebbels, jeho žena Marta, německý herec Gustav Fröhlich, česká herečka Lída Baarová a - Karl Hanke.

Goebbelsovi, Baarová a Hanke

Podle dostupných informací vše začalo a značnou dynamiku nabralo v roce 1936.

Goebbels tehdy navštívil populárního herce Gustava Fröhlicha v jeho vile v berlínském Schwanenwerderu, kde s Fröhlichem pobývala jeho herecká partnerka a milenka Lída Baarová. Goebbels, uchvácen její krásou, se do Baarové vášnivě zamiloval a ta jeho cit opětovala. Turbulentní měsíce telefonátů, listů a tajných schůzek zasáhly negativně do života dosavadních partnerů obou milenců: Fröhlich (ačkoli byl ženatý) zuřil, Marta Goebbelsová byla zoufalá. Měla však na své straně pomocníka a zastánce nad jiné účinného: Goebbelsovu pravou ruku Karla Hankeho. Neboť Hanke paní Manu miloval. A byl ochoten pro ni udělat skoro všechno.

Navenek byl Hanke vůči svému šéfovi stále loajální. S Martou Goebbelsovou se sbližoval pozvolna. Pomáhal jí řešit praktické problémy týkající se bydlení a domácnosti Na jeho popud začala paní Marta jezdit na koni. Hanke je před ní rezervovaný, plachý, ale je jí oddán. Miluje Martu Goebbelsovou.

A tak když se dozví o poměru jejího manžela s českou herečkou, informuje ji. Však nejen to, shání pro ni důkazy o Goebbelsově nevěře; důkazy, které by mohly vést až k rozluce Goebbelsových. Je to třeba kopie dopisu od Baarové, ze kterého lze odvodit, že Goebbels jí slíbil manželství

Goebbels svému náměstkovi stále důvěřuje, zatímco ten proti němu pracuje s agilností placeného soukromého detektiva Shromáždil je další podklady, hledá ženy, hlavně herečky, se kterými měl Goebbels intimní poměr, nebo které jej odmítly. Zařizuje Martě Goebbelsové audienci u Hitlera. Vůdce je roztržkou mezi Goebbelsovými znepokojen, celý problém posuzuje hlavně z politického hlediska. Manželství Goebbelsových je totiž mezi nacistickou elitou propagandisticky využíváno jako vzorové: půvabná árijka stojí věrně při svém muži, plnícím pro národ důležité úkoly a každý rok mu přivádí na svět dalšího potomka...

Hitler si zve Goebbelse na kobereček, leč obratný a důvtipný rétor jej uklidňuje tím, že vše je způsobeno jen a jen špatnými nervy paní Marty po nedávném porodu... Hanke se odhodlává k riskantnímu kroku. Žádá Hitlera o přijetí a předkládá mu důkazy o Goebbelsově nevěře. Hitler v té době řeší dva důležité problémy: intenzivně připravuje zničení Československa a snaží se zachránit manželství Goebbelsových, rozvrácené - českou herečkou. Nabádá paní Manu, aby, byť třeba dočasně, se ke Goebbelsovi znala alespoň při oficiálních akcích.

V den, kdy Hitler triumfálně vjel do odtržených Sudet 0. října 1938), Goebbels vede s Hankem důvěrný rozhovor. Stále mu totiž ještě důvěřuje a žádá ho, aby mu pomohl napravit vztahy s Martou; teprve v polovině října se Goebbels dozví, na čí straně Hanke stál a stojí. Marta Goebbelsová mluví o svých rodinných problémech opět s Hitlerem Přijímá jeho návrh, aby si s manželem dopřáli „rok klidu“, dostává Hitlerův slib, že Hanke nebude potrestán a chce, aby Baarová byla definitivně uklizena do Čech.

V roce 1939 se Marta Goebbelsová občas objevuje na veřejnosti s Hankem Ten doufá, že dojednaná roční lhůta pracuje pro něj. V březnu 1939 zve Albert Speer paní Goebbelsovou na výlet do jižní Itálie a na Sicílii. „Hanke manželskou krizi zkomplikoval tím, že se do o poznání starší ministrovy ženy zamiloval,“ napsal Speer. „Abych předešel potížím, pozval jsem ji, ať jede s námi na jih. Hanke chtěl dojet za ní, během cesty ji zasypával milostnými dopisy.“

Jenže Hanke nebyl Goebbels. Neměl jeho charisma, vzdělání a postavení

Ačkoliv ještě v létě 1939 Marta Goebbelsová údajně oznámila svému manželovi, že chce žít s Hankem (se kterým Goebbels paradoxně stále spolupracoval), dvě krátkodobé životní pěšiny Goebbelsových se opět sbíhaly ve společnou cestu.

Hanke ostrouhal.

Odešel z ministerstva a vstoupil do armády. V září 1939 se zúčastnil s 3. tankovou divizí přepadení Polska, v roce 1940 bojoval v 7. tankové divizi pod generálem Rommelem ve Francii.

Z armády Hanke odešel v roce 1941 s hodností nadporučíka.

Hitler měl pro něj jiné úkoly.

Gauleiter Hanke

Co bylo, bylo.

Hanke, o jehož fanatické oddanosti věci nacismu nikdy nikdo nepochyboval, byl v roce 1941 jmenován vedoucím župy NSDAP (gauleiterem) v Dolním Slezsku. A na cestu mu Hitler udělil hodnost SS-Obergruppenführer. Hanke se usadil ve Vratislavi a počínal si na svěřeném mu teritoriu tak, že dostal přezdívku „vratislavský kat“.

Na jaře 1945 Hanke řídil obranu Vratislavi, prohlášené za pevnost. Jakkoli byl svými souvěrci oceňován jako výborný organizátor se značnou nápaditostí, nebylo možné nepovšimnout si také toho, že Hanke se na svém vratislavském panství obklopil luxusem a hojností všeho možného, přičemž se nerozpakoval přilepšovat si ze stranické kasy. Byl také pověstný svou krutostí a nemilosrdenstvím. Popravy i za defétismus byly ve Vratislavi na denním pořádku. Hanke tvrdě nutil civilní obyvatelstvo k účasti na opevňovacích pracích a zakázal každému opustit město před nepřítelem. K tomu byl bezpodmínečně poslušný vůči svým pánům v Berlíně. Dokonce jeho bývalý rival Goebbels si 3. dubna 1945 do deníku poznamenal: „Hankemu se na situační poradě u Vůdce dostalo mimořádné chvály. Zaslouží si to. Mezi našimi bojujícími župními vedoucími je mimořádnou vůdčí povahou. Má takové bojové nasazení, jaké nelze bohužel konstatovat u jiných župních vedoucích.“

Hankeho počínání ke konci války zřejmě natolik ovlivnilo Hitlera, že jej ve své politické závěti z 29. dubna 1945 jmenoval říšským vůdcem SS. Posledním říšským vůdcem

Z Vratislavi uprchl Hanke 2. května 1945. Odletěl letadlem zn. Freseler Storch z dráhy, kterou za velkých obětí na jeho příkaz vybudovali místní obyvatelé, kterým zakázal opustit město. Mířil do Prahy. V Čechách se chtěl zřejmě připojit k polnímu maršálu Schörnerovi, kterého Hitler (rovněž ve své závěti) jmenoval vrchním velitelem německých vojsk. K setkání se Schörnerem ale nedošlo.

Hanke, převlečený do uniformy řadového vojáka Zbraní SS, našel krátkodobé útočiště u 18. protitankové divize SS „Horst Wessel“. Tato divize, zformovaná v lednu 1944 v Chorvatsku, se z velké části skládala z madarských Němců. Byla nasazena proti Rudé armádě právě u Vratislavi, odkud ustoupila do Čech. Poté, co kapitulovala, byl Hanke zajat jako její prostý voják a internován v jednom ze zajateckých táborů.

Konec v Čechách

Hanke se tedy choval stejně jako jeho předchůdce Himmler chtěl se vyhnout své identifikaci a postihu za válečné zločiny pod jinou identitou a v uniformě řadového vojáka. Takto unikal, byť zajat, poměrně dlouho. O jeho dalším osudu existuje jen velmi málo útržkovitých a někdy rozporných informací.

S velkou pravděpodobností byl Hanke dne 8. června 1945 zařazen do skupiny zajatců, kteří se pěšky přemisťovali z Jirkova do Ervěnic. Když skupinu míjel vlak, někteří zajatci včetně Hankeho se na něj pokusili naskočit a tímto způsobem uprchnout Nepodařilo se. Strážní začali po uprchlících střílet a Hanke byl zabit.

Poslední říšský vůdce SS tak skončil kdesi v neoznačeném hrobě v Čechách.

Z knihy Aktéři, kulisy a propadliště války a okupace, kterou vydalo nakladatelství Futura a kterou si můžete koupit za 60 Kč

Haló noviny, 14.3.2018, str. 11, 13, část III.

Z knihy Aktéři, kulisy a propadliště války a okupace, kterou vydalo nakladatelství Futura a kterou si můžete koupit za 60 Kč.