Česká velezrádná aféra.
Vzpomínky na první světovou válku
Před nedávnou dobou jsme si připomínali stoleté výročí vzniku první světové války, které bylo široce připomínáno a dokumentováno v tisku, rozhlasu i televizi .Zdálo se, že nic nového k této problematice není již možno dodat. Přitom se však v počáteční fázi války odehrála v českých zemích mimořádně závažná událost , která byla tehdy úředními místy utajována a proto málo známa a tak ani v současnosti nebyla o ní ani zmínka. Její zvláštností bylo, že se týkala jen českého obyvatelstva a trvala jen krátkou dobu. Šlo o tak zvanou velezrádnou letákovou aféru. Podívejme se tedy do sto let staré minulosti, abychom si tuto záležitost ozřejmili ..
Rakousko-uherská armáda do jejichž řad byly zmobilizovány statisíce českých občanů, zahájila útočnou činnost na ruské části východní fronty začátkem srpna 1914. Pronikla sice na ruské území, dosáhla menších územních zisků, ale její postup byl brzy zastaven. Již 26. srpna provedla ruská armáda mohutný protiútok, který donutil císařská vojska k ústupu. Při pokračování útoku v bitvě o Halič pronikla carská vojska za Karpaty na území východního Slovenska.. Hrozilo nebezpečí, že postoupí až na Moravu i do Čech k jejímž hranicím se Rusové rovněž přiblížili. To vyvolalo poplach v nejvyšším rakousko-uherském velení.
V této situaci se zčista jasna objevily v českých zemích letáky, které vyzývaly české obyvatelstvo, aby se nebálo a pomáhalo ruským vojskům, která jdou osvobodit slovanské národy od germánského jha. Letáky byly vydány ve dvou verzích, jedna byla podepsána ruským carem a druhá nejvyšším velitelem ruských vojsk velkoknížetem Nikolajem Nikolajevičem. Letáky se objevily v mnoha městech od Prahy na Moravu, objevily se v Ostravě , Přerově, Brně a v řadě dalších míst, kde žili Češi.. Dodnes nebylo zjištěno, jakým způsobem Rusové tak rychlé rozšíření letáků zorganizovali. Některé prameny uvádějí, že byly shazovány ruskými letci, ale vzhledem k možnostem tehdejšího letectva je více pravděpodobné, že měli u nás své tajné důvěrníky, kteří tuto akci zabezpečili.
Podstatné však bylo, že letáky byly českým obyvatelstvem kladně přijímány a dále rozšiřovány, takže se staly veřejným tajemstvím. Posilovaly vlastenecké city a protirakouské nálady i naděje, že porážka Rakousko-Uherska umožní zřízení samostatného českého státu.
Reakce rakouských úřadů byla rychlá a brutální. Čtení a rozšiřování těchto letáků bylo označeno jako velezrada a stíháno vojenskými soudy. Po českých zemích byly zatčeny stovky občanů a souzeny i pro podezření ze spáchání tohoto trestního činu několikaletým žalářem. V případě usvědčeného rozšiřování letáků byly vyneseny i tresty smrti Nutno dodat, že ve většině případů nebyly vykonány a postupně nahrazeny vězením. Na českém venkově se tato zpráva vyskytla v omezeném množství a vcelku náhodně.
Svědčí o tom i případ, který se v této souvislosti stal v malé slezské obci Lukavec u Fulneku, Tam se jednoho záříjového dne roku 1914 ráno objevil na dveřích místního konzumu tzv. velezrádný leták. Shodou okolností jej objevil zástupce starosty, který jej odstranil a spolu se starostou informovali četnickou stanici v okresním městě Bílovci. Zanedlouho přijela pátrací skupina a zahájila šetření. To potvrdilo, že se v poslední době v obci neobjevil žádný cizí člověk, který byl mohl leták přinést a bylo vyloučeno, aby někdo z obce mohl leták nějakým způsobem získat. Nakonec se ukázalo, že v posledních dnech obdržela snacha malorolníka Davida jejíž manžel Jan, jeho syn, nastoupil po červencové mobilizaci do armády, dopis z Prahy. Při jejím výslechu bylo zjištěno, že to byl první dopis, který od muže dostala. Dověděla se z něho, že manžel byl v prvních bojích v Haliči ¨zasažen do pravé ruky ruskou střelou dum-dum, která mu způsobila rozsáhlé zranění. Po ošetření v divizním lazaretu na frontě, byl pak přesunut do pražské vojenské nemocnice, odkud ji napsal. Na dotaz zda něco neví o letácích přiznala, že v dopise byly přiloženy tři letáky , kterým nerozuměla a tak je dala tchánovi.
Otec Jana Davida, u něhož syn s manželkou žili vypovídal , že po obdržení letáků si jeden ponechal, jeden vyvěsil, protože špatně vidí a tak si myslel,že je to nějaká úřední vyhláška a třetí dal příbuzným, konkrétně rodičům ženy jeho syna. Byli to malorolník a kolář Rudolf Mikš se ženou Adolfinou, bydlící v domku číslo 75.
Když tedy bylo jasné, že letáky byly tři, požadovali četníci jejich vydání. První dva – od místostarosty a od tchána dostali a nyní chyběl jen třetí od Mikšů. A ten nebyl. Rudolf Mikš jej po přečtení vhodil do kamen. A byl přesvědčen, že shořel. To také sdělil četníkům, ale ti takovému vysvětlení nevěřili a obvinili jej z předání letáku někomu dalšímu, čímž se dopustil velezrady a bude zatčen a souzen.
Situace vypadala hrozivě, ale vše zachránila náhodně jeho manželka. Manžel vhodil leták do kamen, ale v té době oheň již uhasl a tak leták jen doutnal a připálil se. Později řekla, že nevěděla, co ji přimělo, že čitelné zbytky letáku sebrala a uložila do sklenice v kredenci. Vzpomněla si na ně, když četníci chtěli provést domovní prohlídku a předala je , takže museli uznat, že ani třetí leták nebyl zneužit v místě, ani předán někomu jinému .
Zbývalo vyšetřit, odkud získal letáky nyní podezřelý vojín Jan David, ležící v pražské vojenské nemocnici. To nebylo možno zjistit v Lukavci a tak se četníci vrátili do Bílovce a věc řešili prostřednictvím nadřízeného velitelství.
Nečekali dlouho a z Prahy dostali vyrozumění, že bylo zjištěno a rozhodnuto následující. Vojín David utrpěl těžké zranění pravé ruky a proto nemohl psát a tudíž nemohl napsat dopis ani své manželce. Požádal tedy jednoho z ošetřovatelů, kteří v nemocnici sloužili, aby mu dopis podle jeho diktátu napsal a odeslal na udanou adresu do Lukavce. Zmíněný ošetřovatel se při výslechu přiznal, že do dopisu vložil tři letáky a odeslal jej manželce zraněného. Tím je Jan David zbaven obvinění, stejně tak jeho manželka a příbuzní a celou věc je možno uzavřít.
Tak v celku bez následků skončila lukavská velezrádná aféra i když pak její aktéři se museli v určený den každý měsíc hlásit v Bílovci na četnické stanici a tam vždy potvrdit přísahu věrnosti rakousko-uherské monarchii. Jak se později dověděli, ošetřovatel, který letáky zaslal byl zatčen a i se svými pomocníky odsouzen k několikaletému vězení.
Mezitím se situace na frontách podstatně změnila . Hrozící vpád ruských vojsk do českých zemí byl odvrácen. Přisunuté německé zálohy ze západní fronty způsobily ruským vojskům porážku a fronta se posunula daleko na východ. Tím pominula i mimořádná opatření vztahující se na stíhání šiřitelů ruských letáků. A tak velezrádná letáková aféra postupně upadla do zapomnění i když mnoho Čechů jí bylo trestně postiženo, jak o tom svědčí zápisy v městských a obecních kronikách. Ale v historii první světové války hrála jen epizodní úlohu. Přesto je svědectvím doby a její součástí. kterou je třeba připomínat.
Ing. Josef Mikš