Česká  velezrádná aféra.

Vzpomínky na první světovou válku

 

Před nedávnou dobou jsme si připomínali  stoleté výročí vzniku první světové války, které bylo široce připomínáno  a dokumentováno   v tisku, rozhlasu i  televizi .Zdálo se, že  nic nového k této problematice není  již možno  dodat. Přitom se však  v počáteční fázi války  odehrála   v českých zemích  mimořádně závažná událost , která byla  tehdy úředními místy utajována a proto málo známa a tak  ani v současnosti nebyla o ní ani zmínka.  Její zvláštností bylo, že se týkala jen českého obyvatelstva a trvala jen krátkou dobu. Šlo o tak zvanou  velezrádnou letákovou  aféru. Podívejme se tedy do sto let staré minulosti, abychom si tuto záležitost  ozřejmili ..

 

Rakousko-uherská armáda  do jejichž řad   byly zmobilizovány statisíce českých občanů,  zahájila útočnou činnost na ruské části východní fronty  začátkem srpna 1914. Pronikla sice na ruské území, dosáhla  menších územních zisků,  ale  její postup byl brzy zastaven.  Již 26. srpna provedla  ruská armáda mohutný protiútok, který donutil císařská vojska k ústupu.   Při pokračování útoku v bitvě o Halič pronikla carská vojska za Karpaty na území východního Slovenska.. Hrozilo nebezpečí, že   postoupí  až na Moravu  i do Čech  k jejímž hranicím se Rusové  rovněž přiblížili. To vyvolalo poplach v nejvyšším rakousko-uherském  velení.

 

V této situaci se zčista jasna  objevily v českých zemích  letáky, které vyzývaly české obyvatelstvo, aby se nebálo a pomáhalo ruským vojskům, která  jdou osvobodit slovanské národy od germánského jha. Letáky byly vydány ve dvou verzích, jedna byla podepsána  ruským carem   a druhá  nejvyšším velitelem ruských vojsk velkoknížetem  Nikolajem Nikolajevičem. Letáky se objevily v mnoha městech od Prahy na Moravu, objevily se v Ostravě , Přerově, Brně a v řadě dalších míst, kde žili Češi.. Dodnes nebylo zjištěno, jakým způsobem Rusové   tak rychlé  rozšíření letáků zorganizovali. Některé  prameny uvádějí, že byly shazovány ruskými letci, ale vzhledem k možnostem tehdejšího letectva je  více pravděpodobné, že měli  u nás své tajné důvěrníky, kteří tuto akci  zabezpečili.

 

Podstatné však bylo, že letáky byly českým obyvatelstvem kladně přijímány a dále rozšiřovány, takže se staly veřejným tajemstvím. Posilovaly vlastenecké  city  a  protirakouské  nálady  i naděje, že porážka Rakousko-Uherska  umožní   zřízení samostatného českého státu.

 

Reakce rakouských úřadů   byla rychlá a brutální. Čtení  a  rozšiřování těchto letáků bylo označeno jako velezrada  a stíháno  vojenskými soudy. Po českých zemích  byly zatčeny stovky občanů a souzeny i pro podezření ze spáchání tohoto trestního činu  několikaletým žalářem. V případě  usvědčeného rozšiřování letáků byly vyneseny i tresty smrti Nutno dodat, že ve většině případů nebyly  vykonány a postupně nahrazeny vězením. Na českém venkově se tato zpráva vyskytla v omezeném množství a vcelku náhodně.

 

Svědčí o tom i případ, který se v této souvislosti stal v malé slezské obci Lukavec u Fulneku, Tam se jednoho záříjového dne roku 1914 ráno objevil na dveřích místního konzumu  tzv. velezrádný leták. Shodou okolností jej objevil zástupce starosty, který jej odstranil a spolu se starostou informovali četnickou stanici v okresním městě Bílovci. Zanedlouho přijela pátrací skupina  a  zahájila šetření. To potvrdilo, že se v poslední době   v obci neobjevil žádný cizí člověk, který byl mohl leták přinést a bylo vyloučeno, aby někdo z obce mohl leták nějakým způsobem získat. Nakonec  se ukázalo, že v posledních dnech obdržela  snacha malorolníka Davida  jejíž  manžel Jan, jeho syn, nastoupil  po červencové mobilizaci do armády, dopis z Prahy. Při jejím výslechu  bylo zjištěno, že to byl  první dopis, který od muže dostala.  Dověděla  se z něho, že manžel byl v prvních bojích v Haliči ¨zasažen do  pravé  ruky  ruskou střelou dum-dum, která mu způsobila  rozsáhlé zranění. Po  ošetření v divizním lazaretu na frontě, byl  pak  přesunut do  pražské vojenské  nemocnice, odkud ji napsal. Na dotaz zda něco neví o  letácích přiznala, že v dopise byly přiloženy  tři letáky , kterým nerozuměla  a tak je dala tchánovi.

 

Otec Jana Davida, u něhož  syn s manželkou  žili   vypovídal , že po obdržení letáků si jeden  ponechal, jeden vyvěsil, protože špatně vidí a tak si myslel,že je to nějaká úřední vyhláška a třetí  dal  příbuzným, konkrétně rodičům  ženy jeho syna. Byli to malorolník a kolář Rudolf Mikš se ženou Adolfinou, bydlící v domku číslo 75.

 

Když tedy bylo jasné, že letáky byly tři, požadovali četníci jejich vydání. První dva – od místostarosty a  od tchána  dostali a nyní chyběl jen třetí od Mikšů.  A ten nebyl. Rudolf Mikš jej po přečtení  vhodil do kamen. A byl přesvědčen, že shořel. To také sdělil četníkům, ale ti takovému vysvětlení nevěřili a obvinili  jej z předání letáku někomu dalšímu, čímž se dopustil velezrady a bude zatčen a souzen.

 

Situace vypadala hrozivě, ale vše zachránila náhodně  jeho manželka. Manžel vhodil leták do kamen, ale v té době oheň již uhasl a tak leták jen doutnal a připálil se. Později řekla, že nevěděla, co ji přimělo, že čitelné zbytky letáku  sebrala a uložila do sklenice v kredenci. Vzpomněla si na ně, když četníci chtěli provést domovní prohlídku a předala je , takže museli uznat, že  ani třetí leták nebyl  zneužit v místě, ani předán někomu jinému .

 

Zbývalo vyšetřit,  odkud získal letáky nyní podezřelý vojín Jan David, ležící v pražské vojenské nemocnici. To nebylo možno zjistit v Lukavci a tak se četníci vrátili do Bílovce a věc řešili prostřednictvím  nadřízeného velitelství. 

 

Nečekali dlouho a z Prahy dostali vyrozumění, že bylo zjištěno a rozhodnuto následující.  Vojín David  utrpěl těžké zranění  pravé ruky a proto nemohl psát  a tudíž nemohl napsat dopis ani své manželce. Požádal  tedy jednoho z ošetřovatelů, kteří v nemocnici sloužili, aby mu dopis podle jeho diktátu napsal a  odeslal na udanou adresu  do Lukavce.  Zmíněný ošetřovatel  se při výslechu přiznal, že do dopisu vložil tři letáky a odeslal jej manželce  zraněného. Tím je Jan David zbaven obvinění, stejně tak jeho manželka a příbuzní a celou věc je možno uzavřít.

 

Tak v celku bez následků skončila lukavská velezrádná aféra i když pak její aktéři  se museli v určený den každý měsíc  hlásit v Bílovci na četnické stanici a tam vždy potvrdit přísahu věrnosti  rakousko-uherské monarchii. Jak se později dověděli, ošetřovatel, který letáky zaslal byl zatčen a i  se svými pomocníky odsouzen k několikaletému vězení.

 

Mezitím se situace na frontách podstatně změnila . Hrozící vpád ruských vojsk   do českých zemí  byl  odvrácen. Přisunuté německé zálohy ze západní fronty způsobily ruským vojskům  porážku a fronta se posunula daleko na východ. Tím pominula i mimořádná opatření vztahující se na stíhání šiřitelů ruských letáků. A tak  velezrádná letáková aféra postupně upadla do zapomnění i když mnoho Čechů jí bylo trestně postiženo, jak o tom svědčí   zápisy v městských  a obecních kronikách. Ale v historii první světové války  hrála jen epizodní úlohu. Přesto je svědectvím doby a její součástí. kterou je třeba připomínat.

                                                                                                             Ing. Josef Mikš