Ljubov Stěpušova

Mluvčí bulharského parlamentu vystoupila v Radě federace RF. Washington neumožní nadále Sofii realizovat společné projekty s Ruskem, či se situace změnila?

Gazprom zvýhodnil Bulharsko

Je to poprvé po sedmi letech, kdy mluvčí národního shromáždění Bulharska Karajančeva navštívila Rusko a vystoupila před Radou federace Ruska. Setkala se s premiérem Medveděvem a ministrem zahraničí Lavrovem.

Zlepšení vzájemných vztahů mezi oběma zeměmi nastalo po zvolení prezidenta Rumena Radeva v roce 2017 a pokračovalo po březnové návštěvě ruského předsedy vlády v Bulharsku. Hlavním důvodem změny je jiná geopolitická situace. Zřetelně je vidět druhá velmi pragmatická příčina: Gazprom se rozhodl vést větev  plynovodu Turecký proud do Evropy přes Bulharsko namísto přes Řecko. Bulharům je třeba dát, co se patří, omluvili se za jimi zaviněné zrušení tří energetických projektů s Ruskem.

Nový projekt jim dá nové stimuly pro hospodářský rozvoj: Investice, pracovní místa, tranzitní poplatky a přidruženou výrobu. K tomu Karajančeva řekla: „Projekt vyhovuje všem evropským požadavkům a jeho napojení na balkánský plynový uzel bude zaručovat strategickou pozici Bulharska na evropské plynové mapě.“

Bulharsko si vzpomnělo, za co je Rusku zavázáno

Mluvčí uvedla: „Chceme rozvíjet vztahy s RF za pomoci dialogu, konstruktivní spolupráce a vzájemného uznání zájmů.“ Dodala, že vztahy mezi Bulharskem a Ruskem „mají hluboké kořeny v historii“ a co „my víme a nikdy nezapomeneme – tisíce ruských vojáků zahynulo za svobodu naší vlasti“. Nakonec vše shrnula: „Více než 140 let zůstává Bulharsko vděčné Rusku za obnovení bulharské státnosti“. „Bulharsko jako plnoprávný člen EU a NATO může pomoci k rozvinutí dialogu obou organizací s RF a má zájem na obnovení  důvěry a rozvíjení otevřených a pragmatických vztahů mezi Bruselem a Moskvou.

Jaké to neobvyklé řeči slyšíme po dlouhých letech aktivní rusofobie. Tady je samozřejmě nejzávažnější otázka, zda se zase nezmění postoj Bulharska tak, jako tomu bylo s Jižním proudem v roce 2014. Tehdy projekt zkrachoval zejména kvůli jednání Bulharska. Prý neodpovídal energetické politice EU. Jenže příčina byla jiná: Na jaře 2014 se Krym sjednotil s Ruskem a Spojené státy přitlačily na Brusel, aby neposkytl Moskvě „nový nástroj vlády v Černém moři“.

Časy se mění

Washington v mnoha směrech zkazil vztahy s EU a došel k sankcím proti evropským společnostem. Tak se ruská delegace vrací do PACE, staví se Severní proud-2, Německo v Rusku otevírá závod Daimler (v téže době odchází Ford) a Francie spolupracuje s ruským ropným odvětvím. Bulharsko vycítilo změny. Sofia zřejmě chápe, že musí ospravedlnit volbu Gazpromu nejen řečmi, ale i činy. V této souvislosti je také přijat návrh Rosatomu na účast v tendru na výstavbu jaderné elektrárny v Belene. Medveděv po setkání s Karajančevou oznámil, že návrh byl přijat.

V tomto případě má Rosatom sotva jakou konkurenci. Sofie dala investorům podmínky: Co nejvíce využít již postavené zařízení a pokračovat v souladu s dříve schváleným projektem, a to je projekt Rosatomu. Ten byl zastaven v roce 2009 a v březnu 2012 odmítla Sofie zařízení stavět.

Stejně je možno říci o návrzích Moskvy na účast na renovaci ruských stíhaček Su-25 za 10 milionů leva. Karajančeva v prohlášení uvedla: „Letadla budou opravena v bulharském závodě Avionams. Naše země požádala Rusko, aby co nejdříve vyslalo své inženýry a specialisty k účasti v projektu.“

Celkově je vidět, že americký vliv v Evropě slábne. Poslední hlasování v PACE o obnovení pravomocí ruské delegaci ukázalo, že jen několik zemí zůstává nepochybnými vazaly Washingtonu. Jsou to pobaltské země, Ukrajina, Gruzie, Británie, Švédsko, Slovensko a Polsko.

Převzato z Pravda.ru

28. června 2019