Proč, do té doby továrny nerušeně vyrábějící válečnou produkci, se staly cílem náletů ? V případě Prahy se tak stalo čtyřicet pět dní před koncem druhé světové války v Evropě !
Americké nálety na sklonku války vyvolávají stále otazníky. Německo se hroutilo, Rudá armáda osvobozovala Československo, přesto Praha 25.března byla terčem jejich náletů. Škodovka v Plzni dokonce 25.dubna 1945 !
Dnes, v době zostřené ideologické války, se tyto události nerady připomínají.
25. března 1945 uskutečnili Američané, po únorovém náletu s tisícovkou mrtvých, další letecký nálet na Prahu. Ničivá smršť bomb a výbušnin zanechala nejen trosky domů, továren, znamenala ale i obrovské ztráty na lidských životech, bohužel mnoho mrtvých i těžce raněných. Nejvíce byly postiženy Vysočany a jejich dnešní libeňská část, Kbely, Satalice. Postiženy byly rovněž Čakovice, Letňany, Střížkov a Vinoř. Výsledek bombardování v několika vlnách trvající přes hodinu byl hrozný. Byly zničeny hodnoty veliké ceny. Obětí na lidských životech bylo podle matrik celkem 369 a 416 osob bylo zraněno a léčeno. Nejsou uvedena drobná zranění. Zabití z oblasti Vysočan byli z jednotlivých zasažených objektů sváženi do kostela Krista Krále ve Vysočanech a zranění byli většinou léčeni v nemocnici na Bulovce.
Hmotné škody dosáhly jedné a tři čtvrti miliardy korun v tehdejší měně. Sto budov bylo srovnáno se zemí, dalších šedesát téměř zničeno a 1200 poškozeno. Vysočanský průmysl ztratil šedesát objektů, mezi nimi továrny takového významu, jako byly Českomoravské strojírny s oddělením automobilky Praga, kde škody činily 920 milionů korun.
Náletu na Vysočanskou oblast se zúčastnilo 300 letounů a jen na libeňskou část ČKD bylo svrženo 108 těžkých tříštivých bomb ve váze 500 kg. Následující požár mechanických dílen, plechárny a jiných dílen dílo zkázy dokonal. Nejhůře na tom byla Pragovka. V době, kdy už konstruktéři a dělníci připravovali mírovou výrobu nákladních vozů RN a osobních Praga-Lady, byly tyto velké naděje zklamány; devadesát procent výrobních objektů bylo zničeno, z 1676 obráběcích strojů zachráněno pouze 957. Zničeny byly i byty dělníků. V Českomoravských strojírnách bylo zničeno 171 500 m² podlahové plochy dílen a 28 700 m² podlahové plochy kanceláří. Z dobové literatury čteme, že z nejznámějších továren byly poškozeny tyto průmyslové podniky:
Českomoravské strojírny, Kolbenka, hlavní sklady firmy Meinl. Mostárna a továrna na stroje bratří Prášilů, Tip-Top továrna na obuv, nádražní budova Libeň-horní, Siwa - továrna na jemné kůže, libeňský lihovar, Grodecký a Polák - továrna na kovové zboží, A. Novotný - továrna na celuloidové zboží, Hewe - elektronická továrna, Ossa - chemická továrna, Vysočanská mlékárna, F. Odkolek - parní mlýny, Dr. Ing. F. Otto - chemická továrna, Fistag - továrna na barvy, Tebas - továrna na průmyslové laky, Strnad a Vaníček - továrna na nábytek, M. Gerstl - továrna na nábytek, H. Jirát - továrna na překližky, St. Staffen - továrna barevných kříd, K. Novotný - továrna na stroje a slévárna, M. Wilhelm - továrna na drátěné ploty, Hejduk a Faix - továrna čerpadel, Vojnarova parní prádelna, Servotechna - továrna na nástroje, Medice - továrna na lučebniny a léčiva, F. Židlický - lučební továrna, Marconi - továrna rouhlasových přístrojů, O. Vitáček - továrna na žitnou kávu, Spalovací stanice města Prahy, Vacuum Oil Comp. – skladiště minerálních olejů aj.
Při požáru v Českomoravských strojírnách shořely všechny podklady ve výrobní kanceláři i většina těch podkladů v dílnách, kartotéky materiálu i přípravků, veškerá evidence rozpracovaných zakázek.
V oblasti obcí obklopujících letiště Kbely, Letňany a Čakovice se denně množily letecké nálety. Zaměstnanci i občané museli i osmkrát utíkat do krytů. Na tuto oblast byly shazovány v 17 vlnách zápalné a tříštivé bomby o váze 1-5 kg, svázané ve věncích po šesti kusech. Na oblast Kbel a okolí bylo shozeno asi 42 000 bomb. Věcné škody byly značné, více než tři čtvrtiny domů byly poškozeny.
Přemysl Votava (nár.soc.)
(čerpáno z informací webových stránek MČ Praha 9)