Bída, hlad, drahota

Únor 1918 během války v Rakousku-Uhersku

Na Král. Vinohradech již 14 dní nevydávají chléb ani mouku, na to pak začali dávati místo chleba tuřín a místo mouky – loupaný oves! – Během ledna dodaly vyživovací úřady Praze o 710 kusů dobytka méně, než bylo skrovně vyměřeno. Uherská ústředna pro krmiva zdražuje zboží tím, že žádá za pouhé povolení k vývozu taxu 20.000 kor. za vagon, kromě různých zpropitných. Lichva.

Jídelní lístek válečné kuchyně sklářské v Bleistadtě obsahuje následující přehled týdenní stravy: Pondělí: Tuřín na hořko zapražený s bramborem, polévka z tuřínu. Úterý: Polévka s Vikou a jako příkrm tuřín. Středa: Mrkev na kyselo a tuřínová polévka. Čtvrtek: Brambory (dle sdělení pouze dva) a koňská krev promísená s tuřínem, polévka-z tuřínu. Pátek: Zapražený tuřín a polévka z tuřínu a s kroupami. Sobota: Tuřín s omáčkou z drštěk a kyselá polévka z tuřínu. Neděle: Brambory se zelím z tuřínu a polévka z tuřínu. - A jedna polední porce tohoto neřádu stojí - K 1.54!  Vyživovací úřad nařídil dávati do chleba místo dosavadních 840 gr. mouky, jen 600 gr., ostatní pak míchati sušenou řepou. Příděl uhlí snížen v Praze na 20 kg, v předměstích 15 kg týdně pro rodinu. Mouka a chléb nadále úplně zmizely, je jen oves a tuřín.

Úřady zakázaly manifestační ženskou schůzi v pražské měšť. besedě; na zakročení ve Vídni byla schůze povolena; manifestovala pro vlastní stát, proti válce a pro lepší vyživování. Druhá schůze o týden později jíž povolena nebyla. Záhřebská „Südslavische Rundschau“ byla zastavena, že ohrožuje státní a vojenské zájmy. Vikář Wasík v Liewierzu (Polsko) dostal 2 leta vězení, protože nechtěl vydat píšťaly od varhan pro vojenské účele. České časopisy nesmí do Uher. Množí se případy úmrtí a nemoci z hladu (otoky); okr. hejtmanství v Hořovicích zvyšuje pro tyto nemocné dávku mouky ze 500 na 625 gramů. V týdnu 10.-16. února zemířelo v Praze a předměstí 237 osob, narodilo se jen 72 dětí.

Společenské, poměry postaveny jsou válkou na hlavu; klidný občan, úředník, nutkán ohromným vydáním hledá cestu nového výdělku. Všeobecně se čachruje potravinami, z některých kaváren staly se bursy, kde schází se bonviváni i bědný lid k výměně zboží. Ustarané, sedřené ženy plní vlaky na výpravách do vesnic od Prahy vzdálených 80 - 100 km, svlečou se sebe šaty i boty, ba i vlasy prodají za pytel bramborů. Natřískané vlaky; okna a dvéře rozbité, železniční správa vymáhá náhradu škody, ale nespravuje, nezasklívá, ve vozech vítr se točí. A na druhé straně u válečných zbohatlíků vystupuje rozmařilost, požitkářství, zábavní podniky večer co večer jsou plny hýřilů a nevěstek. Zlý příklad působí dále, jeví se všeobecná chtivost peněz - mnoho peněz, které, ač mají malou cenu, přece otvírají dvéře k rozkošem. Dochází k lichvě všeobecné, v níž platí se za viržinku 2 K, za paklíček tabáku 1 K. Na jedné straně není přídělů nejpotřebnějším, na druhé straně přiděluje se továrničkám a interesentům nadbytek zboží k čachrování. Společnost „Bonita“, právě založená na výrobu marmelády dostala 8 a 1/2 a pak ještě 36 vagonů cukru, ač je spracovat nemohla; společníci prodávali soukromně kg cukru po 10 - 13.50 kor a vydělali řed. Jelínek 57.000 K, Sedláček 82.216 a jiní celkem asi půl milionu kor. Za to byli odsouzeni na tři týdny až měsíc vězení a k pokutě 50.000 K. Ale kolik jich běhá bez trestu! Lidí přepracovaných, přestrašených a hladových vzmáhá se válečná nervosa, všeobecná rozechvěnost a nedůtklivost, která vede v jednotlivých případech v divadle, kostele, u soudu a pod. k děsivým výkřikům jednotlivců, záchvatům zuřivosti a následkem toho k panice obecenstva. Pověrčivost vede ženy k věštkyním, jež věští za 5 kor. nejlaciněji, nával jest takový, že tvoří se fronty; některé věštkyně kupují si domy.

Kdo živí vojsko? V době od února do října 1917 mělo býti dodáno vojsku dle klíče 66:34 z české oblasti 209.541, z německé oblasti 107.947 t. obilnin, dodaly však celkem: česká oblast 193.527, německá oblast 68.851. Němci tedy dodávají daleko méně, nežli zemědělci čeští a nežli mají dodávati. Jak je vidno už z hořejšího výčtu, nedodala v %: česká oblast 16.014 tun - 8 %., německá oblast 39.096 t. - 36 %. Němci nedodávají více než třetinu dobytka, jejž mají dodávati! To jsou čísla poučná!

Výňatky z knihy

F. P. Vožický: Kronika světové války 1914-19 , str. 451-455