Americká základna na břehu Kaspiku: jak by mělo reagovat Rusko

Experty a média znepokojuje, že Kazachstán ratifikoval dohodu s USA o využívání kazašských přístavů v Kaspickém moři o přepravě nákladů do Afghánistánu. Vzniklo podezření, že se do Kaspického moře natlačí kompletní americké vojenské základny. Nakolik je to reálné a co by mělo dělat Rusko?

Kazašský senát schválil dohodu o využívání svých přístavů Achtau a Kuryk americkým námořnictvem pro tranzit speciálních nákladů do Afghánistánu. Vyskytují se obavy, že se po podpisu prezidenta Nazarbajeva přístav Aktau automaticky stane základnou Pentagonu a jeho spojenců, bez ohledu na označení dopravní centrum. Média podtrhují, že nynější obrat Kazachstánu k USA je namířen proti Rusku a jakákoliv loď USA s vojenským i nevojenským materiálem je ve vodách Kaspiku krajně nežádoucí. Cesta přes černomořské přístavy do Ázerbájdžánu a do Kaspiku je logisticky absolutně nevhodná, proto se dohoda jeví jako realizace vojenských a politických zájmů USA.

Odborníci se domnívají, že využívání Aktau a Kuryku k americké vojenské přepravě může poškodit již beztak křehkou kaspickou bezpečnost a v Moskvě a v Teheránu bude vyvolávat podráždění. Obnova Severní distribuční cesty přes Kaspik může být také překážkou při řešení otázky jeho právního statusu.

Dne 19. dubna ratifikoval kazašský senát protokol o změnách v mezivládních dohodách s USA o zajištění železničního komerčního tranzitu speciálního nákladu přes republiku kvůli účasti Američanů při stabilizaci a obnově Afghánistánu. Podle návrhu USA půjdou náklady z Gruzie a Ázerbájdžánu přes Kaspické moře do Kazachstánu, dále po železnici do Uzbekistánu, odtud pak do Afghánistánu, jak oznámil ministr zahraničí Kazachstánu.

Jednání USA s Kazachstánem ve věci využívání přístavu Aktau pro transport nákladů vyšla poprvé ve známost po zveřejnění WikiLeaks v roce 2013. Poté to přiznal i Nazarbajev.

S obavami odborníků i médií souhlasí i první místopředseda výboru Státní dumy pro SNS Zatulin. Říká: „Kazachstán stále používá obrat strategické partnerství, mluví-li o vztahu s USA. Přitom tam, kde je to pro Moskvu zjevně velice důležité, se Astana všemožně snaží zaujmout neutrální postoj.“ Poslanec řekl, že není známo, zda Kazachstán projednal detaily dohody s Ruskem. Táže se: „Dohodli jsme se, že budeme rozhodovat ve věci Kaspiku společně. Jestliže se tam objeví ozbrojené síly států mimo břehy Kaspiku, potom je to porušení samotného ducha dohody. Kaspik neomývá jen území Ruska a Kazachstánu, ale i Íránu, s nímž USA stále zhoršují vztahy. Jak se k takovému řešení on postaví, jak ho to uspokojí?“

Podle Zatulina se válečné námořnictvo USA sotva omezí na tranzit, nakonec bude v Kazachstánu operační základna. Dodal: „Všechny tyto otázky vyžadují velmi vážné posouzení mezi spojenci. Věřím, že posouzení proběhlo, protože si nedokáži představit, že by se takové rozhodnutí přijalo bez projednání s RF, která má o Kaspiku svoji představu.“

Vedoucí analytické služby Real Politik v Kazachstánu věří, že Astana s Kremlem předběžně konzultovala. Řekl: „Patrně se tato otázka probírala ještě před návštěvou Nazarbajeva ve Washingtonu, protože během ní Nazarbajev poukázal na důležitost přítomnosti amerických ozbrojených sil v Afghánistánu. Sotva by to mohl říci bez určité shody s Kremlem. Nejspíš mluvil s Putinem a navzájem se dohodli, že je možno přístavy pro tranzit poskytnout.“ Rusko má podle něho rovněž zájem na stabilitě v Afghánistánu a Putin nic nenamítá proti přítomnosti amerických vojáků v této zemi.

Expert si myslí, že Astana využívá afghánskou otázku k zahraničně-politickým zájmům, hlavně k prohloubení vztahů se Západem, především s USA. Kazachstán chápe, že má Washington zájem na stabilní dopravě vojenského materiálu do Afghánistánu. S ohledem na konflikt mezi Ruskem a USA se Astana domnívá, že se záležitost týká i Kazachstánu, proto na něho mohou být uvaleny sankce. Snaží se USA uklidnit, právě umožněním tranzitu. Dále si myslí, že se dohoda bude skutečně týkat jen tranzitu a „sotva bude souhlasit s rozmístěním amerických vojenských základen. Astana nepotřebuje kvůli rozmístění amerických základen konflikt s Moskvou a Teheránem.“

Velké pochybnosti ohledně možnosti vytvoření amerických vojenských základen na Kaspiku také vyjádřil zástupce ředitele Institutu politické a vojenské analýzy Chramčichin. Podtrhl, že geograficky je Kaspické moře spíše jezerem, do něhož je možno vstoupit jen přes Volhu, ta protéká jen Ruskem, anebo prostřednictvím volžsko – donského systému, rovněž na území RF. Uvedl: „Rusko na tuto dohodu nepotřebuje reagovat, protože se může jednat jen dopravní systém, do něhož byl přinejmenším teoreticky do poslední doby zapojen ruský Uljanovsk. Celkově je zde problém základen jen teoretický.“

Do nedávna se náklady NATO přepravovaly přes území Ruska s využitím překládkového bodu v Uljanovsku. I tehdy se probírala možná vojenská základna v srdci Ruska. Přirozeně to nemělo nic společného se skutečností.
25. dubna 2018
Převzato z Agitpro.su
outsidermedia.cz