Pplk. hlav. štábu MNO, Jan Soukup, Přehled bojů pražského povstání ve dnech 5.-9.května 1945

Teprve k ránu 9. května dostávají podřízené úseky fonogram, že vítězná Rudá armáda v nejbližších okamžicích vkročí do Prahy. Po tolika nesplněných radostných zprávách o pomoci, kterými bylo nutno posilovat mysl bojujících, nechce se lidu věřit v tolik štěstí. Teď teprve chápeme, proč Němci tak chvatně kapitulovali a proč tak pospíchali z Prahy na západ. Brzy přijde do Prahy, do české, slovanské Prahy náš mstitel, hrdinná Rudá armáda, slovanský bratr, který tolik ve válce vykonal pro osvobození všech trpících německým násilím. Na Němce, kteří již včera z Prahy neodešli, padá hrůza.

Podle všech zpráv přijde do Prahy jako první armáda maršála Koněva z Berlína. Asi kolem 4. hodiny dotkly se jednotky Rudé armády hranic Velké Prahy. Asi v 5 hodin vnikají čtyřmi proudy Dejvicemi a Holešovicemi do vnitřní Prahy. Zbytky Němců prchají v šíleném úprku z Dejvic na Letnou. Bezhlavě se vrhají na barikády na Letenském náměstí a hynou. A těsně za nimi projíždějí první ruské tanky barikádami, které tisíce ochotných rukou otevírají bratrským vítězům, zdolavším zbytek odporu těch Němců, kteří zůstali v bývalé kadetce a vojenském technickém leteckém ústavu. Ještě nikdy nikoho Praha tak nevítala. Praha jásá, šili, radostí. První voják, první tank spojenců, Slovan rudoarmějec prochází Prahou!

V Modřanech, Hlubočepích a Hodkovičkách se bojuje, Podolí je ještě v rukou nepřítele.Jak dlouho!

Je tu náš vítězný bratr, vítěz nad Německem. Němci z Modřan, Hlubočep, Zbraslavi i jinde: blíží se váš konec! Bratře z širé Rusi - vítězi nad nacistickým barbarem - vítej!

Několik statistických dat z pražského povstání

A. Podle denních hlášení stavů jednotek podřízených vojenskému velitelství Velké Prahy ve dnech bojů činil stav živených:

5. května 1.716 důstojníků, 569 rotmistrů, 17.400 mužů a žen

6. května 2.824 780 26.062

7. května 3.098 829 29.619

8. května 3.292 867 31.340

V těchto číslech jsou zahrnuti bojovníci, velitelské štáby, pomocné služby. Nejsou započítáni stavěči barikád, zajatí a internovanÍ.

B. Početný stav zajatých německých vojáků a důstojníků po ukončení bojů činil 22.600 mužů, internovaných civilních osob celkem 12.866, z toho 2.380 mužů, 7.263 žen a 3.223 děti. Přirovnáme-li počet zajatých německých vojáků k stavu německé posádky v Praze při vypuknutí revoluce 29.850 mužů a připočteme-li k zajatým bojové ztráty Němců z těchto dnů, zjistíme, že ve skutečnosti v zajetí zůstala skoro celá německá posádka Prahy.

C. Ztráty nepřítele na mrtvých a raněných nelze zjistit, neboť své padlé a raněné v bojích Němci odstraňovali. Podle evidence vojenského velitelství Velké Prahy a bývalého policejního ředitelství v Praze (do 30. XII. 1945) bylo identifikováno mrtvých Čechů 1.693. Raněných bylo 2.928, z toho těžce 1.575, lehce 1.353.

Ztráty podle povolání ukazuje tabulka I., podle věku tabulka II., podle vojenského výcviku tabulka III. Z těchto tabulek je vidět, že bojů o Prahu se zúčastnily a že své oběti přinesly všechny vrstvy obyvatelstva bez rozdílu pohlaví, povoláni a věku. Pro zajímavost zde uvádíme přiznání Frankovo, které sdělil veřejnosti generál justiční služby Dr. Ečer na své přednášce 16. srpna 1945 v Lucerně: "Nejnebezpečnější z československé podzemní akce byli komunisté, československý důstojnický sbor, česká inteligence a dělnictvo." Nejvíce Němce překvapilo, že se v době revoluce objevila českoslovellSká armáda, kterou Němci pokládali za zlikvidovanou.

Podle dat ministerstva sociální péče a ochrany práce zůstává 1.881 vdov, 2.570 sirotků, 30 úplných sirotků, 1.625 invalidů.

D. Škody způsobené na budovách za bojů o Prahu činí podle ohodnocení stavebního úřadu hlavního města Prahy dvacet miliard korun. Úplně zničeno bylo 59 budov stálých a 7 nouzových, velmi těžce poškozeno 86, těžce 336 činžovních a 3 nouzové budovy, lehčeji 4.198 činžovních a 22 nouzových budov. Nejtíž byly poškozeny Nusle.

Škoda na budovách je dvakrát tak veliká jako škoda způsobená všemi nálety spojenců na Prahu od počátku až do ukončení války.

E. Odstranění barikád v Praze a zadláždění ulic až do prosince 1945 stálo město Prahu 15,852.000 Kč, a to nebyla ještě v celé Praze znovu zřízena dlažba.

F. Škody na pražských nádražích odhaduje pražské ředitelství drah na 110 milionů korun.

Naproti tomu uvádíme, také ovšem jen stručně, zisky a klady pražského povstání:

A. Němcům bylo znemožněno bránit Prahu jako pevnost. Prahu nestihl osud Varšavy, byla poškozena, nebyla však zničena, a milion Pražanů měl hned po povstání kde bydlit. Měli jsme až na několik hodin světlo, plyn, vodu, rádio. Poruchy, s kterými jsme se musili vyrovnat v několika týdnech po revoluci, znamenaly sice nepohodlí, nebyly však tragické. Noviny vycházely skoro ihned denně, továrny, obchody, lékárny, nemocnice, výrobny, divadla, kina vešly skoro ihned po ukončení povstání v normální chod. Praha, úl milionu pilných včel, byla zasažena, nebyla však zničena.

B. Tím, že Praha, důležitý komunikační uzel, byla zachráněna skoro neporušena, schopna v krátkém čase prostředkovat spojení západu s východem, ať již radiem, telegrafem, telefonem nebo železnicemi, vykonali ti, kteří za Prahu bojovali, kus poctivé kolektivní práce pro náš stát i pro celou střední Evropu.

C. Pro zásobení Prahy, Čech, Moravy i Slovenska v nejtěžším zásobovacím období státu v prvních dnech, týdnech a měsících porevolučních vykonalo pražské povstání nedocenitelnou službu, neboť zachránilo před zničením podle prvního odhadu po bojích za 1.680,169.000 Kč zásob. Z toho za 219,515.170 Kč léčiv, za 547,850.000 proviantu a za 300,803.870 Kč oděvů, látek, bot atd. V těchto číslech nejsou uvedeny zásoby soukromé, obchodů, obchodních družstev, společností, jatek atd.

D. Největším ziskem je však zisk morální. Praha ukázala všem, že nebezpečí nás sjednocuje a přesvědčila, že v jednotě lidu je sila. Kdo prožil tyto bolestně radostné čtyři dny jako aktivní účastník bojů, nezapomene této doby, kdy česká povstalecká Praha byla jednou velkou rodinou, kdy prosté ženy dávaly těm, kteří za ně bojovali, poslední své zásoby, kdy obchodníci otevřeli krámy a zdarma dávali své zboží, kdy dělník, student, důstojník, lékař, úředník, učedník byl vpravdě bratru bratrem. Tyto čtyři dny nebylo u nás a mezi námi rozdílů stranických, kastovních nebo rasových. Byli jsme v těchto hodinách největšího nebezpečí vnitřně i zevně dokonalými demokratickými občany našeho demokratického československého státu.

Náš pan president, když v proslovu k deputaci pražských barikádníků mezi jiným řekl, že pražské povstání mělo pro náš stát význam i mezinárodně politický, ocenil pražské povstání i po této stránce.

Kéž pražské povstání neupadne v zapomenuti a kéž se v budoucnu v každé hodině nebezpečenství sblíží všichni Čechoslováci tak, jako jsme byli my ve dnech 5.-9. května 1945.

Z publikace Pražská květnová revoluce 1945, sborník statí, str. 22-43. Vydavatel: Hlavní město Praha. Vyšlo 5. května 1946, připravil dr. O. Tuleškov