Zvýšit porodnost je českým národním

i státním zájmem!

Dejte stamiliony, miliardy, které poskytujete migrantům, mladým rodinám a dětem zvláště, a přírůstek obyvatelstva bude ještě vyšší, než ten, o kterým mluvíte.

Pokud si to nedovedete představit, anebo nechcete, poučte se ze z naší národní zkušenosti, jež nese název „Husákovy děti“. Díky prorodinným opatřením, jež byly komplexnější povahy, v 70. letech minulého století přišly na svět silné ročníky narozených dětí. Potřebovali jsme je. Moc potřebovali. A ony přišly. A když pak  se staly dospělými, přišlo opět období zvýšené natality, což bylo přirozeným důsledkem předcházejících prorodinných opatření.

Pokud to naši všeznalci nedovedou uskutečnit, nechť se poučí z toho, jak to dokázal Husák a jeho spolupracovníci. Nebo nechtějí tento příklad následovat a jsou spíše rozhodnuti  přijímat migranty?  Pak ovšem jednají v hrubém rozporu s naši národními a státními zájmy, mezi které zcela jednoznačně patří nejen početnost populace udržet, ale i zvyšovat tak, aby reprodukce našeho národa byla zcela porodností zajištěna i v budoucnosti.

Jak ubohá jsou proroctví o tom, že v roce 2040 či 2050 bude náš národ početně slabší o několik milionů lidí. Takového „předpovědi“ jen svědčí o neschopnosti, či dokonce záměrné neschopnosti, udržet a dál zvýšit porodnost, aby náš národ početně sílil a nevymíral. To však také vyžaduje, aby rodiče dětí měli dostatečné platy na to, aby své děti mohli uživit. Je tomu tak v současnosti? Není! Před nepříliš dlouhou dobou jsme byli zděšeni informací, že rodiče asi 100 tisíc dětí nemohou jim zaplatit školní obědy, poněvadž na to nemají. Jak je to možné? V tu dobu odcházely ze státního rozpočtu stamiliony a miliardy na migranty a tzv. neziskové organizace. Pro ně peníze byly, pro rodiny s dětmi nikoliv. A v tom právě vidíme, že vláda postavila náš svět na hlavu. Když  neumí být sociální, ať raději odejde. Žádné tzv. objektivní zdůvodnění procesu vymírání našeho národa nepřijmeme! Považujeme takové a podobné argumenty za provokativní, za odsouzeníhodné.

J. Kovář