Dozvěděl jsem se, že NATO se rozhodlo zvýšit počet sil rychlého nasazení na dvojnásobek a posílit tak obranu východoevropských států.
Jak ušlechtilé! Budeme bráněni, jako natisté tvrdí, před ruskou agresí, která hrozí a je již již snad i na spadnutí. Tak nevím. Jednání Ukrajinců, kteří již několikrát ohlásili, že dobijí Krym, Novorusko, a půjdou dál na Moskvu, dává vyhlídku jen na další boje. A to jsou ještě ti mírumilovnější. Někteří tvrdolíny z ukrajinské mocenské elity veřejně vyhlašovali, že budou na obyvatelstvo jihovýchodu házet atomové bomby, které samozřejmě budou padat i na Rusko. K nim patřila i J. Tymošenková, která se svou láskou k jaderným zbraním a k jejímu užití proti nepřátelům Ukrajiny nijak netajila, ale naopak se svými vznešenými předsevzetími nejednou vystoupila na veřejnost. Možná, že i očekávala, jak jí za tyto „hrdinné“ řeči“ budou pochvalovat.
Naproti tomu Rusko a jeho prezident jsou velmi zdrženliví. Neslyšel jsem Putina, či jeho ministry se holedbat, že dobijí Kyjev a přelétnou až na Balt či někam dále.. Zdá se mi spíše, že Ukrajina i Západ Rusy .provokuje. Nejdříve jen urážlivými vyjádřeními, verbálním útoky, později sankcemi a jejich stupňováním. A Rusko, pokud vím, odpovědělo jen jednou a to omezenými hospodářskými sankcemi. A tak ne a ne dostat Rusy ke vstupu do Novoruska, i když tam nyní denně umírají mírumilovní občané, etničtí Rusové, a jejich domovy „udatní“ Ukrajinci mění v ruiny. Myslím si, že Putin je stejně zdrženlivý jako dříve Stalin. Němci provokovali, stahovali své armády na hranice Ruska, ale Stalin zapověděl podniknou potřebná protiopatření. Až v posledních hodinách před německým útokem, tedy moc a moc pozdě, kdy se již téměř nic nedalo dělat, se nechal něco málo pohnout Žukovem a v pohraničí nařídil pohotovost.
Stalin dobře věděl, že má proti sobě moderně vyzbrojenou armádu, a proto se připravoval na střet, o němž věděl, že přijde, dokončováním reorganizace a přezbrojování armády. Němci však udeřili mnohem dříve, než Rusové se mohli náležitě připravit.
Snad podobně je nucen jednat i Putin. Pokud by došlo ke klasické válce se Západem, je ruská armáda a její těžká výzbroj jen zlomkem toho, čím disponuje NATO. Vždyť jen USA mají vojenský rozpočet asi desetkrát větší než Rusko. Proto Putin dělá vše pro to, aby nedošlo k válce. Podle všech vojenských ukazatelů by válka pro Rusko byla přetěžká a mohla by mu přinést porážku. Americké tanky stojí sto dvě stě kilometrů od ruských hranic. Rusové nikde na světě nemají své vojenské jednotky v tak intimní blízkosti Ameriky jako Američané ve východní Evropě.u ruských hranic.
A tady je kámen úrazu. Pokud by Rusko si spočítalo, že masivní útok konvečními zbraněmi, který začal, neustojí, pak by mohlo sáhnout alespoň k taktickým jaderným zbraním. Ale když se podáváme na celkovou situaci z nadhledu, pak můžeme zjistit, že Američané již léta budují na nejrůznějších místech světa, včetně Evropy, svůj protijaderný štít. Zřejmě ho mají již připravený. Domnívají se, že je těžko překonatelný, a proto, i kdyby napadli Rusko jadernými zbraněmi, kojí se nadějí, snad i jistotou, že ruské rakety s jadernými zbraněmi daleko nedoletí. Štít je zachytne. Amerika je tak zabezpečena. Toto myšlení by mohlo jadernou válku urychlit. Pokud k ní dojde, pak i USA bude zasažená. Rusové mají ve vzduchu letadla s raketami a jadernými náložemi, podobně jsou v bojové pohotovosti i ruské jaderné ponorky a nadto ruské rakety nejsou jen v silech, jejichž umístění je známé, ale také na mobilních prostředcích.
Co z uvedeného vyplývá? Že válka, byť by vypukla jako konvenční, může rychle přerůst v jadernou, jež může mít katastrofální důsledky nejen pro Rusko, ale i Ameriku a celý svět. Lidé, kteří by jaderný střed přežili, by záviděli mrtvým. Pomalu by umírali ve světě přesyceném radioaktivním zářením v podmínkách celosvětové jaderné zimy.
O otázkách války a míru může rozhodovat jenom Rada bezpečnosti OSN. Nikdo jiný. Válečné akce započaté bez jejího souhlasu jsou agresivní válkou, jsou zločinem proti lidstvu.
Budoucnost života na zemi spočívá pouze v diplomatických jednáních. Ta mohou být zdlouhavá, málo produktivní, někdy i přerušovaná, částí veřejnosti i odsuzovaná, ale přesto není pro svět jiná cesta. Nikdy nelze prohlásit, buď nyní se domluvíme, a pokud ne, pak budou mluvit zbraně. I ten, kdo takto vyhrožuje užitím zbraní, dopouští se zločinu.
Nechme světu mír a lidem jejich životy! Mrtví lidé se již nemohou těšit žádným právům. To jistě ví i ti, kteří neustále o lidských právech mluví, kteří lidská práva hodlají rozšiřovat na celém světě, aniž by si jen na okamžik připustili, že lidská práva jsou hrubě a dlouhodobě porušována i u nich „doma“, že nápravou my proto měli začít sami u sebe!
Dr. O. Tuleškov
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz