Změny v anglické vládě - Válečné vánoce

25. prosince 1940

Winston Churchill jasně ukázal, jmenováním Lorda Halifaxe, bývalého indického vicekrále a nynějšího zahraničního ministra, velvyslancem ve Washingtonu, jakou důležitost má dnes i pro budoucnost spolupráce angloamerická. Přejeme Lordu Halifaxovi úspěch v jeho novém historickém poslání. Do zahraničního ministerstva se vrací Anthony Eden, jeden z těch, kteří se nemýlili, a Lord Cranbome bude jeho mluvčím ve sněmovně lordů. Dva vyslovení přátelé Československa. Uctivě vítáme a vánoce a Nový rok přejeme.

Už zase jedny válečné vánoce - dnes máme Boží hod - tak říkají dneska u nás katolíci, protestanti, socialisti, komunisti a atheisti - Boží hod - pěkné názvisko. Včera Štědrý večer, většinou bez kapra - tak si mnozí z nás namlouvali, že smažená mořská ryba je kapr - prozradím vám, že není - a pro nás kapr na Štědrý večer je symbolem a my chceme domů, abychom ho zase v klidu mohli mít. A také proto je třeba navždy vypudit ohavníky, které pomáhal vymýšlet Richard Wagner a které skutečnému německému vkusu přizpůsobil Adolf Hitler. Jak brzo to bude, kdopak to ví - ale že to bude, to je jisté - dnes ještě jistější než před třemi měsíci. Hrozné věci se udály za ten rok, s kterým se právě budeme loučit - pád Francie znamenal vrchol hrůz roku 1940. A teď se můžeme klidně dívat vstříc roku příštímu. I vy doma, i my zde v spolupráci s národy britskými.

Anglie slaví vánoce v pýše a radosti nad vítězstvím v Řecku a v Africe, ale ve vypjaté připravenosti na všechny možné Hitlerovy příští hrůznosti. Není pochyby, že Německo musí podniknout něco velkého ve snaze dostat vyšinutou Osu zpět na koleje. Hanebná porážka čemokošilatých komediantů se však odčinit nedá. Angličané zajali 40.000 Taliánů a sami mají jen 72 mrtvých. To je výkon úžasný a další pádný důkaz, že italsko-německé zkazky o vyžilosti a degenerovanosti britského impéria jsou nejapnou součástí celého rasistického podvodu. Dočkáte se, že Seyss-Inquart se vrátí do Jihlavy pod svým starým jménem pan Čtvrtečka a Henlein se bude modlit k své české babičce. Proto, když slyšíte nacistické lháře a odporné odrodilce á la Chvalkovský opěvovat brzké vítězství Německa nad světovou slušností - nevěřte jim. Tak jako v Řecku a v Africe obrátí se karty i na severu - a prokleti navždy budou ti, od nichž tolik pohoršení vyšlo.

Ale dnes hlavně chci vinšovat vánoce, vánoce, narození proletářského děcka, které nás učilo milovat svého bližního a nečinit jiným to, co si nepřejeme, aby oni činili nám. Pro nás Čechoslováky je Kristův odkaz velmi přiléhavý. My na sebe často nejsme hodní a dokonce tu a tam chybu politického odpůrce považujeme za vlastní úspěch. To by teď za války mělo přestat. My všichni, kteří jsme stoprocentně proti Hitlerovi, půjdeme v roce 1941 v jediném šiku, vedeném nástupcem mého otce Edvardem Benešem. Po válce si můžeme v politické chemické čistírně vyprat různé zbytky.

Beneš onehdy vydal účty z činnosti zahraničního odboje. Hodně se vykonalo a ještě vykoná. A nic na světě nemůže naše zraky ani na minutu odtrhnout od konečného cíle všech slušných Čechoslováků a všech slušných lidí na celém světě. Pokoj lidem dobré vůle - to je náš ideál, věčný a krásný, který suverénně překoná dočasnou spoušť nacismu a fašismu.

Tak si dnes připomínáme, že narodil se Kristus Pán, a já dodávám - všichni dohromady v příštím roce a dnes si ještě u jesliček slibme: Ježíšek - a ne Hitler a Mussolini.

Přeji vám brzký mír, lásku a zdraví. Pravda zvítězí. Dobře spěte!

Jan Masaryk: Volá Londýn , str. 86-87

reprint vydání z roku 1948