Žít zcela bez nepřátel?

Pokrok v porozumění mezi sudetskými Němci a Čechy

Studijní text

Xenofobie a neznalost historie měla svůj politický odraz v České republice v posledním týdnu. Boj proti uprchlíkům, které nikdo nikdy neviděl, a opozice vůči kurzu usmíření se sudetskými Němci, jsou jen dvě strany mince, nezahrnovaly však celou zem.

Martin Konvička, který založil něco, co se zabývá abstraktní hrozbou islámu - "Blok proti islámu", byl rozpuštěn a on okamžitě založil "Iniciativu Martina Konvičky".  Za tímto přemetem je vidět takové, kteří chtějí postavit politickou kariéru na vlně xenofobie. Při hledání  společných postojů a dělání kompromisů vypukla hádka s bývalými partnery z "Úsvitu", kde šlo o peníze. Kdo co udělal, kdo financuje politické reklamy? Kdo má dluhy vůči komu?

Na posledním zasedání "bloku" byla vyloučena Jana Wolfová, spolu se svou skupinou. Byly s ní nějaké konflikty, a tato dáma, která je jinak také stoupencem prezidenta Miloše Zemana, bude muset pokračovat ve svém již téměř příslovečném výletu do partají. Konvička nedokáže formulovat politický program, snaží se získat body jednoduchými protimuslimskými postupy a bude nyní sám bojovat proti abstraktnímu riziku.

Stejně tak se ozývají oponenti dohody se sudetskými Němci, bývalými spolubydlícími v zemi. Jsou pro ně také "cizinci" a především "nepřátelé". Zobecnění vztahů mezi Němci a Čechy z let 1918 a 1938 jako výhradních protivníků, neuznání české spolupráce s německými okupanty v roce 1939, a ignorování protinacistického odboje v rámci sudetoněmecké etnické skupiny, jim umožňuje organizovat demonstrace proti jakémukoli procesu porozumění.

Nyní byla organizována, v posledním květnovém týdnu, v Brně konference, která se zabývala dělicí čárou mezi etnickými skupinami, spíše než rozlišováním mezi oběťmi a pachateli. Patronem byl hejtman Jihomoravského kraje, sociální demokrat Michal Hašek, který agresivně odmítl smířlivý tón svého politického konkurenta, brněnského primátora Petra Vokřála z hnutí ANO. Atmosféra je hysterická. Je postup sudetských Němců skutečně hojně podporován?

Na konferenci přišel se známými argumenty. Sudetští Němci nepřijali ani dnes svou vinu, v roce 1938 brutálně vyhnali Čechy z postoupených území, jejich paušální vina a Postupim ospravedlňují jejich vyhnání. Shromáždění nakonec zaslalo otevřený dopis vládě a vedení města Brna (text je na internetu na adrese www.halonoviny.cz/články/view/43551305 ).

V něm se opakuje mnoho komunistických stereotypů a je nutné, aby protagonisté porozumění mohli jasně vysvětlit pozitivní přínos sudetských Němců, který jdou činností sudetoněmeckého landsmanšaftu naproti českému státu a jeho občanům: "Vy [odvolání na dobře míněná slova premiéra Bohuslava Sobotky] doposud obhajujete návštěvu ministra kultury na Sudetoněmeckém dni v Norimberku, bez poskytnutí záruky naší nezávislé budoucnosti, my nesouhlasíme s jeho prohlášením. Jak nám může pomoci SL při řešení migrační krizi v Evropě? "

Sudetští Němci nenapadají, nýbrž přišli s pokorným a otevřeným dialogem. Cesta Bernda Posselta do Čech, jeho přednášky a účast na diskusích o aktivitách smíření v Brně a podíl na vedení různých připomínek brněnského Pochodu smrti v roce 1945, vypovídají o něčem jiném.

V příspěvku na zmíněné konferenci se vyskytlo cynické tvrzení že, oběti pochodu nebyly oběti ultranásilného vyhnání, ale tyfu. Že ozbrojená stráž pochod jen hlídala. Ale scény líčící žíznící brněnské Němce byly široce popsány.

Nicméně pomsta, strnulé předsudky a zjednodušení nikam nevedou. Úsilí sudetských Němců o porozumění, návštěvy Bernda Posselta v Terezíně, to vše v komunistické minulosti trčící aktivisté nevidí. Udržovat organizované odmítání kontaktů s bývalými spoluobčany je však kontraproduktivní.

Den předtím otevřel Bernd Posselt debatu. Jistě, byl také zapojen do výběru témat této diskuse, která se konala den před setkáním šovinistických historiků: "Kde domov můj?" To jsou slova československé hymny, která byla zpívána s německým textem. Diskutoval s ním. Jiří Pehe, politolog, spisovatel, komentátor a ředitel New York University v Praze, Milan Horáček, politik, aktivista za lidská práva a nositel ceny Karlovy ceny SL, Jaroslav Šebek, historik a David Macek, poslanec jihomoravského zastupitelstva.

Ať už jde o odmítnutí otevřených úvah o minulosti země, bez udržovaných komunistických stereotypů, nebo panický strach pod paušálním názvem "Válka proti islámu", spojuje je xenofóbie: Zdá se, že Česká společnost se stále dá popsat pouze jako nepoučitelná. Ti, kteří, jako brněnský starosta Vokřál, podporovali udržování a rozšiřování kontaktů se sudetskými Němci, ukazují budoucnost. Dělat z Bernda Posselta nepřítele nefunguje. Proto jsou jeho spolupráce s Brnem, a ne jen symbolické aktivity, důležité. Vzpomínková bohoslužba je jistě klidnější a produktivnější, než organizované protesty dědiců komunismu, kteří jsou krajní levicí a spolupracují s krajní pravicí na obhajobě zcela etnicky čistého obyvatelstva.

Jaroslav Šonka, Sudetendeutsche Zeitung, 3.6. 2016, str. 1

Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf