„Zaručené zamlžení“ ve vztahu mezi Berlínem a Prahou

Byly to děsivé scény před pražským Lichtenštejnským palácem: shluk pravicových a levicových radikálních Čechů bouřil a zapálil německou vlajku. Uvnitř seděl kancléř Helmut Kohl a premiér Václav Klaus a po tvrdém diplomatickém boji podepisovali "perspektivní" Česko-německou deklaraci. Jen s obtížemi potlačil Klaus svůj hněv kvůli poznámce Kohla, že majetkové nároky vysídlených sudetských Němců "přirozeně" zůstanou otevřeny . O 20 let později se věci mají trochu jinak. Zatímco nesouhlas trvá, je zamlžován na obou stranách. Dokonce i mluvčí sudetoněmeckého landsmanšaftu (SL) Bernd Posselt (CSU), vidí dokument jako "nyní pozitivní" (SP 01-17). Odkazuje se na práci „Česko-německého fondu budoucnosti" (CNDF) a Česko-německého diskusního fóra (ČNDF). Od svého založení v roce 1998 věnoval ČNDF okolo 54 milionů eur na 9.500 česko-německých projektů, včetně projektů pro školy a na výměny mládeže a kulturní spolupráci.

V současné době se do popředí dostávají nové otázky, například různé názory v uprchlické a imigrační diskusi. V Deklaraci ze dne 21. ledna 1997 byly odstraněny stíny minulosti v bilaterálních vztazích, řekl Klaus Kinkel (FDP), který byl za Kohla ministrem zahraničí, k dokumentu novinářům v Praze. "Toto prohlášení připravilo cestu k otevřenějšímu přístupu k historii." Vztahy mezi Čechy a Němci byly postaveny na "pevné základy", řekl Kinkel ve svém projevu během setkání Nadace Friedricha Naumanna k 20. výročí podpisu. Také kritizoval "kategorické odmítnutí závazných uprchlických kvót EU" vládou České republiky. To vedlo k "určitému zamlžení". Němci mají problémy s tím, že ve většině evropských zemí na uprchlickou otázku soudí, že jsme v ní nepochybně udělali chyby.

Sudetenpost, 9.2. 2017, str. 1, bez autora a značky

Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf