Ten pán toho jen za dobu svého mistrování české politiky má na svém kontě přemnoho. Z odpůrce amerického radaru v ČR se stal, jakoby švihnutím kouzelného proutku, nejen silně proamerický a proevropský a zcela odpudivě protiruský. V době, kdy ostatní kladli věnce k hrobům vojáků Rudé armády na Olšanech, aby dali najevo alespoň nějakou vděčnost osvoboditelům, když už se nezúčastnili recepce na velvyslanectví Ruské federace, chyběl i tam.
Jeho proukrajinský, protiruský a proněmecký tón slyšitelně disharmonoval v „českém“ koncertu. „Jeho“ ministerstvo se tužilo, jak mohlo. Ostatně není divu, osvědčené schwarzenbergské kádry pracovaly na ministerstvu téměř jako za slavné doby, kdy jeho aktivity dirigoval nezapomenutelný Kódl, přiznávající se k tomu, bohužel jen před německou novinářkou, nikoliv však odkrytě před českým národem, že se cítí jaké bémák, nikoliv však jako Čech.
Jinou zvláštnost dal najevo jeho nástupce. Vše, co bylo ukrajinské bylo dobré, vše proruské bylo zcela špatné. V tom směru dohnal, ne-li předehnal, svého ctěného předchůdce. Zaorálek to byl, kdo pomohl nalit Ukrajincům asi 60 milionů korun, včetně částky za léčení raněných na Majdanu, aniž by věděl, zda se jednalo o teroristy nebo jejich oběti. Výběr, říkal, provedla přece organizace Člověk v tísni. Ale zřejmě ani před ním nebylo skryto, o jakou organizaci silně nelichotivé pověsti jde.
Zaorálek v době příprav na své mistrování zahraniční politiky veřejně sliboval, že si na ministerstvo vezme i Kristinu Larischovou, vědeckou pracovnici pražské kanceláře Nadace Friedrich Eberta, údajně kvůli kontaktům na německé sociální demokraty. Doufám, že tato dáma mu pomohla i v jeho zahraničně-politické orientaci.
Za pouhých několik měsíců na Zamini si Zaorálek stačil nadělat řadu nepřátel, nejen v sociálnědemokratických kruzích, ale také v české veřejnosti. Ano, je silně neoblíben. Premiér Sobotka jej však dále drží. Jistě si někteří sociální demokraté kladou otázku, kam s panem mistrem? Nabízí se tedy možnost „vykopnout“ ho výš, do funkce eurokomisaře. To si již nevzpomenou, jak to dopadlo ve vnitřní politice zkrachovalým Špidlou, který za „odměnu“ se stal europským komisařem?
Evropská unie se těší silně sestupné přízni české veřejnosti. Pokud však budeme do EU dodávat kádry typu Špidla a nově Zaorálek, bude to ještě horší. Ten, kdo se neosvědči v v české politice, měl by jít z kola ven a ne ho poslat do Bruselu. Takové jednání je ostudné. Zvětšuje již silný pocit Čechů, že nejen že nemají žádný relevantní vliv v tzv. evropské politice, ale dokonce nemohou ani nijak ovlivnit vysílání „českých kádrových rezerv“ do Bruselu. To by měl pan premiér Sobotka vědět a podle toho také jednat. Ale nakonec Sobotka přece jednal. Dal vědět, že Zaorálek zůstane doma. A to ještě ani nevěděl, že volební výsledky ČSSD do Evropského parlamentu jsou, bez ohledu na plné a obětavé nasazení velmi sympatického prof. Jana Kellera, pod psa. Nemohlo tomu být ani jinak. Sociální demokraté dostali, co jim patří. Budou-li pokračovat takto a podobně dále, dopadnou při dalších volbách ještě hůře. Zaorálek, ať již v Bruselu, či doma, škodí této straně. Není sám, takže společně tito „sociální demokraté“ zvládnou, k lítosti obvyklých voličů ČSSD, další prohru. Již dnes tato strana zdárně špidlovatí. Kdo chce kam, pomozme mu tam a každému, co si zaslouží!
Dr. O. Tuleškov
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz