Zakarpatští Rusíni chtějí autonomii jako Donbas

Koordinační rada zakarpatských Rusínů vyzvala parlament České republiky a několik dalších národních a mezinárodních institucí, aby přinutily Ukrajinu k přiznání samosprávného statusu pro Zakarpatskou oblast. Oznámila to v pondělí ruská agentura TASS s odvoláním na tiskovou službu zakarpatských Rusínů, jejichž region byl v meziválečném období součástí Československa.

Zakarpatská oblast na Ukrajině

 Rusínská organizace podle ruské agentury oslovila kromě českých i slovenské a maďarské zastupitele a zároveň zaslala svůj požadavek Radě Evropy, Evropské komisi, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a OSN. Rusíni se ve svých požadavcích odvolávají na referendum v roce 1991, v němž se velká většina obyvatel Zakarpatska vyslovila pro autonomní status. Ten ale Kyjev Zakarpatsku nikdy nepřiznal.

V ukrajinské Zakarpatské oblasti v poslední době stále hlasitěji zaznívají výzvy k uznání autonomního statusu, který požadují i rusínské skupiny. Letos v dubnu vytvořili na západě Ukrajiny představitelé národnostních menšin Rusínů, Maďarů a Rumunů Shromáždění zakarpatských národností, které má sjednotit snahu o prosazení jejich menšinových práv. Organizace údajně sdružuje na milion obyvatel ukrajinské Zakarpatské oblasti, tedy asi 90 procent lidí, kteří v nejzápadnější části země žijí.

Kyjev pohlíží na snahy o posílení zakarpatské samosprávy s nedůvěrou, mimo jiné i proto, že část Rusínů hledá oporu pro své politické plány v Moskvě. Vůdce zakarpatských autonomistů Petro Gecko, který se označuje za "předsedu vlády Podkarpatské Rusi", je stíhán ukrajinskou policií kvůli podezření z ohrožování územní celistvosti státu. Ukrajinská média publikovala řadu odhalení, v nichž prezentovala rusínské aktivisty za agenty ruské tajné služby.

Stejně jako Donbas

Agentura TASS v pondělí citovala prohlášení rusínského politika Andrije Juryka, podle něhož jsou Rusíni "připraveni ke spolupráci s Kyjevem při budování demokratické Ukrajiny na základě evropských hodnot". Juryk se přitom odvolal na minské dohody o mírovém urovnání krize ve východoukrajinském Donbasu. "Dohody přiznávají zvláštní status Doněcké a Luhanské oblasti a zakarpatští Rusíni jsou přesvědčeni, že stejný scénář by měl platit i v Zakarpatsku," uvedl rusínský aktivista.

Dnešní Zakarpatská oblast nesla mezi lety 1918 a 1938 název Podkarpatská Rus a byla nejvýchodnější částí předválečného Československa. Po maďarské okupaci během druhé světové války region v roce 1945 Československo odevzdalo Sovětskému svazu, po jeho rozpadu v roce 1991 pak Zakarpatsko připadlo Ukrajině.

ČTK