Zajímavější než preference

   Už za dva týdny proběhne první kolo prezidentských voleb ve Francii. Průzkumy preferencí jednotlivých kandidátů se v posledních měsících měnily natolik výrazně, že volební výsledky se dnes odváží tipovat jen málokdo.

   Existují však zajímavější zjištění, než měnlivé hodnoty preferencí. Politolog Brice Teinturier, který řídí ústav pro výzkum veřejného mínění Ipsos, právě vydal knihu s dlouhým názvem Už se nedá nic dělat, je třeba se na to vykašlat. Podtitul knihy je výmluvný - O skutečné krizi demokracie.

Autor rozebírá nikoliv to, jak hodnotí Francouzi konkrétní politiky, ale jak pohlížejí na politiku jako celek. Víceméně pozitivní postoj k ní má jen 18% voličů. Zbytek Francouzů je rozdělen do čtyř nestejně početných táborů.

   Devět procent na rovinu přiznává, že je politika absolutně nezajímá. Nejpočetnější skupina - plných 40% - je politikou zklamána. Dalších 20% cítí vůči ní silné znechucení. Zbylých 13% pociťuje hluboký hněv.   

   Na základě dalšího rozboru politolog odhaduje, že téměř třetina Francouzů patří do kategorie, o níž právě hovoří název jeho knihy. Mírnější z nich soudí, že s politikou a politiky už prostě nelze nic dělat. Ti radikálnější přímo doporučují se na ni - slušně řečeno - vykašlat.

   Tito lidé, kteří již zcela rezignovali, jsou podle autora početnější než stoupenci strany Marine Le Pen. Jsou mezi nimi především dělníci a řadoví zaměstnanci, ve stále vyšších počtech však i příslušníci středních vrstev. Až donedávna mezi zklamanými a rozhořčenými převládali mladší lidé do 35 let, přibývá však starších nad šedesát let. Stále častěji se mezi nimi objevují lidé s vyšším vzděláním a z větších měst. Ti z nich, kteří se k volbám přece jen dostaví, mohou poměrně výrazně ovlivnit jejich výsledek.

Nakolik triumfálně se asi může cítit vítěz prezidentských voleb, ať jím už bude kdokoliv, při vědomí těchto skutečností?

Prof. J.Keller

Přišlo e-mailem