Žádné štěpení SL nehrozí!

Rozhovor mluvčího Bernda Posselta o setkání se Sobotkou a sporu o změnu stanov

Studijní text

„Sudetoněmecký landsmanšaft“ (SL) prochází turbulentním obdobím. Spolkový předseda a mluvčí Bernd Posselt odpovídal na otázky "Sudetenpostu":

" Sudetenpost ": Jaké otázky jste diskutovali při svém nedávném setkání s předsedou české vlády Sobotkou v Mnichově?

Bernd Posselt : Za prvé je třeba poznamenat, že premiér se setkal v každé fázi své návštěvy se „sudetskými“ Němci a měl jsem vícekrát příležitost k otevřené výměně názorů s ním, ale i s ostatními vysoce postavenými členy delegace. Naše přítomnost při vládní návštěvě byla tak intenzivní, že se tím méně příznivé tiskové orgány jako "Právo", celé dny kriticky zabývaly. Témata při všech našich setkáních s českými politiky patřila do tří oblastí: česko-německé a česko-sudetoněmecké spolupráce v srdci Evropy, evropské integrace, společného zachování a dalšího rozvoje naší jedinečné českomoravsko-slezské kultury a překonávání negativních důsledků toho, co si obě lokality udělaly v první polovině 20. století. V Mnichově byly přirozeně sjednány další konkrétní kroky k porozumění a sblížení, které jsou, jak je v mezinárodní diplomacii obvykle dohodnuté, důvěrné.

" Sudetenpost ": Už jste mu řekl o nedávném rozhodnutí o změně stanov?

Posselt : Ne, protože naše Spolkové shromáždění bylo pečlivě sledováno českou stranou. Takže naše rozhodnutí, veřejně považované za nezbytný předpoklad pro zlepšení vztahů s Prahou, bylo během několika minut poté, co bylo v Mnichově učiněno, oznámeno českému ministru zahraničí. Kromě toho nepatří k mému stylu mluvit s mezinárodními politiky o vnitřních rozhodnutích landsmanšaftu.

" Sudetenpost ": Předložil jste panu premiérovi některé požadavky „sudetských“ Němců?

Posselt: Mluvili jsme o tom s různými českými partnery nejen my, „sudetoněmečtí“ zástupci, ale i premiér Horst Seehofer, v koordinaci s námi, při všech svých oficiálních rozhovorech. Způsob, jakým jsme je začlenili do bilaterálních vztahů, byl jedinečný a může být Vídni a Berlínu příkladem.

" Sudetenpost ": Kdy SL požádá o registraci změny stanov u rejstříkového soudu, nebo byl tento požadavek učiněn?

Posselt : To rutinně vyřizují naši schopní zaměstnanci a náš právník.

" Sudetenpost ": Vyčítáte si nějaké chyby v souvislosti se změnou stanov?

Posselt : V posledních šestnácti letech jsme třikrát důkladně diskutovali různé návrhy přeformulování stanov landsmanšaftu, beze změny účelu sdružení. Současné znění vyplynulo ze skutečnosti, že je připravila skupina odborníků a pak jednomyslně Spolkové předsednictvo v několika čteních připraveného návrhu, ve lhůtě sdělené všem členům shromáždění, která je příslušná pro pozměňovací návrhy. Jak v minulosti, tak letos, jsem se jako dlouholetý poslanec těšil na diskusi a nalezení kompromisu s těmi, kdo chtějí diskutovat a najít kompromis v pozměňovacích návrzích, ale diskuse nepřišla. Spíše mám na druhou stranu podezření, že když nastal tento termín, pokaždé úmyslně pracovali s administrativními překážkami, nebo žádostmi o odložení. Přestože byl text letošnímu Spolkovému shromáždění již celý rok již známý.

Loni bylo zahrnuto co nejvíce ústních návrhů změny textu. To byla možná jediná chyba, protože jen to nám mnichovský soud vytkl, takže jsme museli opakovat hlasování. Na této věci se předsednictvo a velká většina shromáždění plně shodla.

" Sudetenpost ": Co budete dělat, aby se zabránilo rozštěpení „sudetských“ Němců?

Posselt : Vzhledem k tomu, že jsem se neustále setkával s diskusemi o rozčlenění, vím, že takovým rozkolem nejsme ohroženi. Jaký by měl smysl? Pořádala by druhá,  heterogenní, malá skupina odpůrců druhý Sudetoněmecký den, vytvořila by druhou sudetoněmeckou nadaci nebo druhou kancelář v Praze? Jednotní jsme silní, ale v demokracii není vždy jednomyslnost a platí princip většiny. To by také měli respektovat ti, kteří nemají většinu při určitém rozhodnutí.

" Sudetenpost ": Dovedete si představit, že by se odpůrcům změny stanov dalo jakýmkoliv způsobem vyjít vstříc?

Posselt : Text byl schválen nejvyšším demokratickým orgánem „sudetských“ Němců v Německu a tajným hlasováním, které se vztahuje pouze na stanovy. Nemůže být ani mluvčím národnostní skupiny jednoduše libovolně měněn.

" Sudetenpost ": Tato změna byla přijata asi 72 procenty hlasů. Podle § 33 BGB by měla být tříčtvrtinová většina. Prostá většina stačí, když ji jako dostatečnou určí stanovy. Obsahují stanovy relevantní paragrafy?

Posselt : Mnichovský zemský soud jasně uvedl, ve svém rozsudku k jakékoli změně v roce 2015, že prostá většina je dostatečná, jak je uvedeno ve stanovách, pokud jde o rozhodnutí Spolkového shromáždění. To, že tam bylo 71 a 72 procent ve starém i v nově zvoleném Spolkovém shromáždění ukazuje, jak silná je politická jednota na toto téma. Nechápu, jaký má smysl se prostřednictvím veřejných prohlášení nebo právnických hrozeb snažit, aby byla zpochybňována platnost tohoto jasného hlasování.

Sudetenpost, 7.4. 2016, s. 5, (bez autora a značky)

Volně a kráceně  pro České národní listy přeložil P. Rejf