Záchranné kolo pro Lukašenka - proč Moskva poskytne Minsku úvěr 1 miliardu dolarů
Názor expertů, článek připravil Jurij Kondratěv
Pauza mezi Moskvou a Minskem byla pravděpodobně ukončena. Začátkem dubna se setkali Vladimir Putin a Alexandr Lukašenko a dohodli se v zásadních otázkách, včetně zaplacení dluhů. O snaze Kremlu obnovit mezi nimi důvěru svědčí úvěr pro Minsk ve výši jedné miliardy dolarů.
Může úvěr zachránit Bělorusko od hospodářského kolapsu? Mohou země zapomenout na dřívější urážky? Skončí Minsk s pohráváním si na dvou frontách, kdy pokračuje v přátelství s Moskvou, ale stále častěji se obrací na Západ v očekávání jistých signálů? K tomu hovoří Ajdyn Mechtijev a Said Gafurov.
Said Gafurov k otázce, zda může úvěr obnovit důvěru mezi oběma státy.
Není třeba uvažovat o něčem novém. Lukašenkův nervózní projev v zimě byl z druhu „milí se hádají – to se jen tak škádlí“. Byl to prostředek nátlaku ve velmi těžké hospodářské situaci Běloruska. O poskytnuté miliardě je dnes předčasné mluvit, nevíme, co je to za peníze. Neví se, kdo úvěr poskytne. Možná to bude Eurasijský fond stabilizace, ten náleží Eurasijské ekonomické unii (EAEU), nebo jej poskytne ruská vláda prostřednictvím centrální banky RF. Je i třetí možnost, půjde z prezidentského fondu, ale ten není tak velký. Nelze také vyloučit, že se v této částce objeví restrukturalizace dluhu Běloruska u Ruska – 800 milionů.
Bělorusové se dostali do těžké krize. My i oni jsme začali porušovat dohody týkající se EAEU. To bývá normální. Lukašenko vychrlil své emoce na veřejnosti. Možná to bylo k užitku, povedlo se potom celou řadu otázek urovnat. Viditelně došlo k domluvě ohledně plynu. Loni kupovalo Bělorusko plyn za 107 dolarů za tisíc kubíků, nyní chtěl Gazprom za stejný objem 140 dolarů. Nakonec dojednali 130 dolarů. Je to normální dlouhodobá cena. Pro Rusko je to výhodné.
Dosud nebyla dojednána záležitost ropy, která je velmi aktuální. V Bělorusku mají ještě ze sovětských dob velké kapacity na její zpracování. Je pro ně důležitým zdrojem valut, výrobky z ropy prodávali do zahraničí.
Dohoda o úvěru byla uzavřena v Sankt-Petěrburgu dne 3. dubna. Ale čtyři dny nato Lukašenko prohlásil, že RF nehodlá ustanovit plnohodnotný svazový stát a nařkl Rusko z neplnění svých závazků.
Rozpory jsou značné. Lukašenko vznesl požadavek, že RF musí kupovat jejich mléko a zrušit veškeré zákazy dodávek zemědělských produktů. I když Rusko financuje ekonomiku Běloruska, pohrozil odvrátit se od RF a vynasnažit se o návrat k Evropě. Nepovedlo se mu to.
Moskva i Minsk mají k hospodářské unii rozdílné přístupy. Podle Moskvy nemůže být úplná rovnoprávnost. RF je mnohem větší než Bělorusko, s mnohem větší ekonomikou, počtem obyvatel a přitom v Bělorusku tvrdí, že jsou rovnocenní.
Rusko má svoje závažné problémy. Ruští gubernátoři jsou mnohem radikálnější než Lukašenko. V Moskvě se k Minsku chovají stejně jako ke svým guberniím. Je to náš přístup. Ovšem za krizové situace nemohl nikdo dodržovat nezbytné podmínky. K tomu přistupuje jakási nezodpovědnost v běloruském podnikání. Po ukrajinském puči se do Ruska dostávalo z Běloruska mnoho potravin, které tam nevyrobili. Jejich obchod je nečestný. Ale podle Lukašenka je to tak správné. Stačilo prý, že se tam zabalily. Ve skutečnosti je to spor hospodářských subjektů. Je špatné, že to Lukašenko převádí do roviny politické. Jistě, oni mají potíže, a proto se prezident rozhodl pro tuto taktiku. V Moskvě se chovají zcela normálně a plně subvencují Minsk.
Přesto jsou ve vztazích rozdíly – ve vztazích Moskvy s regiony a Moskvy s Minskem. Lukašenko chce dostávat totéž, co dostávají ruské regiony. Ve skutečnosti chce ještě o cosi více. Ono je to normální. Myslím, že se vše urovná a že krize u nich i u nás skončí. Ruský trh bude žádoucí.
Převzato z Pravda.ru
6. května 2017
outsidermedia.cz