Z válečného deníku historika

 

„…Kritické založení našeho národa zná celý svět! Má původ v nesmírném smyslu pro spravedlnost, který se nezastaví ani před vlastními zájmy.“ Goebbelsův  článek „O podstatě krize“, publikovaný 30.5.1943, v tiskovině Reich)

Postavte vedle toho větu z posledního prohlášení protektorátní vlády: Vůdce dal českému národu poslední výstrahu. Jinak bude následovat zničení celého národa. To je smysl. (30.5.1943)

 

…K tomu poznamenávám,, že se dnes u nás konají přísné prohlídky na drahách a odebírá se vše, co se z venkova veze (ovoce, zelenina, drůbež atd.). V Praze není po zelenině a ovoci téměř potuchy. A to je 21. srpna. Procházka ulicemi je trapná. Mnoho krámů je trvale zavřeno a ty otevřené nemají co prodávat. Například prodej některých látek, šatstva, bot atd. je na „neurčito“ zastaven….(21. srpen 1943)

 

Dnes v sadech odstraněn bronzový pomník Svatopluka Čecha. Před tím zmizelo bronzové poprsí Karolíny  Světlé a Boženy Němcové. Aby Pánbůh při zdravém rozumu zachovati ráčil…

Poznámka: Dnes nám to Němci vynahrazují. Staví pomníky čí památné desky jakoby na běžícím pásu. Problém je v tom, že je staví, dokonce i s naší účastí, jen svým lidem, pravověrným sudetům. Stává se, že sudeti se sudetomili pláčou nad hrobem, kde odpočívají až desítky, v některých případech i stovky esesmanů, gestapáků, členů a funkcionářů NSDAP, tedy zločinců, uznaných za takové Norimberským tribunálem. Na druhé straně jaksi opomínají německé antifašisty. Zvláště komunisté jsou u nich na ošklivci. Nevíme nic o tom, že by postavili pomník českým obětem henleinovských hord a bylo jich hodně přes sto a asi 1000 se jich z německého zajetí nevrátilo, jak píše Lorenz Knorr, německý antifašista.

 

Typické pro Němce. Německé listy píší, že Německo bojuje za bezpečnost Evropy, za novou Evropu. Ale za čtyři léta války, ano, v jediném parte padlých bojovníků, ač jsou často mnohomluvná, jediného Němce nenapadlo oznámit, že jeho syn, otec, vnuk, švagr, bratr atd. padl za novou Evropu nebo za lepší osud Evropy a evropských národů. Vždy jen: Za Německo., Vůdce a velmi často – za Deutschland Grösse!  (23.8.1943)

Poznámka: I dnes je Německo v čele boje za novou Evropu. A. Merkelová se snaží vést EU k rozkvětu, ale také se jí nějak nevede. Její recepty na řešení krize vedou k užívání medikamentů, jež však, bohužel, stav dále zhoršují. Bude v zápase o novou Evropu úspěšnější, než její předchůdci? Čas nám napoví!

 

„Například české školství pod nimi trpí. Němečtí inspektoři se rozkřikují na profesory jako na „ucha“ na vojně. Před žactvem nezachovávají nejprimitivnější pravidla pedagogická atd.  Němci, nač se podívají, to si vezmou – z důvodů válečných. Z důvodů válečných zabrali nejlepší české školy a nasadili do nich pár německých dětí, ze všech stran sháněných. A to se děje v době, kdy Němci na všech stranách ustupují nebo jsou v defenzivně.

Co by bylo, kdyby zvítězili. Ne, nacisté jsou poslední, kdo mají právo mluvit o obraně evropské kultury, sami z bolševismu převzali jeho nejhorší rysy.“ Tak komentuje historik články z novin ze dne 14.12.1943. 

 

Ve Völkischer Beobachter z 17.12.1943 napsal dr. Ludolf Haase článek „Převrat ve způsobu života“, v němž píše, že na Němce po válce čeká jeden úkol: „Definitivní poněmčení našich východních oblastí za současného odstranění příslušníků cizích národů z našich usedlostí.“ Rozumějte ze státků, které se seberou slovanským statkářům a sedlákům.

 

…Také pan Henlein  v Zeit má článek, v němž Sudeťanům vykládá, že mají na vybranou: Buď zvítězit nebo být zničeni… (1. ledna 1945)

V Zeit (1.2.1945) mají úvodník, jímž navazují na řeč Vůdcovu. V závěru se praví: „Vůdce náš národ ujistil, že tato krize, ať je momentálně jakkoliv těžká, bude nakonec překonána naší vůlí, naší obětavostí a našimi schopnostmi. Toto ujištění se zakládá na znalosti souvislostí a podmínek, které jsou našim očím skryty. Pochází z Vůdcova rozhodnutí, ale i z  toho, co všechno ví.“

Takto se tedy henleinovci v hodině dvanácté utěšovali.

…Dnes jsem četl v Zeit (z 13.41945) prohlášení či vlastně nařízení, že komandant, který vzdá město bez svolení ztratí čest i život.                        

Jan Slavík

Připravil K. Malý