66. sjezd sudetoněmeckého landsmanšaftu, Augsburk, květen 2015

Z projevu Hartmuta Koschyka, MdB, spolkového zmocněnce vlády pro záležitosti vysídlenců a národnostních menšin,  23. květen 2015

Stejně jako v loňském roce, kdy jsem měl tu čest zastupovat spolkovou vládu v Augsburgu při tradičním setkání,  i letos na mne hluboce zapůsobilo setkání s mnoha domácími a zahraničními hosty a jejich myšlenky, které si  sdělují. Schopnost uskutečňovat  každý rok po mnohá léta taková setkání svědčí o  vitalitě sudetských Němců. Německá kancléřka Dr. Angela Merkelová a spolkový ministr vnitra, Dr. Thomas de Maziere mě požádali, abych vám tlumočil vřelé pozdravy.

Letošní Sudetoněmecký den má téma "Lidská práva bez hranic".

Ochrana lidských práv má ústřední význam. 70 let po skončení druhé světové války a v pamětní   25. rok německé jednoty proto lze jen přivítat, že při sudetoněmeckém dni v roce 2015, jsou lidská práva středem programu. Především bych chtěl v této souvislosti také pozdravit letošního vítěze Evropské Karlovy ceny  sudetských Němců a pogratulovat mu k tomuto ocenění. Valentin Inzko po celá léta usiloval o podporu demokracie a dodržování lidských práv, zvláště když byl vysokým představitelem pro Bosnu a Hercegovinu. Valentin Inzko je slovinský Korutanec, který se může pochlubit působivým životním dílem jako diplomat ve službách Rakouska. Spojení jeho získané profesní odbornosti  s ekonomikou, založené na jeho významné kulturní a jazykové kompetenci,  se mohlo úspěšně uplatnit v mezinárodních organizacích v různých částech jihovýchodní Evropy, naposledy  jako vysokého představitele pro Bosnu a Hercegovinu. Toto spojení závazku k vlastnímu  jazykovému a kulturnímu původu a identitě na jedné straně a nepochybné loajality ke své rakouské vládě na straně druhé, jsou v mých očích ztělesněním moderního myšlení menšin.

V letošním roce byla udělena sudetoněmeckým landsmanšaftem další prestižní ocenění. Včera získal Prof. Dr. Manfred Kittel Cenu za lidská práva a tak vstoupil do impozantního okruhu ctihodných minulých vítězů jako Emilie Schindlerová, Alfred de Zayas a David Vondráček. Přinesl ve své politické a zejména vědecké kariéře pohledy na různé aspekty nedávné německé historie. Univerzální platnost lidských práv, byla vždy pro něj úkolem a povinností. Dokonce i jeho práce jako zakládajícího ředitele nadace Útěk-vyhnání-smíření tím byla maximálně poznamenána.

V letošním roce bude 20. červen poprvé národním "Dnem památky obětí útěku a vyhnání" . Opakované přání kruhů vyhnaných bylo splněno. Tímto datem spolková vláda vychází ze Světového dne uprchlíků OSN a obohacuje jej o připomínání osudu vyhnaných. Je to důležitý symbol solidarity s německými vyhnanci a důležitý krok směrem k společenskému uznání jejich osudu. Pamětní den posiluje konkrétní zkušenosti generace ve víře, že útěk a vyhnání budou i nadále veřejně a politicky pravdivě připomínány. Tento den samozřejmě zahrnuje vzpomínky na oběti útěku a vyhnání, na německé oběti hrozné deportace a nucené práce během a po druhé světové válce.

Zároveň je to uznání příspěvku německých vyhnanců k budování naší společnosti. Je velmi důležité, že historická léčba těchto příhod, jakož i paměť obětí má trvalou podporu. Je jasně stanovena vůle a síla k usmíření a novému začátku, ke společnému vytváření základu soudržné společnosti, na němž dnes v Německu lidé ze 190 zemí nacházejí domov.

Těžký osud, kterým jste milí sudetští Němci museli trpět, vám nezabránil v usilování o porozumění s našimi sousedy na východě. To vy jste spíše k tomu motivovali. Jak při živých kontaktech s českými občany a zbývajícími krajany  v rodné vlasti, tak i  při konání různých kulturních a politických akcí, které obohacují Německo, stejně jako Českou republiku, jste si vybudovali životaschopné základy pro porozumění a usmíření mezi oběma zeměmi.

Rád bych dnes využil této příležitosti poděkovat sudetoněmeckému landsmanšaftu za jeho nasazení jako "rodilého stavitele mostů" ve službách mezinárodního porozumění. V neposlední řadě za změny ve vaší vnitřní "Deklaraci principů sudetoněmeckého landsmanšaftu" v únoru letošního roku, kterými jste potvrdili své odhodlání stát se rozhodujícími spolutvůrci česko-německých vztahů v budoucnosti.

Jsem rád, že Spolkové ministerstvo vnitra v tomto finančním roce může finančním přispěním pomoci při pořádání četných politických seminářů - jako například  sudetoněmecké sociální a pedagogická práci "Heiligenhof",  Ackermann-Gemeinde, Academii Central Europe nebo Sudetoněmecké radě, sudetoněmeckému landsmanšaftu v důležité překlenovací funkci sudetských Němců na území České republiky.

Během své nedávné návštěvy v České republice jsem se mohl také, a ještě více, přesvědčit  o angažování  a sebeprosazování německé menšiny. To má nejen důležitou funkci mostu do Německa, ale má  svou budoucnost v české společnosti a přináší Zemskému shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, ve spolupráci s Kulturním sdružení občanů německé národnosti v České republice, aktivitu v ekonomickém, sociálním, kulturním a politickém životě v České republice.

Tato práce také našla vysoké uznání české vlády, což bylo mimo jiné vyjádřeno v říjnu loňského roku, kdy byla poskytnuta hodovní síň Černínského paláce, kde má své sídlo ministerstvo zahraničí, k dispozici pro výroční zasedání Zemského shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Spolková vláda podpořila v letech 1990 až 2014 německé menšiny v České republice  celkem 14.295.000 eury a bude tak činit i nadále v budoucnosti. V letošním roce poskytnou  rozpočty Spolkového ministerstva vnitra a Spolkového ministerstva zahraničí 460.000 eur a 137.600 eur pro německé menšiny v České republice.

S mottem "lidská práva bez hranic" se sudetoněmecký landsmašaft také zavázal k účinné politice ochrany menšin v Evropě. Za tímto účelem chce přispět k evropské občanské iniciativě „Minority SafePack“ (FUEV), která v roce 2013 zahájila činnost společně s Demokratickou aliancí Maďarů v Rumunsku, Jihotyrolskou lidovou stranou, Mládeží evropských národností, Spolkovou Unií evropských národností. Evropská občanská iniciativa "Minority SafePack" prosazuje, aby byla práva   menšin zakotvena v závazných právních předpisech společenství EU. Nyní, po počátečním odmítnutí ze strany Evropské komise, jsem s vůdci jak v Německu tak v zahraničí, stejně jako na evropské úrovni, v úzkém kontaktu při pohybu vpřed v této otázce, nyní politickými prostředky.

Dalším důležitým symbolem solidarity spolkové vlády se sudetoněmeckou etnickou skupinou je návrh sudetoněmecké nadace společně se Svobodným státem Bavorsko na financování spolkovou vládou výstavby nového centrálního Sudetoněmeckého muzea v prostorách Sudetoněmeckého domu v Mnichově. Jsem velmi potěšen, že výstavba započne s velkou pravděpodobností v roce 2016. Architektonická soutěž byla nyní úspěšně dokončena. Spolková vláda převezme z odhadovaných 24.000.000 eur na celkové náklady jednu třetina, částky jsou  zaneseny v již probíhajících a v příštích rozpočtech spolkového zmocněnce vlády pro kulturu a média.

Mírové soužití v Evropské unii je dar z nebes po událostech minulého století. Tento mír nesmí být považován za samozřejmý, a to zejména vzhledem k současné krizi na světě. Vy, sudetští Němci, stejně jako němečtí vyhnanci ve svém celku, jste udělali neocenitelně mnoho od konce druhé světové války pro to, že Německo může žít s našimi evropskými sousedy v míru a porozumění.

Aby bylo mírové soužití v Evropě v budoucnu možné, Německo a Evropa potřebují aktivní účast německých vyhnanců a navrátilců  a Němců, kteří zůstali ve  vlasti.

Volný a krácený překlad pro České národní listy: Ing. Pavel Rejf, CSc.

Připravil: Dr. O. Tuleškov