Když bavorský premiér Horst Seehofer v Praze otevíral zastoupení Svobodného státu Bavorsko, mimo jiné ocenil úlohu sudetských Němců na cestě k usmíření. Též zdůraznil, že v dialogu, samozřejmě bavorsko-českém, se musí pokračovat bez tabu. Takový dialog chceme, řekl bavorský premiér. Musí se týkat všech témat, včetně otázek, souvisejících s vyhnáním.
A tak již nám pan Seehofer opět diktuje. Sděluje nám, jaký dialog chce a co musí obsahovat. Především bychom ho měli odkázat do příslušných mezí. To by však chtělo, abychom ve vládě měli také nějaké osobnosti a nejen pár stranických byrokratů, jimž do státnictví chybí jenom už ta hlava.
A tak to je opět jen na nás. Proto říkáme panu Seehoferovi, že přestřelil, a že takové rány nemusíme a nechceme slyšet.. Pokud jde o sudety, pak je jednoznačné, že bez nich a jejich zasahování do česko-německého dialogu, by proces usmiřování probíhal zdárněji a zřejmě i bez velkých zvratů.
Pokud víme, tak svobodný stát Bavorsko je ve skutečnosti pouze jednou ze zemí SRN. Jakožto takové nemá ministerstvo zahraničních věcí. Otázky zahraničně politické spadají do kompetence a pravomoci spolku, tedy náleží výlučně celoněmecké vládě. A tak o těchto otázkách s Bavorskem není co mluvit. Má totiž jen fragmentární svrchovanost a do zahraničně politických otázek může strkat nos asi jako my do německé mořeplavby.
Ale i my bychom rádi konečně dialog bez tabu. Na jeho první místo bychom měli zařadit vměšování do naších vnitřních záležitostí a dodržování dalších principů mezinárodního práva ve vzájemných vztazích. Jistě ne na posledním místě bychom měli otevřít otázku reparací, které nám Německo dluhuje. Samozřejmě tento dlouhodobý problém bychom ani v náznacích neměli projednávat s Bavory, ale jen a jen s vládou SRN. Jde cca o 360 miliard předválečných korun, tedy přibližně o 3,5 bilionů dnešních korun. Jde o závazek Německa vůči nám, který byl stvrzen Pařížskou reparační dohodou a dalšími mezinárodními smlouvami. Na Německu je platit. Přestože se jeho představitelé vícekrát zavázali, že reparace budou splácet, jakmile Německo bude sjednocené, zatím nám nedali, kromě dřívějších několika plateb ve výší necelých 700 milionů, ani korunu.
A aby bylo jasné. Pařížská reparační dohoda nám jako signatárnímu státu stanovila povinnost konfiskovat německý majetek tak, aby se nikdy nedostal zpět do německých rukou. A nadto tato dohoda obsahuje ustanovení, podle kterého hodnotu konfiskovaného německého majetku jsme nemuseli odečítat z našeho reparačního účtu. Proč o tom nemluví současný ministr zahraničí? Když mlčel K. Schwarzenberg jako ryba v otázkách reparací, bylo nám jasné, že řezat do vlastního vždy bolí. Ale co pan Zaorálek udělal, aby nám Němci zaplatili reparace nebo alespoň je začali splácet? Mlčí stejně jako jeho předchůdce. Kde tedy mezi nimi máme hledat nějaký rozdíl, pokud vůbec je? Jak někdo je mohl tak ochočit, že z bojovníka proti americkému radaru stala tak nevýrazná postava?
Těch havlistů, co říkají, jak skvělé jsou nyní česko-německé vztahy, je zatím ještě dost. Co je německé a co Němci dělají, je dobré. Co je ruské a co dělají Rusové, je samozřejmě z jejich hlediska jen špatné. Tak tedy jednu otázku. Když i ti „zlí“ Rusové nám začali splácet dluh ze sovětské doby, a snad ho již téměř zaplatili, proč ti hodní Němci nám neráčili od dávné doby zaplatit ani korunu?
Říkejme Němcům konečně celou pravdu! Nenechejme si neustále vnucovat, jaké menu má být a musí být při smiřovačkách, v nichž důležité slovo náleží sudeteům z německé strany, a z té naší sudetomilům. Nelze přece za české peníze platit dialog sudetů s českými sudetomily, a to ještě s požehnáním ministra zahraničních věcí. Jak takový dialog může vypadat, když jedním z těch, kteří diskutují za českou stranu, je pan D. Herman, ministr kultury, ale také předseda Sdružení Ackermann.-Gemeinde (SAG), které je sice registrováno jako samostatný spolek v ČR, ale ve skutečnosti, jak jsme přesvědčeni, je součástí mnichovské Ackermann-Gemeinde (mají společné říšské sjezdy i orgány), a ta je složkou sudetoněmeckého landsmanšaftu (SL). Na sjezdech SL, které jsou společné pro AG, Seliger-Gemeinde a Witikobund, pak samozřejmě můžeme vidět i členy SAG a AG.
Udělejme konečně pořádek v personálním složení české části Česko-německého diskusního fóra a Česko-německého fondu budoucnosti. O tyto změny jsme usilovali. Již delší dobu má ministr Zaorálek náš návrh na jmenování jednoho člena Česko-německého diskusního fóra. Za několik dní uvidíme, co se podařilo, zda vůbec něco. Je možné, že ministr zahraničí ČR, který jmenuje české části obou uvedených institucí, sáhne opět po nějakém sudetomilovi nebo po někom zcela nevýrazném a v oblasti česko-německých vztahů se neorientujícím? Jak rád bych se mýlil. Začněme konečně dělat inventuru v česko-německých vztazích! To špatné odstraňujme! Teprve poté budeme moci mluvit smiřování.
Myslím si však, že česko-německému smiřování by mělo předcházet česko-české smíření. Jeho důsledkem by pak byla společná, a tím také podstatně účinnější obrana našich státních a národních zájmů.
Dr. O. Tuleškov
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz