Washington a Brusel chystají odlišné scénáře rozuzlení vztahů Bělehradu a Prištiny, které mají nastat hned po vyhlášení stanoviska Mezinárodního soudního dvora v Haagu o legálnosti jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova. Zatímco je plán Evropské unie nedefinovaný, zaměřen především na nátlak vůči Srbsku, aby začalo praktickou spolupráci s úřady v Kosovu, o čemž se bude hovořit i na jednání ministrů 10. května, Washington už skoro dva měsíce připravuje plán, na základě kterého požádá Bělehrad o souhlas se zrušením Rezoluce 1244 a upevnění nezávislosti Kosova výměnou za rychlejší vstup Srbska do EU a přístup k jejím fondům.
Novou politiku amerického ministerstva zahraničí odhaluje pro „Blic“ Obrad Kesić, dobře informovaný politický analytik americké agentury „TSM Global“ z Washingtonu. Říká, že plán dostal zelenou z Bílého domu, jenž se přímo Balkánem nezabývá, a dále, že washingtonská administrativa očekává, že Bělehrad dá souhlas se zrušením Rezoluce 1244 hned po vyhlášení stanoviska soudu.
- Do nové rezoluce OSN, o niž Washington usiluje, by byla zařazena část usnesení Mezinárodního soudního dvora, na kterou bude v rezoluci odvoláváno a která by byla klíčem pro další upevnění nezávislosti Kosova. Velký rozdíl oproti Rezoluci 1244 by bylo omezení doby její platnosti. Na rozdíl od Rezoluce 1244, která je prodlužována automaticky a lze ji zrušit pouze hlasováním v OSN, nová rezoluce by mohla být prodlužována pouze v případě, že se o tom bude hlasovat, tedy obráceně – vysvětluje Kesić plán, který se ve Washingtonu zpracovává už skoro dva měsíce.
Technická, neformální jednání Bělehradu a Prištiny již začala. Za poslední měsíc či dva bylo uskutečněno již několik neformálních setkání mezi představiteli Bělehradu a Prištiny, kterých se zúčastnili představitelé srbského ministerstva zahraničí, ministerstva vnitra a kabinetu prezidenta Borise Tadiće, zjišťuje „Blic“ z diplomatických zdrojů ve Washingtonu. Jednání se týkala technických otázek na úrovni operativní spolupráce s cílem vytvořit mezi vedením síť kontaktů a kanálů, které by fungovaly v případě vzniku krize. Ve Washingtonu tyto rozhovory byly ohodnoceny velmi pozitivně a podle Kesiće, byly povzbuzeny naděje, že po vynesení stanoviska Mezinárodního soudního dvora bude vytvořena atmosféra, která umožní začátek jednání o větších tématech jako jsou obchod, clo a doklady občanů.
- Očekávání Washingtonu a Bělehradu se liší. Zatímco USA chce, aby se Kosovo stalo členem OSN, Srbsko požaduje jednání o hranicích, v tom však prozatím nenachází pochopení. Vláda v Bělehradě také není dost silná na to, aby vystoupila před srbskou veřejnost se zprávou, že jedná o rozdělení, a podobně je na tom i vláda v Prištině. Hašim Tači sice vysílá signály, že je připraven k tajným jednáním pokud otázka statusu zůstane stranou, stáhne se však, pokud ho Ramuš Haradinaj obviní z „prodeje Kosova“ – vysvětluje Kesić.
Téma tajných jednání mezi Bělehradem a Prištinou se objevilo v médiích před několika dny a jak se zdá, všechno odstartovalo textem amerického experta na zahraniční politiku Nikolase Gvozdeva, který v populárním časopise „Foreign affairs“ vyjádřil postoj, že „status“ a „hranice“ jsou oddělenými otázkami, a že o statusu není možné jednat, pokud je téma hranic stále otevřeno. Poté se ozval vlivný prištinský politik Veton Surroi s tvrzením, že v mezinárodním společenství převládl takový postoj, že vztahy mezi Bělehradem a Prištinou mohou být vyřešeny pouze jednáními, a že brzy by tajná jednání měla začít. Oslovené zdroje na ministerstvu zahraničí Srbska pro „Blic“ kategoricky tvrdí, že „to jsou provokace“ a že jednání se neuskuteční dříve, než dojde k vyhlášení stanoviska Mezinárodního soudního dvora a zasedání Generální rady OSN k této otázce. Ministr zahraničí Srbska Vuk Jeremić prohlásil včera pro Tanjug, že jednání o KaM jsou možná pouze v rámci Rezoluce 1244.
- Rámcem pro jednání může být jedině Rezoluce 1244 a jednání musejí být vedena transparentním způsobem, v souladu s demokratickým mandátem, který vláda Srbska dostala od občanů – zdůraznil Jeremić.
Ministr zahraničí Itálie Franko Fratini prohlásil, že rozhovory mezi Bělehradem a Prištinou začnou hned po konferenci o západním Balkáně v Sarajevu, a britská BBC z neoficiálních zdrojů uvádí, že třemi hlavními tématy rozhovorů by mohly být decentralizace, kulturní dědictví a sever Kosova.
Evropský parlament v Bruselu připravuje rezoluci, která od Srbska bude požadovat, aby zaujalo „pragmatický postoj“ vůči Kosovu a přestalo blokovat členství Kosova v mezinárodních institucích, zvláště ve Světové obchodní organizaci. Srbsko je vyzváno, aby navázalo dobré sousedské vztahy s Kosovem. Velvyslanec Švédska Krister Bringéus včera prohlásil, že Srbsko má v EU své místo, ale že „nezbytnou podmínkou je regionální spolupráce Srbska s Kosovem“.
- Jaký bude formát těchto rozhovorů, o čem se bude hovořit nejdříve a o čem později, záleží na společné dohodě, ale obě strany musejí vyčkat rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora – upřesnil Ivanović a dodal, že kromě statusu existuje více technických témat jako jsou elektřina, telefonické služby a mnoho dalších, důležitých pro každodenní život občanů, a že „iniciativa přivést kosovské Albánce k jednacímu stolu“ je proto vítána.
Munter se vrací Balkánu
Donedávný velvyslanec USA v Bělehradě Cameron Munter, nyní sloužící v Iráku, který je neoficiálně označován za hlavního tvůrce současné vlády Srbska, se pravděpodobně brzy stane klíčovou osobou americké administrativy pro Balkán, zjišťuje magazín Blic z dobře informovaných diplomatických kruhů ve Washingtonu. Právě on by totiž měl převzít funkci Stuarta Jonese, nynějšího zástupce náměstka generálního tajemníka ministerstva zahraničí. Panuje přesvědčení, že jmenování Muntera by mohlo přispět k akceptování požadavků Bělehradu.
Zdroj: http://www.blic.rs/, přeložila:Nataša Kević, 12.5. 2010, kosovoonline
Webové stránky: www.ceskenarodnilisty.cz