Vzpomněli osvobození Brna Rudou armádou

72. výročí osvobození moravské metropole od německých fašistických okupantů Rudou armádou a rumunskými oddíly 26. dubna 1945 si připomenuli občané na Čestném pohřebišti Ústředního hřbitova v Brně.

Na tomto největším vojenském pohřebišti v ČR našlo místo posledního odpočinku více než 3500 rudoarmějců a přes 1500 Rumunů. Uvádí se, že jen na území Brna bylo zabito 4246 sovětských osvoboditelů. Další jejich hromadné hroby jsou v brněnských městských částech Královo Pole, Komín, Řečkovice, ale i v Hustopečích, Ořechově či v Hodoníně. Na počest osvobození Brna a padlých hrdinů, kteří se toho nedožili, bylo vypáleno 26. dubna 1945 ve 21 hodin v Moskvě 20 dělostřeleckých salv z 224 děl.

»Války zuří ve světě i dnes. Dosáhnout míru je těžší, než válku vyvolat. I naše jizvy z 2. světové války se žel mohou znovu otevřít a mohou znovu krvácet Svět dnes není bezpečný. Vyvolávání válek je aktuální. Zde pohřbení padlí vojáci nám ukázali, že zlu se nesmí ustupovat! Za mír se musí bojovat,« zdůraznila v proslovu na shromáždění Anna Štofanová z Městského výboru KSČM v Brně. V odstupu 72 let připomenula, že vítězná Rudá armáda zabránila uskutečnění plánu německých nacistů - vyhladit český národ z »německého životního prostoru« Čechy a Morava. Jen v Brně byly věznice a mučírny gestapa v ulicích Mozartova, Cejl, Pod kaštany, v kasematech na hradě Špilberku, v Sušilových i Kounicových studentských kolejích s popravištěm odpůrců nacismu. Gestapo sídlilo též v budově právnické fakulty, vedle které fašisté už nestačili postavit novou věznici se stovkami cel - samotek. Měli do nich přijít Češi všech společenských vrstev bez rozdílu s cílem zlikvidovat v »této podřadné verbeži« přednostně českou inteligenci.

»Naše mládež o těchto událostech často ani neví, je spíše jednostranně manipulována, než vzdělávána v souladu s historickou pravdou. Jinak by nebylo možné pořádat v Brně akce na podporu odsunutých brněnských Němců, kteří měli svůj podíl i na započaté likvidaci české inteligence,« varovala Štofanová. Předseda Městského výboru KSČM v Brně Martin Říha ji doplnil slovy, že vděk k osvoboditelům od fašismu nás zavazuje nepřipustit uskutečnění současných snah představitelů radnice Městské části Bmo-střed rekonstruovat park Moravského náměstí s připomínkou, že tam stál Německý dům. Ten se zapsal do novodobých dějin jako centrum praktické aplikace nacistické ideologie! »Pro nás je tento park především místo, kde v Brně stojí Památník vítězství nad německým fašismem a nacismem se sochou rudoarmějce. V parku Moravského náměstí před troskami někdejšího Německého domu byli v prvních dnech svobody v r. 1945 pohřbeni v boji zabití sovětští vojáci a důstojníci,« uvedl Říha. Připomněl naslouchajícím další pietní akce související s osvobozením Brna, ČR a Evropy od fašistického teroru.

Přítomné pozdravil atašé Generálního konzulátu Ruské federace v Brně Sergej Mitjajev a sdělil jim, že zde pohřbení rudoarmějci splnili svoji vojenskou povinnost až do konce. Navěky spočívají v přátelské moravské zemi. »Vítězství v květnu 1945je společné vítězství našich národů bok po boku proti fašismu,« podtrhl Mitjajev. Shromáždění Brňanů na Čestném pohřebišti sovětských a rumunských vojáků a čs. protifašistických odbojářů na Ústředním hřbitově v Brně doplnily májové verše v podání herce Ilji Kreslíka a operní árie pěvkyně Táni Soto Janošové. Reprodukovanými písněmi uctili přítomní i památku tragicky zahynulých členů pěveckého souboru Alexandrovci.        

(vž), FOTO - Václav ŽALUD, Haló noviny, 28.4. 2017, str. 4