Vzpomínka na vyhnání 230 - 250 000 Srbů z Chorvatska v r. 1995
Prof.Dr.Rajko Doleček,DrSc.
Čtvrtého srpna 2015 uběhlo dvacet let co proběhla největší etnická čistka v Evropě po Druhé světové válce, když za úsvitu 4.srpna 1995, v rámci operace „Bouře“, chorvatská armáda a policie (řádově přes 140 000 mužů), za určité spoluúčasti Pátého muslimského sboru a letectva NATO, přepadla Republiku Srbska Krajina (RSK) a její armádu (25-30 000 mužů). Chorvatská armáda byla masivně politicky podporována a vyzbrojena Německem, hlavně z přebytků po armádě NDR. Chorvatsko se těšilo významné podpoře Vatikánu. Útok doprovázela těžká letecká a dělostřelecká bombardování a ničení měst i osad v RSK, která vznikla v částech Chorvatska se srbskou většinou, po ozbrojené secesi Chorvatska z Jugoslávie 25.června 1991, když chorvatská policie a paravojenské jednotky začaly pronikat do krajů se srbskou většinou (např. v okolí Plitvických jezer) a páchat násilnosti proti tamnímu většinovému srbskému obyvatelstvu a vyhánět ho z domovů.
Byla to část Chorvatska, kde srbské obyvatelstvo nesmírně utrpělo v ustašovském Chorvatsku (1941-45), ve kterém byly vyvražděny statisíce (!!) Srbů. Podle údajů Chorvata S.Krizmana z r.1943 pro americkou zpravodajskou službu OSS (Office of Strategic Services, předchůdce CIA), chorvatští ustašovci v tzv.Nezávislém státě Chorvatsko (NDH) od dubna 1941 do srpna 1942 vyvraždili na 600 000 Srbů (jinak v Jugoslávii ve stejné době podle Krizmana jich povraždili Němci 78 000, Maďaři 30 000). V genocidním státě NDH byl po svých hrůzách známý koncentrační tábor Jasenovac, ve kterém byly povražděny (!!) statisíce Srbů, Židů a Romů a z toho přes 20 000 srbských, židovských a romských dětí.. V horském masivu Velebitu „proslul“ likvidační tábor Jadovno, kde bylo popraveno v hlubokých krasových jamách 39 000 Srbů, téměř 2 000 Židů, včetně mého strýčka Bogdana, pravoslavného kněze, a jeho syna Miru. Popravčí tábory ustašovců byly i na jadranském ostrově Pag. NDH měl i likvidační tábory pro děti Srbů, Židů a Romů. V Hercegovině, poblíž Medjugorje, kde se prý zjevovala katolickým věřícím Bohorodička, bylo v krasové jámě Golubinka popraveno, nebo do ni mrtvých svrženo, začátkem srpna 1941 na 2000 Srbů, snad i několik Židů. Jejich kosti byly slavnostně vytaženy z jámy v srpnu 1991 a na tom místě byl postaven kostel a kostnice, které chorvatská armáda pobořila, kosti rozmetala, když začala občansko-etnicko-náboženská válka. V srpnu 2015, za přítomnosti pravoslavného patriarchy Irineje, byl vysvěcen nový chrám Vzkříšení Páně a zbylé kosti byly slavnostně pochovány v nové kostnici.
První část útoku chorvatské armády letectvem a tanky na RSK v roce 1995 („Záblesk“) se uskutečnila proti slavonské části RSK v květnu 1995 (vyhnáno 15-20 000 tamních Srbů, počet mrtvých není přesně znám), během v té době probíhajících rozhovorů o politickém řešení situace, konané pod „ochranou“ vojska OSN (UNPROFOR), které zcela pasivně nepodniklo nic proti vyhánění a zabíjení Srbů, které mělo chránit. Za těchto dvou útoků, hlavně toho v srpnu 1995 („Bouře“), bylo vyhnáno a oloupeno přes 230 000 Srbů (některé zpráva udávají až 250 000). Bylo vyloupeno a zničeno na 25 000 domů a kolem 13 000 hospodářských a 78 náboženských (pravoslavných) objektů. Bylo zabito přes 1 000 obyvatel RSK. NATO letadla ničila vojenské i civilní objekty v oblastech se srbskou většinou severní Dalmácie, v Lice, Kordunu a Baniji (jsou to části tzv.Kninské, Srbské Krajiny v Chorvatsku, kde Srbové žili po staletí!). Před tímto vyhnáním Srbů z Chorvatska tam ještě žilo něco přes 12% Srbů, po operaci „Bouře“ jich zbylo jen něco přes 4,5% !
Strategická příprava operace „Bouře“ a úspěšná příprava chorvatské armády byla svěřena, podle částečně utajovaných zpráv z té doby, třem penzionovaným a najatým americkým generálům-žoldákům, z akciové (!) společnosti „Profesionální vojenské zdroje“, PMRI (Professional Military Resources, Inc.,Alexandria, Virginia, USA). Byli to, podle tehdejších zpráv, američtí generálové Carl E.Vuono (v létech 1987-92 šéf štábu americké armády) a Crosbie E.Saint, velitel US armády v Evropě v 1988-92. Patřil k nim údajně i generál Harry E. Soyster z armádních zpravodajských služeb, angažovaný v PMRI pro operace v zahraničí. Tyto údaje lze získat dokonce i z Internetu. V té době významně protisrbsky vystupoval (včetně jeho obrázku na chorvatském tanku) americký velvyslanec v Záhřebu Peter Galbraith.
Uprchlíci našli záchranu, trvalé útočiště, v Republice Srbské v Bosně a Hercegovině (BaH) a v samotném Srbsku, v té době plných uprchlíků. Srbsko však čekala ještě další pohroma, vlna uprchlíků z Kosova, také přes 200 000 Srbů, Romů, Goranců a prosrbských Albánců, v roce 1999, po NATO zločinecké agresi a 78 dnů a nocí bombardování Srbska a dovedení albánské teroristické organizace UCK k moci na Kosovu.
Oficiální nynější Chorvatsko chystalo (2015) velkolepé oslavy k 20. výročí kriminálního vyhnání většiny zbývajících Srbů z Chorvatska, včetně vojenské přehlídky v Kninu a Záhřebu. Nicméně západní sponzoři akce „Bouře“ (USA, Německo, NATO atd.), své jednotky na „oslavy“ neposlaly. Neposlaly je ani Slovinsko, ani Maďarsko. I když soud pro válečné zločiny ICTY v Haagu nečekaně a za pochybných okolností propustil před tím na 24 let odsouzeného pro válečné zločiny chorvatského velitele „Bouře“ generála Ante Gotovinu a na 18.let odsouzeného generála policie Mladena Markače. Jednu dobu se mluvilo i o naší účasti s několika letadly k slavnostnímu přeletu nad Záhřebem. Tuto hanebnost ale česká vláda neudělala
Naše media o zločinu zvaném „Bouře“ téměř nehlásila. A také nehlásila skutečnost, že po vyhnání a oloupení Srbů z Chorvatska, stalo se Chorvatsko etnicky jedním z nejčistších“ států v Evropě.