V posledních několika měsících se po Evropě zdánlivě bezprizorně toulá spousta nejrůznějších nápadů. Nikdo neví, kde se vzaly, ale jsou tu. Ať jde třeba i o sebevětší nesmysl, vždy najde svého mluvčího. Jedním z nich je i pan L. Zaorálek, ministr zahraničních věcí ČR, údajně sociální demokrat, který zahořel touhou zřídit televizní vysílání pro Ukrajinu v ruštině.
Když viditelným patronem vysílání je pan Zaorálek, jistě si dovedeme představit, co by se vysílalo. A proto si myslím, že takovéto vysílání je nejen zbytečné, ale i škodlivé pro nás. Vyprávět pohádky o tom, že za vše může Rusko, že Ukrajina je jeho obětí, jíž musíme pomáhat, že musíme posílit východní křídlo NATO, aby ruská armáda, kdyby se rozjela, nemohla proniknout třeba až do samého Polska, je kontraproduktivní. Nikdo by jim ani na Ukrajině, kromě banderovců, nevěřil. Rusofobie by byla zřejmě jedním z nosných témat vysílání. Hurá natovština by byla refrénem. Skutečně? Kdokoliv však může namítnout, že pan Zaorálek ještě nedávno byl přece proti zřízení americké „radarové stanice“ na našem území. Ano, to je pravda. Ale, jak víme, dějí se v Evropě již řadu let i se sociálně demokratickými a socialistickými kádry roztodivné věci. Tony Blair zpravicovatěl, francouzský prezident Francois Hollande předčil svou „socialistickou“ politikou i svého „pravého“ rivala Nicolase Sarkozyho, tak proč by nemohl Zaorálek trumfnout Karla Schwarzenberga?
Zatím to tak vypadá. Pokud však k tomu dojde, pak obyčejný český volič bude mít problém odlišit topáka od sociálního demokrata. A jaký to bude mít dopad? Stejný jako v Anglii a nově i ve Francii, kde Hollande trhá rekordy v nepopulárnosti. Jelikož ve Francii voliče zklamala nejen pravice, ale i „levice“, tak obyčejný Francouz hledá východisko. A že v nedávných volbách do Evropského parlamentu jej našel v „Národní frontě“ Marine Le Pénové není divu. Volit socialisty, kteří ve skutečnosti nejsou socialisty a jsou lehko zaměnitelní se Sarkozyho pravičáky, je již přestalo bavit.
A u nás něco podobného již také probíhá. Stále silněji se ozývají hlasy, že česká zahraniční politika se v současnosti blíží k té dřívější schwarzenbergské a je jen otázkou, která z nich je lepší, když už ani jedna není česká. Pokud se uvedený stav rychle nezmění, pak český volič sociální demokraty opět potrestá. To by měl vědět i premiér Sobotka. Jeho zásah je již krajně nutný, Bude-li nečinný, půjde sociální demokracie, především kvůli „politice“ L. Zaorávka, od válu. Eurohujerství, rusofobie a hurá natovština se v české kotlině nenosí. Nadto české voliče již odrazuje volit jen pravicovou levici a pravicovou pravici. Někteří z nás ví, že to vyjde nastejno. Proto vznikají nové strany na jedno použití, aby zachytily alespoň část protestních hlasů. Jen nedej, Bože, aby část těchto hlasů dostali komunisté! Člověče, přičiň se a Bůh ti požehná. A tak naše média a řada politiků se přičiňují. Jejich primitivní antikomunismus však spíše odrazuje. Nebylo by proto jednoduší a lepší, kdyby sociální demokraté byli opět nešpidlovatými sociálními demokraty? Pak by nikoho z nich jistě ani nenapadlo, aby vysílali z Prahy na Ukrajinu v ruštině.
J. Kovář
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz