Výroční konference Česko-německého diskusního fóra v Kostnici

Stát, náboženství a Jan Hus

Na pozvání předsedů rady Česko-německého diskusního fóra, spolkového ministra Christiana Schmidta a Libora Roučka, bývalého poslance Evropského parlamentu, se zúčastnili výroční konference v roce 2015 v Kostnici místopředseda SL Siegbert Ortmann a bavorský předseda Steffen Hörtler doprovázeni spolkovým manažerem SL Christophem Lippertem.

Renomovaní mluvčí referovali k zhruba 100 Čechům a Němcům o "Vztahu mezi náboženstvím a státem v Německu a České republice". Konference byla v souladu s Česko-německou deklarací z roku 1997, s účastí  na úzké a plodné spolupráci zúčastněných stran pro zachování česko-německého dialogu.

Účastníci si připomněli v kostnickém Koncilním domě na koncil v letech 1414-1418 k problémům církve. Na Jana Husa, který zde byl před 600 lety odsouzen za údajné pochybení v učení a pak upálen u Rýna jako kacíř. V úvodu referoval Jaroslav Šebek o významu Husa v historii a teologii. Církevní historik popsal situaci před 600 lety, ale věnoval se zejména konverzi obrazu Jana Husa až po současnost. Nedávní papežové  projevili Husovi uznání a jeho rehabilitace byla zahrnuta do procesu ekumenického dialogu.

Dvě panelové diskuse se týkaly pozdějšího vývoje chápání Husova významu zejména ve 20. století a nových impulsů v současnosti. Jak nacionalistické vyzdvižení Husa husity, tak i komunistické bylo zneužitím jeho myšlenek, které byly manipulativně použity pro ideje o "spravedlivé společnosti" a chybně interpretovaly historickou postavu. Debata se také dotkla husitů, zapadajících neoddělitelně do komunistického hlediska. Minulé výzkumy však jasně ukázaly, že protest po upálení Husa vedl směrem, který on mohl stěží podpořit, protože usiloval o reformování církve a nechtěl bojovat.

Několik příspěvků bylo na téma dalšího rozvoje křesťanské reformace, jako u Martina Luthera. Výzkumy těchto historiků, kdy a kolik impulsů přijal Luther od Husa, mají ještě probíhat. Z řady příspěvků bylo také jasné, že Hus byl často chápán z české perspektivy ve 20. století jako jedině česká a přední osobnost. Nicméně toto v žádném případě neodpovídá současnému stavu poznání a debata o 600. výročí odsouzení a upálení teologa je stále aktuální a zahrnuje nové, globální perspektivy.

Po konferenci si účastníci prohlédli Husovův kamen, Husův dům a výstavu, stejně jako  dům, kde žil Jeroným Pražský, který byl rok po Husovi rovněž odsouzen a upálen. Je pozoruhodné, že ani nádherné počasí a výhled na Bodamské jezero a vábení města nenarušili pozornost účastníků. Dokonce jednali i při recepci v podkroví Koncilního domu. Například se účastníci zabývali nově zřízeným fórem mládeže (viz SdZ 42/2015), kontakty se staršími aktivisty německo-českého setkání.  Z kulatých stolů vyplynulo, že na  zasedání fóra v příštím roce v Mariánských Lázních bude uvedeno téma "migrace a uprchlíci."                                            Jaroslav Šonka

Sudetendeutsche Zeitung, 30.10.2015, str. 1.  Volný a krácený překlad pro České národní listy P. Rejf

Poznámka redakce:

Účastníci zasedání fóra předvolali do Kostnice opět M. Jana Husa, aby soudili nejen jeho, ale i české chápání jeho osobnosti a důsledky jeho upálení v českém prostředí, aby soudili husity a jejich dějinný obraz.

Je zbytečné pitvat se v detailech. Německé pojetí Husa, husitství, zabaleného do hávu „dějinného nadhledu“, opět zvítězilo. Čeští kejvalové tam byli zřejmě jen jako kulisa, maximálně pro vstřícné štěky. Byli pečlivě našim ministrem zahraničí vybráni. Očekávání ministerstva splnili, nikoliv však českého lidu. Jen zatím nevíme, jak kritický do vlastních řad byl pan Prokeš, jmenovaný do fóra údajně za KSČM. Lze však doufat, že i on splnil své „historické poslání