Výročí 15. března 1939 v Kounicových kolejích a neslavná brněnská realita
Naše země má dosti hrůzných výročí z dějin českého národa. K nejstrašnějším vedle vyhlazení Lidic a Ležák, patří též výročí bělohorské bitvy, staroměstské popravy, a samozřejmě též neblahý 15.březen 1939. Jiní by sice našli více takových tragických momentů v naší historii, ale vskutku fatální jsou jmenovaná výročí.
Letošní předvečer 15.března v brněnských Kounicových kolejích byl ve znamení pietního aktu, pořádaného městskou organizací Českého svazu bojovníků za svobodu. Na pietě se tradičně podílí frekventanti Univerzity obrany, zástupci městských částí Králova Pole a Řečkovic, a také představitelé Československé obce legionářské, Společnosti Ludvíka Svobody a dalších vlasteneckých složek. V projevu sestra Ondroušková, místopředsedkyně oblastního výboru ČSBS, připomenula význam proradné okupace Československa hitlerovci, i úlohu našeho odboje.
Piety se zúčastnil i nestor naši odbojářské organizace z Boskovic - devadesátisedmiletý Ing. Stanislav Doležal vyznamenaný odbojář, spolupracovník partyzánských skupin na Boskovicku. Tento duševně svěží muž,o čtyři roky starší než náš brněnský legendární generál letec Emil Boček, by novinářům býval mohl sdělit některé autentické zážitky z protektorátu a z odboje proti nacistům. Ovšem žádní tam nebyli, jejich smůla. Jak napsal Aristoteles - výsledek je učitelem hlupáků...
To vše patří k důstojné každoroční pietě na místě hrůzných popravišť,kde za přihlížení fanatických brněnských Němek,které na tuto bestiální podívanou za tři říšské marky vodily i své děti (!), umírali čeští vlastenci, včetně dívek a malých dětí. Na popravišti blízko obrazu svatého Václava,který tam němečtí nacisté potupně ponechali, byl zavražděn i nejmladší vězeň Kounicových kolejí, malý Milošek Prudil z Boskovicka, jemuž bylo devět let (!)
A toto vše fanatičtí brněnští Němci, nejenom nacističtí funkcionáři, ale i prostí soukmenovci, schvalovali, ale i sadisticky prožívali, za nadšených výkřiků o "českých bestiích".
Byly doby, kdy Kounicovy koleje pravidelně navštěvoval hejtman Jihomoravského kraje, pan JUDr. Michal Hašek, a když mu to povinnosti nedovolily, vyslal tam svého statutárního zástupce. Na piety do Kounicových kolejí již léta nevysílá své reportéry ani Česká televize, ani tam nechodí novináři MF Dnes nebo Lidových novin. Pro tyto medialisty patrně Kounicovy koleje nic neznamenají.
Letošního aktu v Kounicových kolejích se nezúčastnil ani nynější primátor, který však byl přítomen na pietním aktu v bývalé věznici na Cejlu. Neinformovaný čtenář by učinil rychlý závěr - tož je to přece v pořádku, ne? Bylo by, kdyby se věci s Cejlem neměly jinak. Odbojáři již drahnou dobu protestují proti fantasticky urážlivé "pamětní stěně", kde jsou namíchána jména jak českých vlastenců zde vězněných, a též i popravovaných, tak jména nacistických brněnských válečných zločinců, jako byli velitel Brna esesák Judex, Marquort - brněnský Mengele, vrah gestapa Koslowski a jiní. Dokud tato urážlivá stěna nebude demontována, žádný vlastenec a odbojář hodný toho jména by se neměl účastnit jakékoli akce v tomto areálu, natož primátor města, pan Ing.Vokřál (ANO).
Pan primátor svým chaotickým, nekonsistentním jednáním, kdy jednak vychází vstříc tzv.sudetským a brněnským Němcům a akcím na paměť tzv. pochodu Pohořelice z roku 1945, na druhé straně klade věnce obětem na Cejlu, vyvolává dojem "sezení na dvou politických židlích".
Pan primátor, který se jinak stará o město Brno se značným úsilím, by měl zásadně přehodnotit své politické pozice vůči tzv. brněnským a sudetským Němcům, a nebudit obrovskou nevoli všech pozůstalých po obětech řádění brněnských a sudetských Němců nejen v Brně, ale v celém kraji!
My pozůstalí po obětech řádění sudetských i brněnských Němců,a pozůstalí po bojovnících proti německému nacismu, zásadně nesouhlasíme s postoji pana primátora v této otázce, pranýřujeme je na veřejnosti - a pokud bude takto pan primátor vystupovat i nadále, mnoho našich rodin zahodí volební lístky jinak obecně nekonfliktního hnutí ANO. A vina tohoto aktu padne na vrub pana primátora... Pan primátor svým jednáním, ani nynějším kladením věnců na Cejlu, když se nekál za své ukvapené vstřícné postoje k landsmanům, panu Posseltovi a brněnským obhájcům protektorátních Němců, si odbojáře a pozůstalé po obětech nacismu nikterak nenakloní - až do doby, kdy si posype hlavu popelem za své jednání vůči landsmanům, kteří do Brna vůbec nepatří a nepatří ani do republiky. Kdyby pan primátor vyjádřil třeba vstřícnost hrstce německých antifašistů, obránců Republikanische Wehr z Mikulova, pak by všichni odbojáři stáli na jeho straně. Ale omlouvat a litovat všechny brněnské Němce, kteří chodili na popravy do Kouniček a Pod Kaštany, likvidovali Čechy, vyslýchali a zabíjeli je na právnické fakultě, na Morartov ulici, v Sušilových kolejích, na Špilberku a jinde - to vše je nepřípustné, nemorální a zavrženíhodné. Nelze ani naslouchat nevědeckým blábolům o tzv. totentanzu Pohořelice, když se žádný pochod smrti v tomto smyslu nekonal a výmyslu pánů landsmanů vyvrátil renomovaní vědci jako archivář dr.Kordiovský a profesor Masarykovy univerzity dr. Žampach ve svých seriózních pracích.
My odbojáři a pozůstalí pravíme panu primátorovi Vokřálovi - dost bylo lhaní o brněnských Němcích, dost bylo lhaní o Pohořelicích, dost bylo lhaní o Německém domě! Nenaslouchejte neustále posseltovskému štvaní a nepravdám o úloze československých Němců a antidekretálnímu žvanění našich nepřátel!
Německý dům, který jisté současné kruhy zas vytahují na světlo z žumpy dějin, byl tím místem, kde se Henleinova partaj sloučila s NSDAP, kde se vyhlašovaly nelidské plány na vyvraždění a zotročení Čechů. Německý dům byl místem, před kterým byly roku 1945 narychlo instalovány provizorní hroby osvoboditelů Brna, o čemž svědčí dokumentární fotografie. Německý dům v Brně je místem, které by mělo být po vzoru starověkého Kartága posypáno solí, aby tu již nikdy nepovstalo žádné takové středisko zrůdného pangermanismu a nacismu. Takové je naše stanovisko k pietám v Brně, k neslavné situaci brněnských obhájců československých Němců a k neustálému lhaní a štvaní proti Čechům v poválečném vývoji.
Dr. Jiří Jaroš Nickelli, ČSBS Boskovice
Autor je pozůstalý po oběti gestapa,
a příbuzný obětí Osvětimi a sekyrárny Pankráce