Výpadky paměti

Studijní text

S velkým zájmem jsem si přečetl úvodník „Das Zauberbuch“ (Kouzelnická kniha) od Manfreda Maurera (Sudetenpost ze dne 4. května). Jak oprávněná je skepse k první francouzsko-německé učebnici dějepisu pro šestý ročník s názvem: "Evropa a svět v roce 1945"! K dílu publikovanému již v roce 2006 a chválenému jako průkopnická práce! V předmluvě je výslovně uvedeno, že to není prezentace francouzsko-německé historie, ale jiný možný pohled na historii z hlediska druhé strany. Událostem, které jsou důležité pro německou nebo francouzskou stranu, je věnována zvláštní pozornost. To vzbuzuje zvědavost.

Druhá kapitola je o paměti. Píše se o povinnosti připomínání. Jaké stopy zanechala druhá světová válka v kolektivní paměti národa? Zatímco o "syndromu Vichy" je pojednáno francouzskými autory velmi podrobně, hledá člověk klíčové pojmy jako Sudety, Slezsko nebo vyhnání v rejstříku marně. V textu jsou jen dvě věty: "V průběhu postupu Rudé armády a částečně násilného vyhánění přibylo do roku 1950 přibližně dvanáct milionů uprchlíků a vyhnanců do Německa, a to zejména z Československa a východních oblastí pod polskou správou . Ubytování a začlenění těchto lidí vnímaných jako cizinci bylo velkou výzvou "Na jednom plakátu je uvedeno "6000 evakuovaných dorazí v roce 1947 do Chemnitz. Je třeba jim dát nový domov." Při bližším zkoumání v mapách člověk objeví, že se muselo jednat o problém vyhnání. A to je všechno.

Asi před deseti lety na přednášce ke studentům střední školy, Německo-českého gymnasia v Pirně, jsem zjistil,  že to, že došlo k "vyhnání sudetských Němců" v myslích těchto mladých lidí neexistovalo. Tím jsem byl překvapen. Po prostudování této francouzsko-německé učebnice dějepisu vím proč. Obávám se, že se to rychle nezmění, když téma vyhnání ve výuce dějepisu v našich školách nanejvýš bídně živoří. Jestliže by z kolektivní paměti Němců nemělo zmizet úplně, zůstává nám a našim potomkům úkol zajistit, aby vzpomínky v naší kultuře zůstaly.

Proto jsem jako vyhnanec z vlasti velmi nadšený připravovanou rakousko-českou učebnicí dějepisu.

Rudolf Jansche, D-Wilhelmsfeld

Sudetenpost, 9.6. 2016, str. 16

Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf