Jiří Vacek, Jiří Krutina
Jak mají Němci rádi Čechy
Ve včerejším večerním pořadu ČT 2 (11. 4. 2011) byla i zmínka o tom, jak v roce 1920, již v Československé republice, sudeťáci pořádali plesy.
U vstupu byla velká tabule: "Židům, Čechům a psům vstup zakázán. "
Takto se chovali k nám v naší zemi a to ještě mnohem dřív než začal působit Hitler a Henlein. Ti padli jen sudeťákům do noty. Žádní hodní a slušní Němci neexistovali ani tehdy ani potom.
O rozdílném přístupu Čechů a Němců k válce
Říšští a rakouští Němci se spojili a vyvolali 1. světovou válku s cílem ovládnout celou Evropu a část světa. Zejména šlo i o kolonie v Africe.
Rakouský císař jako totalitní vládce vyhlásil válku Srbsku a dalším zemím na základě dohody s císařem německým.
V obou císařstvích existovaly parlamenty, ale s omezenou pravomocí. Hlasy německých a maďarských poslanců vyhlášení války podpořily. Zejména skandální byla podpora válce od německých rakouských sociálních demokratů. Hlasovali pro roky hladu, smrtí a bídy těch, jejichž práva měli hájit - dělníků a prostých lidí.
Němci i Rakušáci mobilizovali s nadšením. Těšili se, jak rozdrtí Srby a vrátí se brzy domů jako vítězové.
Ne lak Češi. Jejich válka to nebyla, byla spiknutím obou císařů s cílem ovládnout svět. Pro tento cíl bez váhání obětovali miliony lidí a zbytek uvrhli do bídy, hladu a chaosu.
Nastoupit do vojska samozřejmě Češi museli. Odmítnutí znamenalo smrt za velezradu. V jakém duchu na rozdíl od Němců a Rakušáků nastupovali, je zřejmé z písní, které si vojáci a nejen oni zpívali: "Červený šátečku, kolem se toč, my jdeme na Rusa, nevíme proč..."
Jak jasné a výstižné. Proto také hromadně Češi přebíhali s nasazením vlastního života ke spojencům. Takto se například vzdal 3.dubna 1915 celý český 28. pěší pluk. Tehdejší představitelé českých katolíků takové počínání odsuzovali jako velezradu. Takový byl postoj vedení katolické církve ke skutečným zájmům českého národa.
Takto se chová národ, který musí proti své vůli válčit. Postoj německého národa v obou válkách byl přesně opačný včetně Rakušáků. Oni válčit chtěli a udělali vše pro to, aby Evropu a s ní i část světa ovládli a po vítězství zatočili s méněcennými národy: Židy, Čechy, Slováky - ani s nimi Hitler přes náklonnost Tisa nepočítal, Poláky a Rusy, podle svých představ. Měli být dílem vyhubeni a díl měl být novodobými otroky německých feudálů.
Za války Němci zřídili pro tento účel pro mladé Němce školy, které je na roli těchto otrokářů připravovaly.
Němci nejen věděli, co Hitler chce, ale chtěli přesně toto také. Propaganda o nevinných trpících Němcích je stará lež, kterou šířil již i Hitler. Proto přece obsadil Československo, napadl Polsko i Francii a celou Evropu. Kdo šíří lži o nevinných, trpících Němcích, šíří nacistickou propagandu. Přesvědčení, že Němci mají plné právo vládnout jiným, méněcenným národům, je jim vlastní. Jsou v tomto duchu vychováváni po celá staletí. Pro tak rádi zpívali a ještě i zpívají …: "Deutschland, Deutschland über alles, über alles in der Welt" – Německo, Německo nejlepší nade všecko ve světě.
To je pravý důvod, proč si vybrali právě Hitlera. Slíbil jim jen naplnit jejich srdcím drahý sen.
Němci jsou zrádní spojenci
Válečný zločinec Tiso byl velkým přítelem a obdivovatelem Hitlera. Ten mu velmi pomohl rozbít Československo. Přesto Hitler výslovně v roce 1938, dva měsíce po Mnichovu a po okupaci českého pohraničí Němci, dovolil Maďarům sebrat celé jižní Slovensko včetně Košic. Sám Tiso si na tento Hitlerův nevděk velmi stěžoval, ale marně.
Mnoho Slováků se dnes samozřejmě domnívá, že Tisův Slovenský štát existoval za války v dnešních hranicích Slovenska. To je velký omyl. K obnově Slovenska v dnešních hranicích došlo až v květnu 1945. Byl to československý exil pod vedením presidenta Beneše, který prosadil obnovu Československa a tím i Slovenska v původních, předmnichovských hranicích. Bez Beneše a jeho československého exilu by Slovensko nikdy nebylo obnoveno v původních hranicích.
Byli to právě Češi, kteří v roce 1918 obhájili dnešní hranic Slovenska a také to byli čeští legionáři, kteří je proti vpádu Maďarů ubránili.
Na spojenectví s Němci Slováci jen dopláceli.
V konečném řešení, jaké si Němci představovali po vítězství ve válce, se o Slovácích výslovně píše: "S jejich další existencí se nepočítá. "
Jinak řečeno: měli sdílet osud Čechů, Poláků a dalších, podle Němců méněcenných národů: být vyhlazeni…
ŽIVOT ČECHŮ V DOBĚ MNICHOVA
A POD VLÁDOU NĚMCŮ ZA PROTEKTORÁTU
Zločiny Němců na Češích páchané v rámci postupně uskutečňované genocidy Čechů
Nejhorší německý zločin: genocida našeho národa
V následujícím jsou popsány pouze některé z mnoha zvířeckých německých zločinů. Je jich uvedena opravdu jen velmi malá část.
Ve skutečnosti se Němci dopouštěli 6 let nepřetržitě na každém Čechovi hned několika zločinů a to i na mně - na dítěti.
Byl jsem zcela nezákonně podroben německému rozhodování obecně, ale i ve zvláštních případech, například:
Byl jsem držen nuceně v podvýživě, což se projevilo oslabením mého těla ve vývoji.
Nesměl jsem studovat na gymnáziu.
Nezákonné věznění mého otce mě uvrhlo do velké nouze na několik roků.
Denně jsem musel zpívat ve škole německé hymny opěvující německou nadřazenost nad světem a přednášet nazpaměť naučené oslavné životopisy vrahů Hitlera a jemu podobných. Nesměl jsem se učit dějiny vlastního národa.
Žil jsem v neustálém strachu o holý život, jednak při náletech a při pražském povstání, jednak strachem z poslání do koncentráku.
Všechny možnosti osobního vyžití ve volném čase Němci zrušili: Sokol, skaut a všechny další. O prázdninových táborech se nám mohlo jen zdát.
Možnost sportovat prakticky nebyla. Nedostatek jídla jakýkoliv usilovnější trénink znemožňoval. Nebyly míče od tenisáků až po fotbalové a další. Duše do kol natož závodní galusky nebyly k sehnání. Tyto nedostatky s koncem války nezmizely, ale trvaly dlouhé měsíce dál.
I po válce, kdo chtěl koupit novou gramofonovou desku, musei nejprve odevzdat starou. Nedostatek všeho druhu trval po válce dál. Žádný zázračný návrat, jak jsme lživě přesvědčováni, do mírových poměrů s koncem války nenastal.
Potraviny na příděl a tedy nedostatek jídla byly ještě dlouhé roky. Zdaleka to nebyl mír, normální mírová doba. Také jsme dobře věděli, že za to vše mohou Němci.
Během války jsme proto kopali s hadráky. To se vzaly staré hadry, zmačkaly do koule a zašily se do pevnějšího povlaku. Nejlepší byly ze starých pánských klobouků.
Jaká s nimi byla hra, si každý může představit. Ani kopání dlouho nevydržely a rozpadly se.
Tak hluboko do života každého z nás Němci násilně zasahovali celých 6 let.
Nekonaly se ani prázdninové tábory, což pro mnoho dětí z města znamenalo zůstat dva měsíce doma a potulovat se po ulicích.
Dodnes vzpomínám, jak se o takových prázdninách bezútěšně vlekl čas bez možnosti jakékoli zábavy, her a podobně.
Německé děti byly naopak posílány do Protektorátu a zde doslova v hojnosti vykrmovány na náš účet a současně vyučovány tak, aby si osvojili k nám pohrdání a nenávist. Byly opravdu připravovány na to, jak budou českým otrokům vládnout.
Takto vychované děti byly naprosto neschopné nějaké převýchovy a ani o ni neměly nejmenší zájem. Dnes jsou z takto vychovaných dětí největší "Čechožrouti" v revanšistických spolcích.
Takto a často mnohem více byl postižen každý Čech.
Nesmíme však pro tyto jednotlivé hrůzy bestiálních projevů německého charakteru zapomínat na zločin základní a zásadní, v jehož rámci se odvíjely zločiny jednotlivé. Tímto zločinem je postupné plánovité vyvražďování českého národa, které trvalo nepřetržitě po celou dobu okupace, to jest 6 let.
Na jeho konci bylo nejméně 360 tisíc zavražděných Čechů, z toho tisíce žen a mnoho dětí počínaje kojenci.
Zabíjení kojenců po příjezdu do koncentráků bylo německou oblíbenou kratochvílí. Vytrhli kojence matce z náručí, chytli jej za nohy a před očima matky mu úderem o zeď rozbili hlavu.
Jsou popsány i případy, že esesáci před očima matek házeli jejich živé děti do plamenů hořících hranic.
Ostatně při vypalování celých vesnic toto Němci dělali se všemi jejich obyvateli bez rozdílů: upalovali je za živa.
Jak Němci lhali před Mnichovem a stále lžou
Jiří Krutina
S konsientální (působení nevojenskými prostředky za účelem rozrušení vnitřní stability státu a národa protivníka agresorem) válkou začali vždy všichni pozdější agresoři. Cílem je nejprve tímto útočením na dějinnou zkušenost nebo vytvářením cílené propagandy rozrušit národní pospolitost a vnést rozkol do státu předpokládané oběti. Jak působí cílená propaganda v médiích a jak je účinná, si můžeme udělat představu z názvů titulků z německých novin v roce 1938, které dále uvádím. Tehdy skutečně celý svět, vyjma pár "bdělých" politiků jako byl W. Churchill, skutečně uvěřil, že u nás utlačujeme chudáky Němce a že odtržení našeho pohraničí a jejich připojení k Třetí Říši je jen oprávněným krokem k vyřešení těchto problémů kdesi ve střední Evropě. Dokonce, kdybychom se nepodřídili Mnichovskému diktátu a postavili se Německu ve válečném střetu, hrozilo nám obvinění z vyvolání války a mezinárodní izolace. Tím by zřejmě nikdy nedošlo k obnovení Československa v původních hranicích. Tomu zabránil president Beneš přijetím Mnichova a mnichovského diktátu. Dále uvádím titulky německých novin z roku 1938:
Völkischer Beobachter 18. září 1938
Strašlivé ohyzdnosti českých vraždících banditů
Tento zločinecký stát musí být rozbit
Žena a dítě rozdrceny tankem
Zastřeleni jako vzteklí psi
Požár lesa má zničit obec - prchající ženy a děti v palbě českých kulometů
Českokomunistické přípravy k hromadné vraždě Němců v Ústí
Od českých honících psů uštván
Vražda jakýmkoliv prostředkem
Krev umučených žaluje
Tak takto o nás psali německé noviny v září 1938, kdy se schylovalo k ozbrojenému střetu s Německem. Celý okolní svět tomu skutečně uvěřil. Německá cílená propaganda včetně zajištění jejího šíření do světových deníků udělala své. To naši státní představitelé v této době podcenili. Až s vyhlazením Lidic a Ležáků se svět dozvěděl, o skutečné zrůdnosti nacistického režimu a skutečném stavu na našem okupovaném území tehdejšího protektorátu. A jaká byla v těchto dnech skutečnost?
Goebbelsův tiskový mluvčí von Schirmeister později vypověděl v Norimberku:
"Tyto zprávy vymýšlel Alfred Ingemar Berndt z ministerstva propagandy. Vysedával tenkrát celé noci, měl před sebou mapy generálního štábu, adresáře a jmenné seznamy a vymýšlel hrůzostrašné zprávy ze Sudet. Jednou řekl: „Ale teď se musí opravdu něco stát nebo má fantazie už nebude stačit k vymýšlení nových strašných příběhů."
Jiný příklad, kde Němci zcela ovládli denní tisk určitého státu je příklad Argentiny. Němečtí agenti zde v polovině 30. let řídili 12 místních deníků. Tím zde získali Němci takový vliv, že sem během konce války přemístili několik svých vysokých představitelů, kteří se zde skrývali před mezinárodním soudním tribunálem. Případ Adolfa Eichmana je více než známý. Kdyby si pro něj izraelská tajná služba doslova nedošla, tak by zde v klidu dožil jistě v nějaké luxusní vile.
Tolik "české" noviny a vliv mediální propagandy. Je jisté, že dnešní situace stojí za zamyšlení, ukazuje svět i dobu, v které se nacházíme ve správném světle. Svým způsobem se Němcům daří pokračovat v protektorátní politice. Existují dokumenty, které upravovaly využívání českých médií v období protektorátu, celou směrnici lze nalézt zde:
www.fronta.cz/dokument/ souborny- prehled- pokynu- pro tiskovou-prehlidku-platnych-ode-dne-17-zari-1939
Projev německého ministra propagandy J. Goebbelse k vybraným protektorátním novinářům a kulturním činitelům z roku 1940 lze nalézt na: www.fronta.cz/dokument! j -goebbels- projev- k –ceskym-novinarum-ll-zari-1940-v-berline.
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz