Slovo redakce
V každé civilizované společnosti platí zásada presumpce neviny. Proto každý, kdo je stíhán, je považován za nevinného, a to až do pravomocného rozsudku příslušného soudu.
Tato zásada musí být vztažená i na Davida Ratha. Přesto však, ihned po jeho zatčení, se rozjela obrovská mediální dosud pokračující a možná i sílící kampaň, která má z něj udělat viníka a odsouzeného již v současnosti.
Když se podíváme na několik předcházejících případů „korupce“, ať již jde o poslance P. Béma, o kterém se mluví v souvislosti s 800 miliony korun vyhozených na Opencard, nebo o ministra obrany A. Vondru, jenž je zatížen asi 400 miliony korun za známé ozvučení, pak můžeme zjistit, že přestože tyto uvedené částky jsou mnohonásobkem finanční částky, jíž údajně měl získat D. Rath, se s těmito případy téměř nic neděje. Média se o ně nezajímají, ač by měla, a to nejen ona, ale i příslušné státní orgány. Dalších 99,96% předpokládaných rozkradených peněz, jde celkem asi o 100 miliard korun ročně, není totiž dohledáno, jak o tom píše prof. Jiří Keller v článku „Teď už to jenom dotáhnout“ (Právo, 21.5.2012, str. 6). Zatím tedy jde o 0,04% částky, která je, jak se předpokládá, ročně rozkradena. I kdyby tedy Rathovi byla vina prokázána, možná, že však je jen obětí nevšední manipulace, pak bychom žádné vítězství stejně nemohli oslavovat.
Dále si musíme uvědomit, že D. Rath je poslancem Poslanecké sněmovny PČR. V čl. 26 Ústavy České republiky je uvedeno: „Poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy“. Dále v čl. 27 můžeme číst: „Poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem.“
Takže, pokud se D. Rath nevzdá poslaneckého mandátu, má právo osobně se zúčastňovat jednání PS PČR. Neexistuje právní prostředek, jak se domníváme, který by mu mohl v tomto zabraňovat. Odvolávání se na uvalení vazby, která má údajně přednost před výkonem poslaneckého mandátu, je zásadně a zcela nesprávné. Ustanovení ústavy má větší právní sílu, než jakákoliv trestněprávní norma.
Dále je faktem, že PS PČR dosud D. Ratha nevydala k trestnímu stíhání.
Pokud poslanecká sněmovna dodatečně odhlasuje ústavní zákon, který by umožnil zbavit mandátu poslance, pokud by byl pravomocným soudním rozsudkem odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu, pak takovýto ústavní zákon nemůže mít zpětnou účinnost. Jinak řečeno, Ratha se nebude týkat. Bude se vztahovat až na ty další.
Ano, a tak jsme, byť neoficiálně, zahájili volební kampaň. Bude pokračovat takovými a podobnými „ případy“? Pokud ano, pak lze s jistou nadsázkou říci, že určité policejní a justiční složky vládnou a používají prostředky, které účinně mohou limitovat všechno další skutečně demokratické úsilí o to, aby složení Poslanecké sněmovny PČR odpovídalo vůli voličů. Jak je to s naší demokracií? Je ještě alespoň částečně skutečná nebo se omezuje jen na jakési rituály a „osvědčené“ formy, které mají zajistit i další pokračování vlády menšiny nad většinou? Můžeme se tak dostat až k plíživé formě diktatury? Na naše otázky nám odpoví běh věcí budoucích. Nebuďme však pouze jejich pozorovateli, ale snažme se o jejich reálné pozitivní ovlivňování.
Z článku „Plíživý nástup diktatury“ od Ivana Štampacha
…Další test v osudovém soupeření klasické demokracie se současnou plutokracií poskytla čerstvá kauza Davida Ratha. Možná přijal úplatek, ale v demokracii platí, že do pravomocného rozsudku se přepokládá nevina a vinu musí žalobce dokázat. Tvrdívá se, že v politice platí presumpce viny. Platí-li, pak jen pro oblast politiky. Tam by mělo stačit vážné podezření na to, aby se údajný pachatel vzdal politických funkcí. Pro politika jako občana platí stejná práva, jako pro nás ostatní. U Ratha se ale vina předem předpokládá. Nejde ovšem jen o masivní mediální kampaň. Jde o to, že bylo policií, státním zastupitelstvím a soudem zpochybněno právo občana Davida Ratha jako poslance a koneckonců i jeho voličů. Článek 24 Ústavy ČR ve čtvrtém odstavci říká: (4) Poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání navždy vyloučeno.
Poslanec Rath byl zadržen a předsedkyně sněmovny ho do 24 hodin odevzdala soudu. Potud se vše odehrálo podle ústavy. Poslanci však bylo sděleno obvinění a bylo zahájeno trestní stíhání. Soud rozhodl o vazbě. Ve vazbě může být pouze stíhaná osoba. Přitom sněmovna dosud nedala ke stíhání souhlas. Cyril Svoboda, kterého sotva lze podezírat ze sympatie k sociálně demokratickému politikovi, se ve svém stručném prohlášení nevyjadřuje k jeho vině. To pochopitelně i jako zkušený právník ponechává na orgánech činných v trestním stíhání. Na Facebooku má vyjádření, že předsedkyně sněmovny mohla rozhodnout jen o přípustnosti zadržení, ale nemůže rozhodnout, je-li přípustné poslance obdařeného imunitou trestně stíhat. Uvádí výslovně, že poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. K tomu v případu Davida Ratha Sněmovna souhlas nikdy nedala. Nelze ho zatím trestně stíhat. Protože však lze vazbu uvalit jen na osobu, která je trestně stíhána, je podle mě postup orgánů činných v trestním řízení v rozporu s Ústavou. Dokud tedy Poslanecká sněmovna na své schůzi nevydá poslance Davida Ratha k trestnímu stíhání, měl by být ponechán na svobodě. Trestní stíhání lze zahájit až po rozhodnutí Poslanecké sněmovny. Svůj stručně vyjádřený právní názor uzavírá slovy: Myslím si, že to je mimořádně vážné. Kromě ministra vnitra bych hlavně kladl otázky státní zástupkyni, která dlouze veřejně komentuje každý úkon v případu pana Ratha, ale evidentně pečlivě nečte ústavu.
Lze uvést dlouhou řadu případů vážného podezření na korupční jednání u politiků nedávné nebo současné vládní koalice. Činnost policie a státních zastupitelství se vleče léta a nic není dokázáno. Nebo proběhlo soudní řízení a případy s mnohem vyšší uznanou škodou, než se uvažuje v kauze s Rathovou účastí, a skončilo to komickými podmíněnými tresty. Teď se možná něčeho dopustil obávaný, prostořeký, drzý a mimořádně nepohodlný kritik vládní politiky, a Kubiceho policie nasadila mohutný aparát. Spolu se státním zastupitelským jednala překvapivě rychle a pohotově. Státní zástupkyně porušuje očekávanou mlčenlivost a sotva zahájené trestní stíhání nejen komentuje, ale zveřejňuje jednotlivé detaily vyšetřování.
Těsně před volbami do sněmovny v roce 2006 nechal dnešní ministr vnitra ležet, jakoby omylem, na místě přístupném novinářům dokument obsahující snůšku pomluv, které pak už nikdo nepokládal za potřebné prošetřovat. Účelu bylo dosaženo. Pár procent hlasů sociální demokracii ubylo. Tuto metodu nelze opakovat. Tentokrát se při zahájení kampaně před prezidentskou přímou volbou, před volbami do senátu a do krajských zastupitelstev se hodila mnohem lépe připravená akce.
Rathovu kauzu lze těžko označit za politický proces. Předpokládejme, že četné pojistky zajišťující spravedlivý proces, veškeré možnosti stížností a odvolání budou řádně fungovat. Že mu bude trestní jednání dokázáno, nebo bude zproštěn viny, případně propuštěn pro nedostatek důkazů. Ale vypadá to na politické využití případu, podle některých právníků možná dokonce možná s porušením ústavy. Není možné poslance Ratha mediálně zbavovat viny, stejně jako by televize, rozhlas a noviny neměli pokládat jeho vinu za hotovou věc. Právo na spravedlivý proces bude nutno v tomto případě zvlášť bedlivě sledovat.
Deník Referendum, 21.5.2012
K Ráthovi
Ing. Jiří Fiala
Ačkoliv se našli mnozí naši čtenáři, kteří nám děkovali za to, že se naše stránky neúčastní současné hlavní mediální kachny zaměstnávající zejména bulvár, tedy zatčení Davida Ratha pro korupci, vzhledem k masovosti těchto zpráv, kterými je veřejnost doslova zavalována denodenně považujeme i my za vhodné se alespoň stručně k tomuto námětu vyjádřit, a to zejména poté, co se k témuž vyjádřila některá nezávislá média, např. p. Šinágl:
Kdo inicioval kauzu MUDr. Davida Ratha a proč byl vybrán právě on…?!
1) I my si - v souladu s p. Šináglem - myslíme, že šlo o kauzu uměle vyvolanou a vyrobenou tajnými službami v předvolebním čase (minimálně s ohledem na senátní a krajské volby) na něčí zakázku. Na čí, o tom lze zatím jenom spekulovat.
2) Na rozdíl od p. Šinágla si nemyslíme, že by tato kauza byla vyvolána jen ze strany ODS, aby stouply její preference. Vzhledem k naprosté shodě a podpoře, jakou tato akce - zavřít Ratha - má u všech parlamentních politických stran, si myslíme, že zadavatelé této akce byli rozličného politického původu, a to i včetně ČSSD, kde se zřejmě jednalo o vnitrostranický boj o vedoucí místa ve straně, rovněž před volbami, kde navíc ČSSD očekává výrazný úspěch, a tedy bylo o co stát. Nelze totiž přehlédnout lehkost, ba nadšení, s jakým současní představitelé ČSSD - Sobotka s Haškem - hodili Ratha přes palubu a ještě se z toho před kamerami radovali. Přitom zapomněli na svou elementární zodpovědnost za svého spolustraníka ve velmi významné funkci, a tedy i na důvěryhodnost strany jako takové.
3) Nezodpovědnost, s jakou Ratha předhodila vlkům předsedkyně poslanecké sněmovny Miroslava Němcová, která ani nevyužila svých zákonných práv (ba povinností!) k seznámení se se spisem a s obviněními, je důrazným varováním pro všechny, kdo by v ní chtěli vidět prezidentku či s ní počítat na jakékoliv významnější politické místo kdekoliv ve státním aparátu.
4) O čestnosti a poctivosti pana Ratha samotného si sice neděláme vůbec žádné iluze, přesto ale nevylučujeme, že se mohl stát obětí zinscenované politické provokace, objednané z nejvyšších míst a provedené a realizované tajnými službami. Podle našeho názoru pan Rath sice korupčníkem a nepoctivým člověkem byl a je, ale není v tomto ohledu vůbec žádnou výjimkou a máme za to, že jeho kauza jenom názorně rozkryje hloubku zvrhlosti a špatnosti, kterou bychom ale ve stejné nebo větší míře našli u kteréhokoliv jiného viditelného oficiálního politika z parlamentních stran. Vůbec tedy nepochybujeme o tom, že pan Rath byl někým vybrán jako oběť, která bude předhozena opivněnému davu, aby se naivně radoval (rathoval) z toho, jak u nás skvěle funguje státní aparát a spravedlnost.
Čímž se dostáváme k bodu
5), a to je odpověď na logickou otázku Cui bono, tedy komu to všechno slouží. A zde, pokud se jen chvilku zamyslíme, není o správné odpovědi pochyb. Je to totiž především státní mocenský aparát - tedy policie a justice - který se tady prezentuje v roli svatoušků a nestranně fungujících mstitelů veřejnosti a ochránců spravedlnosti, ač sami dobře víme z vlastní mnohačetné zkušenosti, že nic není vzdálenějšího pravdě.
Policii a justici tento případ slouží bezesporu nejvíce, neboť zcela odvádí pozornost veřejnosti od její vlastní zkaženosti, zkorumpovanosti, neschopnosti a špatnosti, tedy od řešení pro společnost naprosto zásadních problémů - ke štvanici na vyhlídnutou oběť, předhozenou masám coby levnou zábavu.
Jak už jsme uvedli - o poctivosti pana Ratha si neděláme žádné iluze, byl vlastně vyděračem od samého svého politického počátku, kdy začal působit - a vydírat českou politickou scénu - jako předseda ČLK v polovině devadesátých let - na druhé straně je ale výmluvnou vizitkou české poltické scény že než by ho odkázala do patřičných mezí, tak mu ještě servilně nabízela jednu funkci za druhou a v nich ho po dlouhá léta udržovala, což by ve slušné společnosti nebylo možné. Tam by pravděpodobně byl odkázán do patřičných mezí - nejspíše ve své ČLK - během jediného roku a tím i zmizel z očí veřejnosti a médií.
Vzhledem k tomu, že jsme v poslední době vedli několik jednání se Středočeským krajem, především v souvislosti a alejemi podél silnic, tak dobře víme, s čím jsme se tam setkali - a můžeme potvrdit, že ano, takhle vypadá úřad vedený korupčníkem. Sbírka většinou naprosto neschopných, programově hluhých a nastrčených lidí, jejichž jedinou kvalifikací je loajálnost k panu hejtmanovi.
Můžeme začít od naprosto neschopné tiskové mluvčí Berill Maschekové, která nebyla nikdy s to postavit se před kameru a jednoduše a jasně odpovědět (i když je pravda, že tuto skutečnost jsme našli i na mnohých jiných úřadech, a přesto tamní šéfové neputují za Davidem Rathem, ač by jistě zaslouženě měli) a pokračovat k systému, jaký jsme třeba u Správy silnic našli - tedy subdodavatelského systému, kdy kraj nemá vůbec nic, a všechno si objednává u soukromých dodavatelů - což je naprosto ideální prostředí pro korupci netušených rozměrů, mimochodem ve Středočeském kraji jakožto jediném kraji v republice zcela unikátní systém. Lze jen tušit, že jeho unikátnost má souvislost s tím, kdo kraj až dosud vedl (a vyjádřit naději, že tomu v budoucnu bude lépe).
K jakým excesům tento korupční systém vedl, mimochodem výmluvně dokázaly naše aleje, které posekla soukromá firma, jež vůbec nevlastní oprávnění k zahradnickým pracím, a přesto ve Středočeském kraji vyhrála konkurz na údržbu silnic. Je nutné k takovéto anomálii ještě vůbec něco dodávat?
Středočeský Krajský úřad je smutnou ukázkou toho, jak vypadá úřad zdevastovaný korupčníkem, který se obklopil podobnými lidmi - ale opět to není žádná výjimka, ale spíše pravidlo, neboť podíváme-li se na Ministerstvo spravedlnosti, nám důvěrně známé, vidíme totéž v bleděmodrém, anebo ještě něco mnohem horšího.
O účelovosti odstranění Davida Ratha nemáme proto sebemenší pochybnosti a jsme pevně přesvědčeni o tom, že stejným způsobem by bylo lze zlikvidovat kteréhokoliv jiného současného českého politika, na kterého si ukážete prstem.
Stejně tak nepochybujeme o špinavém zákulisí celé této kampaně, a proto se k ní rozhodně nebudeme připojovat.
Z podobných skutků by bylo lze se radovat za splnění jediného předpokladu: Že by to byl počátek mohutné očišťovací akce, vedené novým a poctivým vedením státu, které se snaží zjednat pořádek. Takovouto akcí případ Rath ale rozhodně není a varujeme každého, kdo by ji v něm chtěl vidět.
Na poctivé vedení státu, které by bez postranních úmyslů zúčtovalo stejným způsobem s korupčníky všemi, si budeme ještě dlouhou dobu počkat. Resp. za ně ještě dlouhou dobu budeme muset aktivně bojovat, ne jen vyčkávat se svěšenýma rukama. Stejně jako na nestrannou a poctivou policii a justici.
A je mimo jakoukoliv pochybnost, že pokud by taková akce nastala, přesunul by se do vězení nejen David Rath, ale i podstatná část současných parlamentních stran a jejích politiků.
To beze změny společenského klimatu, kde se poctivost prostě musí vyplatit, zůstane i nadále jen v oblasti sci-fi.
Konečně, pokud na veřejnost probleskly zprávy, že o místo středočeského hejtmana má zájem poslankyně Langšádlová z TOP 09, vyslovujeme nad její možnou kandidaturou svoje nejhlubší zděšení a varujeme všechny, kdo by jí na tento post chtěli pomoci. Podle našeho názoru je totiž pořád lepší schopný, byť zkorumpovaný politik, který dokáže aspoň občas zařídit aspoň něco, nežli naprosto neschopná hloupá husa.
17. květen 2012, k213.cz
Že by se nechal takhle Rath nachytat? Něco mi tu nehraje. Je to cílená likvidace
Petr Paulczynski
… Můžeme Ratha nemít rádi, ale nemůžeme mu upřít, že jde o jednoho z nejchytřejších politických šíbrů. A ten že by se nechal tak blbě nachytat? Jen si vzpomeňme na Standovy melouny, Kavanovu igelitku v trezoru a další šíbry, kteří v klidu propluli se svými melouny do zapomenutí. A najednou chytí jednoho z nejviditelnějších a nejhlasitějších parlamentních řvounů s krabicí od bot plnou bankovek a dalšími ve skrýši pod kobercem.
Takže mi nikdo nenamluví, že tato akce není cílená ne proti rozlezlé korupční rakovině, ale jde o akci při níž si někdo s drzým frackem vyřizuje osobní účty. Možná čas ukáže Cui bono.
Takže čert vem Ratha. Toho asi někdo obětoval. Ale co s těmi dalšími hochy co pracují s desetitisíci veřejných zakázek a s miliardami EU dotací? Myslíte že mají momentálně zataženo u sedinky tak, že by přecvakli armovací železo? Myslíte, že akce Rath přece jenom bude k něčemu dobrá, nebo to skončí u sebejistého doktůrka aby se vlk nažral a kozy zůstaly celý?
Dejte slovo Davidu Rathovi!
Je skandální, jakým způsobem je přistupováno k případu Davida Ratha. Jeho bývalí sociálnědemokratičtí spolustraníci vyvíjejí až neuvěřitelné úsilí, aby byl David Rath umlčen a pokud možno navěky za ním zapadly mříže kriminálu. Při slovech Bohuslava Sobotky v dnešních OVM a účelovém ohýbání práva, soudného člověka zamrazí v zádech, jako by se vrátila padesátá léta. Dle slov pana Bohuslava Sobotky "…nicméně platí dál, že není možné, aby se David Rath dále zúčastňoval schůzí Poslanecké sněmovny, protože vazba bude mít přednost před jeho poslaneckým mandátem… vazba je překážkou k tomu, aby se David Rath účastnil jednání Poslanecké sněmovny. Vycházím tedy ze stávající judikatury, kterou máme k dispozici." Jako by promluvil Bohumil Laušman v roce 1948. V tomto případě je však judikatura pojímána poněkud výběrově. Hlava druhá, Čl. 26 Ústavy České republiky říká, že Poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy. V článku 25 o zániku mandátu poslance nebo senátora Ústava na případ Davida Ratha jaksi nepamatuje a historický precedens se váže k případům z padesátých let, kdy mnoha politikům nebylo umožněno se veřejně obhajovat a skončili na dlouhá léta v komunistických kriminálech. Bylo to spravedlivé?
David Rath je zatím důvodně podezřelý ze spáchání trestného činu, nikoliv trestně stíhán, obviněn, obžalován, či dokonce odsouzen. Je pouze mediálně lynčován podobně, jako například Milada Horáková. Naštěstí pro Ratha byl zrušen trest smrti. Jeho údajní spolupachatelé a svědci jsou ve vazbě, celý spis je kompletní a v držení Státního zastupitelství, jak potvrdila státní zástupkyně Lenka Bradáčová. David Rath odstoupil ze všech funkcí, které zastával, takže obavy z ovlivňování svědků či vyšetřování jsou liché. K jeho vazbě tedy není žádný důvod.
Ústava nepočítá s možností zbavení poslance jeho mandátu proti jeho vůli, stejně tak nepočítá ani s možností věznění poslanců a neumožnění plnění jejich povinností poslance dané Ústavou v Poslanecké sněmovně. Vazba zákonodárce může zásadním způsobem zasáhnout do polického života v České republice s důsledky, proti kterým je kausa Rath směšná. Nejedná se o nic menšího než třeba o volbu prezidenta republiky, kdy v minulosti účelovým vazebním zadržením poslance JUDr. Miroslava Sládka bylo umožněno zvolení Václava Havla prezidentem republiky. Imunita poslanců a senátorů zajišťuje, že Parlament je za všech okolností nezávislý a má možnost se za všech okolností bez překážek sejít a jednat. To bylo bezprecedentně porušeno a něco podobného bychom nalezli opět v případech politických procesů z padesátých let.
V případě Davida Ratha jde současně o trestně právní i politický případ. Státní zastupitelství musí poslanci umožnit výkon jeho mandátu v plném rozsahu tak, jak nařizuje Ústava, ale současně ho potřebuje na polickou objednávku izolovat a zavřít mu ústa, aby nemuselo na základě jeho veřejné výpovědi vazebně vyšetřovat půlku Poslanecké sněmovny za podobné trestné činy, ze kterých se chystá obžalovat Davida Ratha. V takovém případě bychom se dočkali bezprecedentního skandálu a ústavní krize. S troškou nadsázky by Parlament až do rozpuštění musel zasedat ve Valdicích, ale to je pořád lepší, než mít důvodné podezření o zkorumpovaném zákonodárném sboru.
Domnívám se, že v tuto chvíli není podstatné, čeho se údajně dopustil poslanec David Rath, ale měl by dostat slovo, veřejně, v přímém přenosu, a v hlavním vysílacím čase. Občané mají právo na pravdu. David Rath není jen obyčejný podezřelý, je námi volenou součástí systému naší zákonodárné moci a proto k němu není možné přistupovat jako k uličníkovi, který je podezřelý z krádeže čokolády v cukrárně. Umlčením jednoho domnělého defraudanta ve vězení se v žádném případě nemůže vyřešit systémová korupce, proti které nejhlučněji právě korupčníci bojují. Je veřejně žádoucí, aby David Rath mohl promluvit, vysvětlit směry a způsoby korupčních toků a veřejně označit osoby, které je řídí, či na nich participují. Stejně tak je nepřípustné bránit mu ve výkonu mandátu poslance, technikálie nechť si vyřeší paní státní zástupkyně třeba denní dopravou poslance z vazby do Parlamentu a zpět, aby mohl pracovat, jak mu nařizuje Ústava. Veřejným rozpletením klubka korupčních hadů by se mu mělo dostat privilegia spolupracujícího obviněného.
Share on facebook Share on twitter Share on email Share on print More Sharing Services 0 Autor: Martin Kopecký, 21.5.2012, Outsider Media
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz