Vlajkový projekt v ohrožení

Turbulence kolem Ústeckého muzea

Poslední šance pro muzeum Němců, je titulek podrobné zprávy „Sächsische Zeitung" o pozadí dění ze severočeského Ústí nad Labem. Jedná se o jeden ze dvou „vlajkových projektů“ česko-německé kulturní spolupráce. Zatímco jeden z nich, sudetoněmecké muzeum v Mnichově, zřetelně nabral na obrátkách a je naplánováno otevření v příštím roce, rostou pochyby, že stejně uspěje dlouhodobě plánovaná ústecká stálá expozice o mnohasetletém soužití Čechů a Němců v českých zemích.

Její podpůrné instituci, Collegium Bohemicum, bylo loni v listopadu doporučeno odvolání ředitelky Blanky Mouralové (SZ 44 a 46 /2016) pro potíže, a ještě není jasné, jaký to bude mít dopad.

Přitom všechno začalo tak dobře, že i česká vláda a patronátní země Bavorsko ocenili spolupráci mezi Mnichovem a ústecký projekt považovali za příkladný. Blance Mouralové a jejímu týmu se s velkým úsilím podařilo nejen vyvinout vědecky podložený, didakticky zajímavý a přísně objektivní koncept, ale také s důvěrou spolupracovat s německou a sudetoněmeckou stranou. Kritici projektu v obou zemích, dokonce i kritik Koura, uznávali velmi dobré přípravné práce v některých místnostech Ústeckého městského muzea, které Mouralová a její spolupracovníci vykonali

Dlouhé tahanice kolem financování ze strany českého státu pak ale stavební práce zastavovaly, i když v důsledku obětavosti protagonistů nikdy nebyly zastaveny úplně.

Potřebné příspěvky od Prahy, o nichž rozhodla svržená Nečasova vláda na svém posledním zasedání, a které činí v souhrnu více než dva miliony eur ze státního rozpočtu ČR, jsou ale teprve nyní k dispozici.

V Evropské unii vyvolalo nespokojenost, že evropské finanční prostředky na podporu renovace Ústeckého městského muzea, uvolněné v červenci 2011, z důvodu zajištění stálé expozice Collegia Bohemica, byly použity neúčelně. Důvodem pro toto zpoždění byly ústecké a pražské úřady, u nichž musela Mouralová navzdory všem obtížím neúnavně překonávat jednu byrokratickou  překážku za druhou. Její propuštění nyní vedlo ke krizi důvěry ke všemu, k obavám z oslabení či dokonce masivní změny v předchozí koncepci.

Dočasný vedoucí Collegia Bohemica, Tomáš Okurka z Ústeckého městského muzea to  popírá. Řekl: „Nebudou žádné projekční změny.“ Zda tomu tak opravdu bude, není pravděpodobné, protože v poslední vědecké radě, jiné než předtím, není jmenován ani jeden sudetský Němec. To se ale může údajně změnit. Nový vědecký ředitel je 38-letý historik Petr Koura, který se ujme funkce v květnu.

Mluvčí etnické skupiny, Bernd Posselt, uvedl na dotaz Sudetendeutsche Zeitung: „Samozřejmě nabízíme představenstvu a řediteli Petru Kourovi dobrou spolupráci, ve smyslu objektivní reprezentace sdílené historie. Paní Mouralové, bez níž by ústecký projekt rozhodně nebyl v této kvalitě, bychom chtěli upřímně poděkovat za její vynikající výsledky, a požádat ji, aby se i nadále podílela na práci vědecké rady našeho Sudetoněmeckého muzea."

Posselt vyjádřil naději na pokračování Blanky Mouralové na důležitých projektech česko-německé spolupráce. Ujistil, že nyní je nejdůležitější, aby muzeum nezatížilo nedůvěrou spolupráci na obou „vlajkových projektech“. V této souvislosti by neměli být vyloučeni sudetoněmečtí odborníci, jako například předseda Spolku Adalberta Stiftera, Peter Becher, který byl předtím v ústeckém poradním orgánu.

nkt, Sudetendeutsche Zeitung, 14.4.2017, str. 1

Pro České národní listy vplně a kráceně přeložil P. Rejf