Vina je individuální

Krajské sdružení BdV Waldeck-Frankenberg / Hesensko

Na začátku října oslavil hessenský Svaz vyhnanců (BdV)  krajské sdružení ve Waldecku-Frankenbergu svůj Den vlasti v městské radnici Korbach pod heslem "Vyhnání je bezpráví - včera jako dnes".

Krajský předseda Manfred Kreuzer a jeho zástupce Günter Krause přivítali kolem 220 hostů, včetně zástupců z politiky a církve. Hostem byl Stephan Grigat, viceprezident BdV a mluvčí pro Východní Prusko.

Grigat hovořil o 2,5 milionu zabitých při vyhánění po druhé světové válce. Vyhnání nemůže být spravedlivý trest: Vyhnání nebylo důsledkem nacistického bezpráví, Josef Stalin  tak sledoval  svou vlastní politiku. "Vina je individuální a zemře s v pachatelem. . .  "všichni vyhnaní byli oběťmi "řekl Grigat.

Historii si musíme připomínat, aby bylo lépe. Chceme být národem dobrých sousedů, řekl. S ohledem na aktuální množství uprchlíků řekl, že uprchlíci musí být spravedlivě rozděleni v Evropě a ti,kteří přicházejí do Německa, musí dodržovat zákon. Navíc, světová politika musí zajistit, aby lidé měli právo na svou vlast, a také aby se mohli vrátit.

Na zasedání vystoupili zástupci státu, kraje a města s pozdravy.  Člen parlamentu za CDU Armin Schwarz řekl (i jménem ostatních účastníků),  že vyhnanci měli velké zásluhy na rozvoji Německa po válce. Na Den vlasti  je vhodné   myslet na minulost, reflektovat  kořeny. Jen ten, kdo ví, odkud přišel, má orientaci.

Korbacherská radní Günter Maw řekla, vlast pevně patří k životu. "Vyhnání je vždy vynucená cesta“,  zdůraznil hejtman Reinhard Kubat. V současné době je opět mnoho lidí na útěku a zažívá, co to znamená muset opustit domov. "Pomozte nám vybudovat lidem vstřícnou kulturu",  zvolal Kubat.

Den předtím se konala modlitba s pastorem Markusem Hesslerem a položením věnce k uctění památky mrtvých útěku a vyhnání v kostele Sankt Kilian. Večeře byla následována Německou mší Franze Schuberta v Kostele Svaté Marie, provedenou Berdem Conzem, který působí  v pochodové kapele Brückenorler.

Sudetendeutschen Zeitung, 20.11.2015, str. 11

Volný překlad pro České národní listy P. Rejf

Poznámka redakce:

Na zasedání tzv. vyhnanců se sice zdůrazňovalo, že historie se musí připomínat, ale zůstalo jen u těchto slov. Historie u těchto pánů začíná až tzv. vyhnáním a dokonce tvrzením, že všichni vyhnaní byli oběťmi.

Stále a stále musíme mluvit o jednom. Němci byli evakuováni, někdy včas, ale většinou pozdě, ještě nacistickými úřady, jiní pak utíkali, když jim to vrchnost dovolila nebo když se báli trestu za své zločiny, a ti další teprve byli odsunuti. Máme nyní na mysli bývalý německý východ, zejména Prusko ale i část Polska, jíž Němci zabrali.

Z Československa většinou Němci byli řádně odsunuti. O odsunu rozhodli spojenci v Postupimi a Polsko, Maďarsko a i my jsme odsun uskutečnili v souladu se směrnicemi Spojenecké kontrolní rady.

Bez ohledu na to Němci sebe označili za vyhnance, v rozporu s Postupimskou dohodou, sami sebe nejdříve o tom přesvědčovali, až většinou uvěřili. Dnes se snaží přesvědčovat celý svět, že oni, vyhnanci, jsou oběťmi a všichni ostatní jsou těmi zlými, zločinci.

Ti, kdo vše prožili, ví, že si lžou do kapsy a že bude těžké, aby se konečně podívali na dějiny tak, jak se reálně odvíjely, nikoliv  jen od konce druhé světové války.