Verdikt ve sporu o stanovy

 Studijní text

Ve sporu o stanovy sudetoněmeckého landsmanšaftu (SL), vydal mnichovský soud 29. ledna verdikt. Jak se dalo očekávat, bylo dáno žalobci za pravdu: Rozhodnutí Spolkového shromáždění SL z 28.2.2015 je neplatné.

Záměr změnit účel tohoto sdružení selhal. Důvod pro zamítnutí byl formální. SL rada předložila spolkovému shromáždění psaný text pouze den před hlasováním 28.2. 2015. To bylo porušením vlastního jednacího řádu, vyžadujícího dobu dvou týdnů.

Pro cizince je rozdělení soudních výloh překvapující. Na SL připadá 75%, na žalobce 25%. Důvodem je, že dva další požadavky žalobce byly zamítnuty. Jeden požadoval  zakázat SL veřejně tvrdit, že stanovy byly změněny. Druhý požadavek byl konstatovat "věcnou neplatnost" navrhované změny. Oba však odmítl soud. Skoro se zdá, jako by to mělo být útěchou pro žalovanou stranu

Rozsudek závisí na přezkoumání

Podobný případ pro zvážení pro soudu: Týká se údajného veta SSSR na restituce bývalé NDR. Když se veto ukázalo být lží, řekl spolkový prezident Roman Herzog zapojený do procesu ústavního soudu: "Pak bychom hledali jiné důvody! ".

V projednávané věci je "věcná neplatnosti" o tom, zda navrhovaná změna je změna účelu. Soud řekl, že ne, protože klub údajně stále pečuje o sudetoněmecké zájmy. Kromě toho musí existovat kontinuita umožňující opakované "přizpůsobování měnícím se časům" "ústřední téma" svých stanov. Tuto úprava je však třeba považovat za změnu, která jednoduše nebude přijata "všemi členy". Ať už stačí procentní podíl ve výši 50% nebo 75%, soud to ponechal otevřené.

Proti tomuto názoru je možno jedno říci. Změna stanov je předsedou SL nazývána "historickým bodem obratu" a proto nadchla shromáždění spolku k opuštění "historické cesty". Je to bezpochyby důkaz energických korekcí kurzu! Nyní k toku času! Klub  zahrádkářů může dobře běžet po změně módy. Na rozdíl od SL. Ten má  hlavní myšlenky  založené na principech, které trvají a budou trvat dlouho. Vražda zůstane vraždou a krádež  krádeží a bez těchto principů se nikdy doufejme nebudeme moci obejít. Ale je to tak lepší! Kdyby se kritéria měnila s během času, dalo by se dokonce přijít k opačnému závěru. Mezinárodní právo se v posledních desetiletích jednoznačně posouvá směrem k restitucím! Mnoho vyháněčských států proto také bude restituovat způsobené škody. V tomto smyslu také pracuje Dr. Bernd Fabritius, předseda transylvánských Sasů a prezident vyhnanců, když nabízí svým členům zprostředkování s rumunským ministrem zahraničí v obtížných případech reparací! Tak tohle skutečný "tok času", který by měl vést nejen k nalezení "jiných důvodů" pro Romana Herzoga.

Pochybné tiskové prohlášení

Krátce po celkovém neúspěchu vydal SL tiskové prohlášení o verdiktu soudu, kde s pomocí trapného vynechání sugeroval, že vyhrál při. Soud prý našel jen několik málo drobných technických závad, vytýkaných v rámci řízení, ale jinak body stanov shledal "politicky a právně" v pořádku. Bohužel bylo opět velmi nesportovní, protože mělo také přiznat porážku! Ale o klamech tohoto druhu víme již od Sudetoněmeckého dne v roce 2015, kdy návštěvníci obdrželi odmítnutí novely rejstříkovým soudem pět dnů předem. Závažné je něco jiného. SL neučinil laskavost zveřejnění této informace.

Zkouška pravdymilovnosti

Rozhodnutí vydané krajským soudem nyní umožňuje rejstříkovému soudu prosadit jeho odmítnutí ze dne 19. května 2015. Ještě zajímavější je však pravdivost slavnostních slibů některých poslanců učiněných 27. 2. 2016 na následujícím zasedání spolkového shromáždění, protože je to test. Musí pak totiž také učinit slib ti, co přislíbili změnu stanov, na platné stanovy. A budou platné ještě po dobu několika let ty, které jsou jimi zamítány. (Jiná verze viz str. 6) (F.V.)

"Oni nevědí, co dělají"

Paralelně se soudním sporem o pozměňovacím návrhu se udála v prosinci předchozího roku v životě SL další devastující událost. Jejich vedení rozhodlo totiž krátce před vánoční přestávkou, že úloha Witikobundu je neslučitelná s funkcí SL. Totéž i pro funkce v nové "Alianci pro ochranu sudetských zájmů". O tomto vývoji informovaly Sudetendeutsche Zeitung dne 19. prosince 2015 pod nadpisem "Proti extremismu a štěpení".

Členové Witikobundu již vydrželi horší situace. Ti starší z nich mohou pamatovat, že proti nim byl veden útok v Jižním Tyrolsku pod obviněním, že údajně chtěli zřídit na Chebsku skladiště zbraní. Dokonce se ani neštítí udělat obvinění z extremismu předmětem diskusí v tisku, byť se snad Sarah Wagenknecht přestrojila za pravičačku (FAS, 17/01/16).

Takže teď nový spor.

Ale jakou sleduje logiku? Copak není možné alespoň počkat, dokud soud nerozhodne spor o změnu stanov? Na členy Witikobundu bylo zacíleno již na základě dosavadních stanov! A nyní, po vydání rozsudku, více než kdy jindy! Odůvodnění je potřeba nanejvýš pro druhou stranu! A pak Aliance na ochranu sudetských zájmů! Znamená to otočení směru? Že by se SL vzdal původních zájmů? To je velmi poučné pro soud !

Budeme-li předpokládat, že důvodem těchto rozhodnutí není benevolentní zlomyslnost, ale naivita, pak se hodí jedno výstižné motto z populárního filmu (s Jamesem Deanem)  „Poněvadž nevědí, co dělají“ !

Ale teď vážně!

Úsilím o vyloučení členů vydal SL otřásající svědectví o své ubohosti (dokázal svou neschopnost).  Jedná se o politické metody z doby kamenné, bez zjevného náznaku demokratické zralosti. Ale koho chce Bůh potrestat, obdaří jej slepotou ! Nevidí pachatelé, že jejich útok na pravdu, v jedné skupině ochránců lidských práv, ve skutečnosti přímo slouží legalizaci vyhnání? Pouze zcela nic netušící lidé mohou zahodit svá práva jako cár papíru! Známe i další práva, označovaná za součást etického minima, jejichž přehlížení vede přímo do právního vakua. Bohužel, došlo k některým pohybům v SL v tomto směru za několik posledních let, a byly prostříhány stanovy landsmanšaftu, nebo příslušné odstavce BGB. Cílem jsou podle Posselta  "aktualizované" stanovy, tj více vyhovující době. My jsme však opět v právním vakuu, a ještě hůře, v morálce nedotčené myšlením ! Nicméně, sudetští Němci nejsou připraveni se touto cestou vydat. Postačí, pokud se vyháněči budou cítit pohodlně v tomto prostředí. Opíráme se do koule, která je vedlejší záležitostí, a do těch, jejichž moc je založena výhradně na machiavelistickém násilí. Dnes jsme v tomto kritickém bodě a musíme přemýšlet o tom, jak chránit práva a důstojnost naší etnické skupiny. (F.V.)

Witikobrief, 1_2016, str. 4-5

http://www.witikobund.de/wp-content/uploads/2016/03/Wbr.16-1finalissimo.pdf

Volný překlad pro České národní listy P. Rejf