Velký Evropan z Chebska

Kníže Alois Konstantin Löwenstein má 75 let

Své 75. narozeniny oslavil princ Alois Konstantin von Löwenstein s pochodovým orchestrem - dechovkou, se svou širší rodinou z Evropy a špičkami politického a ekonomického života v regionu Dolní Franky ve svém zámku v Kleinheubachu u Miltenbergu v Dolních Francích.

Stejně jako jeho předchůdci je princ hluboce spojen s bývalým sídlem jeho rodiny v Boru u Tachova (Haid bei Tachau) na Chebsku  a je vysoce hodnocen jak sudetoněmeckými vyhnanci, tak nyní tam žijícími Čechy. Je to mimo jiné i proto, že se připojil k nedávno zesnulému děkanu Vladimíru Bornovi a Domovskému kruhu kolem Wolfa-Dietera Hamperla pro obnovu slavné Lorety a farního kostela sv. Mikuláše v Boru.

Deník "Mainpost" napsal o rodinné oslavě knížete dne 17. prosince, že odhalila více "o muži, který se narodil v polovině druhé světové války ve Würzburgu". V životě byl Löwenstein, spolu s Berndem Posseltem, evropským politikem a mluvčím sudetských Němců, často slavnostním řečníkem. Kníže pochází z vyhnanecké rodiny a byl vášnivým a neochvějným Evropanem. Jeho předkové pocházejí z Bohémie a Itálie ... Přes portugalskou královskou rodinu Braganza sahají rodinné kořeny k velkovévodům Lucemburským. Je ženatý s pruskou kněžnou, právník, mluví šesti jazyky, byl mezinárodně úspěšným bankéřem a spravoval jak v Dolních Francích, tak v Maďarsku velké plochy lesů a vinic.

Při ceremoniálu Bernd Posselt čerpal paralely mezi životem oslavence, historií domu Löwensteinů a základní linií evropské identity. Kníže Löwenstein a jeho rodina objasňují svou minulost a neúnavně vysvětlují, že Evropa není umělý pojem, ale realita, která je mnohem starší než národní státy. Vyznačuje se především dvěma trojicemi hodnot.

Jsou to křesťanská víra, řecká filozofie a římské právo, na druhé straně velké rodiny národů Slovanů, Němců a Románů. Evropská unie není ani automaticky křesťanský Západ, ani, jak ji mnozí podezřívají, pokřesťanšťovací mašinérie: "To je důvod, proč Evropa potřebuje aktivní křesťany jako princ Löwenstein, který po celá desetiletí prosazuje ve svém domovském městě v Bohémii v Boru katolické sociální učení. Je to blízko Poběžovic, kde vznikla Pan-Evropská idea hraběte Richarda Coudenhove-Kalergiho. "

Stejně jako jeho předkové, němečtí katolíci, se podílel na vícejazyčných celoevropských akcích - z nichž jedna je zřízení malé německé výspy dokonce i v Praze.  Také patří kníže Alois Konstantin k hybatelům ročních kongresů "Radost ve víře (Freude am Glauben)".

Svou vědeckou, kulturní, ekonomickou a politickou činností nastavuje přeshraniční normy a trvale slouží integraci Evropy a zasloužil se o její zcelování. "V době nacionalistických útoků na evropské sjednocování budeme i nadále počítat s velkými Evropany, jedním z nichž jste."

Uvítání na začátku obřadu pronesla vdova po knížeti následníkovi, zesnulém při autonehodě, Stephanie von Löwenstein. Auditorium tvořili představitelé celé Evropy, zástupcem sudetských Němců byl Posselt, který mezi svá ocenění počítá i zákaz cestování do Ruska, vyhlášený Vladimírem Putinem. Po obřadu se hosté přesunuli s Esselbacherskou pochodovou kapelou nahoru do velkého parku, kde vnuk kníže Nikodém a jeho sourozenci zasadili tři stromy.

Sudetendeutsche Zeitung, 23.12.2016, str. 4, bez autora a značky

Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf