Ve stínu hákového kříže

Vyškovská okupační kronika

1939- 1945

Ing. Josef Mikš

Úvodem

Okupační kronika, která je první částí sborníku, není a nemůže být vyčerpávajícím dílem, zobrazujícím podrobně celé období okupace.

Je jen stručným zachycením událostí z Vyškovska, protektorátu a také vývoje války v chronologické posloupnosti okupačních dnů, měsíců a roků, tak jak byly prezentovány v denním tisku, rozhlase, úředních vyhláškách a nařízeních i ve vzpomínkách pamětníků. Jedná se vlastně o záznam a popis toho podstatného, co se v každém z nich událo a co jej charakterizovalo. Většinou jde o holá fakta bez větších komentářů.

Je to tedy svého druhu pohled zvnějšku na každodenní život za nacistické okupace.

Nezachycuje proto druhou, podstatnou stránku života té doby, to je pasivní i aktivní odpor proti okupantům, sabotáže ani odbojovou činnost, která je podrobně popsaná v následujících statích.

Poslední dny druhé republiky a 15. březen 1939 ve Vyškově

Obyvatelé Vyškova s hlubokou osobní spoluúčastí tíživě prožívali tragické mnichovské dny i krátké období existence okleštěné republiky. Také zde se polarizovaly síly reakce, ochotné spolupracovat s fašisty, zejména organizace místní Vlajky, a na druhé straně protifašistické síly.

Život však šel dál a denně přinášel nové události i problémy. Ve Vyškově bylo nouzově ubytováno mnoho uprchlíků ze Sudet, kterým bylo nutno pomoci. Místní občané se snažili zmírnit jejich bídu organizováním peněžních a věcných sbírek, které do konce roku 1938 vynesly 50.000 Kč v hotovosti a dalších 20.000 Kč tvořila hodnota nasbíraných věcí, šatstva a potravin.

Objevovaly se různé příznaky aktivizace Němců ve vyškovském ostrůvku. Vyškovské noviny 5. ledna 1939 oznamují, že do Komořan dojíždí z Brna poslanec Kralitschek a vyplácí německým občanům různé podpory a slibuje další finanční půjčky. To je má zřejmě naladit k úkolům, které budou brzy plnit a o nichž české obyvatelstvo zatím nic netuší.

Rozhořčení budí zpráva, že 20. ledna při novoroční audienci u Hitlera papežský nuncius velebil mnichovskou dohodu jako čin míru. Pro nedostatek pracovních příležitostí je 10. února 1939 nařízeno propuštění všech vdaných žen ze zaměstnání, především z míst, která mohou být zastávána muži. Ke cti vyškovských učitelek je třeba říci, že všechny vdané odešly dobrovolně.

To se již šeptandou roznášejí pověsti, že se nás Němci chystají zabrat. Začínají také problémy se slovenskými separatisty, které vrcholí začátkem března. Proto je urychleně přesunuta na Slovensko z Vyškova část 2. pluku útočné vozby. Tam se podílí na převzetí moci armádou a zabezpečení stanného práva. Krátce nato přichází rozkaz k návratu do mateřské posádky. Je uskutečňován v noci ze 14. na 15. března 1939.

Již v časných ranních hodinách 15. března jsou vyškovští funkcionáři uvědoměni o cestě prezidenta Háchy do Berlína a o jeho souhlasu s okupací Čech a Moravy. Ráno je sychravé a nevlídné, padá sníh s deštěm a na zemi se tvoří čvachtající břečka. Starosta města JUDr. Jan Hon je na radnici a radí se svými spolupracovníky, co dělat. Ví, že nacistická vojska zahájila v šest hodin ráno ze všech stran postup do nitra republiky. Očekává, že přijedou ze směru Olomouc - Prostějov asi kolem poledne. Mezitím v noci dojela do kasáren poslední vozidla, vracející se ze Slovenska. Opozdil se jen jeden tank, který měl před Rousínovem poruchu. Oprava se zdržela až do ranních hodin 15. března. Osádka samozřejmě nic o nastalé situaci nevěděla a klidně pokračovala v práci. Konečně byla porucha odstraněna a tank se plnou rychlostí hnal přes Rousínov k Vyškovu.

V té době se již blížila k Vyškovu kolona wehrmachtu, postupující od Prostějova. Podle zásad zajištění vyslal její velitel dopředu pátrací vozidlo. Náhodně se zde vytvořila dramatická situace. Hrozilo střetnutí, které se mohlo rozvinout v boj. Krátce před příjezdem německé kolony však dorazil náš tank do kasáren.

Kolem deváté hodiny se na radnici začala dobývat skupina Němců z německého ostrůvku s tím, že ji přišli přebírat. JUDr. Hon je přijal dole ve strážnici. Vyjednával s nimi ve stoje a mluvil jen česky.

Vyslechl jejich žádost a pak jim půl hodiny vysvětloval, že jim radnici nemůže předat, protože to odporuje nařízením, která dostal a která musí dodržet. Zřejmě se jednalo o samovolnou akci a přílišnou horlivost některých nacistů na ostrůvku, protože po tomto vysvětlení zneklidněli a nakonec se vzdálili s poznámkou, že vyčkají další vývoj situace.

To se už na náměstí shromažďovaly skupiny občanů a lidé se slzami v očích četli vyhlášku. Kolem desáté již přijížděly nacistické jednotky na pancéřových vozech. Nikdo je nevítal, nikdo nejásal. Občané stáli mlčky, s vážnými obličeji. Vozy se seřadily na náměstí a velící důstojník se odebral k starostovi, aby převzal město pod svoji pravomoc. Nařídil bez prodlení pokračovat v práci ve všech úřadech, obchodech, dílnách, školách a ostatních pracovištích s tím, že další pokyny a rozkazy budou vydávány postupně. V hotelu Grepl (dnes obchodní dům Kojál) bylo zřízeno posádkové velitelství, které odpoledne začalo úřadovat. Jiná část přebírala kasárna 2. pluku útočné vozby a menší skupina také okresní úřad ve Vyškově. Některé jednotky vykonaly „zdvořilostní“ návštěvu v obcích německého  ostrůvku a část z nich zde byla i ubytována. Němečtí důstojníci a vojáci, kteří měli volno, začali ihned obcházet místní obchody a nakupovat. Byli překvapeni, co vše dostanou koupit za jedinou marku kupř. (padesát rohlíků, deset kusů dortu, dvacet sodovek atd.), což bylo způsobeno nadhodnoceným poměrem marky ke koruně. Situace, kdy jedna marka odpovídala deseti korunám, umožňovala okupantům vykupovat zboží v českých obchodech za zvýhodněných podmínek a ti toho v plné míře využívali.

Důstojníci i vojáci se k civilnímu obyvatelstvu chovali první den rezervovaně a zdvořile. Pouštěli se také s občany do hovorů a prohlašovali, že nepřicházejí s nepřátelskými úmysly, naopak, že berou náš lid do ochrany před komunisty; kteří prý chtěli pučem uchopit moc. Vyptávali se také a chtěli vidět domy vypálené při nepokojích v minulých dnech. Velmi se divili, když jim občané znovu a znovu opakovali, že nic takového se nestalo, že zde byl naprostý klid. Bylo zřejmé, že jsou náležitě zpracováni goebbelsovskou propagandou, která v předcházejících dnech na toto téma vytrubovala nehorázné lži.

Občané však byli plni rozporných dojmů a se starostmi o další budoucnost uléhali k neklidnému spánku v první okupační noci a ani zdaleka netušili, co je všechno čeká a jak dlouho nacistické panství potrvá.

Na opuštěné radnici, před níž stála německá vojenská stráž, vlála velká nacistická vlajka s černou svastikou a osvětlena silným reflektorem se třepotala ve větru. Hlásala, že od tohoto dne žije Vyškov ve stínu hákového kříže.

Rok 1939

Březen - první týdny okupace

Již dopoledne příštího dne, 16. března, vysílal rozhlas Hitlerův výnos o zřízení „Protektorátu Böhmen und Mähren“, který pak byl uveřejněn i v tisku. Formulace napovídala, že vládnout a rozhodovat budou Němci. Protektorátní vláda měla být před světem zástěrkou jakési státnosti a český lid byl určen jen k práci a plnění vydaných nařízení.

V dalších dnech podnikl Hitler triumfální cestu po okupovaných územích.

Ráno 17. března jel zvláštním vlakem přes Jeseníky a měl namířeno napříč Moravou do Vídně. Nejdříve se krátce zastavil v Olomouci a další zastávka byla plánována v Brně. Nacisté z Vyškova a z ostrůvku si nenechali ujít příležitost pozdravit „svého vůdce“ při průjezdu Vyškovem. Kolem desáté hodiny bylo nádraží plné. Prapory, transparenty s nápisem „Wir danken unserem Führer!“ (Děkujeme našemu vůdci!) a nadšené provolávání „Heil Hitler!“ vítaly zvláštní vlak, který pomalu přejel vyškovským nádražím a pokračoval k Brnu. Jen krátce se v jednom okně objevil Hitler a zdravil vztyčenou pravicí a to stačilo, aby byli u vytržení. Slepě a fanaticky věřili, že nyní nastává vytoužený „velkoněmecký ráj“.

A potom denně nová překvapení. Nevlídného prvního jarního dne bylo zveřejněno prohlášení o založení tzv. „Národního souručenství“, jediné a jednotné politické strany, která měla v protektorátu existovat a sjednotit všechny Čechy do svých řad. Cílem této strany byla podpora okupační politiky nacistů a usměrňování veřejného života v souladu s představami kolaborantské protektorátní vlády.

Byla to v podstatě kolaborantská, totalitní fašistická organizace, kterou lid bojkotoval. Hned po 15. březnu bylo vydáno nařízení o odevzdání všech zbraní vlastněných obyvatelstvem na vyškovské radnici. Za nesplnění nařízení hrozily těžké tresty. Právo nosit zbraň měli jen Němci.

Vyhláška také upozorňovala, že 28. března 1939 od osmi hodin proběhne u Úřadu práce ve Vyškově najímání nezaměstnaných pracovních sil na práci do říše. Bohužel je faktem, že u nás v té době existovala nezaměstnanost jako smutné dědictví předmnichovské republiky, která za celých dvacet let své existence nedokázala tento problém vyřešit. Němci toho zneužívali ve své propagandě, když později tvrdili, že teprve po jejich příchodu byla nezaměstnanost v protektorátu do konce roku odstraněna. I když později, v době války, nabylo najímání pracovních sil charakter odvodů na nucené práce, v prvních měsících okupace bylo mnohými nezaměstnanými získání pracovní příležitosti, byt' i v Německu, hodnoceno kladně. A tak již 13. dubna 1939 odjel z Vyškova první transport  stosedmdesáti nezaměstnaných dělníků na práci do Německa.

Začínaly se však objevovat i první známky odporu. Projevily se strháváním a vyvracením dvojjazyčných německo-českých tabulí, upozorňujících na nově zavedený způsob jízdy vpravo. Případů bylo tolik, že již 10 dnů po začátku okupace byl nucen okresní úřad učinit zvláštní opatření, aby  se „podobné nepřístojnosti“, jak to bylo v přípise uvedeno, už neopakovaly.

Prvním vážným zásahem okupantů bylo vyhnání českých učitelů z německého jazykového ostrůvku a uzavření všech českých škol v tomto prostoru. Okrsek Národní jednoty, který zde existoval, ukončil svoji činnost prakticky již po mnichovských událostech. Právě Národní jednota, která měla za úkol pečovat o ochranu českých lidí v německém ostrůvku a jejich kulturní, národnostní a sociální zabezpečení, měla největší zásluhy o menšinové školství na ostrůvku. Po převratu v roce 1918 byly zde postupně založeny české obecné školy v Hlubočanech, Terešově, Kučerově, Čechyni a Komořanech. V roce 1926 byla v Kučerově zřízena česká měšťanská škola a postupně v ostatních místech i školy mateřské. Nové školní budovy byly postaveny v Komořanech, Kučerově a Čechyni.

To vše nyní zabrali Němci. A zanedlouho po učitelích se měla z ostrůvku vystěhovat i většina českých obyvatel. Na ostrůvku měli žít jen Němci.

Koncem března začalo i zatýkání. Prvním byl Richard Podaný, známý komunistický funkcionář, který pak byl celý rok vězněn na Špilberku. Po něm byl zatčen holičský pomocník Kloda, který „ručně“ odpověděl na drzé chování německého vojáka. Později následovali další z celého Vyškovska.

Posledního dne měsíce března padla výstřelem německého vojáka první oběť fašismu ve Vyškově. V kasárnách, kde se připravovali k odchodu do civilu poslední vojáci pluku útočné vozby, byl příslušníkem wehrmachtu zastřelen četař aspirant František Minařík, nar. 19. září 1916 v Opatovicích v tehdejším okrese Židlochovice.

Duben

Vyškovské noviny 7. dubna oznamují jmenování okresního vedoucího Národního souručenství ve Vyškově. Stal se jím tajemník První kontribučenské spořitelny ve Vyškově Miloš Havelka. Pak následovalo ustavení okresního a městského výboru a jmenování vedoucích v jednotlivých městech a obcích okresu. S propagandistickými hesly byl rovněž zahájen nábor členstva. Ten se stal v podstatě pouhou formalitou, protože ve většině případů se lidí nikdo neptal a byli prohlášeni za členy. Lidový vtip přirovnával Národní souručenství ke hřbitovu - také tam musíme všichni. /1/

Narozeniny A. Hitlera 20. dubna se na základě vydaného nařízení slavily vyvěšením protektorátních a německých vlajek na všech veřejných budovách. České obyvatelstvo akci bojkotovalo.

Dne 29. dubna se konal ve Vyškově další nábor pracovních sil do říše. Němci potřebovali síly do válečného průmyslu.

Květen

První máj 1939 byl neveselý. Jakékoliv oslavy, manifestace nebo průvody byly zakázány.

O tom, kdo skutečně vládne, svědčilo nařízení z 8. května o podřízení protektorátních občanů, kteří se dopustí „zločinů proti říši“, německým vojenským soudům. Protektorátní soudy měly právo soudit jen zloděje, podvodníky a běžné kriminální případy.

Začátkem května vydává starosta Vyškova JUDr. Hon vyhlášku připomínající, aby se občanstvo chovalo vůči příslušníkům německé armády a národa korektně. Upozorňuje na těžké následky, které mělo v Plzni „napadení německých vojáků neznámými pachateli“.

Obyvatelé Vyškova chápou, že individuální akce nemohou nic změnit.

Postupně se začíná s výměnou kádrů. Od 1. května 1939 je bez udání důvodů předčasně propuštěn do penze František Grossman, ředitel újezdní chlapecké měšťanské školy ve Vyškově. Postupně následují další. Je oznámeno vytvoření německého správního orgánu - Oberlandratu v Kroměříži, kterému podléhá vyškovský okres. Původně se tyto orgány měly zabývat správou nad německými občany v protektorátu, ale postupně jim byla podřízena celá česká správa a bez jejich schválení se nic neobešlo. /2/

Ke konci května byly již na všech místech postaveny německo-české dopravní tabule a značky. Němčina byla na prvém místě a prosazovala se ve všech oblastech i přímo v českém prostředí.

Červen

Začátkem června je uvolněn na trvalý odpočinek zemský prezident v Brně Jan Černý, bývalý rakouský byrokrat a za první republiky známý ministr vnitra úřednické vlády, která potlačila prosincovou generální stávku dělnictva v roce 1920.

Na schůzi okresního zastupitelstva ve Vyškově 10. června tuto zprávu oznamuje přítomným okresní hejtman JUDr. Otakar Přikryl. Na závěr poznamenává, že to je asi také poslední schůze, kterou řídí. /3/

Měl pravdu, protože zanedlouho je výnosem zemského prezidenta přeložen do trvalé výslužby. Nový okresní hejtman nebyl zatím jmenován a v zastoupení tuto funkci vykonával rada politické správy Otto Brandstiller - Němec. Novým zemským prezidentem byl v polovině června jmenován JUDr. Caha - Čech.

18. června vychází nařízení zakazující nosit sokolské stejnokroje na veřejnosti. Činnost Sokola zatím není omezena.

Vážnější dosah má nařízení říšského protektora z 21. června o zavedení norimberských rasových zákonů v protektorátu s tím, že prováděcí ustanovení budou vydána později. Nad židovskými spoluobčany vyvstává bezprostřední nebezpečí.

Červenec

Vyhláška oznamuje podmínky pro přijímání českého dělnictva na práci na místním letišti luftwaffe ve Vyškově. Letiště se má rozšiřovat. Byl to důsledek zhoršování německo - polských vztahů.

Srpen

Senzací první třídy je uzavření německo-sovětského paktu o neútočení z 23. srpna. Vždyť nacismus vždy považoval sovětské Rusko za smrtelného nepřítele. Je to změna německé politiky? A že by se Sovětský svaz spojil s fašisty? Takové otázky se rojily v hlavách mnoha lidí. Mnozí význam tohoto paktu nepochopili, ale doufali, že nakonec se Rusko do války zapojí.

Zhoršování situace mezi Německem a Polskem připomínalo kampaň proti ČSR před Mnichovem. Vše nasvědčovalo tomu, že dojde k válce. 18. srpna bylo oznámeno vytvoření Národní odborové ústředny zaměstnanecké (NOUZ), protektorátní české odborové organizace, která měla sloužit jako nástroj k ovládání pracujících a jejich usměrňování v zájmu nacistické politiky. Současně byl vyhlášen nábor do této organizace, při kterém se apelovalo na pochopení nutnosti sjednocení dělnictva a všech zaměstnanců ve společné organizaci.

Ke konci srpna jsou na Vyškovsku pozorovány přesuny a rozmísťování nacistických vojsk. Pohyby vojsk směřují přes Olomouc k polským hranicím.

Říšský protektor vydává obsáhlou vyhlášku s nadpisem Warnung! - Výstraha! Varuje v ní před sabotážními činy všeho druhu a vyhrožuje, že v případě sabotáží odpovědnost nese nejen pachatel, ale veškeré obyvatelstvo. Je to poprvé, co se veřejně hrozí masovými represáliemi. Němci se obávali, že v případě vypuknutí války české obyvatelstvo přikročí k masovým sabotážím.

Následují nařízení k likvidaci všech československých státních symbolů, zákaz veřejného nošení legionářských uniforem, odznaků a vyznamenání a také prvá opatření proti židům. Od 26. srpna jsou židé vyloučeni z návštěvy biografů a přestali být členy Sokola. Do 30. srpna musí být provedeno označení židovských podniků, obchodů a živností. Jak se praví ve vyhlášce, tyto musí být opatřeny veřejným, pro zákazníky zřetelným označením „Židovský obchod“, případně „Židovský závod“.

Září

Útokem německých branných sil proti Polsku začíná 1. září 1939 druhá světová válka. Rodí se naděje, že Polsko za pomoci západních spojenců porazí Německo a budeme opět svobodni. Pro tento případ organizuje ilegální odbojová organizace Obrana národa vystoupení svých jednotek. Francie a Velká Británie sice vyhlásily Německu válku, ale nechaly Poláky napospas Hitlerovi. Za tří neděle je konec Polska - i konec našich nadějí.

Následují další příkazy a zákazy. Od l. září platí nařízení o zatemňování všech budov. Od 11. září je všem protektorátním příslušníkům (tedy Čechům) zakázán úmyslný poslech cizích vysílacích stanic. Od 15. září je ve Vyškově vyhlášen zákaz tanečních zábav, čajů o páté a večírků s hudbou a tancem. Další vyhláškou se nařizuje všem příslušníkům protektorátu zdravit říšské symboly, vlajky a památníky. Přitom je ponecháno na dobrovolnosti, zda občan bude zdravit zdviženou paží. K „hajlování“ - tak nazývali lidé nacistický pozdrav vztyčenou pravicí - se kromě kolaborantů nesnížil nikdo. Většina zdravila jen v nevyhnutelných případech, kdy se setkání s nacistickými symboly nemohli vyhnout. Z toho pak později vznikla ve Vyškově velká aféra, končící zatčením mnoha lidí.

Říjen

1. října - měsíc po zahájení války - byl zaveden přídělový systém na potraviny a mýdlo, omezující možnosti nákupu jen na množství určené zvláštními ústřižky potravinových lístků. Protože příděly nestačily a ještě se postupně zmenšovaly, vedlo to k rozšiřování černého trhu za předražené ceny. Postupně byl přídělový systém zaveden na všechny produkty včetně kuřiva. 4/

13. října bylo zveřejněno ustanovení o nové vlajce protektorátu. Zůstala červeno-modro-bílá bez typického modrého klínu.

Zvláštním nařízením byl vydán zákaz jakýchkoliv soukromých staveb a stavebních úprav  po dobu války. Tím se dostalo do potíží mnoho stavitelských firem.

Okresní věstník, informující o práci okresního zastupitelstva a nařízeních okresního hejtmanství, vyšel ke konci měsíce října poprvé v německo-české úpravě, bez ohledu na to, že Vyškov je ryze české město.

Blížící se výročí vzniku republiky 28. října budilo u okupantů obavy z demonstrací a jiných akcí. Všichni starostové byli upozorněni, že při sebemenším náznaku demonstrativního jednání budou osoby, které demonstrace vyprovokují, přísně potrestány.

Později se roznesly zprávy o velkých demonstracích v Praze. Došlo k prvnímu vážnému masovému střetnutí lidu s nacistickou mocí, jehož důsledky byly tragické.

Listopad - prosinec

Zveřejněná vyhláška o akci 17. listopadu 1939, kdy bylo mnoho studentů zatčeno a dopraveno do koncentračních táborů, mezi nimi Arnold Budík a Zdeněk Machálka z Vyškova, 9 dalších bez soudu zastřeleno a všechny české vysoké školy zavřeny, ukázala v celé nahotě brutalitu nacistického režimu a hrozbu, která z toho vyplývala pro celý národ.

To se ještě nevědělo, že se zatím v nacistických vedoucích kruzích připravují první návrhy na „řešení české otázky“ a germanizaci českého prostoru. Kromě jiných institucí i pobočka úřadu říšského protektora v Brně vypracovala zvláštní návrh na zřízení kolonizačních koridorů. Jeden měl spojit území severozápadní Moravy s Brnem. Druhý koridor měl rovněž vyjít z Brna směrem na Vyškov, Olomouc a Opavu. Města Olomouc a Brno měla být spojena s německými územími na severu a jihu Moravy. Oba koridory měly oddělit Čechy od Slováků a Poláků. A brzy se měli i občané Vyškova přesvědčit, jak tato politika bude realizována. /5/

Pokračovalo také zatýkání. V souvislosti s proniknutím gestapa k řídícímu centru Obrany národa v Praze byl ve Vyškově 5. prosince 1939 zatčen okresní velitel Obrany národa, bývalý velitel 2. pluku útočné vozby plukovník Josef Morávek. Jeho výpověď mohla ohrozit stovky členů organizace ve Vyškově i v celém okrese. Zachoval se však jako voják a vlastenec. Při výsleších mlčel a raději volil 15. prosince smrt sebevraždou, než by prozradil nacistům cokoliv o odbojové organizaci, v jejímž čele stál. Proto se gestapo nedostalo dále a organizace byla zatím zachráněna.

Tak skončil prvý rok německé okupace. Byl charakteristický postupným upevňováním nacistické moci a vedoucích pozic ve všech oblastech. Obyvatelé Vyškova se skrovnými příděly vzpomínali na dřívější svobodné vánoce a kladli si otázku, co asi přinese nový rok 1940.

Rok 1940

Vytvoření a upevnění německé správy. Německá vítězství.

Leden

Toho roku byla tuhá zima. Proto byly poprvé vyhlášeny uhelné prázdniny, kdy se na školách nevyučovalo.

Ty pak byly postupně prodlužovány až do začátku března. Tato akce, zdůvodňovaná nedostatkem uhlí a každoročně se opakující, byla ve skutečnosti součástí politiky potlačování českého školství. Zameškané hodiny se již nikdy nemohly nahradit, a tak docházelo ke snižování úrovně vědomostí žáků, což Němcům plně vyhovovalo. Aby to nebudilo pozornost, nebyl termín volna nikdy vyhlášen na celou dobu najednou, ale postupně byl zvláštním nařízením ministerstva školství prodlužován po deseti až čtrnácti dnech.

Únor

Ve Vyškově se začali aktivizovat kolaboranti z organizace Vlajka. Zdálo se jim, že vedení města málo aktivně pracuje pro nacistický nový pořádek. Tak se ve druhé polovině února objevil v časopisu Vlajka demagogický článek nazvaný „Volání z Hané - Židé a pan starosta u jednoho piva“. Hlavním terčem článku se stal starosta JUDr. Hon. Byl hrubě napadán, zasypán urážkami a vyhrůžkami a nakonec veřejně vyzván, aby odstoupil z funkce.

Současně byl napaden a ostře kritizován na schůzi okresním vedoucím Národního souručenství Havelkou, který mu vytýkal, že funkci starosty nevykonává podle soudobých potřeb.

Dne 23. února bylo oznámeno zahájení soupisu všech zemědělských hospodářství, pozemků, staveb a ploch ústředním statistickým úřadem. Němci potřebovali získat přesný přehled a podklady pro připravenou germanizaci tohoto prostoru a konfiskaci české půdy.

Březen

Prvního března se JUDr. Hon písemně vzdává funkce starosty. Je to reakce na napadení ve Vlajce. Obecní rada však nesouhlasí a po rozmluvě s ní JUDr. Hon rezignaci odvolává. Zůstává dále ve funkci, ale od 1. dubna ji vlastně vykonává jen symbolicky, protože všechny úřední záležitosti řeší jeho náměstek.

22. března oznamují Vyškovské noviny, že státní prezident Emil Hácha jmenoval zemským viceprezidentem na Moravě dr. Karla Schwabeho. Byl to jeden z nejfanatičtějších moravských nacistů, který sehrál v Brně rozhodující úlohu v přípravě na okupaci 15. března 1939. O jeho vztahu k Čechům svědčí jeho výrok při představování se v nové funkci. Tehdy na otázku o další perspektivě odpověděl doslova, že „pokud jde o problém českého národa, je tendence u německých vedoucích kruhů definována opatřením asi sedmi milionů rakví“ - což byl zhruba celkový počet českých obyvatel protektorátu. To vše naznačovalo další zostřování represí a germanizačního tlaku.

Koncem března následují další zásahy proti židům. Všechny židovské obchody jsou likvidovány. V průběhu března byly ve Vyškově také vyměněny všechny staré nárožní tabule ulic a nahrazeny německo-českými.

JUDr. Hon podává u krajského trestního soudu v Praze na pisatele článku ve Vlajce žalobu pro urážku na cti.

Duben

Německá válečná mašinérie se znovu rozjela. Začíná válka na západě. Dne 9. dubna je okupováno Dánsko a zahájeno vylodění v Norsku.

Začátkem dubna je zveřejněno rozhodnutí prezidenta Háchy začlenit do Národního souručenství i ženy. Současně bylo oznámeno zřízení vyškovského výboru pro provedení náboru.

10. dubna je zveřejněna v Okresním věstníku zpráva, že Richard Podaný a František Chládek byli zbaveni členství v okresním zastupitelstvu. Je to paradox, protože Podaný byl již od března 1939 vězněn na Špilberku a komunisté zbaveni mandátů již po zákazu KSČ. Současně se oznamuje, že na své funkce v okresním zastupitelstvu rezignují prof. Karel Měřínský, Ladislav Zabloudil, Jan Vojtek, Jiří Alexandr a František Chalupa. Bylo to vyjádření tichého nesouhlasu se zaměřením práce okresního zastupitelstva.

19. dubna Ministerstvo obchodu v dohodě s ministerstvem vnitra ukládá okresním úřadům provést u českého obyvatelstva dobrovolnou sbírku kovů jako dar k narozeninám „vůdce“.

23. dubna je ve Vyškově nařízen odvod koní pro wehrmacht. Zavádí se také povinný sběr odpadového papíru.

24. dubna je zveřejněno nařízení o vyloučení židů z veřejného života.

Květen

Válka na západě se stále rozšiřuje; 10. května je zahájen německý útok proti Holandsku, Belgii, Lucembursku a Francii. Je to pro ni těžká odplata za Mnichov.

11. května je výnosem oberlandrata v Kroměříži doplněno okresní zastupitelstvo ve Vyškově. Za nové členy tohoto orgánu jsou určeni Arnold Essler, ředitel německé školy v Lysovicích a Jan Drábek, hospodářský správce ve Vyškově. Oba zarytí nacisté zde mají posílit německý vliv. 20. května projížděli Němci z ostrůvku v uniformách SA a SS Vyškovem na nákladních autech, zpívali nacistické písně a vyvolávali bojová hesla. Snad to mělo být vyjádření radosti nad úspěšným postupem nacistických vojsk na západě. Zrána 21. května pak zřejmě posíleni alkoholem strhli sochu T. G. Masaryka, památník Miroslava Tyrše a Františka Palackého. Organizátorem akce byl Filip Singer, rolník a speditér z Hlubočan, fanatický nacista, se svými syny.

Na 26. května je od osmi do třinácti hodin ohlášena sbírka na Německý červený kříž. Sbírat budou určené osoby na ulicích do přenosných pokladniček. Je to první taková akce ve Vyškově, která se bude ještě mnohokrát opakovat. Kdo může, tak se ve stanovenou dobu pobytu na ulicích vyhne.

Červen

Neslavný konec Francie. Obsazení Paříže Němci 14. června a za osm dní podepsání kapitulačních podmínek. To nikdo nečekal. Jsou Němci opravdu neporazitelní? Tato otázka se rodila v hlavách mnohých vyškovských obyvatel, když ve dnech 25. června až 1. července denně od 12.00 do 12.15 slyšeli vyzvánění všech zvonů na „oslavu vítězného ukončení války na západě“, které bylo nařízeno v celém protektorátu. Němci triumfují a je to poznat i na jejich chování.

JUDr. Hon se dočkal satisfakce. Vyškovské noviny otiskují 28. června omluvu i plné zadostiučinění redakce Vlajky, protože prý článek byl napsán na podkladě nesprávných informací. K tomuto kroku však byla redakce donucena rozhodnutím krajského soudu v Praze, kde JUDr. Hon podal žalobu a proces vyhrál.

V důsledku reorganizace německé správy byly město a okres Vyškov podřízeny brněnskému oberlandratu.

Červenec

Němci připravují reorganizaci správy ve Vyškově. Mají s městem zcela určité záměry. Má totiž být centrem německého osídlení, jež bude navazovat od vesnic německého jazykového ostrůvku k prostoru, který bude vysídlen kolem německého vojenského cvičiště a střelnice a který bude postupně kolonizován německými osadníky. Jednotlivé navazující prostory mají vytvořit souvislé německé kolonizační pásmo napříč celou Moravou.

Nacisté si byli vědomi, že dosavadní česká správa s JUDr. Honem v čele plní své úkoly s malým nadšením pro německé snahy. Protože se již cítili pány Evropy, chtěli realizaci svých germanizačních plánů urychlit. K tomu museli být na vedoucích místech vybraní nacisté a reorganizován správní aparát.

Věstník z 31. července uvádí nařízení říšského protektora o povinnosti všech osob starších patnácti let mít vystaven občanský průkaz.

Srpen

Pro Vyškov rozhodující měsíc roku. Na jeho začátku byl jmenován vládním komisařem ve Vyškově sudetský Němec Karl Mazal, který pak v dalším vývoji města sehrál neblahou roli.

Mazal se narodil 24. ledna 1904 v Uničově ve smíšeném manželství. Jeho otec, vězeňský dozorce, původem Čech z Dědic, se tam uchytil koncem sedmdesátých let minulého století, vzal si za manželku Němku a žili stále v německém prostředí. Syn byl po matce veden jako Němec. Za první republiky se stal členem Henleinovy Sudetendeutsche Partei. Vychodil tři ročníky právnické fakulty a dva semestry obchodní akademie, ale žádnou ze škol nedokončil. Od roku 1939 až do roku 1940 byl zaměstnán jako tajemník obecního úřadu městečka Odry u Nového Jičína, kde žili většinou Němci. Po Mnichovu, po záboru tohoto území nacistickými vojsky se stal členem NSDAP.

Ve svých 36 letech se objevuje ve Vyškově jako německý vládní komisař. Přichází s hlavou vztyčenou, sebevědomý, ale s ošoupanými kalhotami a proděravěnými lokty. Jak ho později charakterizovali, byl v osobním styku hrubý, neomalený a vůči Čechům sprostý. Jeho pánovitost a nadutost neznaly mezí.

Později se ukázalo, že si také podal žádost o vstup do SS, ale zřejmě vzhledem k svému původu nebyl přijat. V jeho dokladech bylo uvedeno, že je přispívajícím členem SS, a měl tudíž právo při slavnostních příležitostech nosit černou uniformu SS. Většinou však nosil hnědou uniformu funkcionářů NSDAP, protože současně s jmenováním vládním komisařem byl určen jako „Propagandaleiter der NSDAP“ (propagační vedoucí NSDAP) ve Vyškově.

Na jeho činnosti je možno ukázat obecnou charakteristiku německého vládního komisaře. Je pravděpodobné, že tímto chováním a vystupováním chtěl zakrýt svůj smíšený původ a tvrdými opatřeními dokázat svoje pevné nacistické postoje. O tom svědčí i skutečnost, že po atentátu na Heydricha v roce 1942 si nechal změnit jméno na německé Matzal, ačkoliv předtím se psal Mazal.

Před nástupem do funkce byl podrobně informován o germanizačních opatřeních, která se ve vyškovském prostoru chystají, a také znal názory nacistického vedení na postavení českého obyvatelstva, které byly jasně vyjádřeny v brožuře, vydané v té době rasově politickým úřadem NSDAP. Podávala informativní přehled o národnostní politice vůči cizím národům. O Češích se tu psalo: „Na Čechy je třeba pohlížet z rasového hlediska stejným způsobem jako na Poláky; převažují u nich ostické rysy, a proto je nelze poněmčit jako celek, i když pro poněmčení přichází v úvahu větší část Čechů než Poláků. V osobním styku se německý voják řídí podle týchž principů, jež jsou platné pro ostatní slovanské národy. Z národně politického hlediska je Čech pro Němce právě takovým nepřítelem, jako je Polák. Má-li Čech v dané chvíli poněkud odlišné postavení než Polák, je to pouze dočasný důsledek okolností, za kterých došlo k rozbití Československa.“ /6/

S těmito předpoklady přicházel Matzal do Vyškova. A tak se dne 9. srpna konalo na vyškovské radnici jeho slavnostní uvedení do funkce. Radniční síň byla slavnostně vyzdobena a zcela zaplněna. Byli zde přítomni všichni zaměstnanci městského úřadu, zástupci německé branné moci, starostové obcí německého jazykového ostrůvku, vedoucí Okresního úřadu ve Vyškově dr. Feike a konečně i sám brněnský oberlandrat Hoffman, který Matzala uváděl do funkce. Do jeho rukou také složil Matzal slib, že bude důsledně prosazovat úkoly nacionálně-socialistické politiky. Sám v nástupním projevu prohlásil, že „Vyškov byl a bude německý“.

Přitom v době jeho nástupu měl Vyškov podle úředních pramenů 8 340 obyvatel, z nichž bylo 7 800 Čechů a 540 Němců.

Podle hesla o novém koštěti začal Matzal zostra. Především nařídil, že všichni zaměstnanci radnice budou zdravit zdviženou pravicí a do tří měsíců musí zvládnout němčinu. Kdo nebude umět německy, bude propuštěn. Kdo zvládne slabě, bude mu snížen plat o deset a více procent.

K tomu ihned zavedl kurzy němčiny, které si museli zaměstnanci sami platit. Konečně určil, že na radnici se bude úřadovat jen německy a zaměstnanci, byt' Češi, musí mezi sebou v úřední době mluvit německy. Po několika dnech však musel uznat, že je to absurdnost, a své rozhodnutí změnil. Tak se tedy ve styku s Němci úřadovalo německy a s Čechy česky. Avšak písemný styk se všemi úřady a institucemi byl veden jen německy.

Pak přikročil k prověrce zaměstnanců. Všichni postupně museli předložit árijské doklady - tzv. Ahnenpas s rodokmenem, potvrzujícím, že od roku 1850 nebyl nikdo z příbuzenstva žid. U koho pak byl zjištěn německý předek, toho Matzal nutil, aby se přihlásil k Němcům. Přesvědčoval i ostatní úředníky, aby se dali zapsat k německé národnosti, a sliboval jim, že si tím hodně materiálně polepší a mohou získat i vyšší místo. Nenašel se však nikdo, kdo by se takto zaprodal.

Oblíbeným Matzalovým výrokem bylo: „Ich lasse sie einsperren“ (Nechám vás zavřít). Používal jej při každé příležitosti, kdy se mu zdálo, že pracovníci neplní úkoly podle jeho představ.

Vedoucím funkcionářům jednotlivých úseků pak vysvětlil své záměry na vybudování „německého Vyškova“.

V krátké době hodlal zahájit stavbu „domu NSDAP“, reprezentačního střediska Němců ve Vyškově, kolem kterého pak měla být vybudována úplně nová německá čtvrt'. Ve Vyškově měly být soustředěny německé školy, knihovna, kino a další kulturní zařízení. Součástí tohoto plánu bylo i přihlášení Vyškova do sdružení německých měst, které mělo za následek zatížení městské pokladny platbou 100.000 K členských příspěvků ročně.

Jeho nejbližším pomocníkem a „šedou eminencí“ se stal Johann Drabek - ortsgruppenleiter NSDAP (místní skupinový vedoucí NSDAP) ve Vyškově, který dobře znal poměry i lidi, protože již několik let před okupací pracoval ve Vyškově jako adjunkt v cukrovaru a později jako správce Mikulíkova dvora. Tato dvojice ruku v ruce připravovala všechna opatření, která se ve Vyškově realizovala. Jeho oblíbeným výrokem bylo: „Kdo se postaví proti nám, toho vymažeme!“ (...den werden wir ausradieren!).

Záři

5. září byl vydán výnos protektora Neuratha o vystěhování obyvatelstva ze severovýchodní části Vyškovska a přilehlých okresů. Jako důvod se uváděla nutnost rozšíření německého vojenského cvičiště. Dnes již víme, že to byla součást plánu germanizace Čech a Moravy, který jako přísné tajný předložili v září 1940 Neurath a Frank ke schválení Hitlerovi.

3. září vydává Matzal vyhlášku zakazující židům ve Vyškově vstup do veřejných sadů a veřejných místností. Je to jeho vlastní iniciativa, protože v té době to ještě nebylo nařízeno celoprotektorátní vyhláškou.

20. září nařizuje Matzal po obhlídce města, aby všechny firmy, obchody, živnosti a dílny, i česky protokolované, byly označeny dvojjazyčnými německo-českými nápisy.

Ke konci měsíce Matzal zakládá společnost pro stavbu „německého domu“ a stává se sám jejím předsedou. Zahajuje také jednání s Ing. Schuriem z Brna, aby zpracoval regulační zástavbový plán města Vyškova, kde by byly všechny úkoly zachyceny. Protože známe výsledek a můžeme předběhnout, víme, že Schurius žádným inženýrem nebyl, ale nechal si  jen tak říkat. Plán, který zpracoval, stál město mnoho peněz. Ukázalo se však, že to nebyl nový plán, ale plán starý, jen částečně přepracovaný, který nechal zhotovit ještě JUDr. Hon. Tam, kde chtěl Matzal stavět „německý dům“, byla plánována česká škola. a postupně také zástavba. Ale „Schuriův“ plán byl přijat a podle něho se mělo postupovat.

30. září byl jmenován do funkce okresního hejtmana, která nebyla obsazena od odchodu JUDr. Přikryla, Němec JUDr. Johann Bergmann. rada politické správy.

Říjen

Dne 5. října je Bergmann slavnostně uveden do funkce okresního hejtman ve Vyškově. Přítomen je kromě ostatních slavnostních hostí také okresní vedoucí NSDAP dipl. Ing. Folta a brněnský oberlandrat Hoffmann, který uvedení provedl. Ten mimo jiné prohlásil, že „obsazení vedoucích míst ve Vyškově německými úředníky je podmíněno dobovými okolnostmi a potřebami tohoto prostoru“.

Dnes je nám jasné, co Hoffman myslel dobovými okolnostmi a potřebami. K uskutečnění germanizace bylo třeba, aby všechna vedoucí místa byla obsazena nacisty. To bylo nyní ve Vyškově splněno a mohlo se začít s konkrétní realizací poněmčovacích plánů.

11. října vydává Matzal vyhlášku, ve které upozorňuje na přísné dodržování zatemňovacích opatření, protože prý se nedostatečně plní opatření nařízená již 1. září 1939.

Na základě Matzalova nařízení byla veřejná odborná škola pro ženská povolání vystěhována, aby bylo získáno místo pro německé školy. V žákovském domově byl zřízen Bund-Deutscher-Osten Heim (Domov Svazu východních Němců) a byla zde ubytován Hitlerjugend (Hitlerova mládež).

Listopad

Dne 6. listopadu se konala první schůze okresního zastupitelstva a okresního výboru,  řízená novým okresním hejtmanem Bergmannem, který přítomné seznámil s nadcházejícími úkoly. Současně byly tyto orgány doplněny novými lidmi, většinou Němci z ostrůvku.

Ke konci měsíce byly povalené sochy likvidovány. Masarykova socha byla umístěna v depozitáři muzea. Ostatní dvě, Tyršova a Palackého, byly za dozoru Matzala a Bergmanna rozdrceny na štěrk.

Prosinec

Začalo se s vyvlastňováním pozemků pro stavbu „domu NSDAP“ a německé čtvrti. Okresní věstník přináší 20. prosince nařízení zákazu prodeje a pronájmu nemovitostí v obcích připadajících v úvahu pro rozšíření německého vojenského cvičiště. Pokračuje intenzivní příprava na stěhování prvních obcí. Celkem má být vystěhováno 33 obcí, a to do června 1942.

Celkovou náladu Němců ilustruje citát z Hitlerovy řeči, uveřejněný v Okresním věstníku pod titulkem Der Führer sprach (Vůdce pravil):

„Avšak jedno musí svět vzíti na vědomí. Nebude porážky Německa, ani vojenské, ani co do času, ani hospodářské. Nechť se stane cokoliv, Německo vyjde z tohoto boje vítězně.“ To mnoho naděje českým lidem nepřinášelo. Ale věřilo se ještě na Sovětský svaz.

Rok 1941

Nacisté na vrcholu moci

Leden

Uhelné prázdniny. Vyučování na českých školách zahájeno až 20. ledna.

23. ledna zemřel zemský prezident na Moravě JUDr. Jaroslav Caha. Nešťastnou náhodou se dotkl vlhkou rukou špatně izolované elektrické lampy.

Koncem měsíce byla ve Vyškově zřízena německá mateřská školka. Pro sedm německých dětí byla židovské rodině zabrána celá vila (Altova vila). Ke konci ledna také nacisté zveřejňují nařízení o stěhování obcí Hamilton u Vyškova, Lhoty, Rychtářova, Pařezovic a Opatovic.

Únor

Dne 7. února byla pro všechny obyvatele protektorátu ve věku od osmnácti do padesáti let stanovena pracovní povinnost. Německá vojska se 11. února vylodila v Tripolisu.

Vzhledem k tuhé zimě a množství napadaného sněhu nařídil Matzal pracovní pohotovost. Z každého domu bylo povinností určit jednoho člověka k odklízení sněhu.

Obchodníci Havlín, Metelka, Zídek a Kania byli gestapem zatčeni údajně pro černý obchod. Ke Kaniovi byl pak dosazen Ryšánek z Pozořic jako treuhänder a do Greplova obchodu manželka vedoucího pracovního úřadu Pospischilova. /7/

Březen

2. března vstupují německá vojska do Bulharska. Na Matzalův rozkaz byla dána tělocvična reálného gymnázia k dispozici pro účely NSDAP ve Vyškově.

Byla také zřízena a otevřena velká německá knihovna. Budova okresní péče o mládež byla zabrána pro Arbeitsamt (pracovní úřad), jehož vedoucím byl nacista Franz Pospischil.

Duben

4. dubna oznámena reorganizace Národního souručenství ve Vyškově. 6. dubna zahájen německý útok na Jugoslávii a Řecko. 12. dubna nařízením říšského protektora je úředně zastavena činnost České obce sokolské a její jmění zajištěno.

Nádražní restaurace byla přidělena Němci Tobiasovi, který přišel do Vyškova s dr. Feikem, pozdějším okresním hejtmanem. Tím bylo obsazeno další důležité místo Němcem. Na nádraží se schází mnoho lidí, a proto bylo nutno zabezpečit přehled a získávání zpráv o situaci. Tomu Tobias, který spolupracoval s gestapem, plně vyhovoval.

9. dubna byla výnosem ministerstva vnitra zřízena ve Vyškově „Přesídlovací komise“ s rozsáhlými pravomocemi, která měla řídit stěhování českého obyvatelstva z určených vesnic. Komise byla umístěna ve vyškovském zámku.

V polovině dubna opět ukázal Matzal svou moc. Bez ohledu na to, že takové opatření nebylo nařízeno nebo schváleno vyššími místy, rozhodl, že všichni čeští obyvatelé Vyškova musí odevzdat své radiopřijímače. Tím chtěl spolehlivě zabezpečit nařízení o zákazu poslechu cizího rozhlasu. Aparáty byly odebrány a uloženy na radnici až do roku 1942.

29. dubna vydává Matzal další svérázné nařízení, které kromě Vyškova nikde v  protektorátu neexistovalo. Nařizuje všem Čechům, že „jakmile potkají německého důstojníka nebo vojáka, musí mu udělat místo a řádně pozdravit“. Toto opatření, zavánějící švejkovinou, bylo zřejmě nepříznivě přijato, protože po osmi dnech bylo odvoláno.

Květen

Začátkem května vznikla v Dědicích panika, že se má obec rovněž stěhovat. Množily se dotazy na přesídlovací kancelář a ta pověsti vyvrátila.

Ve Vyškovských novinách zveřejňuje Matzal své představy o výstavbě města podle nového zástavbového plánu.

9. května zasedal za předsednictví okresního hejtmana Bergmanna okresní výbor. Projednával průběh stěhování českého obyvatelstva z určených obcí. Bylo schváleno povolení 245 rodinám nastěhovat se do obcí v jižní části Vyškovska a okolí Slavkova.

V polovině května byla zahájena stavba „německého domu“, který byl oficiálně nazván „Deutscher Hof“ (Německý dvůr). Bylo to za Radionkou (bývalá lisovna umělých hmot).

29. května bylo oznámeno jmenování nového zemského prezidenta na Moravě. Místo zemřelého dr. Cahy byl Háchou jmenován dr. Jaroslav Mezník, bývalý guvernér Podkarpatské Rusi.

30. května byly zveřejněny změny ve vedení Národního souručenství. Do jeho čela byl místo dosavadního J. Nebeského jmenován rytíř Jan Fousek, představitel Českého svazu pro spolupráci s Němci, což napovídalo, že bude prosazovat otevřeně pronacistickou linii.

Červen

Nařízením okresního hejtmana z 20. června je všem židům zakázáno měnit bydliště a vzdalovat se i krátkodobě z obvodu okresu bez vědomí úřadů.

22. června překvapivé napadení Sovětského svazu - zahájení německo-sovětské války. Fakt, že SSSR bojuje proti fašismu, znamenal mohutné povzbuzení nadějí všech občanů Vyškova, že fašismus bude poražen.

22. června, v den napadení SSSR nacistickými vojsky vypukla v gymnáziu aféra, která mohla mít nedozírné následky. Co se stalo? Na základě anonymního udání, že se v knihovně gymnázia přechovávají portréty prezidenta Beneše a snad i Churchilla a Stalina, bylo brněnským gestapem zahájeno vyšetřování. Situaci pomohli vyřešit vyškovští čeští četníci, kteří poradili vedení školy, aby vyhotovilo protokoly o zničení obrazů s falešným dřívějším datem a tím pátrání gestapa skončilo neúspěchem. Krátce nato vydalo ministerstvo školství a lidové osvěty nařízení o postupném rušení středních škol, ve kterém bylo zařazeno i vyškovské gymnázium. Tak začalo živoření gymnázia, několikeré stěhování a postupná likvidace.

26. června zvláštní nařízení oznamuje zavedení pracovních knížek jako jednotného dokladu o plnění pracovní povinnosti pro všechny občany protektorátu.

27. června vyhlášena sbírka na Německý červený kříž. Vzhledem k malým úspěchům dosavadních sbírek upozorňuje Matzal, že tentokrát bude navštívena každá domácnost. Na radnici se nechal slyšet, že na výsledku sbírky bude záviset jeho vztah k občanům města.

Červenec

Denně jsou v rozhlase vydávány zvláštní zprávy vrchního velitelství branné moci a fanfáry vytrubují na počest úspěšného východního tažení.

Matzal vyjednává několikrát s bývalým starostou JUDr. Honem o převzetí sokolského kina pro NSDAP. Hon nesouhlasí, protože i když byla činnost Sokola zastavena, sokolský majetek nebyl zabaven. Nakonec dochází k jednání i na oberlandratu v Brně, ale opět bezvýsledně. Zatím byl německý nátlak odražen.

Ministerstvo vnitra nařizuje vyřazení knih ruských autorů z veřejných knihoven a vydává zákaz předvádění literárních a jiných ruských uměleckých děl na veřejnosti.

11. července je zveřejněn rozsudek zvláštního soudu v Brně, který pro pokoutní obchod s veřejnými listinami (myšleny zde potravinové lístky) odsoudil 24 osob z Vyškovska a několik přímo z Vyškova k různým výměrům trestů na svobodě.

Matzal obdržel v poště anonymní list, který jej upozorňoval, že ve Vyškově existuje protifašistická ilegální organizace. Dopis předává gestapu, které okamžitě zahajuje pátrání.

Koncem měsíce další problémy, tentokrát se sbírkou barevných kovů. První, nařízena v době od 10. do 24. června, neměla úspěch, a proto byla prodloužena do 8. srpna. Ale ani tentokrát se vcelku nic nenasbíralo. Proto nařízeno její opakování ve dnech 25. až 30. července. Matzal uložil, aby se žáci gymnázia a odborných škol shromáždili 28. července u městského úřadu k provedení sběru. Další neúspěch. Konečně nařizuje provést sbírku 30. července od 9:00 do 16:00 hodin návštěvou každé domácnosti ve Vyškově. V té době musel být někdo z domácnosti přítomen a předat všechny předměty z barevných kovů, které je možno v domácnosti postrádat, nebo jsou nahraditelné předměty z jiného materiálu, nejen předměty zbytečné, rozbité a na zahození. Konečně byl spokojen.

Srpen

1. srpna vydáno nařízení, že všichni obyvatelé Vyškova se musí znovu policejně přihlásit k pobytu. Němci chtějí mít přesnou evidenci a přehled o každém jednotlivci. Ta souvisí zřejmě s vysazováním a činností parašutistů ze zahraničí.

Matzal se energicky pouští do řešení bytové otázky. Vyhradil si sám rozhodování o bytech, které měly být přednostně zabezpečovány pro Němce. Praxe vypadala tak, že 75  bytů bylo přidělováno Němcům a zbytek, hlavně byty, které Němci nechtěli, se dostal Čechům. Protože přibývalo německých vojáků, vydal Matzal vyhlášku, že se byty zabírají ve prospěch wehrmachtu a luftwaffe. Ti se dožadovali bytů hrubým a urážlivým způsobem.

Pokud jim nebyl přidělen okamžitě, začali třískat na stůl a řvali, že Vyškov je německý a české svině patří vyházet ven! Přikročilo se ke konfiskaci židovských bytů a pak k vyvlastnění nemovitostí českých vlastníků. Tak byla ve Vyškově zabrána řada domů. Výměrem Bodenamtu (Pozemkového úřadu) byly kupř. vyvlastněny nemovitosti Marie Novákové, Marie Hőfrové v Dědicích č. 366 a převedeny na německou říši, ale i řada dalších. Pokračovalo se i v dalších letech. Tak byly vyvlastněny obytné domy Antonína Minaříka, Jana Sponara st., Miloše Kupčíka, pplk. Fr. Ellingera, Jana Podhorského, Osvalda Peprly a dalších. V Dědicích byl Němci „vykoupen“ výnosný mlýn Anežky Tomáškové a jiné objekty.

Září

Od 8. do 18. září byly na pracovním úřadě ve Vyškově vydávány všem občanům pracovní knížky. Byly průkazem, že jmenovaní plní nařízenou pracovní povinnost, a každá změna zaměstnání a zaměstnavatele tam musela být potvrzena.

Dnem 1. září bylo všem židům nařízeno nosit na oděvu předepsanou žlutou Davidovu hvězdu jako veřejné označení židovské příslušnosti.

V průběhu měsíce vyvrcholila další Matzalova aféra. Tentokrát se jednalo o Městskou spořitelnu. V roce 1940, ještě před příchodem Matzala do Vyškova, zakoupila spořitelna na náměstí budovu staré sladovny a zahájila její přestavbu na moderní čtyřpatrový dům, který měl sloužit pro obchodní místnosti a kanceláře. V době, kdy Matzal nastoupil funkci, byla již zahájena stavba třetího patra. Zanedlouho Matzal rozhodl, aby práce byla zastavena. Zdůvodňoval to tvrzením, že prý to narušuje vzhled města a jeho německý sloh a ráz a on nestrpí, aby naproti radnici byla postavena stavba v západnickém slohu s komunistickými okny. Několikrát bylo o této otázce jednáno s vedením spořitelny, které se však obhajovalo, že byla úředně povolena, je prováděna podle schváleného projektu, a trvala na dokončení stavby podle plánu. Matzal ale nakonec prosadil svou. Věc vyřešil výnos oberlandratu Brno, který nařídil stržení již postaveného třetího patra a úpravu projektu tak, aby stavba byla dvoupatrová a zapadala do bloku okolních domů. V té době koloval o městě vtip: „Víš, jak se staví ve Vyškově dvoupatrový dům? - No postaví se třípatrový a pak se jedno patro zboří.“

V sobotu 27. září je jmenován R. Heydrich zastupujícím říšským protektorem v Čechách a na Moravě. Ihned po příjezdu do Prahy nechává zatknout předsedu protektorátní vlády generála Eliáše a ministra dopravy dr. Havelku. Příštího dne, 28. září, vyhlašuje stanné právo a začínají působit stanné soudy. Mezi prvními odsouzenými k trestu smrti a popravenými ihned 28. září jsou dva komunisté z Vyškovska, Rudolf Pospíšil z Drnovic a Alois Trnečka z Rousínovce. Je zahájena nová etapa teroru proti českému lidu.

Vyhláškou je stanovena policejní hodina na 22:00 hodin. Po této době zákaz vycházení, shromažďování, provozu hostinců, biografů, divadel a veřejné dopravy. Všude obchází smrt.

Říjen

Dne 8. října začíná akce Sokol - zatčení význačných sokolských funkcionářů. Do Vyškova přijíždí zatýkací komando gestapa a bere do vazby JUDr. Jana Hona, bývalého starostu, Ladislava Lacinu, Leopolda Marka, prof. Karla Měřínského, Františka Pištěláka, Jaromíra Tomandla, LadisIava Bystřického. Všichni byli odvezeni do Kounicových kolejí; tu jsou vězněni a vyslýcháni a později převezeni do koncentračního tábora Osvětim, kde většina z nich zahynula. V celém protektorátu bylo zatčeno kolem 1 500 sokolských funkcionářů.

Výnosem zastupujícího říšského protektora je dnem 12. října Česká obec sokolská rozpuštěna a její majetek zabaven ve prospěch říše. Jako důvod je uvedeno, že „Sokol se stal semeništěm odporu proti Velkoněmecké říši“.

Konečně přišel Matzalův čas. Co nemohl dosáhnout dohodou, nyní z moci úřední zabavuje. Zabírá sokolské kino ve Vyškově, které přejmenovává na kino Viktoria, a stává se jeho treuhändrem, z čehož mu plyne i finanční odměna. Kino je sice určeno i pro české návštěvníky, ale jsou v něm hrány většinou německé filmy a také „parteifilmy“ - jen pro členy NSDAP. Matzal je také jmenován kinoleiterem (vedoucím kin) v celém Vyškově. Chtěl zabrat i Lidové kino a kino v Dědicích, avšak vzhledem k počtu Čechů bylo rozhodnuto, že zůstanou pro české obyvatelstvo. Písemně však žádal německou ústřední rozdělovnu, aby pro Vyškov byly posílány týdeníky určené pro ryze německá města.

Byla také zahájena jednání, aby se s Vyškovem spojily přiléhající obce Dědice, Křečkovice, Nosálovice a Brňany. Tím Matzal sledoval germanizační záměry. Obce měly českou správu a českou jednací řeč. Spojením by se staly německými, protože Vyškov byl počítán jako německé město s německou správou. Proto se obce spojení bránily.

Známá červená vyhláška oznamuje zprávu o popravě osmi komunistů z Rousínovska, kteří 17. října byli stanným soudem v Brně odsouzeni k trestu smrti. Další oběti nacistického teroru. V odůvodnění se píše, že „byli důležitými funkcionáři komunistické teroristické skupiny, jež si vytkla za úkol provádět v určité chvíli sabotážní činy, zejména proti železničním objektům“. Odbojová činnost však pokračovala dále.

Do konce října byly podle plánu vystěhovány další čtyři obce severozápadně od Vyškova a mnoho dalších se má ještě stěhovat.

Listopad

Počátkem listopadu zasílá gestapo do Vyškova požadavek na vyjádření vládního komisaře k případu JUDr. Hona, zejména zda má být propuštěn, nebo dále až do konce války vězněn. Matzal po poradě s Drabkem zasílají písemné prohlášení, že vzhledem k postojům českého obyvatelstva není žádoucí, aby se JUDr. Hon do Vyškova vrátil. Tím je jeho osud zpečetěn. Na jeho průvodních papírech se objevuje značka RU (Rückkehr unerwünscht - návrat nežádoucí) a již 17. listopadu je mezi prvními odeslán do koncentračního tábora Osvětim, kde 8. dubna 1942 umírá. Při procesu po válce se Matzal hájil tím, že také vedoucí Vlajky Táborek se vyjádřil k Honovi, že se nemá vrátit.

Výnosem z 8. listopadu rozpouští ministerstvo vnitra okresní zastupitelstvo ve Vyškově jako „typický produkt zašlé demokraticko-liberální doby“, jak se uvádí ve zdůvodnění. Ruší se tedy i poslední zástěrka určitého demokratismu v rozhodování okresních orgánů. Nyní je vše soustředěno v rukou okresního hejtmana, protože jak se praví ve výnosu, ten je „pověřen výkonem pravomocí okresního zastupitelstva i finanční komise“.

Stejného dne vychází také výnos o sloučení Dědic s Vyškovem. Ostatní obce sloučení odmítly. Další výnos nařizuje sloučení První kontribučenské spořitelny ve Vyškově a Městské spořitelny v jednu Okresní spořitelnu. Matzal, který již od nástupu o toto sloučení usiloval, se dočkal. Samozřejmě se stává vedoucím dozorčí rady a tím získává možnost ovlivňovat finanční operace.

Také oberlandrat přispívá svým nařízením. Ukládá, že ve všech hostincích musí být zabezpečen přenos zpráv německého a protektorátního rozhlasu. To je ve Vyškově jediný zdroj zpráv, protože občané museli radiopřijímače odevzdat, takže nemohou poslouchat ani protektorátní rozhlas. Později je ve všech hostincích ještě umístěn nápis: Nicht politisieren! (Nehovořte o politice!)

Vyhláška zemského prezidenta, na které je poprvé podepsán jako zemský viceprezident dr. Schwabe, zveřejňuje zákaz vstupu židů do knihoven, muzeí, sbírek a podobných kulturních institucí. Izolace židů postupně pokračuje.

Ministerstvo školství vyhláškou ze 17. listopadu vydává nařízení, kterým se zastavuje vyučování dějepisu a literatury na všech českých školách. Současně se ukládá ve všech školách rozšíření vyučování němčiny. Datum 17. listopadu je symbolické. Českým dětem má stačit, aby uměly číst, psát, počítat a aby věděly, že Čechy a Morava „byly a jsou německé země vždy patřící k říši“.

26. listopadu bylo vydáno vládní nařízení o odevzdávání bronzových zvonů na válečné účely. Na jeho základě pak byly v dubnu a květnu 1942 odevzdány zvony z Vyškova i obci vyškovského okresu.

28. listopadu dává vládní komisař Matzal na vědomi všem obyvatelům Vyškova opatření proti „židomilům“. Tak jsou nazváni ti, kteří se přes zákazy stýkají se svými židovskými spoluobyvateli. Je jim vyhrožováno vzetím do ochranné vazby.

Po válce bylo nalezeno hlášení rady O. Koslowského z brněnského gestapa, který 14. listopadu 1941 hlásil do Prahy, že „po vypuknutí německo-sovětské války byly zjištěny v okresech Vyškov a Vsetín komunistické teroristické skupiny. Ve Vyškově se zavčas podařilo vpašovat do této skupiny jednoho úředníka zdejší úřadovny, maskovaného jako funkcionáře ústředního vedení, a přimět okresního vedoucího k odložení sabotážních akcí na telefonních a telegrafních kabelech, na železničním zařízení a na obilních polích, připravených do nejmenších podrobností“.

Zda tu byla souvislost s anonymním dopisem, který Matzal předal gestapu, se nepodařilo zjistit. Hlášení ale ukazuje, jakých metod používalo gestapo k proniknutí do ilegálních skupin.

Prosinec

Před koncem roku radostné zprávy. Blesková válka nacistů na východní frontě zkrachovala. Nejen že se fašistům nepodařilo dobýt Moskvu, ale naopak Rudá armáda přešla do mohutného protiútoku. Den nato, 7. prosince 1941, po napadení základny amerického loďstva v Pearl Harbour japonským letectvem, vstupují USA do války proti Japonsku a Německu. Nyní již většina světa bojuje proti fašismu.

Matzal se zabydluje. Dne 7. prosince se stěhuje i s celou rodinou z Oder do Vyškova. Bydlení má komfortně zajištěno, protože si pro sebe zabral celou vilu po židovské rodině Pollakových ve Vrchlického ulici č. 2.

Výnosem ministerstva školství je nařízeno stažení všech školních učebnic a pomůcek pocházejících z první nebo druhé republiky. Již nestačí ani zaškrtaná závadná místa a provedená revize. Všechny připomínky na minulost musí zmizet.

Vyhláškou vydanou 24. prosince 1941 nařizuje zplnomocněnec branné moci u říšského protektora generál Toussaint zabavení všech lyží, které se nacházejí ve vlastnictví protektorátních občanů, pro účely říšské branné moci. Lyže musí být podle vyhlášky připraveny k odevzdání do 24 hodin. Vnucuje se otázka, zda je potřebují proto, aby mohli od Moskvy lépe utíkat.

Rok 1941 přinesl Němcům velké úspěchy. Pro české obyvatelstvo to byly neradostné chvíle, ale přesto věřilo, že se situace obrátí. Neúspěch Němců u Moskvy byl zábleskem naděje, že nový rok bude pro Čechy příznivější.

Rok 1942

Nejtěžší okupační rok

Leden

Neúspěch u Moskvy, kde německá vojska pod údery Rudé armády ustupují, budí naděje, že konečně nastává ve válce obrat.

Znovu velká zima, mrazy, sníh. Matzal ve Vyškově opět nařizuje pracovní nasazení občanů.

Přichází smutná zpráva, že 8. ledna byl v koncentračním táboře Osvětim umučen starosta vyškovského Sokola profesor Karel Měřínský, zatčený v akci „Sokol“ 8. října 1941. Oficiálně je jako příčina smrti udána srdeční slabost. /8/

Po vzoru Hitlera vyzývá Hácha obyvatele protektorátu k provedení sbírky teplého prádla kožichů a jiných potřeb pro německou armádu. Matzal nařizuje provést tuto sbírku ve Vyškově dne 12. ledna od osmi do patnácti hodin. Lidový vtip to hned komentoval: „Na co potřebují teplé prádlo, když je jim stejně horko, jak je Rusi ženou.“

Od 17. ledna platí nařízení o vyřazení literárních a hudebních děl anglo-amerických autorů z veřejných knihoven. Jiná kultura než německá neexistuje.

Dnem 19. ledna je provedena reorganizace protektorátní vlády. Po zatčeném generálu Eliášovi se stává předsedou vlády J. Krejčí a jako noví členové přibráni Němec dr. Bertsch, fašizující agrárník Hrubý a zrádce a kolaborant, nejnenáviděnější muž v protektorátu Emanuel Moravec, který získává křeslo ministra školství. O něco později pak přebírá i funkci ministra lidové osvěty, takže je dvojnásobným ministrem.

V provolání nové vlády se proklamuje spolupráce obyvatelstva ve prospěch říše a odmítá se činnost zahraniční emigrace. Nemá však žádný ohlas.

Heydrich ruší dnem 20. ledna výjimečný stav, vyhlášený po jeho nástupu 28. září 1941 Avšak teror, zatýkání a popravy pokračují. Nyní však již skrytě, bez veřejného vyhlašování, které se stejně minulo účinkem.

Z příkazu vlády protektorátu je nařízena sbírka gramofonových desek, gramofonů a tahacích harmonik pro vojáky na frontě. Ve Vyškově upřesněno provedení sbírky na 28. ledna 1942 od osmi do sedmnácti hodin v živnostenské škole. Zase vtipné poznámky - „nestačí jim, jak jim vyhrávají Rusi!“ U Němců je však vidět a cítit nervozitu, která dříve nebyla.

Další posilování německých pozic ve Vyškově pokračuje. Nacista Hubert Granzer byl jmenován ředitelem cukrovaru.

Únor

Školní uhelné prázdniny se zase protáhly. Vyučování začalo až dnem 6. února. Již příštího dne, 7. února, řečnil Moravec na shromáždění školních inspektorů, kde nastínil koncepci budování českého školství a výchovy žáků k „loajalitě k říši“.

Generál Plato, náčelník týlových služeb wehrmachtu v protektorátu, vydává výnos o zřizování pomocných vojenských nemocnic v českém prostoru. Matzal si tento výnos vzal jako záminku k zabrání budovy gymnázia pro vojenské účely.

Vyškovské noviny uveřejňují 20. února vyhlášku nařizující odevzdání všech provozuschopných akumulátorových baterií z motorových vozidel, která nemají povolení k jízdě. A těch bylo ve Vyškově u českých vlastníků většina. Současně je zveřejněn zákaz židům používat veřejných prádelen.

Výnosem ministerstva vnitra z 22. února 1942 je provedeno sloučení obcí Brňan, Křečkovic a Nosálovic s Vyškovem. Nesouhlas z minulého roku se ukázal neúčinný. Nyní je sloučení provedeno z úřední moci. Matzal své rozhodnutí o velkém německém Vyškovu prosadil. Ihned také přistupuje k vnějšímu poněmčování Vyškova novým přejmenováním ulic jmény význačných nacistů a válečných hrdinů.

Tak místo Švehlovy ulice byla nyní Horst Wessel Strasse, místo Jungmannovy Planette Gasse, náměstí Komenského bylo přejmenováno na Eichendorf Platz, objevila se také Hans Kudlich Gasse, Richthofen Strasse, Günther Prien Gasse atd. Největší rozruch však vzbudil název Planette Gasse - Planetova ulice. Planeta byl totiž rodák z Vyškova, který pak žil v Rakousku. Dne 25. července 1934 se jako fanatický nacista zúčastnil neúspěšného státního převratu, který zorganizovala pod patronací Berlína rakouská nacistická strana. Byl přímo ve skupině, která měla zatknout rakouského spolkového kancléře E. Dollfusse. Při nastalé přestřelce Planeta Dollfusse zastřelil a sám byl později popraven. A nyní vyškovská ulice nesla jméno tohoto sprostého vraha. Pro nacisty však byl hrdina.

Březen

5. března vydává okresní hejtman vyhlášku, kterou se zakazuje stát ve frontách před obchody. 14. března je umučen v Osvětimi další sokolský funkcionář z Vyškova, profesor Jaromír Tomandl, zatčený 9. října 1941. Také u něj je v úmrtním oznámení stanovena jako příčina smrti „srdeční slabost“.

Případ, který otřásl Vyškovem, se přihodil v neděli 15. března. Na tento den připadalo třetí výročí zřízení protektorátu a mělo se z příkazu ministra lidové osvěty Moravce oslavovat. Ve stejný den oslavovali Němci „Heldengedenktag“ (Den hrdinů). Táhli v průvodu s prapory přes město ke kasárnám a letišti a pak zpět. Když se vraceli na náměstí, lidé právě vycházeli z kostela. Aby nemuseli zdravit nacistické vlajky a symboly, utíkali zpět do Kostelní ulice. Některým SA-mani, kteří průvod doprovázeli; sráželi čepice a klobouky z hlav. Matzal, který stál u radnice a celé vystoupení pozoroval, se strašně rozčílil. Označil jednání českých obyvatel za nepřístojné a protistátní. Celý případ pak ihned hlásil do Brna oberlandratovi a na gestapo. Bylo rozhodnuto ostře zasáhnout.

Zakrátko, 21. března 1942, přijelo do Vyškova zatýkací komando brněnského gestapa a podle seznamu, který Matzal s Drábkem připravili, začali zatýkat. Celkem bylo k zatčení určeno dvacet osob: dr. Jar. Horňanský, Jiří Alexandr, Jan Sponar starší, Quido Riegl, František Šinogl, Stanislav Klimek, František Pávek, Jan Grepl, Jan Měřínský, František Pazderka, Karola Greplová, Ferdinand Héč, Antonín Sedlmajer, Alois Báňa, dr. Karel Procházka, Václav Sponar, Bedřich Kostelka, Jan Čičák, Leoš Justan a Vojtěch Celý.

Dvacátého, kterým byl učitel Celý z Dědic, se jim zatknout nepodařilo. Byl někým včas varován a utekl. Jediná zatčená žena, Karola Greplová, majitelka hotelu Grepl (dnes obchodní dům Kojál), se událostí 15. března nezúčastnila. Byla zatčena prý proto, že hotel nebyl při této „slavnostní příležitosti“ dostatečně vyzdoben. Později se však ukázalo, že skutečná příčina byla naprosto jiná.

Jednotlivé zatčené vodili a sváželi do radnice, kde je shromáždili a pak společně převezli do vězení v Kounicových kolejích v Brně.

Zprávy o zatýkání se rychle roznesly po celém městě a vzbudily velké obavy. Takový masový zásah v jednom místě nebyl zatím znám. Napjatě se očekávalo, co bude následovat. Ke konci měsíce, zřejmě jako reakce na události z 15. března, byla ve Vyškově zřízena městská kriminální policie.

31. března bylo vydáno nařízení zastupujícího říšského protektora Heydricha o zavedení nových osobních průkazů českých obyvatel, zvaných „Kennkarte“. Všem osobám ročníků 1917 - 1926 se ukládala povinnost do 31. května podat si na zvláštním formuláři žádost o vydání průkazu.

Dnes víme, že to bylo plnění Heydrichova plánu germanizace českého obyvatelstva a že pod zástěrkou vydávání průkazů se prováděl masový průzkum, aby nacisté zjistili, kdo je a kdo není schopen asimilace a poněmčení.

Duben

K posílení německého vlivu přibírá Matzal do všech institucí další Němce. Tak na radnici byl přijat k 1. dubna 1942 Karl Janoschek, nacista, který se brzy stal Matzalovým důvěrníkem. Byl ustanoven vedoucím „Kulturamtu“ (Úřadu pro kulturu) a z titulu této funkce pak pořádal různé pronacistické akce, na kterých byla pro všechny příslušníky městského úřadu povinná účast. Kdo se nedostavil, byl potrestán. Přitom financování této instituce bylo prováděno z peněz určených rozpočtem na české kulturní účely.

Z radnice byl propuštěn učitel Habel a na jeho místo přijat Němec Kottner, nepříjemný nadutý člověk, který při každé příležitosti vyhrožoval gestapem. Takové lidi Matzal kole sebe potřeboval.

Matzal také propustil vedoucího technického úředníka Františka Pištělku, který na radnici pracoval od roku 1935. Důvodem bylo nezvládnutí němčiny a nespokojenost Matzala s jeho „málo iniciativní“ prací. Protože mu Matzal několikrát vyhrožoval zavřením, skryl se Pištělka po propuštění v Čechách, kde přečkal až do konce války. Pak se vrátil zpět do Vyškova. Původní tabulky označení ulic, které byly na Matzalův rozkaz sňaty, uschoval a po osvobození a jeho návratu do Vyškova byly zase vráceny na svá místa.

Další smutnou zprávou, která otřásla městem, bylo sdělení, že 8. dubna 1942 v Osvětimi zahynul bývalý starosta JUDr. Jan Hon. Podle výpovědí spoluvězňů po válce byl zařazen v Osvětimi na nejtěžší blok a nejtěžší práce. Za neustálých nadávek a týrání dozorci SS přenášel s ostatními v třicetistupňových mrazech pytle s cementem na vzdálenost 500 m. Kdo klopýtl nebo upadl, byl bit, což se stalo několikrát i JUDr. Honovi. Když se při pádu pytel rozsypal, byl dotyčný vězeň ubit k smrti pro sabotáž. Hlad, celková slabost, vyčerpání, psychický šok a nakonec úplavice vykonaly své. Ještě večer před smrtí byl kápem zbit a do rána byl mrtev. Přesto se Matzal nestyděl mstít se i Honově manželce. Nařídil jí, aby nechala u domu shodit besídku, protože prý kazí vzhled města. Do bytu jí nasadil Němku a potom i další německé nájemníky, kteří se tam chovali jako ve vlastním.

Během dubna přikročili nacisté ke „konečnému řešení“ židovské otázky. Také všichni židé z Vyškova byli postupně odtransportováni do terezínského ghetta.

Zahrada vyškovského zámku byla zabraná pro Reichsarbeitdienst (Říšskou pracovní službu). /9/ Postupně zde byly vybudovány dřevěné baráky, prostor ohrazen a přístup veřejnosti zakázán.

Od 24. dubna se konalo ve Vyškově organizované povinné fotografování určených ročníků pro Kennkarty (osobní průkazy). Fotografování prováděly vyškovské fotografické ateliéry Roberta Endeho a Josefa Krupičky. Bylo ustanoveno pořadí podle abecedy a ročníků a pro každou skupinu určen přesný čas. Němci měli ve všem svůj „pořádek“.

Ke konci měsíce dubna byly podle Matzalova nařízení vráceny vyškovským občanům jejich radiopřijímače, které jim byly bezdůvodně zabaveny v minulém roce.

Proslýchalo se, že výslechy zatčených z 21. března byly v Brně skončeny a nyní se mělo rozhodnout, co s nimi dále. V napětí žily zejména rodiny zatčených.

Květen

K l. květnu 1942 bylo z vězení brněnského gestapa propuštěno osmnáct z devatenácti zatčených vyškovských občanů. Bylo to zřejmě v souladu s politikou „cukru a biče“, prosazovanou Heydrichem. Sami nacisté museli uznat, že zatčení se v podstatě ničím neprovinili. I tak bylo šestinedělní vězení a výslechy neúměrným trestem. Vzbudilo však podiv, že nebyla propuštěna majitelka hotelu Grepl Karola Greplová a ani nebylo oznámena, jak s ní bude dále naloženo.

Přesto propuštění vyškovských občanů poněkud uklidnilo rozbouřenou veřejnou hladinu a zejména v rodinách zatčených se částečně uhostil klid a uspokojení.

K 12. květnu je oznámeno, že se zastavuje vydávání Okresního věstníku a že informace a nařízení nadále budou vydávány vyhláškami a zveřejňováním potřebných údajů ve Vyškovských novinách.

Matzal odjíždí do Prahy, kde se 22. května koná shromáždění vládních komisařů z celého protektorátu. Jsou zde seznámeni s novými opatřeními zastupujícího říšského protektora R. Heydricha k reorganizaci státní správy (správní reforma) a k zavedení služební povinnosti české mládeže ve věku od deseti do osmnácti let. Povede ji Kuratorium pro výchovu české mládeže jako nejvyšší ústřední úřad. Je to další krok k realizaci germanizačních plánů. Tak se z vůle Němců zrodila další kolaborantská organizace, do jejíhož čela byl postaven ministr školství a lidové osvěty Moravec. Tím získal další významnou funkci.

Krátce nato byla uveřejněna překvapující zpráva o atentátu na Heydricha. Okamžitě následovalo stanné právo, velké pátrací akce, zatýkání a popravy. Rozběhla se nová vlna teroru, která zasáhla i Vyškov. Za heydrichiády byla zatčena a popravena řada vyškovských občanů. Němci vyhrožovali nejtěžšími tresty pro celý český národ. Každý občan a občanka Vyškova od patnácti let, stejně jako v celém protektorátu, museli vlastnoručně před úředním orgánem prohlásit a podepsat, že neznají věci nalezené na místě atentátu (podle fotografie) a že nevědí, komu patří.

Matzal vyhlašoval, že Češi si nezaslouží důvěru, kterou jim říše prokazuje. Od atentátu se podepisoval - Matzal - a změnu si nechal úředně potvrdit v průkazu. Městem procházely a projížděly oddíly vojska. Tata demonstrace síly měla Čechy ještě více zastrašit. U některých občanů, zřejmě podezřelých, byly vykonávány noční bytové prohlídky.

29. května bylo vyhlášeno, že vykonávat povinnosti zastupujícího říšského protektora byl pověřen SS-oberstgruppenführer a generálplukovník policie Daluege.

Pokračovalo rozsáhlé pátrání po pachatelích atentátu s vypsáním celkové odměny 20.000.000 K pro toho, kdo nacistické orgány přivede na jejich stopu.

Červen

4. června je oficiálně oznámeno, že Heydrich podlehl zranění utrpěnému při atentátu. Zpráva zapůsobila tísnivým dojmem a bylo očekáváno další stupňování represí. To potvrdily známé červené plakáty, denně oznamující popravy, stejně jako rozhlasové zprávy začínající: „Za schvalování atentátu na zastupujících říšského protektora byli odsouzeni k trestu smrti a popraveni ...“ s následující řadou jmen.

Ve Vyškově, stejně jako v celém protektorátu, byly vlajky vyvěšeny na půl žerdě a organizovány tryzny.

7. června je rozhlasem vysílán průběh státního smutečního aktu za Heydricha v Berlíně.

Vyhláškami i rozhlasem je dáno na vědomí, že dne 10. června 1942 byla provedena trestní akce v Lidicích. Dospělí muži byli zastřeleni, ženy odvezeny do koncentračního tábora, děti do Říše k převýchově. Budovy v obci srovnány se zemí a jméno obce vymazáno. Je to zpráva, která budí děs a hrůzu, ale i nenávist k okupantům.

Tragédie Lidic se pojí s tragédií vyškovských občanů, manželů Jana a Karly Koutných, kteří byli 10. června v Kounicových kolejích v Brně zastřeleni.

12. června se konalo v Brně na Zelném trhu shromáždění českých občanů, kteří sem byli nahnáni, aby vyslechli projev kolaboranta Moravce. Ten vyhrožoval nejtěžšími následky, jestliže občané nevydají parašutisty, kteří provedli na Heydricha atentát. Shromáždění se museli zúčastnit i vyškovští občané pracující v Brně.

14. června další oběť heydrichiády z Vyškova. V Kounicových kolejích byl zastřelen úředník Jan Hrozek.

18. června byli po zradě v kryptě kostela Cyrila a Metoděje v Praze obklíčeni parašutisté, kteří provedli rozsudek nad Heydrichem. Boj trval několik hodin, ale nikdo z nich se živý nedostal do rukou gestapa. Plán na jejich ukrytí na Vyškovsku se nezdařil.

22. června byl pro schvalování atentátu na Heydricha zastřelen v Kounicových kolejích již čtvrtý vyškovský občan, účetní tajemník Gothard Mrázek,.

24. června další otřesná zpráva. Osadu Ležáky potkal osud Lidic. Zde však byly zastřeleny i ženy.

Koncem června jsou opět vyhlašována velká vítězství německého afrického sboru - dobytí Tobruku, Marsa Matry a úspěšný postup k El Alemeinu.

Červen 1942 byl zatím po všech stránkách nejtěžším měsícem okupačního období. Nervové vypětí obyvatel a vystupňování strachu do té doby nevídaným terorem silně poznačilo, ale nezlomilo vůli českého obyvatelstva.

Červenec

Vyhláškou ze dne 3. července 1942 bylo oznámeno zrušení stanného práva. V tajném hlášení do Berlína uvedl Daluege, že za dobu od 27. května do 3. července bylo zatčeno 3 188 Čechů, z nichž bylo 1 357 zastřeleno a ostatní převezeni do koncentračních táborů.

10. července je vydáno nařízení o přezkoušení pravosti všech občanských průkazů českých obyvatel úřadovnou gestapa v Brně. Všechny průkazy byly obyvatelům Vyškova postupně odebrány a po kontrole gestapem vráceny. Zjistilo se totiž, že u zatčených českých parašutistů byly nalezeny průkazy vydané ve Vyškově.

14. července umučen v Osvětimi další vyškovský občan - zámečník František Pištělák.

24. července oznámeno sloučení všech spořitelen v okrese s vyškovskou spořitelnou. Němci tak ovládli finance v celém okrese.

Nyní se Matzal pustil do reorganizace školství. Aby v tomto směru získal potřebnou pravomoc, nechal se jmenovat do funkce s názvem „Obmann für tschechische Schulen“ (vedoucí pro české školy).

Byl vydán příkaz, že v budově české měšťanské školy ve Vyškově bude zřízena německá obecná škola pro chlapce. Měla sloužit pro Němce z celého okresu, celkem asi pro 200 žáků. Přitom ve Vyškově do té doby existovala jedna třída německé školy, která pro počet německých žáků naprosto stačila. Pro německé děti z ostrůvku existovala od roku 1918 škola v Lysovicích, tzv. Hauptschule.

Nyní se vše změnilo a začalo stěhování. 'Tak se 750 českých děti tísnilo nyní ve druhém patře měšťanské školy a 120 německých žáků mělo k dispozici celé první patro a ještě tři místnosti v přízemí. Aby se zdůvodnilo zřízení německé školy, musely německé děti dojíždět do Vyškova až z Blanska a z ostrůvku. Teprve později se počet žáků zvýšil o děti německých vojáků a důstojníků, kteří ve Vyškově sloužili. Matzal nyní využil příležitosti i k vystěhování gymnázia. Pod záminkou, že v budově je nutno zřídit pomocnou polní nemocnici, nařídil, aby se gymnázium do tří dnů vystěhovalo. Jednotlivé třídy byly umístěny v ostatních školách, část i v měšťanské škole.

Poznamenejme hned, že to nebylo stěhování poslední. Matzal gymnázium doslova pronásledoval, a tak se v následujících letech stěhovalo celkem sedmkrát, jednou dokonce do Dědic a naposledy v březnu 1945 do Nosálovic. Že se přitom řada exponátů ze sbírek a učebních pomůcek poškodila i zničila, je nasnadě.

Postupně byly pro německé školy zabrány i budovy ostatních českých škol (obecné školy, školy pro ženská povolání, soukromá klášterní škola pro školení telefonistek wehrmachtu) a české školy umístěny v živnostenské škole v místnostech, kde dříve byly chlévy.

Přitom finanční prostředky na školy byly rozděleny rovnoměrně. Stejná částka pro německé jako pro české školy, i když českých žáků bylo mnohonásobně více. A toto ještě vydával Matzal za rovnoprávnost.

Koncem měsíce se opět ozval ministr Moravec. Jako předseda Kuratoria pro výchovu mládeže vyhlásil své plány na realizaci výchovy české mládeže k „říšské myšlence“.

V úřadech, podnicích, závodech a zařízeních bylo pro Čechy povinně zavedeno zdravení „německým pozdravem“, tj. zdviženou pravou paží. Každý se této povinnosti vyhýbal, jak mohl.

Srpen

Začátkem srpna zřizuje Moravec jako ministr lidové osvěty zvláštní propagandistickou organizaci „Osvětová služba“, která má spolupracovat při výchově českého obyvatelstva k „říšské myšlence“. Vedením této instituce ve Vyškově byl pověřen vedoucí místní Vlajky Čermák.

Dne 10. srpna se na vyškovském náměstí odehrávala velká sláva. Konal se zde totiž „Erntegedenktag“ (den díků za úrodu) německých rolníků z vyškovského ostrůvku za účasti mnoha nacistických funkcionářů. Dříve se konaly tyto oslavy vždy přímo na ostrůvku, ale nyní chtěli Němci stále připomínat německý ráz Vyškova.

Další tragická zpráva sdělovala, že 19. srpna byl v Osvětimi umučen vyškovský občan - dělník Ladislav Bystřický.

Sbírkou zákonů a nařízení z 21. srpna 1942 bylo zveřejněno nové upřesnění pracovní doby na dobu války takto:

Muži   60 hodin týdně

Ženy a mládež nad 16 let  56 hodin týdně

Mládež do 16 let     48 hodin týdně

Je to další zvýšení vykořisťování českých dělníků, což při nízkých potravinových přídělech zvětšuje vyčerpanost obyvatelstva.

V závodech byl upraven dvousměnný provoz, takže první směna pracovala od 6:00 do 18:00 hodin a druhá na ni navazovala od 18:00 do 6:00 hodin druhého dne.

Němcům se po úporných bojích podařilo dosáhnout Stalingradu.

Dne 17. srpna, po téměř půlročním vězení v Brně, byla propuštěna na svobodu poslední z zatčených v březnu 1942, majitelka hotelu Grepl - Karola Greplová. Na jejím případu je možno názorně demonstrovat metody nacistů při prosazování jejich záměrů.

Jak víme, 15. března 1939 byl hotel Grepl zabrán pro účely wehrmachtu a byla v něm zřízena posádková správa. Tento stav se protáhl až do roku 1941. Když byl hotel uvolněn pro původní účel, chtěl Matzal podnik dostat do německých rukou. Jednal s Greplovou, aby mu hotel odstoupila, a když to odmítla, vyhrožoval jí odebráním koncese. Když ani na další domluvy nereagovala, začali jí komplikovat život tím, že pracovní úřad zrušil pracovní povolení obsluhujícímu číšníkovi, takže zůstala sama. Nakonec ji přišel přemlouvat vedoucí úřadu práce Pospischil. Když znovu odmítla, bylo rozhodnuto. Za několik dnů byla spolu s ostatními osmnácti občany zatčena.

K 1. květnu bylo ostatních osmnáct propuštěno avšak ona stále zůstávala ve vězení. Konečně 12. května ji navštívil Němec Hauenstein, nacista, který do Vyškova přišel ze Znojma, a navrhl jí, aby s ním uzavřela nájemní smlouvu, a tím bude případ vyřešen. Ale ona ani tentokrát nesouhlasila. Když pochopila, že dokud smlouvu nepodepíše, nebude z vazby propuštěna a když jí pak Hauenstein řekl, že at' podepíše, nebo ne, stejně je již rozhodnuto - podepsala.

Teprve pak byla 17. srpna propuštěna. Ke svému údivu však dostala úřední vyrozumění, že všechen její majetek, včetně hotelu, je zabaven bez náhrady ve prospěch říše. Nakonec byl hotel prodán brněnskému gestapákovi Schneiderovi.

Obdobně bylo postupováno v dalších případech. Také majetek po zatčených a popravených Češích byl zabaven a dostali jej za pakatel Němci. Matzal rovněž prosadil, že akcie pivovaru musely být rozděleny tak, že 50 % měli Němci a 50 % Češi.

Září

Zahájena adaptace školní budovy gymnázia na pomocnou nemocnici. Začátkem září bylo rovněž vydáno nařízení o totálním nasazení české mládeže ročníků 1921 a 1922 na práce do Německa. Nasazení je povinné, bez možnosti výběru místa nebo druhu práce, jako součást  realizace plánů na germanizaci českého národa.

Od 13. září jsou hlášeny urputné pouliční boje ve Stalingradu. Hitler prohlásil, že Stalingrad bude v krátké době dobyt. Ale všichni Češi věří, že zde nacistický postup definitivně skončí.

Na podnět Matzala byl 17. září zatčen gestapem zaměstnanec obecního úřadu Kunz. Do 15. března 1939 sloužil jako poručík čs. armády ve Vyškově a pak byl převeden na radnici

Neshody mezi Matzalem a Kunzem skončily Kunzovým uvězněním. Trvalo až do března 1943. Nebyl jediný. Matzal udal gestapu také autodopravce Sychru, který vozil německé děti do školy, že prý se k nim chová hrubě. Sychra byl zatčen a v Brně gestapem celé dopoledne vyslýchán. Nakonec jej propustili s výhrůžkou, že jestli se podobný případ bude opakovat, půjde do koncentračního tábora.

Učitelům byla nařízena kvalifikační zkouška z německého jazyka. Těm, kteří neuspěli, byl až do vykonání další zkoušky zastaven další platový a funkční postup. Bylo ale mnoho učitelů, kteří vyšší plat a postup oželeli a zkoušky raději „nezvládli“.

25. září oznamují Vyškovské noviny, že se bude na spotřební lístky vydávat 22 dkg soli na osobu. Ve válce obzvlášť platilo, že je „sůl nad zlato“.

Říjen

Vyškovské noviny přinášejí 2. října oznámení, že ve dnech 15. až 17. října bude provedena  sbírka tkanin a šatstva pro frontu. Během měsíce října jsou z pracovního úřadu ve Vyškově rozesílány příslušníkům ročníků 1921 a 1922 povolávací rozkazy k totálnímu nasazení v říši. Připomíná to normální odvody k vojenské službě. Lidé jsou znepokojeni, protože Německo se postupně stále více stává cílem bombardování spojeneckých leteckých svazů.

30. října vydává Matzal nařízení k omezení spotřeby proudu a zároveň pokyny k úspornému používání plynu.

Ke konci měsíce je ve Vyškově opět velká sláva. Za přítomnosti vojenských i civilních funkcionářů otevíral Matzal ve Smetanových sadech pěší střelnici, kde se potom Němci cvičili ve střelbě z ručních zbraní. /10/

Listopad

Začátkem listopadu se šíří zprávy povzbuzující náladu Čechů. Němci byli ve Stalingradu definitivně zastaveni a také v Egyptě se jim nedaří.

V průběhu listopadu pokračovalo rozesílání povolávacích rozkazů pro totálně nasazené a dávaly se dohromady jednotlivé transporty.

Do 30. listopadu 1942 byly vystěhovány z prostoru cvičiště další čtyři obce.

Koncem měsíce opět radostná zpráva. Německá 6. polní armáda generála Pauluse byla  ve Stalingradu obklíčena a fašisté byli také vyhnáni z Egypta.

Prosinec

První transporty totálně nasazených příslušníků ročníků 1921 a 1922 odjely z Vyškova do říše.

Skončil rok 1942. Pro vyškovské občany a celý český národ byl nejtěžším válečným rokem, kdy se rozhodovalo o bytí a nebytí. Jeho závěr však byl optimistický. Naděje, že fašisté budou poraženi, se postupně měnila v jistotu.

Rok 1943

Rozhodující přelom

Leden

Začátkem ledna odjely z Vyškova další transporty totálně nasazených příslušníků ročníků 1921 a 1922.

8. ledna uveřejňují Vyškovské noviny nařízení vládního komisaře Matzala k soupisu všech domácích šrotovníků, mléčných odstředivek a máselnic. Háček je v tom, že při soupisu budou tyto věci zaplombovány, aby je nebylo možno používat k černému mletí obilí a přípravě másla.

15. ledna velká sláva pro místní Němce. Vyškov navštívil Reichsgesundheitsführer dr. Conti (říšský vůdce zdravotní služby). Byl seznámen s „průběhem plnění úkolů německé správy“ (rozuměj germanizace - pozn. aut.) a prohlédl si také budovu gymnázia, upravovanou na nemocnici.

29. ledna bylo oznámeno, že bývalý brněnský oberlandrat dr. Hoffmann, který uváděl Matzala do funkce, odchází do Prahy a bude zastávat funkci prezidiálního šéfa ústředí Kuratoria pro výchovu české mládeže v Čechách a na Moravě. Zřejmě je jako tvrdý germanizátor vhodným mužem pro usměrňování výchovy české mládeže.

Přicházejí další povzbuzující zprávy z fronty. Obklíčené uskupení německých vojsk u Stalingradu bylo zničeno. Maršál Paulus byl zajat, dále šestnáct jeho generálů a více než devadesát tisíc vojáků. Rudá armáda postupuje dále na západ.

13. ledna vydal Hitler výnos o přechodu k „totální válce“. Na jeho základě pak byla rozpracována celá řada opatření ve všech oborech života, týkající se jak Němců, tak i okupovaných zemí.

30. ledna se konalo v Berlíně mohutné masové shromáždění nacistů, na kterém ministr propagandy Goebbels vyhlásil zásady totální války. V projevu vysvětlil podstatu Hitlerova výnosu a postup při jeho realizaci. Byla to reakce na německou katastrofu u Stalingradu, která nacisty postavila do těžké situace. Proto byli nuceni přijmout mimořádná opatření k zaplnění povážlivých mezer v celé vojenské mašinérii a zejména k doplnění prořídlých stavů útvarů wehrmachtu. V důsledku toho odešlo přes milion německých dělníků z továren na frontu a na jejich místa museli nastoupit zahraniční dělníci nahnaní na nucené práce totálního nasazení. To byli také Češi ročníků 1921 a 1922 a později i dalších. Totální mobilizace také znamenala uzavření všech podniků, dílen a závodů, jejichž výroba nebyla nezbytně nutná - podle německé terminologie „válečně důležitá“. Týkalo se to i nočních podniků, zábavních podniků a jiných podobných zařízení, dále divadel, zaměstnanců služeb apod. Prostě vše, co mohlo být uvolněno pro válečnou výrobu, bylo pracovními úřady povoláno pro totální nasazení.

Únor

5. února je zveřejněno nařízení, kterým se rozlišuje věková hranice pro pracovní povinnost příslušníků protektorátu, a to u mužů od šestnácti do šedesáti pěti let a u žen od sedmnácti do čtyřiceti pěti let. Je to první odraz vyhlášené totální války.

V průběhu února odjely další transporty totálně nasazených. K. H. Frank ve svém projevu 26. února 1943 modifikoval hlavní zásady totální války pro protektorát. Hlavním obsahem práce všech Čechů mělo být naplnění hesla „Vše pro vítězství říše!“. Na území protektorátu se zaváděla podobná opatření, jaká vyhlásil Goebbels v říši. Tím došlo k jednomu z nejhlubších zásahů do životních podmínek statisíců Čechů, k dalšímu snížení již tak nízké životní úrovně, zhoršení pracovních i mzdových podmínek, k roztržení rodin a zvýšenému tělesnému i duševnímu zatížení. /11/

To se odrazilo i ve Vyškově. Kromě totálně nasazených příslušníků ročníků 1921 a 1922 byla ve Vyškově zavřena většina živností a majitelé i pracovníci byli totálně nasazeni. Tak kupř. byla staviteli Josefu Vymazalovi zavřena stavitelská živnost a dostal „einsatz“ (nasazení) do německých kasáren na Kozí Horku. Když se odvolal, byl předvolán na radnici. Tam ho Matzal seřval a vyhrožoval mu, že se postará, aby jako kverulant přišel tam, kam patří. Byl vězněn 24 hodin ve věži radnice a pak dopraven na odbornou lékařskou prohlídku do německé nemocnice v Brně. Tam však byl uznán neschopným pracovního nasazení ze zdravotních důvodů, a tak Matzal musel ustoupit. Podobných případů byla celá řada.

Březen

V polovině března se rozšířily zprávy, že v SSSR byla na frontě nasazena do boje československá vojenská jednotka. Podrobnosti nebyly známy, protože moskevský rozhlas z důvodů utajení uvedl jen, že k boji došlo u města N. Dnes víme, že 8. března 1943 svedl l. československý polní prapor u Sokolova svůj první hrdinský boj s fašisty, kterého se účastnili i bojovníci z Vyškovska.

Další vězněný vyškovský občan, důlní dozorce Pavel Červenka, byl dne 9. března umučen v Osvětimi.

12. března oznamují Vyškovské noviny, že okresní hejtman dr. Bergmann byl povolán ke službě v branné moci. Obstaráváním záležitostí okresního hejtmana ve Vyškově byl dočasně pověřen oberregierungsrat (vrchní vládní rada) a okresní hejtman v Brně Willi Schmälzlein, který dne 9. března převzal ve Vyškově správu. Matzal to pak v kruhu svých blízkých komentoval tak, že má nahoře lepší pozici než Bergmann, který musel na frontu, a tím že nad ním zvítězil. Rivalita se nevyhnula ani nacistům.

Duben

Dne 16. dubna přinášejí Vyškovské noviny upozornění pro cestující veřejnost. Oznamuje se v něm, že ve dnech 27. dubna až 5. května t. r. budou na železnici probíhat hromadné transporty a bude omezena kapacita občanské dopravy. Občané se proto vyzývají, aby v této době upustili od cest, které nejsou naprosto nezbytné.

Později vešlo ve známost; že to byly transporty totálně zmobilizovaných německých vojenských doplňků, které byly přepravovány na východ, kde Hitler chystal velkou letní ofenzivu s názvem Citadela. Měla být odplatou za Stalingrad, avšak. nakonec skončila porážkou u Kurska a Orla.

23. dubna oznamují Vyškovské noviny občanům, že vládní komisař Matzal zakoupil pro zasedací síň radnice „obraz vůdce značných rozměrů“. „Značně rozměrný vůdce“ od té doby shlížel na zasedání  místních nacistů, dokud v roce 1945 neslavně skončil na smetišti dějin i skutečném.

Podle nařízení okresního hejtmana probíhalo ve dnech 23. až 30. dubna ve Vyškově odstraňování zařízení pro příjem krátkých vln z radiopřijímačů vyškovských občanů. Byla to akce nařízená říšským protektorem, která měla zamezit poslouchání zahraničního rozhlasu. Přitom každý majitel rozhlasového přístroje obdržel zvláštní visačku s tučně natištěným  nápisem:

Tato visačka musela být nepřetržitě připevněna na přijímači, aby ji naslouchající měl neustále na očích.

Ale našli se šikovní kutilové, kteří vyráběli tzv. „čerčilky“ - nasouvací cívky pro krátké vlny. Ty se před odposlechem nastrčily a po skončení vysílání opět vytáhly a poslouchalo se vesele dál. Přesto však byla řada lidí za poslech zahraničního rozhlasu potrestána, mezi nimi i Josef Otevřel z Vyškova-Dědic.

Pro množství přijímačů však práce nebyly ve stanoveném termínu hotovy a byly několikrát prodlouženy (v květnu, červnu a poslední v listopadu 1943).

30. dubna Vyškovské noviny sdělují, že novým správcem okresního úřadu byl 27. dubna jmenován vrchní vládní rada dr. Feike, který se již ujal funkce. Jak se ukázalo, byl to stejně fanatický nacista jako Bergmann a navíc byl v důvěrném spojení s brněnským gestapem, které jej pak často ve Vyškově navštěvovalo.

Květen

Ministr Moravec reorganizuje „lidovou osvětu“. Byly zrušeny „osvětové komise“ a místo nich zřízena nová organizace, zvaná „Veřejná lidová osvětová služba“, která je řízena přímo Moravcovým ministerstvem lidové osvěty.

Matzal pokračuje v „pročesávání“, tj. odstraňování jemu nepohodlných jednotlivců. V poslední době se mu znelíbil jeden z obecních úředníků, Mader. Začátkem května na něm Matzal vyzvídal, co říká na poměry veřejnost. Často se takto vyptával podřízených v domnění, že mu budou donášet a něco prozradí. Ale Mader mu řekl, že se povídá, že kroměřížský blázinec se přestěhoval na vyškovskou radnici. To Matzala strašně rozčílilo a začal Maderovi vyhrožovat gestapem. Nakonec zařídil, aby byl prostřednictvím pracovního úřadu odeslán jako totálně nasazený do Německa. Tam Mader za krátkou dobu zahynul. To Matzalovi nepřekáželo, aby potom ještě nevyhrožoval gestapem a totálním nasazením Maderově manželce, která rovněž pracovala na radnici.

Současně s Maderem byl nasazen do říše i referent Krob, bývalý poručík čs. armády, který byl v roce 1939 převeden do městské správy. Matzal jej obvinil, že se mu úmyslně vyhýbal, aby jej nemusel zdravit zdviženou pravicí, a to stačilo, aby šel. Brzy pak jej následovali další tři.

K totálnímu nasazení byly povolány celé další ročníky, a to 1918 až 1920. Znovu se rozesílaly povolávací listy a transporty z Vyškova odjížděly do Německa. Nyní se již nasazení stávalo nebezpečným. Při spojeneckých náletech dopadalo na Německo stále více a více pum a při bombardování hynuli i čeští lidé, kteří tam byli proti své vůli nasazeni. Kromě práce v továrnách byli nasazenci zařazováni i do technických jednotek k odstraňování následků bombardování (Technische Nothilfe), kde rovněž hrozilo značné nebezpečí.

O situaci v Německu svědčila i skutečnost, že ve vyškovském zámku byl zřízen „Kinderlandverschickungslager der Hitlerjugend“, dětský tábor Hitlerovy mládeže pro děti z bombardovaných německých oblastí.

Červen

Začátkem června se vyškovští občané dověděli mimo úředního zpravodajství, že na Rousínovsku bylo při pátrání po ilegálních organizacích zatčeno gestapem přes čtyřicet osob.

8. června byl zatčen dr. Jan Zlámal, tajemník obecního úřadu, který tuto funkci ve Vyškově vykonával od l. prosince 1936, ještě za starosty Hona. Až do osvobození pak byl vězněn v koncentračním táboře.

Totální nasazení neminulo ani české herce. Dnem 6. června 1943 byla všechna česká divadla až do odvolání uzavřena a herci nasazeni na práci.

11. června zveřejňují Vyškovské noviny nařízení Matzala o přípravách k ochraně při případném bombardování Vyškova. Ukládá se všem přednostům domácností zabezpečit, aby v letním období byla vnitřní okna všech bytů vysazena a uložena ve sklepích, aby v případě bombardování mohla být použita jako náhradní. To svědčí o tom, že se počítá i s možností bombardování na území protektorátu, který byl doposud takových zkoušek ušetřen.

23. června vysílal londýnský rozhlas varování, že Jizera, Ryšánek, Paprskář a Šmíd z Brna, kteří se vydávají za odbojáře, jsou agenti brněnského gestapa. Někteří vyškovští občané se o tom nedozvěděli a později na to doplatili. /12/

Červenec

Noviny přinášejí zprávy z různých míst Čech a Moravy o zahájení činnosti Kuratoria pro výchovu mládeže, v němž je stanoveno povinné členství pro všechny české chlapce a dívky ve věku od desíti do osmnácti let. O Vyškovu se však nikde nehovoří. Ve Vyškově skutečně se zahájením Moravcovy výchovy nespěchali. Někteří se domnívali, že to bylo způsobeno pomalou hanáckou povahou, a jiní to zase přičítali promyšlené protiněmecké zdržovací taktice.

Ke konci měsíce byl nacisty zabaven Besední dům, staré české kulturní středisko. Dostal jej do nájmu nacista Tobias, který přišel do Vyškova s novým okresním hejtmanem Feikem.

Šeptanda roznáší zvěsti o těžkých bojích a německých ztrátách u Orla a Kurska. Zdá se, že krach operace Citadela je definitivním obratem ve válce a že strategická iniciativa již natrvalo přešla do rukou Sovětské armády. K tomu ještě koncem měsíce převrat v Itálii a zatčení Mussoliniho ukazuje, že se Osa hroutí.

Srpen

Matzal pokračuje v tažení proti českým školám. Organizuje další „šachové přesuny“. Česká obchodní škola se musela vystěhovat a přemístit do Nosálovic. Do její budovy byla nastěhována česká obecná škola. A konečně v budově české obecné školy je zřízena německá dívčí obecná škola.

V druhé polovině srpna jsou ohlášeny mocenské změny v říši i v protektorátě. Říšský vůdce SS Himler, zvaný „krvavý Heinrich“, byl 23. srpna jmenován říšským ministrem vnitra a tím SS ovládla veškeré hlavní mocenské pozice.

Bývalý říšský ministr vnitra dr. Wilhelm Frick byl odškodněn jmenováním říšským protektorem v Čechách a na Moravě, avšak se značně omezenými pravomocemi.

Příštího dne, 24. srpna, byla zřízena nová funkce státního ministra pro Čechy a Moravu a téměř všechny dřívější pravomoci protektora přešly na tuto funkci. Státním ministrem byl jmenován bývalý státní sekretář u říšského protektora, odedávný nepřítel Čechů a zuřivý germanizátor Karl Hermann Frank. Tím dosáhl v protektorátu rozhodujícího vlivu a neomezené moci. Funkce říšského protektora se tak stala jen funkcí reprezentační.

Koncem měsíce se konal ve Vyškově sjezd vládních komisařů z celého protektorátu, kteří si zde vyměňovali zkušenosti z realizace germanizačních plánů. Matzal jim představil Vyškov jako „vzorné německé město“.

Září

Začátkem měsíce kapitulovala Itálie, hlavní Hitlerův spojenec v Evropě, a tím byla vyřazena z války.

V protektorátu pokračovalo zatýkáni českých lidí. Koncem září bylo jen na jižní Moravě zatčeno přes 300 osob. Mezi nimi byli i dva občané z Vyškova. Byl to Jan Sklenář z Drnovic a obchodník Karel Hon. U Karla Hona to bylo již jeho druhé zatčení. Poprvé byl zatčen na Matzalův popud v roce 1940, krátce po Matzalově příchodu do Vyškova. Tehdy se Matzalovi nelíbila vnější úprava Honova obchodu. Tvrdil, že je provokativně a záměrně natřen na červeno. Hon byl zatčen, vyslýchán a pak vězněn bez soudu v internačním táboře „Pod Kaštany“ v Brně. Dokazoval, že to nebyl záměr a souhlasil s tím, že firmu nechá přemalovat na šedo, a proto byl později propuštěn.

Nyní byl zatčen znovu v souvislosti s pátráním gestapa po ilegální organizaci Obrana národa. Hlavní negativní podlou a zrádcovskou úlohu zde sehrál bývalý rotmistr čs. armády Ryšánek, který se dal do služeb gestapa jako jeho konfident. Ten se znal s Janem Fialou ve Vyškově. Začátkem září přišel za ním a přemlouval ho, aby vstoupil do odbojové organizace, ve které je prý i on. Fiala nevěděl, že se jedná o konfidenta gestapa, a se vstupem do ilegální organizace souhlasil. Svěřil se také Honovi, který rovněž projevil zájem do organizace vstoupit. Současně dal Fialovi starou nefungující pistoli s tím, že ji Fiala opraví. Krátce nato u nich provedlo gestapo prohlídku, našli pistoli a bylo zle. Tak byli na základě udání konfidenta Ryšánka 29. září zatčeni a po výsleších na gestapu odvezeni do koncentračního tábora Flosenbürg, kde byli vězněni až do konce války. Dne 28. dubna 1945 byli oba osvobozeni americkými vojsky. Ale Karel Hon, zesláblý po týrání a útrapách věznění, 8. května 1945 zemřel.

Říjen

16. října se ujímá dr. Frick úřadu říšského protektora v Praze. Vyškovské noviny přinášejí 22. října zprávu, že okresní vedení Veřejné lidové osvětové služby ve Vyškově uspořádalo 17. října v Besedním domě přednášku na téma „Češi a dnešní boj“. Referentem byl Rudolf Foh, jednatel okresního vedení z Brna. Kolik lidí se jí zúčastnilo a jaký byl na přednášku ohlas, zpráva neudává. Do konce měsíce byly ukončeny úpravy budovy gymnázia na veřejnou nemocnici.

Do 30. října 1943 bylo v prostoru rozšiřovaného vojenského cvičiště wermachtu vystěhováno dalších sedm českých obcí.

Listopad

5. listopadu oznamují Vyškovské noviny další sbírku. Koná se 11. listopadu od osmi hodin. Tentokrát se nesbírá pro frontu, ale textilie a obuv pro vybombardované a totálně nasazené.

Při inspekční cestě po Moravě se v polovině listopadu zastavil ve Vyškově na kratší návštěvu říšský protektor dr. Frick. Navštívil radnici a okresní hejtmanství, kde byl informován o stavu a vývoji situace v městě a okresu.

26. listopadu byla v budově gymnázia slavnostně otevřena veřejná nemocnice. Vzhledem k tomu, že situace nevyžadovala, aby nemocnice sloužila jako vojenský lazaret, byla zatím určena pro veřejnost. Matzal si z toho dělal zásluhu, že jeho přičiněním město získalo nemocnici. Když však po válce měl zdůvodnit, proč nepostavil nemocnici místo „německého domu“, ale zřídil ji právě v budově gymnázia, obhajoval se tím, že dostal nařízeno gymnázium zlikvidovat.

Prosinec

Vyškovské noviny informují, že 5. prosince se ve Vyškově konalo pohostinské vystoupení německého divadla z Brna (Německá městská scéna Brno).

17. prosince upozorňují Vyškovské noviny všechny občany, že 19. prosince bude ve Vyškově přednášet Hugo Tuskány, zástupce pověřence pro lidovou a osvětovou službu. Tématem jeho přednášky má být: „Demokracie, židé, bolševici“.

Tuskány, známý kolaborant, se silně exponoval v protikomunistických vystoupeních. Celkově se od poloviny roku 1943 protikomunistická agitace silně rozvinula.

Konec roku 1943 přijali vyškovští občané s uspokojením. Naděje, že válka již nebude dlouho trvat a skončí definitivní porážkou fašistů, stále více sílila.

Rok 1944

Konec nacismu se blíží

Leden

Vyškovské noviny hned 1. ledna přinášejí zprávu, že v Praze byla založena „Česká liga proti bolševismu“. V průběhu ledna se pak ve Vyškově na všech volných místech objevily plakáty s nápisem „Zachvátí-li tě, zahyneš!“. Na plakátu byly znázorněny Hradčany, na něž se vztahovala ruka mající místo prstů pařáty a na předloktí srp a kladivo.

Tato „liga“ byla další kolaborantskou českou organizací a její ustavení potvrzovalo, že se čeští zrádci nepoučili. Nyní chtěli ještě rozdmýchat protisovětskou a protikomunistickou hysterii a tak znevážit sympatie českého lidu k SSSR. Ale ten organizaci ignoroval stejně jako všechny ostatní akce. Jeho smýšlení se ukázalo, když na většině plakátů bylo ručně připsáno: „My se nebojíme, my tam nebydlíme!“

21. ledna je ve Vyškovských novinách uveřejněn článek s titulkem: „První nositel Rytířského kříže z kraje Brno“. Sděluje se v něm, že 12. prosince 1943 udělil vůdce oberfeldweblovi Martinu Hrustakovi Rytířský kříž Železného kříže. Dále se uvádí, že jmenovaný pochází z Čechyně a byl začátkem ledna na dovolené v rodné obci. Byl také přijat oberlandratem v Brně a okresním hejtmanem ve Vyškově. Ten mu před odjezdem na frontu předal dar. V Čechyni a na celém německém ostrůvku byla velká sláva,

To ale nic neměnilo na skutečnosti, že Němci utrpěli další porážku. Rudá armáda prolomila definitivně blokádu Leningradu a útočí dále na západ.

Únor

Vyškovské noviny přinášejí 4. února zprávu o provedeném školení a výcviku pohotovostních protileteckých a protipožárních hlídek ve Vyškově, které řídil osobně Matzal. Protiletecké ochraně se věnuje stále více pozornosti.

11. února je Vyškov „poctěn“ návštěvou moravského zemského viceprezidenta dr. Karla Schwabeho, jednoho z nejfanatičtějších nacistů a germanizátorů na Moravě, který chtěl řešit českou otázku obstaráním sedmi milionů rakví.

Navštívil okresní úřad i vládního komisaře Matzala a radili se o „dalším postupu v současné situaci“.

17. února dokončila Rudá armáda obklíčení silného německého uskupení v prostoru Korsuň-Ševčenkovo. Další, tentokrát „Stalingrad v menším“.

Březen

Matzal pokračuje v upevňování německých pozic. Bez jakýchkoliv důvodů vyhrožoval Arnoldu Jandovi, majiteli pivovaru ve Vyškově, že sabotuje, a proto že dá pivovar pod „treuhänderskou“ správu. Tím na něm vynutil převedení dvou čtrnáctin jeho podílu na Němce Landsmanna, čímž Jandovi způsobil škodu na osobním majetku. Odvolání neexistovalo a nikdo se o ně ani nepokoušel, protože každý věděl, že by následovalo zatčení a internace v koncentračním táboře. To byl obvyklý způsob jednání příslušníků „vyšší rasy“.

Zprávy „vrchního velitelství německé branné moci“ o tom, že německá vojska se včasnými úhybnými manévry odpoutala od nepřítele a zaujala v hloubce nová, připravená postavení, byly českým obyvatelstvem ironicky komentovány.

Duben

Začátkem dubna dosáhla Sovětská armáda československých hranic na bývalé Podkarpatské Rusi a současně i rumunských hranic. Fronta se nezadržitelně blíží.

Po celý duben uveřejňují Vyškovské noviny na pokračování pokyny a směrnice pro organizaci a zabezpečení protiletecké a protipožární ochrany. Matzal jako místní velitel protiletecké ochrany sám kontroluje všechna opatření. Území Německa je stále více vystaveno dennímu i nočnímu bombardování spojeneckými svazy a nebezpečí hrozí i českým zemím.

Od konce dubna platí podstatné omezení vlakových spojů. Občané jsou žádáni, aby omezili své cesty vlakem jen opravdu na naprosto nezbytné. Je to jedno z opatření totální války.

Květen

Vyškovské noviny přetiskují 5. května článek o práci Kuratoria pro výchovu mládeže. O Vyškovsku je zde konstatováno, že je jedním z posledních protektorátních okresů, kde byla konečně zahájena činnost Kuratoria, jak nařizovaly Moravcovy směrnice. To svědčí průkazně o tom, jak byla tato organizace „oblíbena“.

26. května je ve Vyškovských novinách další zpráva o „hrdinovi z Čechyně“. Sděluje se v ní, že oberfeldwebel Martin Hrustak, příslušník východopruského granátnického pluku, byl dne 20. dubna 1944 vyznamenán Adolfem Hitlerem. Jako 473. vojákovi německé branné moci mu byla udělena Dubová ratolest k Rytířskému kříži Železného kříže, což bylo jedno z nejvyšších nacistických vyznamenání.

Vyškovští nacisté jeho povýšení a vyznamenání oslavili na slavnostním shromáždění.

Nařízení vládního komisaře Matzala zveřejněné 23. května ukládá povinné odevzdání a úřední úschovu všech odstředivek a máselnic, které jsou ve vlastnictví občanů. Plomby již nestačí, a tak odevzdání těchto předmětů má zaručit, že nikdo nebude mít možnost si „na černo“ přilepšit.

Červen

Začátkem měsíce bylo v tisku zveřejněno nařízení K. H. Franka o založení zvláštního vyznamenání pro občany protektorátu - tzv. „Čestného štítu Protektorátu Čechy a Morava“. Jedním z prvních, kdo jej obdržel, byl nenáviděný ministr Moravec. Stejně byl určen jen pro zrádce a kolaboranty.

Ve Vyškovských novinách Matzal zveřejňuje výsledky kontroly opatření protiletecké ochrany a konstatuje, že byly zjištěny závažné nedostatky. Proto nařizuje zavedení trvalé protiletecké a protipožární služby ve všech podnicích, závodech, úřadech a institucích. Služba musí být organizována nepřetržitě ve dne i v noci, ve všední dny i v soboty a neděle. Toto jeho počínání je možno z jeho celé neblahé činnosti hodnotit kladně, protože i když měl zájem především na tom, aby byl zaručen nepřetržitý chod válečného hospodářství, chránil tím i české obyvatelstvo Vyškova před následky bombardování. Je třeba říci, že u části obyvatelstva se projevovala určitá lehkomyslnost vyvěrající z přesvědčení, že západní spojenci nebudou na území Čech a Moravy bombardovat. Dokonce se mezi lidmi hovořilo, že to v londýnském rozhlase slíbili vedoucí představitelé naší emigrace.

Znovu je vyhlášen povinný soupis všech volných místností, prostorů, případně bytů, které by bylo možno využít pro nouzové ubytování.

Němci jsou stále ještě přesvědčeni o svém vítězství. Po oznámení, že 15. června bylo zahájeno ostřelování Londýna raketovými střelami V-1, se Matzal a ostatní nacisté nechali slyšet, že „vůdce má v zásobě ještě další tajné zbraně a překvapení“. Ale mezi lidmi koluje vtip, že Hitler již píše novou knihu. Po díle „Mein Kampf“ to má být nyní „Mein Krach“. (Můj boj – můj krach.)

Dne 23. června při výcviku explodoval nad Vyškovem školní letoun Arado z místního letiště a jeho trosky dopadly na obytnou část města na jeho východním okraji. Pro nedostatek pilotů je nutno výcvik zkracovat a výsledkem jsou časté havárie. Ta nad Vyškovem nebyla jediná.

30. června byl kolem desáté hodiny vyhlášen ve Vyškově letecký poplach. Americký letecký svaz letěl přes Maďarsko a kolem půl jedenácté přelétával nad Vyškovem a Prostějovem. To byla první prověrka protiletecké ochrany a lidé začali letecké nebezpečí brát vážně.

Červenec

Od 1.  do 15. července je protektorátní vládou vyhlášena sbírka obuvi pro české dělníky v říši. Matzal upřesňuje její provedení ve Vyškově na 8. až 9.  července.

Vyškovské noviny zveřejňují další nařízení Matzala o protiletecké ochraně. Aby se její organizace přizpůsobila říšským předpisům, je v nařízení upřesněno používání německých názvů hlídek, skupin, oddílů a hodností jejich velitelů. Současně je uvedeno předepsané označení barevnými rukávovými páskami. Všude vládne přísná německá organizace.

Nálety angloamerického letectva se množily, a tak přibývalo i poplachů ve Vyškově samém. Dne 7. července byl zaznamenán přelet několika letounů v okolí Vyškova.

17. července došlo k další havárii školního letounu Arado z vyškovského letiště. Ten se zřítil do vyškovských zahrad a pilot zahynul. O dva dny později, 19. července, se dokonce nad městem srazily dva školní letouny Focke-Wulf FW-190. Také při této havárii jeden z letů zahynul, druhý se zachránil padákem.

Nacistická potlačovací mašinérie však pracuje nerušeně dále. 20. července je zatčen Jan Vaculík, cestmistr okresního úřadu, zapojený do ilegální činnosti. Byl nejdříve vězněn a vyslýchán v Brně a pak odeslán do koncentračního tábora v Dachau, kde 9. února 1945 umírá.

Příštího dne, 21. července, přinášejí všechny noviny zprávu o tom, že 20. července byl v hlavním stanu spáchán atentát na Hitlera. V dalších dnech jsou noviny plné chvalozpěvu na „zázrak prozřetelnosti, který vůdce zachránil“. Plánovaný puč se nezdařil a nacisté začali nemilosrdnou čistku ve vlastních řadách. Jedním z důsledků atentátu bylo i zrušení tradičního vojenského pozdravu salutováním. Nyní se všichni Němci, včetně vojáků, zdraví nacistickým pozdravem - zdviženou pravicí.

25. července je vyhlášen další Hitlerův výnos o zesíleném totálním nasazení, což znamená v podstatě úplné omezení soukromého, veřejného i kulturního života a také hospodářské sféry ve prospěch válečných potřeb.

Srpen

Začátkem srpna se roznesla zpráva o vypuknutí povstání ve Varšavě. Vyškovské noviny upozorňují 11. srpna na mimořádný příděl pro občany. Ve dnech 14.  a 15. srpna budou totiž vydávány na příděl citrony. Každý spotřebitel má na určený ústřižek potravinového lístku nárok na jeden citron.

18. srpna je zveřejněno nařízení o odevzdání pneumatik všech motorových vozidel nacházejících se mimo provoz, tj. těch, která nemají zvláštní povolení (byla jich naprostá většina).

Dále se uvádí omezení jízd nákladních aut a traktorů, které mají povolený provoz. U těchto vozidel jsou povoleny jízdy pouze do vzdálenosti v okruhu deseti km od stanoviště vozidla. Jízdy na větší vzdálenost mohou být uskutečněny jen na zvláštní povolení, které vydává okresní hejtman.

25. srpna je ve Vyškovských novinách uveřejněno nařízení říšského protektora z 19. srpna ke zvýšenému totálnímu nasazení v protektorátu, týkající se všech oborů činnosti. Je to konkretizace Hitlerova výnosu na podmínky Čech a Moravy. Omezení jsou drastická.

Ke konci měsíce se znovu zvýšil počet spojeneckých náletů, tentokrát již i na území protektorátu. Denně byl vyhlašován poplach i ve Vyškově. Dne 25. srpna byl na Moravě bombardován Kostelec na Hané a prostějovské letiště, dále východní část Brna a Kuřim.

V Čechách byly zasaženy Pardubice a Kolín. O dva dny později, 27. srpna, bylo cílem náletu vyškovské a prostějovské letiště. Ve Vyškově byly zničeny tři německé letouny a také poškozeny ubikace personálu letiště. Následující dva dny pak byla napadena jihozápadní a východní Morava. Poprvé došlo k bezprostřednímu ohrožení Vyškova. Obyvatelé si začali upravovat sklepy a zpevňovat úkryty.

Je zřejmé, že se „tisíciletá říše“ postupně hroutí. Na západě úspěšně pokračuje invaze západních spojenců a 25. srpna byla osvobozena Paříž. 27. srpna se uskutečnil státní převrat v Rumunsku a to nyní vyhlásilo Německu válku. Také na Slovensku se věci hnuly.

Dne 29. srpna vypuklo Slovenské národní povstání.

Koncem srpna byli při zásahu gestapa proti ilegální organizaci Obrana národa zatčeni podplukovník František Ellinger a poručík Adolf Krob, oba z Vyškova.

Podplukovník Ellinger se stal velitelem Obrany národa na Vyškovsku po zatčení plk. Josefa Morávka v roce 1939. Díky tomu, že Morávek raději volil smrt, než by něco prozradil, byla organizace uchráněna zásahu gestapa. Až nyní, v roce 1944, vinou neopatrnosti jednoho z členů organizace, došlo k zatýkání, které mimo Ellingera a Kroba zasáhlo mnoho členů Obrany národa na Vyškovsku.

Poručík Adolf Krob byl jako důstojník po 15. březnu 1939 převeden na obecní úřad ve Vyškově jako účetní. Pro neshody s Matzalem byl od roku 1942 nasazen v říši, odkud se vrátil v roce 1944. Krátce nato byl pak s Ellingerem zatčen. Oba byli až do konce války vězněni v koncentračním táboře.

Září

Začátkem září je zveřejněno prohlášení protektorátní vlády odsuzující bombardování Brna a Kolína angloamerickým letectvem. I když je to z její strany farizejství, protože Němci dále odpalují V-1 na Londýn, je to jedno z mála prohlášení kolaborantské české vlády, se kterým mnoho lidí souhlasilo, protože při nepřesném bombardování došlo ke zbytečným ztrátám českých životů. 5. září zaznamenán další přelet bombardovacího svazu nad Vyškovem a Prostějovem.

8. září je ve všech novinách zveřejněn rozsudek německého soudu v Brně o popravě tří osob, které po bombardování Brna plenily a drancovaly vybombardované byty. Také s tímto rozsudkem většina lidí souhlasila, protože okrádat mrtvé je v civilizované společnosti jeden z nejhnusnějších zločinů.

8. září  popisují Vyškovské noviny podrobně průběh smutečního obřadu, který proběhl 1. září na vyškovském náměstí, kde se konalo rozloučení s padlým oberfeldweblem Martinem Hrustakem z Čechyně, který, jak se uvádí, „23. srpna zemřel za vůdce a vlast po válečném zranění“ v námořní nemocnici v severním Německu.

Mimo jiné také uvádějí, že „vůdcův věnec“ odevzdal velitel brněnské posádky generálmajor Weiss a za NSDAP se rozloučil kreisleiter dipl. Ing. Folta.

Hrustak je jeden z mnoha dalších příslušníků německého jazykového ostrůvku, kteří zbytečně položili život za zločinné plány nacismu.

9. září vypuklo lidové povstání v Bulharsku. Také Bulhaři se připojují k válce proti fašismu.

Vylepené vyhlášky dávají na vědomí výstrahu K. H. Franka, že překročení protektorátních hranic (i pokus o ně) na Slovensko se trestá smrtí. Frank chce znemožnit, aby se Češi zapojili do Slovenského národního povstání.

Říjen

6. října překročil 1. čs. armádní sbor po těžkých bojích československé hranice na Dukelském průsmyku a vstoupil na půdu vlasti. Na ostatních frontách další postup spojenců. Matzal vydává nařízení k úpravě výkladních skříní na ochranu před bombardováním.Upozorňuje rovněž na nedovolené používání nezastřených kapesních elektrických svítilen při pochůzkách v noci.

V říjnu letecká aktivita spojenců na naše území částečně ochabla a většinou se jednalo jen o přelety na cíle mimo protektorát. /13/

19. října byla vyhlášena mobilizace všech německých mužů ve věku šestnáct až šedesát let, kteří mají být připraveni bránit německá města a vesnice spolu s wehrmachtem. Vytvořené jednotky se nazývají volkssturm (lidobrana).

Listopad

Německé vrchní velitelství oznamuje, že od 8. listopadu dopadají na Londýn vylepšené raketové střely nového typu - tzv. V-2.

Slovenské národní povstání bylo vojensky dočasně potlačeno, ale pokračuje se v partyzánském způsobu boje.

Noviny zveřejňují přehled říšských rozhlasových stanic, které je možno v protektorátu poslouchat. Německé soudy stále odsuzují desítky Čechů za nedovolený poslech zahraničního rozhlasu k těžkým trestům.

15. listopadu odchází z Vyškova na jinou funkci okresní hejtman dr. Feike. Po něm nastupuje další nacista, Ernst Schatek. Jen Matzal pořád zůstává. Zřejmě má pevnou pozici.

14. listopadu. bylo v Brně popraveno pět Čechů pro pokus překročit slovenskou hranici. Je to snaha zastrašit další odvážné.

20. listopadu byl spojeneckým letectvem znovu bombardován Hodonín a také Brno. Jsou ztráty na životech a značné škody i na obytných domech. Vyškova se tato skutečnost dotkla tím, že část vybombardovaných zde hledala ubytování a někteří také byli za velmi stísněných podmínek umístěni ve městě i na okrese.

Od 13. listopadu zahájilo spojenecké letectvo „letákovou ofenzivu“. Toho dne byl po poplachu zaznamenán přelet letadel i nad Vyškovem. Po jeho skončení bylo přímo ve městě i v širokém okolí na Moravě nalezeno mnoho letáků, vyzývajících Němce ke kapitulaci.

Prosinec

Stěhování českých obcí se v průběhu roku částečně zpomalilo, ale probíhalo po celý rok.

2. prosince po čtrnácté  hodině byl nad Vyškovem zaznamenán přelet sovětského průzkumného letounu.

Ve Vyškovských novinách upozorňuje Matzal na povinnost všech občanů odevzdat úřadům všechny nalezené předměty shozené z nepřátelských letadel, jako letáky, staniolové proužky, nádrže a jiné předměty. Varuje také před zvedáním balíčku čokolády, patentních tužek a plnicích per, které při rozbalení vybuchují.

8. prosince je zveřejněno nařízení o povolání české zemědělské mládeže na zákopové práce v Rakousku. Pracovní úřad zorganizoval z Vyškova i z celého okresu určený počet transportů.

27. prosince vychází další nařízení, stanovící, že čeští muži od šestnácti do čtyřiceti pěti let věku budou nasazeni k zákopovým pracím na území protektorátu. Věková hranice byla později rozšířena od patnácti do šedesáti let.

Při ukončení roku, který přinesl v situaci podstatný zvrat, se všichni občané ubezpečovali že jsou to poslední válečné Vánoce a že další již budou slavit ve svobodné republice.

Rok 1945

Definitivní krach fašismu a osvobození naší vlasti

Leden

Hitlerův novoroční projev, ve kterém zdůraznil, že „hodina vítězství přijde“, znovu vlil vyškovským Němcům mizející sebedůvěru. Matzal sliboval ze strany vůdce další překvapení.

7. ledna se v některých protektorátních městech konaly slavnostní nástupy totálně mobilizovaných Němců. Také na vyškovském náměstí nastoupily k slavnostní přísaze a pochodu jednotky volkssturmu z obcí německého ostrůvku. Mladí kluci a staří dědkové mají zachraňovat třetí říši.

Od počátku ledna také začala organizovaná příprava moravského prostoru k obraně. Nahnaní zákopníci z řad českého obyvatelstva museli kopat pro wehrmacht obranná postavení. Také vyškovští chlapci a muži byli nakomandováni na tyto práce, které dělali s nechutí a z donucení. Však se to také projevovalo na výsledcích.

Současně vyškovští nacisté v tajnosti připravovali opatření plánu ARLZ, která měla být uskutečněna při ústupu německých vojsk. Měly být zničeny budovy, podniky, zařízení, komunikace, spoje, železnice a zanechána jen spoušť.

Všechny protektorátní noviny uveřejňují prohlášení vlády z 19. ledna o věrnosti říši. Tato skupina, vydávající se za vládu a přitom nemající na nic vliv, je nepoučitelná. V době, kdy každému Čechovi je jasné, že krach hitlerovské říše je za humny, oni vyzývají k národní sebevraždě.

Po celý leden nedošlo nad Vyškovem k přeletům spojeneckých letadel a lidé si mysleli, že již k žádnému bombardování nedojde.

Únor

Skutečnost potvrdila, že se mýlili, protože od začátku února se nad Vyškovem začaly pravidelně objevovat sovětské letouny. Sovětská vojska ukončila po 500 km postupu viselsko-oderskou operaci a dostala se částmi sil až na 60 km od Berlína. Vyškovští Němci jsou tím očividně znepokojeni, ale přesto stále věří ujišťování Hitlera, který 24. února znovu prohlásil: „Ještě v tomto roce nastane dějinný obrat.“ Také tisk píše v tomto tónu. Gustav Dőrfl tvrdí: „Před užaslými zraky světa vyvíjí se vyvrcholení válečného dramatu. Lidé slabých nervů se domnívají, že nadchází bezprostřední konec války. To je omyl, který by mnohému mohl býti osudný. Ještě nestojíme před konečným rozhodnutím a tím méně je zpečetěn výsledek současného gigantického zápolení. ... Opakujeme, říšské vyhlídky na konečné vítězství jsou stále nedotčeny ...“ /14/

Přes všechny problémy nacistický aparát udržuje vše v běhu a také gestapo neustále pokračuje v pronásledování odpůrců nacismu. Tak je ke konci února za pomoci konfidenta Dvořáka gestapem vypátrán a vzápětí ve Vyškově zatčen podplukovník Jan Kašík, velitel odbojové organizace Vela, a v souvislosti s ním celá řada dalších odbojářů na Vyškovsku.

25. února několik sovětských letounů napadlo vyškovské letiště a zničilo zde jedno německé letadlo. Byl napaden i vojenský tábor na Kozí Horce.

Březen

3. března se ozývá znovu protektorátní vláda s provoláním, vyzývajícím český lid k odmítnutí výzev londýnské exilové československé vlády k odporu proti říši. Do poslední chvíle se snaží udržet své pozice, ale nikdo ji nerespektuje.

Oslava výročí zřízení protektorátu se tentokrát 15. března neuskutečnila. Jen noviny vzpomenuly „moudrý čin dr. Háchy v březnu 1939“.

Vrchní velitelství branné moci oznamuje, že byl odražen sovětský útok na Moravskou Ostravu. Bojuje se již také u Opavy.

Matzal ale vystupuje nadále „z pozice síly“. Kvůli každé maličkosti pronásleduje české zaměstnance radnice a vyhrožuje jim. Na bývalého poručíka Antonína Kunze, který byl již dvakrát zatčen a pak propuštěn, řval koncem března: „Dávejte si pozor, po třetí se již určitě nevrátíte !“

Mezi obyvatelstvem proskakují zprávy o akcích partyzánů na vyškovském okrese.

26. března byl v blízkosti Rousínova zasažen sovětský letoun, ze kterého vyskočilo několik parašutistů. Všechny bezpečnostní složky ve Vyškově měly poplach a jely po nich pátrat.

Duben

4. dubna je osvobozena Bratislava. Útok sovětských vojsk pokračuje bez zastávky směrem na Brno.

Začátkem měsíce je na základě provokace bulharského emigranta Popova znovu zatčen Richard Podaný, významný funkcionář KSČ.

10. dubna, nedlouho před koncem války, je v koncentračním táboře Mauthausen umučen podplukovník Jan Kašík, velitel odbojové organizace „Vela“ na Vyškovsku.

13. dubna je osvobozen Hodonín. Také z jihovýchodu se fronta kvapem blíží k Vyškovu. Výuka ve školách je zastavena.

V polovině dubna došlo k rodinné tragédii v Hlubočanech, obci německého ostrůvku. Jeden ze synů Filipa Singera, organizátora vyškovské akce z 21. května 1940, příslušník SS, zběhl od své jednotky v prostoru Moravské Ostravy a tajně se vrátil do Hlubočan. Zde doma zastřelil otce, všechny sourozence a pak sám sebe. Zachránila se náhodou jen matka. Tak se celá rodina stala obětí zločinecké politiky nacistických vůdců.

Ve Vyškově a v obcích německého ostrůvku pokračuje výcvik volkssturmu, jehož bojeschopnost je pochybná.

Od 21. dubna jsou vedeny nálety sovětských letounů převážně na Vyškov. Velký nálet na vyškovské nádraží byl proveden 25. dubna.

Příštího dne, 26. dubna, je osvobozeno Brno a také Slavkov. Fronta je téměř před Vyškovem. Nacisté a jejich přisluhovači, zrádci a kolaboranti, balí kufry a chystají se zmizet.

Matzal již asi nevěří, že je vůdce zachrání nějakou novou zázračnou zbraní, protože 19. dubna vybírá z městské pokladny celou hotovost, která činila 205.000,- K. Čeká na rozkaz, „Räumungsbefehl“, který musí vydat K. H. Frank. Má vše připraveno - peníze, důležité listiny a všechny své věci. Rodinu odsunul už dříve. Postaral se také, aby po něm nezůstaly důkazy jeho činnosti. Zničil včas všechny spisy a dokumenty, které by jej mohly kompromitovat, zejména pečlivě spálil všechnu svoji korespondenci s brněnským gestapem.

Ale ještě se nevzdával. Ještě 28. dubna, kdy se bojovalo téměř na okrajích Vyškova, si nechal nastoupit veškeré osazenstvo radnice a vyhrožoval jim válečným soudem. Vykřikoval, že ať si nikdo nemyslí, že když jsou Rusové tak blízko, že si každý může dělat, co chce. Ať se prý nikdo neodváží něco podniknout proti říši, protože každého takového nechá hned pověsit!

Konečně 29. dubna dal Frank souhlas k evakuaci německých úřadů z Vyškova, a tak za rachotu dopadajících bomb sedl Matzal do služebního vozu a ujížděl směrem k Olomouci. Tak neslavný odchod si asi nikdy předtím nepředstavoval. S ním zmizeli i ostatní nacisté. Karl Janoschek si ještě stačil vyzvednout v pokladně 3.790,- K. Okresní vedoucí Vlajky J. Táborek zmizel do Rakouska. Ostatní prchali na západ a všichni chtěli jen k Američanům.

Příštího dne, do večera 30. dubna 1945, byl již Vyškov svobodný.

Květen

Nesmírná radost z osvobození, vděčnost osvoboditelům a konec strachu a napětí - to byly první květnové dojmy a pocity vyškovských občanů. A když se roznesla zpráva, že Hitler v Berlíně spáchal sebevraždu, všichni věřili, že už je konec války. Ale fašisté tvrdohlavě a zuřivě bojovali proti Rudé armádě dále. Až do 9. května, kdy všeobecnou kapitulací neslavně skončila „tisíciletá říše“, žili obyvatelé Vyškova v krytech v napětí a obavách, protože nacisté Vyškov soustavně ostřelovali svým dělostřelectvem.

Teprve 10. května nastal klid a mír a pro Vyškov, stejně jako pro celou naši republiku začína1 nový, svobodný život.

Epilog

Život se vracel pomalu do normálních kolejí. Současně s tím československé orgány pátraly a zatýkaly nacisty, zrádce, kolaboranty a přisluhovače nacistů, kteří se provinili proti československému lidu.

Ve Vyškově byl vydán zatykač na 24 takových delikventů, z nichž většina byla nalezena a spravedlivě souzena.

Také vyškovský vládní komisař Karel Matzal neunikl spravedlnosti. A tak se dne 6. června 1946 sešel ve Vyškově v Besedním domě mimořádný lidový soud z Brna a podrobně posoudil jeho činnost a vinu.

Uznal jej vinným, že využíval svého postavení, aby podporoval a propagoval nacistické hnutí, aby tak rozvrátil mravní, národní a státní uvědomění čs. lidu, že zavinil ztrátu 17 životů vyškovských občanů a způsobil městu i značné hmotné škody. Za tyto zločiny proti státu, osobám a majetku, jakož i za zločin udavačství byl Matzal odsouzen k doživotnímu těžkému žaláři, ke ztrátě občanské cti a k náhradě nákladu trestního řízení s tím, že trest bude odpykán v pracovních oddílech. Současně bylo vysloveno propadnuti jeho majetku ve prospěch státu. /15/

Tím byla uzavřena jedna z nejdramatičtějších historických kapitol Vyškova.

Od těchto událostí již uplynulo mnoho let. Nesmíme na ně však nikdy zapomenout. Období fašistické okupace českých zemí bylo jednou z nejtěžších zkoušek našeho lidu, kterému hrozilo vyhubení.

Jen díky vítězství států protifašistické koalice – Sovětského svazu, Spojených států severoamerických, Velké Británie a ostatních spojenců nad nacistickým Německem můžeme dnes žít ve svobodné vlasti.

Poznámky a vysvětlivky

1.       V. Král: Pravda o okupaci, str. 157.

2.       Vyškovské noviny z 12. května 1939.

3.       Okresní věstník z 10. června 1939.

4.       Na začátku okupace činily příděly na osobu:

-         cukr    - 400 g, později 300 g týdně

-         maso - 500 g týdně

-         tuk     -   21 g, později 10 g týdně

-         mléko           - 1/4 1, později 1/8 1 denně

-         mýdlo           - 125 g měsíčně.

V průběhu válečných let se příděly postupně měnily. Ceny na černém trhu za okupace:

-         vykrmená husa       3.000,- K,

-         1 kg másla    600 - 1.000,- K,

-         jedno vejce   15,- K (úřední cena l,- K),

-         1 cigareta     10,- K apod.

Přitom v mnoha případech prodávající nechtěli peníze, ale textil, šatstvo, zlato.

5.       V. Král: Pravda o okupaci, str. 157.

6.       Tamtéž, str. 152.

7.       Treuhändři - němečtí dúvěrníci (doslova věrné ruky) byli nasazováni do českých podniků k zabezpečení německého vlivu a postupnému ovládnutí českého hospodářství. Byla to forma germanizace českého hospodářství.

8.       Aby nacisté zakryli nelidské podmínky, týrání a mučení vězňů v koncentračních táborech, vystavovali nacističtí lékaři SS úmrtní listy vězňů s fingovaným důvodem smrti. Většinou to byla srdeční slabost, selhání srdce, zánět plic apod.

9.       Reichsarbeitsdienst - zkratka RAD - Říšská pracovní služba byla nacistickou organizací, ve které nacistická mládež vykonávala po určitou dobu povinnou          službu. RAD byla nasazována na různé práce.

10.     Ve Vyškově existoval střelecký spolek a střelnice již v 18. století. První střelnice byla vybudována blízko kostela. Později byla vybudována nová střelnice v městském parku. Ta pak byla za okupace přebudována pro potřeby nacistů. Po osvobození v roce 1950 byla střelnice v parku zrušena. (Viz Zpravodaj Muzea Vyškovska 1984 str. 162.)

11.     Totální mobilizace znamenala maximální využití lidí i materiálních zdrojů protektorátu v zájmu německého vítězství. Realizovala se mnoha mimořádnými opatřeními, vzrůstem nucené práce a dalším nasazením tisíců českých dělníků na práci v říši. Prodlužovala se pracovní doba, omezovala se dovolená, došlo k poklesu již stejně nízkých přídělů potravin a celé řadě dalších opatření, která se přímo dotýkala i soukromého života občanů. Frank na závěr své řeči doslova prohlásil: „Jen přes mrtvoly všech Němců a také všech Čechů by bylo možné bolševické vítězství.“ (Viz Výběr 4/43 str. 375.)

12.     Londýnský rozhlas však neřekl, že existují dva agenti gestapa stejného jména: starší Viktor Ryšánek - vedený gestapem jako agent N 15, který se později podílel na zatčení vyškovského obchodníka Karla Hona a jeho zaměstnance Jana Fialy (z Drnovic), a mladší, Jaroslav Ryšánek, vedený jako agent N 88.

13.     V té době došlo ke změně rozhraní mezi spojeneckým a sovětským letectvem. Osu nyní tvořila čára Štětín, Berlín, Drážďany, Brno, Vídeň, takže se zde spojenecké letectvo objevovalo méně a sovětské letectvo častěji.

14.     Pestrý týden z 12. února 1945.

15.     Proces s Matzalem probíhal stejně jako s ostatními válečnými zločinci v té době. Prostě nic nevěděl a nic, co mu nebylo průkazně dokázáno, nepřiznal. Sám podle výpovědi nečetl Mein Kampf, nevěděl, že Hitler prosazuje germanizační politiku proti Slovanům, neznal program SdP ani NSDAP, jejichž byl členem, nečetl nacistické noviny a přitom byl propagandaleiter - prostě on nic - on muzikant – to všechno ti druzí. Také ti však přišli na program. Postupně se konaly procesy s oběma vyškovskými okresními hejtmany a dalšími nacisty a také s místními kolaboranty. Nebylo jich mnoho, ale i tak byli skvrnou na čistém štítu Vyškova. Není nutné se k jejich jménům a činům vracet. Matzal si ale celý trest neodpykal. V polovině padesátých let byl s mnohými dalšími nacisty předán do NSR, kde byl samozřejmě propuštěn na svobodu. Tam také před několika lety zemřel.