Válka proti teroru se stává občanskou, to znamená hluboce vnitřní
© AFP 2016/ Valery HACHE
Názory
Ruský politolog Fjodor Lukjanov o tom, jak teroristické činy a nemohoucnost tajných služeb na očích mění Evropu.
„Francie zažila další hrůzný útok teroristů. Tentokrát se vražedným nástrojem stal nákladní vůz, který vlétl do davu lidí slavících Den pádu Bastily v Nice," píše ruský politolog Fjodor Lukjanov v článku pro Gazeta.ru. „Je v tom dvojitá symbolika — hlavní národní svátek Francouzů a nejlepší dovolenkové místo, které demonstruje sytou uvolněnost."
Ruský expert připomíná, že Francois Hollande už po teroristických útocích v Paříži prohlásil, že země se nachází ve válce a zdůrazňuje, že válka znamená kardinální změnu chování a vzdání se mnoha navyklých věcí. V Evropě si toho ale příliš nevšímají a jednají prakticky obráceně — po útocích teroristů následují akce protestu a výzvy nepoddávat se a neodmítat hodnoty otevřenosti a životního stylu.
„Množství toho, co se děje a očividná bezmocnost tajných služeb demonstrují, že bez nalezení nového smyslu fundamentálních společenských institucí se nepodaří tuhle strašnou tendenci zlomit," všímá si Lukjanov.
Podle názoru politologa potřebuje Evropa svým způsobem „izraelizovat život", to znamená podřízení společenského způsobu života úkolům zajištění bezpečnosti.
„Historie Izraele je historie válek se sousedy, takže několik generací občanů se prakticky rodilo s chápáním toho, že bezpečnost je na prvním místě a musí se jí přinášet oběti v přímém i přeneseném smyslu. Současná Evropa vyrostla a rozvinula se na principech, které jsou přímo opačné," píše Lukjanov.
„Nejvíce šokujícím a šíleným faktem pro Evropany je ten fakt, že čím dál tím strašnější hrozba přichází zevnitř. Prakticky všechny největší teroristické činy od roku 2000 jsou činy rukou občanů daných zemí, kteří obyčejně neměli do té doby konflikt se zákonem a nedostali se do hledáčku policie. A v takovém případě není kam postavit prapory vojáků," pokračuje expert.
Podle názoru experta jsou následky očividné — růst vlivu krajní pravice, zesílení populistických sil (a možná i jejich příchod k moci) a vzedmutí politické činnosti celkově ve směru doprava.
„Nice nemůže nemít vliv na diskuzi o budoucnosti Evropské unie… Je jasné, že éra federalizace a „otevřených dveří" spěje ke svému konci. Úvahy o nezbytnosti a bezalternativnosti re-suverenizace, postupném navrácení práv a možností národním vládám se stává stále více společensky přijatou věcí… Pokud se hlavním cílem stane bezpečnost, tak se delegace výsadních práv vzhůru abstraktním nadnárodním náčelníkům bude setkávat s rychle rostoucím odporem obyvatel všech zemí. V mimořádných situacích lidé chtějí chápat, kdo nese odpovědnost za jejich klid, takže legitimita od obyčejných Evropanů vzdálených orgánů vlády se snižuje ještě více," je přesvědčený Lukjanov.
„Boj s terorismem přestane být něco, co je spojené s vnějšími podmínkami. Dokonce i bude-li společným úsilím všech „chalífát" zničen, tak to bude mít velmi malý vliv na chování přívrženců radikálního islámu v Evropě, USA nebo kdekoli jinde. Válka proti terorismu se stává občanskou, to znamená hluboce vnitřní, taková je alespoň situace ve Starém světě. Občanská válka se nevyhlašuje, ta propuká sama od sebe. A soudě podle všeho, ona už probíhá," uzavírá politolog.
Sputnik